Retro: Slavná limuzína pro komunistické papaláše i závodila. Tatra 603 dnes vyjde na miliony

Pozor, jede papaláš! Tatra 603 byla vyhrazena jen pro vyvolené. Tradici luxusního vozu ale založily už předválečné modely 77, 87 a 97, po válce ji rozvinul Tatraplan a jejím symbolickým vyvrcholením se stal právě typ 603. Svého času obávané až nenáviděné, dnes mimořádně ceněné a mezinárodně uznávané reprezentativní vozy prosluly vzadu umístěnými chlazenými osmiválci a úhlednými aerodynamickými karoseriemi.

Krycí jméno Valuta

Slibný nástup

Po smrti Stalina s Gottwaldem zjara 1953 nabral režim přece jen o něco lidštějších kontur a potichu se zbavoval nejextrémnějších výstřelků bolševické ideologie. Mimo jiné to znamenalo uvědomění si, že sovětské ZISy jsou pro tuzemské funkcionáře s výjimkou těch nejvyšších nedostupné, a rychle dosluhující Tatry 87 či Tatraplany musí nahradit něčím modernějším. Jejich oko se proto opět zaměřilo do podhůří Beskyd, kde se rozkládá Kopřivnice.

Vývoj limuzíny se narychlo stěhoval z Prahy do Kopřivnice. Nový osobní vůz převzal nejen dvouapůllitrový osmiválec z monopostu T 607, ale i jeho typové označení T603. Výstavní premiéra proběhla na výstavě československého strojírenství v Brně roku 1955, v průběhu roku 1956 pak následovala ověřovací série prvních devíti kusů. Ruční výroba v dosti zastaralých dílnách však probíhala velmi pomalu a tak se o sériovou produkci jednalo spíše až na počátku 60. let. O novince se svého času vyjádřil i prezident Antonín Zápotocký a tak mu k jeho 72. narozeninám dovezli známí tatrováčtí piloti Pavelka a Veřmiřovský jednu z prvních 603 jako dárek přímo na Pražský hrad. Povídá se, že takovou drifterskou show první nádvoří ještě nikdy nezažilo - a nejspíš už ani nezažije.

 

Ze zahraničí se začaly hromadit objednávky a nutno říci, že první kusy Tatry 603 slavily značné úspěchy. Nejprve třeba v průběhu zimních olympijských her v Cortině d’Ampezzo, kde sloužily českým sportovcům, později především na světové výstavě Expo 58 v Bruselu, kde československá expozice slavila obrovský úspěch – odtud lidové označení první generace „bruselka.“

 

Tatrovácká klasika

Konstrukčně byl vůz Tatra 603 přímým potomkem slavných typů T77, 87 a Tatraplan, měl však modernější a hlavně výrazně větší proudnicovou karoserii s velkou prosklenou plochou a šesti místy k sezení. Kromě osmiválce v zádi a centrální nosné roury tu bylo charakteristické také nezávislé zavěšení kol s kyvadlovými polonápravami, starající se o patřičný komfort jízdy.

V porovnání se svými předchůdkyněmi měla T603 výrazně lepší jízdní vlastnosti dané zejména lepším rozložením hmotnosti mezi obě osy, i tak ale většina šoférů vozila v předním zavazadelníku pytel cementu pro lepší stabilitu a odolnost proti bočnímu větru. Vrozená přetáčivost se projevovala především na kluzkém povrchu, soudě ale dle dobového reklamního filmu „Šťastnou cestu“, šlo o nezáludné a dobře ovladatelné auto – alespoň v rukou zkušeného závodníka, mistra sportu Jaroslava Pavelky.

V praxi běžných uživatelů jízdní vlastnosti odpovídaly koncepci s motorem za zadní nápravou s výkyvnými hnacími polonápravami, takže vozidlo bylo citlivé na boční vítr a při ostré jízdě v zatáčkách přetáčivé. Maximální rychlost T 603 byla 160 km/h (údaj výrobce), ve skutečnosti však byly vozy rychlejší a díky své aerodynamické karosérii s nízkým součinitelem odporu (Cw=0,354) dosahovaly rychlost přes 170 km/h. 

Taková to reklama by dnes rozhodně neprošla. Nejde jen o dvanáctiminutovou délku, ale především o předváděná alotria v běžném provozu. Poznáte historické jihočeské město, kterým se Tatra divoce prosmýkává?

