O uplynulém víkendu se konala tradiční jarní veteránská burza Retro garáž spojená s aukcí veteránů v prostorách výstaviště v Lysé nad Labem. Byl to úspěch, vydražily se všechny nabízené položky, což se naposledy, tedy loni na podzim, nepovedlo.
O uplynulém víkendu se konala tradiční jarní veteránská burza Retro garáž spojená s aukcí veteránů v prostorách výstaviště v Lysé nad Labem. Byl to úspěch, vydražily se všechny nabízené položky, což se naposledy, tedy loni na podzim, nepovedlo.
Zdaleka nejzábavnější souboj proběhl o Tatru 13 z roku 1927. Vůbec poprvé se v aukci objevily předválečné stroje - Peugeot 201 a tato Tatra s vyvolávací cenou 450 tisíc. Když se cena přehoupla přes milion a nakonec 1,5 milionu, publikum bylo ve varu a Pavel Kočí začal ztrácet hlas.
Na ceně 1,6 milionu odstoupil zájemce, majitel pivovaru, ve kterém kdysi tato krásná užitková Tatra 13 s dřevěnou korbou a po zdařilé renovaci jezdila. Do poslední chvíle bojovali dva zájemci, Tatra 13 se vydražila za 1 810 000 korun.
"Nečekali jsme to, náš odhad byl asi tři čtvrtě milionu," říká Miroslav Kotlařík, ředitel autosalonu historických aut Veteran Car Štangl, který prodej auta zajišťoval. Vůz pochází ze sbírky ředitele muzea veteránů v Olomouci a jde o raritu, Tater 13 se vyrobilo jen něco málo přes 700 aut a jen málo jich dožilo do současnosti.
Zdroj: www.aktualne.cz
|
Od čtvrtka 6. srpna 2026 bude znovu otevřeno napojení Hukvaldské ulice na kruhový objezd u Exitu 33 dálnice D48. Řidiči tak budou moci opět projet z kruhového objezdu na Hukvaldskou ulici i v opačném směru. Oprava vnitřního prstence kruhového objezdu byla dokončena dříve, než se původně předpokládalo.
Otevření kruhového objezdu však neznamená konec všech dopravních omezení. Rekonstrukce Místecké a Jičínské ulice nadále pokračuje.
Místecká ulice zůstává v opravovaném úseku jednosměrná. Projet je možné od kruhového objezdu u Exitu 33 směrem do centra Příbora, a to až za železniční přejezd ke křižovatce ulic Místecká, Juráňova a Smetanova.
Jednoduše řečeno:
Od kruhového objezdu do centra – ANO.
Z centra ke kruhovému objezdu – NE.
Řidiči jedoucí z centra směrem ke kruhovému objezdu, na Hukvaldy nebo k Exitu 33 musí nadále využít vyznačenou objízdnou trasu. Ta vede přes ulice Ostravskou, Lidickou, Komenského a Frenštátskou, dále po silnici I/58 přes Lubinu a přes Hájovský Dvůr.
Prakticky to znamená, že z Hukvaldské se přes kruhový objezd a Místeckou do centra dostanete, ale při cestě z centra na Hukvaldy nelze po Místecké ke kruhovému objezdu projet.
Beze změny pokračuje také úplná uzavírka Jičínské ulice, a to v úseku od kruhového objezdu u Svarmetalu po křižovatku s Lidickou ulicí. Do opravovaného úseku mohou vjíždět pouze vozidla stavby.
Objízdná trasa vede obousměrně přes ulice Komenského, Frenštátskou, Čs. armády a Štramberskou a dále po silnici I/58.
Situační výkres zobrazuje dvě etapy opravy Místecké ulice. Během jednotlivých etap se stavební práce přesunou z jedné poloviny vozovky na druhou. Jednosměrný průjezd od kruhového objezdu směrem do centra však zůstane zachován.
Podle zveřejněného harmonogramu mají práce na Místecké a Jičínské ulici pokračovat do 11. října 2026. Řidiči by proto měli i nadále sledovat dočasné dopravní značení.
Od pondělí 17. srpna do 30. listopadu 2026 budou v místní části Hájov probíhat stavební práce v rámci akce „Novostavba chodníků a kanalizace v k. ú. Hájov, Příbor“. Z tohoto důvodu dojde k částečné uzavírce silnice III/04806 a části místní komunikace u domu č. p. 55.
Doprava bude zachována, provoz však bude po celou dobu stavby řízen semafory.
