Tatra 603 oslovila i Wericha, její obří spotřeba tehdy nikomu nevadila, benzin byl za hubičku

V našem seriálu Století českého automobilu půjdeme dekádu po dekádě a skrze články Tomáše Hyana odhalíme nejvýznamnější auta od 20. let až do současnosti. Nakonec v anketě právě vy rozhodnete, který český automobil byl v historii naší země tím vůbec nejvýznamnějším. Největším hitem padesátých let byla aerodynamická Tatra 603, vyráběná ovšem jen v malých počtech především pro státní instituce.

Článek

Naše Tatra 603 se vyráběla podobně jako Citroën DS 19 celá dvě desetiletí, rozdíl byl ale v tom, že zatímco francouzský sedan byl běžně ke koupi a produkce dosáhla 1,5 milionu kusů, tak „šestsettrojka“ původně sloužila jen vyvoleným, normálně se neprodávala a zaznamenala za dvacet let celkem 20 422 vyrobených vozů. Patří jí však významné místo v historii automobilového vývoje, byla pokračováním tradice aerodynamických vozů Tatra se vzduchem chlazeným osmiválcem v zádi, která vznikala od třicátých let. Její neobvyklé tvary působily jako zjevení jak na silnicích padesátých let, tak i v letech pozdějších, o čemž svědčí neutuchající zájem zahraničních sběratelů.

 

Automobily Tatra 603 se kromě tzv. socialistických zemí nikdy příliš nevyvážely, do zahraničí putovalo pouhých 985 vozů. Pamatuji se však, jak jsem v Praze kdysi zahlédl vůz s nizozemskou a také s tehdejší západoněmeckou poznávací značkou, byly to však absolutní výjimky po uvolnění politických poměrů v šedesátých letech. Teprve po roce 1989 se Tatra 603 stala objektem zájmu sběratelů z celého světa. Vzpomínám, jak jsem se svým kamarádem Jean-Jacquesem objednal taxi v Praze na Václavském náměstí, protože toužil po jízdě v „šestsettrojce“ a nakonec to skončilo tak, že jsme jednu nalezli na pražském Smíchově, tu si koupil a odvezl domů do Francie.

Nelehká cesta k novému vozu

Státní úředníci po roce 1948 rozhodovali, kdo bude co vyrábět, a tak byla výroba osobních vozů v kopřivnické Tatře utlumena. Po direktivním zániku Tatraplanu, jehož výroba krátce pokračovala u konkurence v Mladé Boleslavi, to byly především silné individuality, jež potají pokračovaly v tradici osobních automobilů Tatra. Tak se tajně zrodila Tatra 603, ovšem později byli konstruktéři vzati na milost, ostatně československé úřady se rády pochlubily novými reprezentačními vozy neobvyklé koncepce, jakými Tatra 603 bezesporu byla.

 

Kuriozitou je, že vzduchem chlazený osmiválcový motor Tatra 603 vznikl o pět let dříve než stejně označený automobil! Konstruktér Ing. Julius Mackerle navrhl koncem čtyřicátých let nový osmiválec typu 603 o objemu 2,0 až 2,5 litru, jenž se nejprve uplatnil v modifikované Tatře 87, závodních monopostech Tatra 607, lehkých terénních vozech Tatra 805 a také ve sportovních verzích Tatraplanu (T601, T602), nemluvě o několika prototypech terénních vozů ve stylu Jeepu s pohonem 4×4.

 

Podle vládního nařízení ČSR z počátku padesátých let nesměla Tatra vyvíjet osobní automobily, a tak se nová šestimístná limuzína rodila tajně od podzimu 1952 v pražské konstrukční kanceláři n.p. Tatra, zatímco z kopřivnické továrny vyjížděly kamiony s pohonem všech kol.

 

TATRA 603

Nechtěné dítě vyjíždí

Základní koncepce až šestimístného sedanu byla jasná, prostě vzduchem chlazený motor vzadu a aerodynamická samonosná karoserie proudnicového tvaru. Spoluautory designu typu 603 byli architekt František Kardaus a konstruktér Vladimír Popelář, kterým se podařilo dílo opravdu nevšední. Během dvaceti let produkce se základní tvar karoserie příliš neměnil, tři hlavní světlomety pod překrytem z organického skla později nahradily čtyři blízko u sebe (T2-603 od konce 1963), resp. dvě dvojice dále od sebe s širší přední maskou (T3-603 neboli T2-603 model 1968), zvýšilo se čelní sklo směrem do střechy, stejně jako se protáhly horní linky bočních lapačů vzduchu (od modelu 1967) a změnilo se víko motorového prostoru (od modelu 1968).