Evoluce směrem k uniformitě

První "bruselky" oplývaly jedinečným designem zevnějšku i interiéru, který s jeho americkým designem plným chromu, nápaditých řešení a filigránských ovladačů přežil i ve druhé sérii vyráběné do roku 1968. Po roce 1968 přibylo černých plastů a ovladačů z jiných československých aut. Přístrojová deska jakož i jiná zákoutí kabiny se staly ponuřejšími a méně elegantními.

Na technické frontě bylo nicméně v průběhu let dosaženo značného pokroku. Brzdy, zpočátku bubnové, od konce roku 1968 nahradily licenční kotoučové brzdy na všech kolech, které byly vyráběny v licenci Dunlop. Od roku 1973 vozidlo používalo v té době revoluční bezkontaktní elektronické kondenzátorové zapalování PAL.

Zlepšení jízdních vlastností napomohlo zavedení torzního stabilizátoru přední nápravy u typu T2-603, jakož i pozdější zavedení radiálních pneumatik Barum rozměru 180/90-SR15 s dezénem OR17, které byly vyvinuty speciálně pro T 603. Vozy měly velmi dobře vyřešeno odpružení s poměrně vysokým zdvihem kol a nízkou vratnou frekvencí, takže jízda s nimi byla pohodlná i na horších silnicích.

 

Jen pro vyvolené

Šestsettrojka sice vznikala dlouhých dvacet let, 20 422 celkem vyrobených vozů ale dává představu o skutečné sériovosti a pracnosti výroby. Největší roční produkce bylo paradoxně dosaženo až závěru výroby - v letech 1973 a 1974 bylo vyrobeno až 1600 vozů za rok. 

Tatry 603 nebyly v celém průběhu výroby prakticky vůbec exportovány (přes velký zájem o tento vůz) s výjimkou několika desítek kusů pro země bývalého východního bloku (Sovětský svaz, NDR, Bulharsko, Maďarsko, Jugoslávie). Dnes už je situace úplně jiná a zachovalé šestsettrojky se ve významných počtech kromě rodné hroudy vyskytují nejen v západní Evropě, ale také v USA a Kanadě a jejich ceny stále rostou.  

T 603 nebyla levným autem ani jako nová. V roce 1959 stála 98 tisíc Kčs, zatímco ruská Volga M 21 se i s rádiem dala pořídit za 55 tisíc a tuzemská Škoda Octavia Super za necelých 33 tisíc. Běžný měsíční plat se tehdy pohyboval kolem 1500 Kčs. O deset let později, v červnu 1969, byla cena Tatry 2-603 stanovena na 195 tisíc Kčs, tedy na čtyřnásobek ceny tehdy běžného vozu Škoda 1000 MB. K soukromníkům se T 603 nedostaly jako nové prakticky vůbec, pár kusů se dostalo dál až po konci ve státních službách.

Ceny hezkých šestsettrojek začínají okolo 1,5 milionu korun, vzácné vozy první série se třemi světly jsou ale klidně o milion dražší - mnoho jich totiž v průběhu služby dostalo novější čtyřokou karoserii, takže je jich opravdu málo. Kvalita zkrátka něco stojí. Jednoduše řečeno: jestli vlastnit nějakého poválečného československého veterána, pak rozhodně šestsettrojku, jediné auto světového formátu vyráběné za socialismu.  

 

Zdroj: www.autosalon.tv

Pijete vodu z kohoutku a berete ji jako samozřejmost? Příbor se právě teď stává dějištěm obří vodárenské revoluce. Do záchrany a kompletní modernizace zdejší kritické infrastruktury aktuálně plynou obrovské investice, které hravě překračují hranici 77 milionů korun. Co přesně se děje za zamčenými branami a hluboko pod povrchem našich ulic?

Zub času neúprosně hlodá

Hlavním bodem zájmu se stal strategický vodojem, který nepřetržitě slouží městu a jeho obyvatelům už od počátku osmdesátých let. Čtyři dekády drsného a nepřetržitého provozu si ale vybraly svou daň. Odborné posudky ukázaly, že železobetonové konstrukce ztratily svou původní pevnost, povrchové vrstvy betonu nebezpečně degradují a obnažená ocelová výztuž svádí marný boj s korozí.

Dosluhuje prakticky všechno vybavení – od propouštějící střešní krytiny přes zastaralou elektroinstalaci až po zcela nevyhovující odvětrávání. Tento alarmující stav se ale nyní stane minulostí díky schválené finanční injekci, která přesahuje 37 milionů korun a slibuje hotové dílo ještě do konce letošního roku.

Kompletní restart: Na co se můžeme těšit?