Objízdná trasa není stanovena.
|
|
|
Moravskoslezský kraj se stává dějištěm mimořádné kulturní události. Zámek v Bílovci hostí jedinečnou historickou výstavu s názvem Koruny Karla IV.. Návštěvníci mají neopakovatelnou příležitost spatřit na jednom místě mistrovské repliky korunovačních klenotů z pěti evropských zemí. Tato expozice, doplněná o fascinující archeologické nálezy a modely dobových staveb, představuje období vlády lucemburské dynastie v letech 1308–1437, kdy se české země staly středobodem evropského politického i kulturního dění.
Středobodem celé výstavy je kompletní zastoupení pěti korunovačních klenotů, které jsou úzce spjaty s osobou Karla IV. a jeho synem Zikmundem Lucemburským. Vidět tyto koruny pohromadě je naprostá vzácnost. V reálném světě by zájemce o jejich prohlídku musel procestovat pět různých států, a navíc by se k nim jako běžný návštěvník z přísných bezpečnostních důvodů vůbec nedostal.
Meziystavenými exponáty vévodí Svatováclavská koruna. Tuto nádhernou insignii nechal Karel IV. zhotovit v roce 1346 ke své korunovaci českým králem. Její nedozírně cenný originál odpočívá v přísně střežené Korunní komoře svatovítské katedrály v Praze.
Hned vedle ní se tyčí Koruna Svaté říše římské (často označovaná jednoduše jako říšská koruna). Právě tu měl Karel IV. na hlavě během své slavné císařské korunovace v Římě roku 1355. Tato koruna svým nezaměnitelným osmibokým tvarem a neobvykle bohatým osazením drahokamy a perlami symbolizuje absolutní vrchol světské moci ve středověké Evropě.
Návštěvníci si mohou prohlédnout také proslulou Železnou korunu lombardskou, jíž byl panovník korunován v Miláně na italského krále. Její název je odvozen od tenkého železného pásku zasazeného uvnitř – legenda totiž praví, že byl ukován z hřebů použitých při Kristově ukřižování. Tuto fascinující kolekci doplňuje koruna římská, jíž byl Karel IV. korunován v Cáchách, a Svatoštěpánská koruna uherských králů, trvale uložená v budapešťském parlamentu.
Výjimečnost expozice v Bílovci nespočívá pouze v poutavém historickém kontextu, ale také v samotném řemeslném zpracování. Rozhodně se nejedná o obyčejné turistické kopie. Tyto mistrovské repliky jsou výsledkem desetileté mravenčí práce špičkových evropských zlatníků a šperkařů.
Hlavním tvůrcem je věhlasný český klenotník Jiří Urban z Turnova, který dokázal středověké originály napodobit s takovou precizností, že i mnozí odborníci mají problém rozeznat repliku od původního díla. Na projektu se podílela také přední česká šperkařka Eva Víšková-Mrákotová z Pardubic, z jejíhož ateliéru pocházejí dokonalé kopie historických kamejí. Práce se středověkými smalty a složité zlacení pak byly svěřeny úzkému týmu specialistů ze Slovenska.
Bílovecký zámek nabízí víc než jen přehlídku zlata a drahokamů. Organizátoři skvěle propojili oslnivý svět královských dvorů s lokální historií regionu. Součástí výstavy jsou originální iluminované rukopisy, detailní modely slavných staveb, ale především fascinující archeologické nálezy pocházející přímo z podzemí bíloveckého zámku.
Mezi největší lákadla z místních objevů bezesporu patří unikátní zásnubní prsten datovaný na přelom 14. a 15. století. Návštěvníci navíc získají výjimečnou možnost vstoupit do středověkého podzemí a na vlastní kůži si vyzkoušet tíhu dobových zbraní či oděvů.
Představitelé zámku a kurátoři zdůrazňují, že cílem projektu bylo zprostředkovat návštěvníkům možnost „doslova se dotknout středověku“. Pro zájemce o detailnější vhled jsou připraveny i speciální komentované prohlídky provázené autory výstavy.
Místo konání: Zámek Bílovec (Zámecká 2, Bílovec)
Termín: 19. června – 20. září 2026
Otevírací doba: Pondělí až neděle, od 10:00 do 17:00 hodin
Vstupné: Základní 150 Kč | Zvýhodněné (děti, senioři, studenti) 100 Kč | Rodinné vstupné 350 Kč