 

Pohonná jednotka měla relativně malý objem 2,5 litru, sériový výkon podle normy DIN vzrostl z 95 koní (70 kW) na 105 koní (77 kW) při shodných otáčkách 4 800 za minutu. Převodovka byla čtyřstupňová, v šedesátých letech se sice zkoušela samočinná, ale k výrobě nedošlo. Všechna kola byla zavěšena nezávisle, ke zlepšení jízdních vlastností typicky přetáčivého vozu přispěly rozšíření rozchodu kol a pozdější montáž kotoučových brzd, řízení bylo od počátku hřebenové.

Nejrychlejší na našich silnicích

Karoserie pětimetrového vozu je neobyčejně prostorná, s velkým zavazadlovým prostorem vpředu a odkládacím pod zadním klenutým dvoudílným oknem (později napodobeným na Chevroletu Corvette Sting Ray 1963); zprvu byla přední průběžná lavice třímístná ve stylu amerických vozů, ostatně řadicí páka se také nacházela pod volantem. Jízda s Tatrou 603 byla zážitkem, naplnění zavazadlového prostoru zlepšilo přítlak přední nápravy, údaj rychloměru optimisticky překračoval udávané maximum 160 km/h. Spotřeba 12,5 l/100 km nebyla při ceně benzinu dvě koruny za litr velkým problémem.

Ze státních služeb se později Tatra dostala i do soukromého vlastnictví těch řidičů, kteří odkoupili vysloužilé služební vozy. Jen málokdo měl to štěstí, že si mohl opatřit vůz s udávanou prodejní cenou kolem 106 tisíc Kčs v Mototechně, která byla po zavedení tzv. volného trhu (mimo pořadník) v roce 1969 zvýšena na 195 000 Kč. Jedním z těch šťastných byl populární herec Jan Werich.

 

Tatry 603 uspěly také v automobilových soutěžích, na okruzích na Nürburgringu (Marathon de la Route) i v Brně, bohužel připravená účast tří vozů v Rallye Monte Carlo 1960 se nějak nezdařila (Kopřivničtí nesehnali všechna potřebná povolení!) a ve finále se motory T 603 uplatnily ve speciálech pro novou autokrosovou disciplínu (zejména Baghira Václava Krále). Jedním z vozů, který vsadil na stejnou koncepci jako Tatra 603, byl americký Chevrolet Corvair, jenž měl rovněž vzduchem chlazený motor uložený podélně v zádi, ale plochý šestiválec. Výrobními počty samozřejmě Tatru 603 překonal, nikoli však věhlasem.

 

Obdivovaná vzácnost

Po prvním prototypu z roku 1955 a devíti předsériových kusech roku následujícího se rozběhla sériová výroba v Kopřivnici od počátku 1957, kdy dosáhla roční produkce 354 vozů. Podle dostupných pramenů bylo do podzimu 1963 vyrobeno jen 5 992 vozů první generace s typickou trojicí hlavních světlometů pod společným překrytem vpředu, modernizovaných se čtyřmi hlavními světlomety (značeny 2-603) se pak v postupně vylepšovaných variantách zhotovilo dalších 14 430 až do roku 1975, kdy už převzala vládu modernější T 613, která prodloužila výrobu osobních vozů Tatra až ke konci druhého tisíciletí.

 

Zdroj: www.garaz.cz

Srovnali jsme luxusní Tatru 700 s tehdejší sedmičkou od BMW. Nedopadlo to dobře

Tatra 700 je (dosud) poslední osobní automobil této značky. A vlastně není divu, srovnání s přímou konkurencí dokazuje, že na trhu neměla šanci.

 

Tatra je dnes známá jakožto úspěšný výrobce nákladních automobilů, v době socialismu (a pochopitelně i dříve) však hrála také roli výrobce reprezentativních vozidel pro nejvyšší představitele státu. Výroba luxusních automobilů pokračovala i po listopadu 89, brzy se však ukázalo, že na volném trhu Tatra se zastaralou koncepcí nemá šanci.