Objekt čeká doslova znovuzrození od podlahy až po samotnou střechu. Změny budou radikální:

• Maximální zabezpečení a hygiena: Každá jednotlivá nádrž dostane svůj vlastní, bezpečně uzamykatelný vstup. Vnitřní prostory, včetně stropů a podlah armaturní komory, projdou hloubkovou sanací.

• Technologie 21. století: Zastaralé a nepřehledné dráty nahradí moderní elektroinstalace a chytrá telemetrie s plně automatizovaným systémem řízení provozu.

• Boj s přírodou: Stavebníci musí dokonce zastavit a důkladně stabilizovat ujíždějící svahy, které obklopují akumulační komory, aby byla zajištěna stoprocentní a dlouhodobá statika celého kolosu.

Nové tepny pod našima nohama

Záchrana samotného vodojemu je ale jen jednou stranou mince. Současně s těmito pracemi probíhá v Příboře i gigantická výměna starých vodovodních řadů. Do země se postupně ukládá přes 1 120 metrů zbrusu nového potrubí a moderního souvisejícího zařízení. Tato fáze spolkne dalších téměř 40 milionů korun. Výsledek? Zaručená stabilita dodávek i kvality vody na další dlouhá desetiletí.

Vize budoucna: Nejen funkčnost, ale i relaxace?

Celý tento technický projekt má v širším kontextu města ještě jeden velmi zajímavý rozměr. Podle dlouhodobých plánů se totiž otevírá i otázka atraktivnějšího využití okolních ploch. Ve hře je vize, že by v okolí starého vodojemu na Štefánikově ulici mohlo v budoucnu vzniknout zcela nové výletní místo, jehož součástí by byla i tematická naučná stezka věnovaná vodě. Z přísně střeženého areálu by se tak mohla zčásti stát zóna pro odpočinek a vzdělávání.

Veškeré stavební práce i financování zajišťuje společnost SmVaK Ostrava. Ta patří k absolutním lídrům v Moravskoslezském kraji a stará se o bezproblémové dodávky pitné vody pro více než 730 tisíc obyvatel nejen na Novojičínsku, Frýdecko-Místecku a Karvinsku, ale i v sousedním polském pohraničí. Příbor se tak díky této akci zařadí mezi lokality s nejmodernější vodárenskou sítí v republice.

Článek: jj

Ahoj! Velikonoce jsou tady a přinášejí s sebou zasloužený odpočinek, oslavu jara a setkání s rodinou. Pokud plánujete nákupy, připravili jsme pro vás přesný přehled otevírací doby, abyste nebyli překvapeni.

Velikonoce, nejvýznamnější křesťanský svátek, jsou pro mnohé především oslavou příchodu jara a probouzení přírody. Po celém Česku se dodržují tradice jako pletení pomlázky, barvení kraslic a velikonoční hodování s beránkem a mazancem.

Jak a Kdy Nakoupit o Velikonocích?

Je dobré mít na paměti, že o velikonočních svátcích se otevírací doby obchodů mění, ale omezení se týká pouze jednoho dne.

Pro rok 2026 platí následující pravidla:

• Zelený čtvrtek (2. dubna): Běžná otevírací doba.

• Velký pátek (3. dubna): Státní svátek, ale zákon o prodejní době se na něj nevztahuje. Obchody, včetně těch velkých nad 200 m², zůstanou otevřené podle své běžné otevírací doby.

• Bílá sobota (4. dubna): Běžná otevírací doba, většina obchodů bude mít otevřeno standardně.

• Velikonoční neděle (5. dubna): Běžná otevírací doba u naprosté většiny obchodů.

• Velikonoční pondělí (6. dubna): Státní svátek. Ze zákona musí mít všechny obchody nad 200 m² zavřeno.

Kde Nakoupit na Velikonoční pondělí?

Pokud nutně potřebujete nakoupit na Velikonoční pondělí, můžete využít výjimky:

• Menší prodejny: Obchody do 200 m² mohou mít otevřeno (např. večerky, menší potraviny).

• Lékárny a Pohotovost: Hlavní lékárny ve městech budou mít pohotovost.

• Čerpací stanice: Většina má otevřeno nonstop a nabízí i základní sortiment.

• Nádraží a Letiště: Obchody v tranzitních prostorech bývají otevřené.

Užijte si krásné a klidné Velikonoce!

