Základy, které položil rodák z moravského Příbora Sigmund Freud, dodnes formují naše chápání lidské mysli. Otec psychoanalýzy, jehož 170. výročí narození připadá přesně na tyto dny, nejenže zcela změnil tvář moderní psychiatrie a psychologie, ale stal se i fenoménem, který neoddělitelně prorostl do globální populární kultury. Je fascinující, jak hluboce se jeho myšlenky zakořenily nejen v odborných kruzích, ale i v běžné mluvě, literatuře a na stříbrném plátně.
Freud v záři hollywoodských reflektorů
Není žádným tajemstvím, že Freudovy teorie o nevědomí, snech či oidipovském komplexu celosvětově fascinují filmové a televizní tvůrce. Vlastně se dá s trochou nadsázky, leč vcelku trefně, říci, že je Freud, respektive jeho dílo, zmiňován nebo citován snad v každém druhém americkém filmu či seriálu. Jeho jméno je takřka automatickým synonymem pro analýzu jakéhokoliv skrytého lidského motivu.
Zářným příkladem je kultovní seriál Přátelé. Konkrétně v 6. epizodě 1. série (s originálním názvem The One With the Butt) získá Joey Tribbiani hlavní roli v poněkud bizarním a energickém muzikálu s názvem Freud!. Během vystoupení se na pódiu přímočaře zpívají dvojsmyslné písně o psychoanalytických konceptech.
Když se podíváme na moderní fenomény, skvělým příkladem je megaúspěšný seriál Stranger Things. V 7. epizodě 3. série (s podtitulem The Bite / Kousnutí), ve vtipných momentech poté, co hlavní hrdinové dostanou od ruských vojáků „sérum pravdy“, Dustin rázně uzemňuje zmateného Steva a Robin hláškou: „Stay put, Freud!“ (Zůstaňte na místě, Freude!).
Zlatým dolem pro freudiánskou analýzu je však legendární Rodina Sopránů (The Sopranos). Celá kostra tohoto mafiánského eposu je postavena na sezeních Tonyho Soprana u psychiatričky Dr. Melfiové. Seriál v průběhu let hluboce těží z Freudova rozdělení osobnosti na Id, Ego a Superego. Tonyho vnitřní konflikt mezi rolemi nelítostného bosse (nezkrocené Id) a rodinného muže sužovaného panickými atakami je čistou ukázkou psychoanalýzy v praxi.
Dalším gigantem televizní obrazovky, který Freuda nesčetněkrát cituje, je sitcom Frasier. Bratři Frasier a Niles Craneovi jsou oba psychiatři (Frasier je vyhraněný freudián, zatímco Niles tíhne k Jungovi). Freudovské pojetí je nejvýrazněji zkoumáno ve 14. epizodě 11. série příznačně nazvané Freudiánský spánek (Freudian Sleep), kde se postavy potýkají s absurdními nočními můrami ztělesňujícími jejich podvědomé obavy. Ve sci-fi žánru na něj nezapomněl ani Star Trek: Nová generace, kde v epizodě Přeludy (Phantasms) android Dat spustí holografický program samotného Sigmunda Freuda, aby mu pomohl analyzovat jeho elektronické sny, a na filmovém plátně ho skrze své vlastní neurózy proslavil Woody Allen ve slavné Annie Hallové.
O Freudovi pochopitelně vznikla i celá řada životopisných děl. Zásadní důraz si zaslouží vynikající, zhruba tři roky starý film Freudovo poslední sezení (Freud's Last Session, 2023), ve kterém se role stárnoucího psychologa ujal fenomenální Anthony Hopkins. Snímek mistrně zpracovává fiktivní, leč filozoficky velmi hutné setkání Freuda a spisovatele C. S. Lewise na prahu druhé světové války. Hopkinsův výkon zde dodává Freudově postavě obrovskou hloubku.
Skrytá tajemství a nová literární odhalení nového milénia
Zatímco filmové plátno nám často nabízí zpopularizovanou verzi otce psychoanalýzy, na poli literatury probíhá za posledních 26 let obrovská renesance. Vznikají zásadní díla, která Freudův život a odkaz formují pro 21. století.