 

Luxusní TATRA 700 a BMW 7

 

Místo hran obliny

Přesto se kopřivnická automobilka ještě nějakou dobu snažila prorazit. Vedení si uvědomovalo, že konkurence na volném trhu je tuhá a je potřeba nejen modernizovat styl dosavadní 613, ale také napravit některé její neduhy. Zároveň však kvůli nedostatku financí bylo potřeba inovace provést s co nejnižšími náklady. V dubnu 1996 se tak představil nový osobní model Tatra 700, což však nebylo nic jiného než rozsáhle modernizovaná verze dosavadní 613. Ostatně interní označení znělo Tatra 613-4 T 700.

 

Luxusní TATRA 700 a BMW 7

 

Design navrhnul britský stylista Geoff Wardle, který místo přísně hranatých tvarů dosavadní 613 vsadil na tehdy moderní obliny. Přitom se inspiroval i vozy z historie Tatry, konkrétně ten chromovaný ovál na přídi kolem masky a světlometů měl odkazovat na obdobný motiv z Tatry 603.

 

V této podobě ale 700 vydržela vlastně jen rok. Už v roce 1997 dorazila inovovaná verze upravená akademickým sochařem Jiřím Španihelem, který pozměnil tvar zadního okna, kapoty a palubní desky.

 

Luxusní TATRA 700 a BMW 7

 

Tatra 700 si logicky zachovávala koncepci předchůdce, což znamenalo vzadu uložený, vzduchem chlazený vidlicový osmiválec. Motor o objemu 3,5 litru dostal zcela nový systém vstřikování, výsledkem čehož byl výkon 148 kW, lepší průběh točivého momentu i nižší spotřeba. Později tu bylo i provedení s osmiválcem o objemu 4,4 litru s výkonem 172 kW.

O přenos síly na zadní kola se starala pětistupňová manuální převodovka. Tatra 700 se totiž rodila v době, kdy ruční řazení bylo časté také u luxusních automobilů.

 

Luxusní TATRA 700 a BMW 7

 

Mnichovský konkurent Tatry

Právě koncepce nicméně v plné nahotě odhalovala zastaralost vozu, která byla obzvlášť patrná ve srovnání s přímou konkurencí ze západu. Mezi konkurenční automobily patřilo třeba sportovně laděné BMW 7, jehož generace E38 byla představena dva roky před Tatrou 700, tedy v roce 1994. Prodloužené provedení s délkou 5 124 mm velikostně přímo soupeřilo se sedmistovkou, jejíž délka činila 5 130 mm.

 

Luxusní TATRA 700 a BMW 7

 

Právě mnichovská sedmička dokazovala, jak západní luxus je zcela jinde a jak je jeho technika mnohem modernější. Konkrétně BMW 7 (E38) už umělo nabídnout satelitní navigaci, a to jako jedno z prvních aut v Evropě, úplnou novinkou byly i okenní airbagy. Připlatit se dalo rovněž za televizi.

 

Řada 7 navíc uměla oslovit širší nabídkou motorů. K dispozici byly hned dva benzinové vidlicové osmiválce – zprvu s objemem tří a čtyř litrů, s výkonem 160 kW, respektive 210 kW, později o objemu 3,5 litru a 4,4 litru, o výkonu 173 kW a 210 kW. Komu to nestačilo, měl tu od roku 1995 také vidlicový dvanáctiválec o objemu 5,4 litru. Kdo chtěl naopak ušetřit, mohl zvolit 2,8litrový řadový šestiválec. Jako první generace pak E38 nabídla i vznětové motory – od roku 1996 tu byl řadový šestiválec o objemu 2,5 litru se 105 kW. Později následovaly větší a silnější jednotky.

 

Luxusní TATRA 700 a BMW 7

 

Pro všechny motorizace byla navíc dostupná samočinná převodovka. Na vybraných trzích šlo však pořídit i pětistupňový manuál, respektive šestistupňový.

Tatra zůstala státnickým vozem

V přímém srovnání Tatra 700 proti takové konkurenci zkrátka neměla šanci. V tehdejších tuzemských podmínkách možná nemohla být lepší, na to se ale volný trh neptal. BMW mělo s takovým typem vozu mnohem více zkušeností, navíc výrazně více prostředků, jak luxusní auto vyladit a vyšperkovat širokou výbavou. Tatra 700 rovněž ztrácela v otázce komfortu nebo jízdních vlastností. Tatra se navíc v devadesátých letech musela potýkat s negativní image, kdy s odkazem na tehdy ještě nedávnou minulost byla považována za auto papalášů.