Exekutivní shrnutí: Italská firma IRCE S.p.A., dlouholetý výrobce lakovaných měděných a hliníkových vodičů pro elektromotory a transformátory, rozšiřuje svou výrobu v Ostravě-Mošnov. Do roku 2024 vybudovala první závod (~20 000 m², 3 směny/den) a nyní plánuje další investici zahrnující téměř 3 ha pozemků a výdaje ~15 mil. eur. Celkem přinese projekt desítky nových pracovních míst (od již probíhajícího náboru 60–90 osob až po ~20 míst po dokončení expanze). Infrastruktura v Mošnově (včetně letištního cargohubu) pomáhá zásobovat střední a východní Evropu a posiluje regionální ekonomiku. Článek podrobně popisuje historii IRCE, její technologie (včetně Industry 4.0 a ekologických standardů), parametry projektu včetně časové osy, investic, pracovních příležitostí, dopad na dodavatelský řetězec i na trh práce, dále plánovanou spolupráci s výzkumem a možné rizika či výzvy.

Profil a historie společnosti IRCE

Společnost IRCE S.p.A. byla založena roku 1947 v imolském regionu Itálie. Od roku 1996 jsou její akcie kotovány na italské burze; od roku 2021 je společnost součástí segmentu STAR pro růstové firmy. IRCE provozuje 9 výrobních závodů ve 6 zemích (např. Brazílie, Německo, Indie, Itálie, Nizozemsko, Velká Británie) a aktuálně buduje nové kapacity i v Číně. Celkově firma vyrábí ~60 000 tun vodičů ročně. IRCE se vyznačuje kompletním sortimentem smaltovaných (lakovaných) vinutých vodičů a vlastním know-how pro některé konstrukční části výrobních strojů. Organizace je rodinně řízená s důrazem na dlouhodobou růstovou strategii. Mezi klíčové konkurenční výhody patří historická tradice kvality, silná finanční struktura a orientace na vývoj nových technologií.

Produkty, kapacity a technologie

IRCE se specializuje na vinuté vodiče (magnet wire) pro elektrické stroje. Tyto vodiče mají jádro z mědi či hliníku, na které je nanesena tenká izolační polymerní (organická) vrstva. Uplatňují se zejména v elektromobilech (vinutí motorů, generátorů, transformátorů), v domácích spotřebičích, elektrotechnice a v energetice. V posledních letech roste poptávka právě v segmentu elektromobility, kterou IRCE považuje za „budoucnost čisté dopravy“. Firma plánuje zvyšovat kapacitu: do roku 2028 chce dosáhnout 10 000 tun ročně a je připravena dalšími linkami rozšířit na až 36 000 tun.

Technologie: Nové závody IRCE mají být vybaveny špičkovými průmyslovými 4.0 technologiemi. Továrna Mošnov bude automatizovaná, s průběžným provozem 24/7 (3 směny). Ve výrobě se uplatní procesy válcování, žíhání, nanášení elektroizolačních filmů, kalení, navíjení a balení. Všechny stroje budou „nové generace“ od evropských dodavatelů, aby byl zaručen tichý provoz bez rušení okolí. Firma rovněž počítá s investicemi do výzkumu a vývoje, zaměstnávala by desítky inženýrů pro optimalizaci procesů a počítá i s úzkou spoluprací s VŠB–Technickou univerzitou Ostrava.

Projekt IRCE v Ostravě-Mošnov: časová osa a detaily

• 2021: Ostravští radní schválili prodej pozemků ve strategické zóně Mošnov italské IRCE.
• 2023 (Q3): Zahájena stavba první výrobní haly (~20 000 m²). Lokalita je u letištního areálu, těsně u dálnice D1 a silničního přivaděče k Europortu.
• 2024 (podzim): Očekávané dokončení výstavby primárního závodu.
• 2025: Plánovaný náběh výroby vinutých vodičů a zahájení dodávek. Část výrobků půjde na výrobu elektromotorů a transformátorů, další jako palety vodičů (CTC) pro automobilový průmysl.
• 2026 (březen): Ostravští zastupitelé schválili další rozšíření projektu. IRCE si pronajímá další téměř 3 ha (28 888 m²) sousedících pozemků. Na nich postaví novou výrobní halu pro další finišování a skladování finálních vodičů. Tento krok si vyžádá investici cca 15 mil. eur (z rozpočtu italského investora).

Klíčové parametry projektu

• Celková plocha: první hala ~2,7 ha (20 000 m²), nově ~2,9 ha (28 888 m²).
• Investice: první fáze stála neuváděný objem, expanze ~15 mil. EUR.
• Výrobní kapacita: plánovaná cca 10 000 tun vodičů ročně do roku 2028 (potenciál až 36 000 tun).
• Provoz: 3 směny/den, 7 dnů v týdnu, plně automatizované linky (Ind. 4.0).
• Ekologie a R&D: Nové technologie EU, tichý provoz, smluvní závazek nulového narušení okolí, spolupráce s VŠB–TU Ostrava na výzkumu.

