Náměstí, dnes nesoucí jméno Sigmunda Freuda, bylo od počátku formováno jako obdélníkový prostor protnutý diagonálou tzv. „polské“ obchodní cesty. Tato strategická poloha na dálkové trase mezi vnitrozemím Moravy a Polskem předurčila Příbor k roli prosperujícího hospodářského uzlu.
Měšťanské domy lemující náměstí nebyly pouhými obydlími, ale multifunkčními jednotkami kombinujícími rezidenční, řemeslnou a obchodní funkci. V rámci hukvaldského panství požívali měšťané četných privilegií, včetně práva várečného, které se přímo odrazilo v architektuře domů disponujících rozlehlými přízemními síněmi – mázhauzy.
Dům č. p. 44 se nachází ve východní frontě náměstí a jeho vývoj je zrcadlem širších dějinných procesů. Urbanistická struktura Příbora byla v roce 1989 právem prohlášena městskou památkovou rezervací, což podtrhuje mimořádnou hodnotu dochovaného celku.
🏰 Raná minulost a architektonický vývoj domu: Od renesance k baroku
Raná historie domu č. p. 44 je úzce spjata s obdobím kolem roku 1600, kdy na místě starších staveb vyrostlo zděné renesanční jádro. Ačkoliv současná fasáda nese barokní rysy, vnitřní struktura jasně hovoří o starším původu. Existence gotických sklepů naznačuje kontinuální osídlení parcely již od doby středověké lokace města. Renesanční fáze výstavby vtiskla domu jeho základní dispoziční charakter, zejména hloubkový trakt s průjezdem a klenutým přízemím.
V 16. a na počátku 17. století byl Příbor centrem vzdělanosti a řemesla. V domě č. p. 44 se z tohoto období dochovaly fragmenty renesančních kleneb. Klíčovým prvkem přízemí byl mázhaus, prostor určený pro obchod, který často sloužil i k čepování piva. Dispozice domu č. p. 44 ukazuje na dvouosé podloubí (loubí), které poskytovalo ochranu kupujícím i zboží.
Zlomovým bodem pro architektonickou podobu domu byl rok 1768, kdy město postihl ničivý požár. Tato katastrofa iniciovala vlnu barokních přestaveb. Dům č. p. 44 získal v této době svou bohatě zdobenou fasádu, pilastrový řád a štukový dekor, který reflektuje vliv olomouckého biskupství.
🔍 Detailní analýza architektonických prvků dle památkové dokumentace
Architektonický výraz domu č. p. 44 je definován syntézou renesančního základu a barokní nadstavby. Dokumentace NPÚ popisuje objekt jako zděný omítaný dvoupatrový řadový dům o třech okenních osách. Průčelí v přízemí otevírají dva oblouky podloubí rámované profilovanou šambránou.
|
🧱 Architektonický prvek
|
📝 Popis a technická specifikace
|
🕰️ Časové zařazení
|
|
Sklepy
|
Gotické základy, kamenné zdivo, valené klenby.
|
Středověk
|
|
Podloubí
|
Dvě pole křížových kleneb; oblouky s klenáky.
|
Renesance / Baroko
|
|
Fasáda
|
Pásová rustika v přízemí, kordonová římsa
|
Pozdní baroko
|
|
Okenní osy
|
Tři osy; uchové šambrány a segmentové frontony
|
Klasicismus
|
|
Vnitřní klenby
|
Pole placek na pasech; křížové klenby s rosetami
|
18. století
|
|
Schodiště
|
Štíhlé sloupky s kanelurami; litinové zábradlí
|
19. století
|
V interiéru nacházíme hodnotné detaily dokládající úroveň bydlení v 19. století. Schodiště je neseno sloupky s kanelurami a zajímavým prvkem je chodba od bytu předělená hodnotnou dřevěnou stěnou, která plnila funkci tepelné i akustické izolace.
👑 Císařský host a prestiž domu v osvícenské éře
Dům č. p. 44 zaujímá v dějinách Příbora výsadní postavení díky pobytu císaře Josefa II. Panovník v domě přenocoval u obchodníka Schultze poprvé 15. července 1766. Tato událost svědčí o tehdejší kvalitě a reprezentativnosti objektu – pro ubytování panovníka se vybíraly budovy nejprostornější a architektonicky nejvyspělejší.
Podle historických pramenů se Josef II. v domě č. p. 44 zastavil dokonce dvakrát, podruhé v roce 1767. Tyto návštěvy se odehrávaly v kontextu inspekčních cest. Skutečnost, že si vybral právě dům rodiny Schultzů, naznačuje jejich vlivné postavení v obchodě se suknem. Dům tak nesloužil pouze jako obytný prostor, ale i jako diplomatické centrum regionálního významu. Význam návštěvy Josefa II. je dodnes připomínán v rámci naučných tras městem.
⚠️ Období stagnace a technické degradace ve 20. století
Dvacáté století bylo pro dům obdobím rozporů. Po roce 1948 došlo k zásadní změně vlastnictví a objekty v centru byly převedeny pod správu státních podniků. Evidenční list z 70. let uvádí jako vlastníka „Podnik bytového hospodářství Nový Jičín“
V letech 1976–1978 proběhla celková rekonstrukce, která však vykazovala rysy tehdejší necitlivé péče. Použití cementových omítek způsobilo uzavření vlhkosti ve zdivu a historické výplně byly nahrazovány typovými výrobky. Nejkritičtější fází bylo posledních 25 let, kdy objekt stál bez využití a chátral. Absence údržby v kombinaci s nevhodnými zásahy vytvořila technologický dluh, který musel být adresován až se vstupem současného majitele.