 

Luxusní TATRA 700 a BMW 7

 

To vlastně platilo i pro Tatru 700. Obchodně propadla, a tak většina postavených kusů zamířila do státní správy. Využívána byla ve státních podnicích, na okresních úřadech, ale i senátory nebo členy vlády. Vozil se v ní i velký propagátor tuzemských automobilů, Miloš Zeman, tehdy v roli předsedy vlády. V této roli nicméně sloužila také 7-Series.

 

Výroba byla de facto kusová, což produkci prodražovalo. A to opět snižovalo zájem zákazníků. Tatra si tak brzy uvědomila, že na modelu 700 nevydělává. V roce 1999 tak došlo k očekávanému a logickému kroku, výroba Tatry 700 byla ukončena. Vzniklo jen 75 kusů tohoto modelu.

 

Ve srovnání s řadou 7 je to opravdu žalostně málo. BMW 7 generace E38 se vyrábělo mezi lety 1994 až 2001, kdy vzniklo přes 340 000 exemplářů tohoto luxusního sedanu. I speciální superprodloužené varianty L7 s délkou 5,37 metru a dvanáctiválcem pod kapotou vzniklo výrazně více než sedmistovky, a to 899 kusů. Desítky let bez konkurence se zkrátka na osobní Tatře podepsaly. Kde by asi byla, kdyby nemusela působit ve státem řízené ekonomice…

 

Zdroj: www.garaz.cz

Příbor si připomněl Světový den duševního zdraví. Klub otevřeného srdce zorganizoval setkání plné empatie, hudby a naděje

 

V sobotu 11. října 2025 se v prostorách piaristického kláštera v Příboře uskutečnilo výjimečné setkání pořádané Klubem otevřeného srdce, z.s.. Akce se konala k příležitosti Světového dne duševního zdraví – sice s jednodenním zpožděním, ale s o to větším nasazením, porozuměním a lidskostí.

 

Příbor si připomněl Světový den duševního zdraví. Klub otevřeného srdce zorganizoval setkání plné empatie, hudby a naděje

 

Pod záštitou tématu „Krása rozmanitosti“ se v Příboře sešli odborníci, lidé se zkušeností s duševním onemocněním i jejich blízcí. Nechyběli významní hosté z oblasti psychiatrie a péče o duševní zdraví, mezi nimi ředitel Psychiatrické nemocnice v Opavě Ing. Zdeněk Jiříček, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Mgr. Barbora Adamčíková, MUDr. Petr Taraba či psychoterapeutka Mgr. Eva Klimešová.
Úvod patřil kytarovému recitálu peerky Jiřinky, jehož osobní příběh i vystoupení dojalo všechny přítomné. Jiřinka zároveň představila svou výstavu vyšívaných děl se zvířecími motivy, na kterou navázala vernisáž maleb Hanky alias „Astry Svobody“. Obě výstavy jsou prodejní a výtěžek podpoří další tvorbu autorek.

Následovaly dva kulaté stoly na téma peerství a svépomoc – jeden určený samotným peerům, druhý odborníkům z praxe. Diskuse, moderované předsedou Klubu otevřeného srdce Zbyňkem Robochem, potvrdily význam aktivní role lidí, kteří si sami prošli duševní nemocí a nyní pomáhají druhým na cestě k zotavení.

V Psychiatrické nemocnici v Opavě dnes působí 10 peer konzultantů a 4 peer rodinní příslušníci (pečovatelé), kteří jsou nedílnou součástí týmu odborníků. Jejich práce je konkrétním příkladem úspěšného propojení osobní zkušenosti s profesionální péčí.

 

Příbor si připomněl Světový den duševního zdraví. Klub otevřeného srdce zorganizoval setkání plné empatie, hudby a naděje

 

Závěr odpoledne patřil hudbě a sdílení – o krásnou tečku se postarala svépomocná skupina Anima Band z opavské organizace Anima Viva, z.s., složená z lidí se zkušeností s duševním onemocněním.
Akce proběhla za podpory města Příbora. Město na místě zastupoval místostarosta Valentin Putala, který spolu s vedoucí odboru sociálních věcí Mgr. Karolínou Najzarovou vyjádřil podporu aktivitám, jež přispívají k porozumění a destigmatizaci duševních onemocnění.

„Vážíme si práce manželů Okáčových, jejich úsilí, odhodlání a osobního nasazení. Dávají naději těm, kteří ji v nejtěžších chvílích potřebují nejvíce,“ uvedla Karolína Najzarová.