Mezi absolutní špičku děl významných spisovatelů od roku 2000 patří:
-
Joel Whitebook – Freud: An Intellectual Biography (2017): Vynikající a nesmírně respektovaná publikace z vydavatelství Cambridge University Press, která je mnohými považována za vůbec nejlepší biografii nového století. Filozof a psychoanalytik Whitebook zde komplexně, a bez zbytečného mýtizování, propojuje Freudův osobní život s jeho intelektuálním vývojem.
-
Frederick Crews – Freud: The Making of an Illusion (2017): Renomovaný americký literární kritik a esejista přinesl na trh dílo, které vyvolalo značný rozruch. Jde o nesmírně propracovanou, leč vůči Freudovi velmi kritickou knihu. Crews podrobuje freudovské postupy tvrdé zkoušce z hlediska moderní vědy a metodologie.
-
Mark Solms – The Only Cure: Freud and the Neuroscience of Mental Healing (2026): Naprostá literární a vědecká novinka letošního roku. Neuropsycholog a psychoanalytik Mark Solms se v ní zaměřuje na to, jak současná vyspělá neurověda a výzkum mozku vlastně přímo navazují na Freudovy rané, původně čistě biologické teorie.
-
Jonathan Lear – Freud (2005): Americký filozof a psychoanalytik vydal v rámci prestižní edice Routledge Philosophers knihu, která je dodnes brána jako jeden z nejvíce brilantních úvodů do hlubokého Freudova myšlení, přičemž se soustředí spíše na logiku lidské duše než jen na suchá biografická data.
Vedle těchto velikánů upoutala v literatuře velkou pozornost i badatelská odhalení posledních let:
-
V roce 2025 vydal brazilský autor André Schüller knihu Jak to (konečně) začalo, kde na základě nově objevených pramenů detailně zkoumá opomíjené osudy Freudových rodičů a rodovou linii z matčiny strany (Nathansohnovi).
-
Australská historička umění Janine Burke ve své poutavé knize Bohové Freuda odhalila psychologa jako vášnivého sběratele a ukázala, jak se jeho ohromná sbírka egyptských a římských starožitností prolínala s vývojem psychoanalýzy.
-
Americká vědkyně Diane O'Donoghue se zase v publikaci Na nebezpečné půdě zaměřila na Freudův vztah k architektuře a vizuální kultuře Vídně, jež formovala jeho chápání nevědomí.
Probíhající akce, odborná vystoupení a oslavy v roce 2026
Freudův odkaz je neustále udržován při životě a právě nyní probíhá několik mimořádně důležitých akcí věnovaných jeho osobnosti, což úzce souvisí se vzpomenutým 170. výročím narození.
Na domácí půdě, konkrétně v Libhošti (nedaleko Freudova rodného Příbora), se ve čtvrtek 7. května 2026 od 18:00 koná ve Fojtství naprosto výjimečná přednáška a beseda. Zlatým hřebem večera bude vystoupení předního českého psychologa, psychoanalytika a vydavatele uceleného Freudova díla, doc. PhDr. Jiřího Kocourka, Ph.D. Jeho přednáška nese název „Osobnost Sigmunda Freuda a jeho význam pro současnost“ a vzhledem k odbornosti docenta Kocourka půjde o velmi hluboký analytický vhled.
A pokud obrátíme pohled za hranice naší země, velkolepé pocty právě startují i ve Velké Británii. Přímo v Londýně, v domě, kde Freud trávil po útěku z pevniny poslední dny svého života (dnešní Freud Museum), je na 6. května 2026 připravena prestižní událost Sigmund Freud's 170th Anniversary Celebration. Tato slavnost se koná za osobní účasti Freudových pravnuček, Emmy a Belly Freudových. Mimo to se v londýnské National Portrait Gallery konají i paralelní výstavy děl jeho vnuka, slavného malíře Luciana Freuda.
Ať už se tedy ponoříme do stránek špičkových historických biografií od Joela Whitebooka, vyrazíme na akademickou debatu za docentem Kocourkem, nebo si jen pustíme náhodný hollywoodský seriál, je jasné jedno – jméno Sigmund Freud zkrátka navždy zůstane trvalou součástí naší kulturní i společenské DNA.
Článek: Jiří Jurečka