🚀 Současnost: Vizionářský přístup Aleše Kneifela a firmy ARPEG
Zásadní obrat nastal s prodejem domu do rukou pana Aleše Kneifela, majitele společnosti ARPEG. Rozhodnutí investovat do zchátralého objektu bylo vedeno hlubokou osobní motivací a patriotismem. Kneifel, který v Příboře vyrůstal, vnímá rekonstrukci jako způsob, jak zanechat po sobě trvalý odkaz.
Majitel se rozhodl rekonstruovat nejen dům č. p. 44, ale i sousední č. p. 45, čímž vytváří synergický celek k oživení náměstí. Projekt se vyznačuje důrazem na kvalitu a úzkou spoluprací s památkáři.
|
🛠️ Aspekt současného stavu
|
📋 Charakteristika a realizované kroky
|
|
Vlastnictví
|
Aleš Kneifel (ARPEG - ARP ELEKTRO GROUP S.R.O.), přímý investor s vazbou na region.
|
|
Technický stav
|
Sanace škod z 25letého chátrání; odkrývání skrytých vad.
|
|
Financování
|
Převážně vlastní zdroje z úspěšného podnikání.
|
|
Spolupráce
|
Úzký kontakt s NPÚ a odborníky na restaurování.
|
|
Stádium prací
|
Probíhající rozsáhlá rekonstrukce; čištění od nánosů.
|
Kneifel plánuje rekonstrukci dokončit v průběhu příštích 10 let. Tento „pomalý“ způsob obnovy (slow restoration) je v památkové péči vysoce ceněn pro svou pečlivost.
💡 Vize majitele: Funkční integrace a udržitelný odkaz
Vize pro dům č. p. 44 přesahuje pouhou stavbu; jde o vytvoření živého organismu propojeného s životem města.
🏢 Multifunkční využití prostor
- 🍴 Gastronomie: V přízemí a mázhauzu se počítá s restaurací a kavárnou, což navrací domu jeho roli místa setkávání.
- 🛰️ Podnikatelské zázemí: Část objektu bude sloužit jako reprezentativní sídlo společnosti ARPEG. Přesun technologické firmy do centra je vnímán jako progresivní krok.
- 🏠 Rezidenční funkce: V horních patrech jsou plánovány moderní bytové jednotky s unikátním výhledem na náměstí.
☀️ Energetická a technologická udržitelnost
Jako odborník na fotovoltaiku vnáší Kneifel do projektu téma udržitelnosti. Výzvou je citlivé skloubení moderních technologií pro úsporu energie s požadavky památkové péče. Cílem je ukázat, že i stovky let starý dům může být technologicky připraven na 21. století.
🎨 Restaurátorské výzvy a nálezy v průběhu prací
Rekonstrukce přináší četná překvapení, která vyžadují operativní řešení:
- 🖌️ Historické výmalby: Odkrývání fragmentů šablonových maleb či barokních dekorů.
- 💧 Sanace vlhkosti: Náročné postupy pro vysoušení zdiva po letech chátrání.
- 🪵 Tesařské konstrukce: Dendrochronologický průzkum krovů, z nichž nejstarší v okolí datují do roku 1575.
- 🏛️ Obnova fasády: Restaurování štukové výzdoby tradičními vápennými technologiemi.
🌟 Budoucnost: Dům č. p. 44 jako symbol renesance Příbora
V horizontu deseti let by se měl dům č. p. 44 stát jednou z nejzářivějších perel náměstí. Příběh tohoto domu je příběhem o odolnosti. Důraz na detail, od historizujících výkladců až po obnovené křížové klenby, zaručuje, že objekt neztratí svou duši.
Úsilí Aleše Kneifela je důkazem, že vize jednotlivce, podpořená úspěšným podnikáním a láskou k rodnému kraji, dokáže zvrátit nepříznivý osud i té nejzchátralejší památky. Dům č. p. 44 zůstává živým svědkem dějin Příbora a jeho příběh pokračuje díky investici do hodnot, které jsou „hmatatelné a trvalé“.
|
✨ Fáze existence
|
📜 Klíčová charakteristika
|
|
1600–1768
|
Formování renesančního jádra a éra soukenického rozkvětu.
|
|
1766–1767
|
Císařské návštěvy Josefa II.; vrchol prestiže domu.
|
|
19. století
|
Klasicistní úpravy a modernizace měšťanského interiéru.
|
|
1948–2020
|
Státní správa a následné 25leté chátrání.
|
|
2024–2034
|
Komplexní rekonstrukce; vznik sídla firmy a služeb.
|
Článek zpracoval:Jiří Jurečka a Aleš Kneifel
Foto a zdroje: Jiří Jurečka
Jana Koudelová
Zemský archiv v Opavě
Slezské zemské muzeum v Opavě
SOkA Nový Jičín
Národní památkový ústav Praha
Renesanční domy moravsko-slezského pomezí - Ondřej Haničák