Mgr. Martin Okáč, zakladatel Klubu otevřeného srdce, se již více než deset let věnuje podpoře lidí s duševním onemocněním, osvětě a vedení svépomocných skupin. Spolu s manželkou Mgr. Kateřinou Okáčovou, která působí i v Psychiatrické nemocnici v Opavě a pomáhá rodinám pacientů, tvoří inspirativní tým lidí s otevřeným srdcem – přesně tak, jak napovídá název jejich organizace.

Město Příbor děkuje všem organizátorům, účastníkům i hostům za lidskost, energii a otevřenost, s níž pomáhají bourat předsudky o duševním zdraví.

Třídění má smysl. Příbor získal Odpadového Oskara a míří pod limit 160 kg

Město Příbor děkuje všem obyvatelům, kteří poctivě třídí, kompostují a pomáhají předcházet vzniku odpadu. Díky vám jsme společně dosáhli mimořádného úspěchu – Příbor získal další ocenění Odpadový Oskar a v rámci Moravskoslezského kraje obsadil 3. místo v kategorii měst nad 5 000 ovatel.

Rozhodující bylo, že v roce 2024 obyvatelé Příbora vyprodukovali 118,1 kg směsného komunálního odpadu (SKO) na osobu, což je jeden z nejlepších výsledků v regionu.

 

Třídění má smysl. Příbor získal Odpadového Oskara a míří pod limit 160 kg

Odstávka pitné vody 29.10.2025 8-14 hodin - SMVAK PŘÍBOR

Číslo Ulice Dotčená oblast Plánované zahájení Plánované ukončení Způsob náhradního zásobování Důvod odstávky
11934 Komenského část ulice Komenského, Jičínská, Tyršova, Štefánikova, dle mapového podkladu
29.10.2025 08:00
29.10.2025 14:00
Umožněno předzásobení Rekonstrukce vodovodu

 

Odstávka pitné vody 29.10.2025 8-14 hodin - SMVAK PŘÍBOR

"Historie výroby osobního automobilu v Příboře"

Nenechte si ujít: "Setkání tatrovácké mládeže" a knižní novinka o historii TATRA Příbor!

Vzpomínáte na ikonické vozy, které psaly historii československého, a potažmo světového, automobilismu? Značka TATRA je dodnes symbolem unikátního technického řešení a designu. A právě město Příbor hrálo v její kapitole osobních automobilů, jako byly legendární modely T-603 a T-613, klíčovou roli.

 

Historie výroby osobního automobilu v Příboře

 

Přijměte srdečné pozvání na "Setkání tatrovácké mládeže", které oživí vzpomínky na dobu, kdy se v Příboře rodily skvosty.

  • Kdy: Čtvrtek 23. října 2025 v 15:00 hod.

  • Kde: Salónek (u schodiště) Kulturního domu v Příboře

 

Historie výroby osobního automobilu v Příboře

 

Hlavní událostí setkání bude představení a možnost zakoupení právě vydané, dlouho očekávané knihy "Historie výroby osobního automobilu v Příboře" od autorů Jiřího Slaného a Zdeňka Kübela. Je to jedinečná příležitost ponořit se do historie výroby těchto technicky fascinujících vozů a objevit méně známé příběhy z místního závodu.

 

Knižní novinku si budete moci zakoupit přímo na místě za 500,- Kč.

 

Historie výroby osobního automobilu v Příboře

 

Ať už jste pamětníkem, obdivovatelem klasických vozů, nebo se jen rádi seznamujete s významnou regionální historií a technickým dědictvím, které i po letech inspiruje – přijďte. Po dlouhé době je to skvělá příležitost se potkat, popovídat a zavzpomínat.

 

Historie výroby osobního automobilu v Příboře

 

Hola, hola, TATRA volááá... Těšíme se na vás!

(Zdeněk Kübel a Jiří Slaný)

Realizace vodorovného dopravního značení v Příboře

V nadcházejících dnech proběhne v Příboře realizace vodorovného dopravního značení.  

Práce se budou týkat ulic Fučíkova a Lidická u Sokolovny.  

Prosíme obyvatele o včasné přeparkování vozidel v uvedených lokalitách a o respektování dopravního značení po dobu prací.  

Děkujeme za pochopení a spolupráci!

 

Realizace vodorovného dopravního značení v Příboře