Shrnutí investice a pracovních míst:

• Investice: cca 15 mil. EUR.
• Nabízená pracovní místa: ~20 nových míst po rozšíření projektu + stávající nábor 60–90 osob pro výrobu a podpůrné činnosti.
• Další příležitosti: služby a subdodávky (údržba, logistika, ostraha aj.) – zhruba při rozšíření se vytvoří i desítky míst nepřímo.

Dopady na region, trh práce a ekonomiku

Realizace závodu IRCE představuje významný stimul pro regionální průmysl a zaměstnanost. Ostrava-Mošnov je dopravně strategicky výhodný uzel (dálnice, železnice, letiště s nakl. terminálem) – IRCE zde může rychle zásobovat zákazníky ve střední a východní Evropě. Příchod firmy rozšiřuje místní dodavatelsko-odběratelskou síť zejména pro automobilový a elektroprůmysl.

Mošnovská zóna vznikla přeměnou bývalého vojenského brownfieldu. Od otevření postupně vyrostly stovky podniků (Mahle, Plakor, Cromodora aj.) a zaměstnanost. Podle magistrátu Ostravy zde bylo na konci roku 2023 ~4 700 míst, do konce roku 2026 se očekává až ~5 850 (díky novým investorům). Každé nové místo má v kraji s tradičně vysokou nezaměstnaností zásadní význam.

Benefity pro region:

• Zvýšení nabídky kvalifikovaných míst (operátoři výrobních linek, inženýři, technici) i nekvalifikovaných (údržba, logistika, bezpečnost).
• Přeshraniční poptávka (Polsko, Slovensko, Maďarsko) díky logistické poloze Mošnova (přístupy na D1, D48 a železniční konektor).
• Propojení průmyslu a akademie: možnost spolupráce s VŠB na optimalizaci technologií (odběr talentů, výzkum elektromotorů, IoT apod.).
• Zesílení synergie s ostravským letištěm: nově otevřený cargo terminál a rostoucí letové linky (Leipzig, Kolín nad Rýnem, Taškent, Almaty) zrychlují doručení komponent i finálních výrobků IRCE.

Rizika a výzvy projektu

Některé aspekty projektu vyžadují pozornost: odhad situace zahrnuje možné výzvy logistického a personálního charakteru. Například:

• Nedostatek kvalifikované pracovní síly: MSK je regionem s vysokou nezaměstnaností, ale poptávka po technických oborech roste. IRCE již intenzivně náboruje (60–90 osob) a v rámci expanze další desítky. Rizikem může být působení konkurence na pracovním trhu (jiná průmyslová centra, vyhánění talentů do větších měst).
• Závislost na globálních trzích: I když průmyslová výroba vodičů reaguje na elektromobilitu, kolísání mezinárodních dodavatelských řetězců (ceny kovů, doprava) ovlivní hospodárnost provozu.
• Ekologické požadavky: Ačkoliv IRCE deklaruje plnou ekologickou šetrnost (moderní stroje, utlumení hluku), musí zajistit minimalizaci odpadu a emisí (dodržování evropských i českých norem). Každá investice velkého rozsahu podléhá EIA a místní posouzení vlivu na životní prostředí.
• Koordinace stakeholderů: Úspěch projektu závisí na plynulé spolupráci s městem, krajem a dalšími investory (Panattoni aj.), což magistrát intenzivně řeší v rámci masterplanu rozvoje prostoru před letištěm.

Na druhou stranu má projekt silné pilíře: strategická poloha, fixní dlouhodobý investor s rodinnou stabilitou a jasným technologickým zaměřením, plus aktivní podpora města a kraje při získávání investice.

Závěr a perspektivy

Italská společnost IRCE představuje významný zahraniční kapitálový přínos do Moravskoslezského kraje. Její závod ve strategické zóně Ostrava-Mošnov má potenciál stát se klíčovým dodavatelem vodičů pro automobilový průmysl i energetiku v širším regionu. S plánovanými investicemi (až 15 mil. EUR navíc), novými pracovními místy a přidruženými službami dopadne projekt nejen na přímé zaměstnance, ale i na dodavatelský řetězec a infrastrukturu.

Optimistický rozvoj projektu podtrhuje i vyjádření městské správy a krajských představitelů – podle nich investice jako IRCE potvrzuje atraktivitu Mošnova a naplňuje cíl revitalizovat brownfield a obnovit tuzemský průmysl s důrazem na moderní technologie a ekologii. 

Zdroj: článek JJ
https://irce.it (oficiální web skupiny IRCE)