Tatra 805 objela celý svět. Navzdory svým úžasným jízdním vlastnostem získala dvě hanlivé přezdívky, jaké na 100 % neuhádnete

Auto, které v polovině minulého století znal každý a každý ho chtěl. I díky československým cestovatelům, kteří doslova pokořili celý svět.,

Tatra je pro mne srdcová záležitost. Ne, nikdy jsem žádné auto této značky neměl. Dokonce jsem ani nejel žádným z osobních aut. Nebo si to nepamatuji, ale nemyslím si, že by mě některý z komunistických potentátů v době mého dětství vezl. A jinak jsem se k autu dostat nemohl. Ve veteránu jsem se nevezl. Tak proč mluvím o srdcové záležitosti? Jsou tady dvě roviny. Ta jedna je řekněme vlastenecká. Tatra je stará značka aut, jedna z nejstarších na světě.

V Kopřivnici je muzeum značky, stojí za to ho navštívit

Další věc, která mi imponuje, je příběh Hanse Ledwinky. Fenomenální konstruktér přišel s nápadem, který mu ale ukradl jistý Ferdinand Porsche a postavil na tom základ celého německého automobilového průmyslu. Došlo k mezinárodnímu soudu. Ten uznal právo Hanse Ledwinky, ale už v době, kdy byl konstruktér v zahraničí v emigraci. Z vysouzených peněz neviděl nic. Mezitím Ledwinka v Československu přišel o veškerý majetek. Odseděl si údajnou kolaboraci s nacisty. Smutný příběh plný křivd. Druhou rovinou jsou nákladní auta.

S těmi mám naopak zkušenost značnou. Včetně jízd v dakarských speciálech. Do kopřivnické Tatry jsem jezdil rád v rámci trackdays pořádaných na tamním polygonu. Byl jsem i v muzeu. A ano, viděl jsem tam expozice, včetně těch, které se týkají cestovatelů Zikmunda a Hanzelky. Další věc, co mi imponuje. Tedy jak oba cestovatelé, tak jejich Tatra. Model 805 se mi líbil. Vlastně si občas představuji, jaké by to bylo, mít takhle schopné a kompaktní auto dnes. Ano, náklaďák, ale ne tak velký, jako obvyklé dnešní velké Tatry. Něco jako Multivan z Kopřivnice? Pecka!

Zpátky ale do minulosti, do období po druhé světové válce. Na přelomu 40. a 50. let vznikl plán na přezbrojení armády. A s tím i na vývoj nových typů vojenských automobilů. Na základě toho obdržela v roce 1951 automobilka Tatra patřičnou zadávací dokumentaci. Šlo o vývoj terénního osobního automobilu a z něj vycházejícího malého nákladního automobilu s nosností 1,5 tuny. Jak jsem říkal, takový Multivan. Bylo by skvělé, kdyby se vyráběl i dnes. Podle ministerského zadání vznikly i prototypy osobních vozů, označené Tatra 803, resp. 804.

Osobní auta byla skvělá, nákladní vozy jedou dodnes, doslova

Ovšem do výroby se nakonec prosadilo jen provedení nákladní, a to Tatra 805. Podvozek měl páteřovou nosnou rouru, konstrukčně se ovšem jednalo o velký posun dopředu. Výkyvné polonápravy v nábojích kol byly vybaveny takzvanou portálovou redukcí. To jsou dvě nad sebou uložená ozubená kola. Systém zaručoval snížení namáhání hnacího traktu, zlepšení jízdních parametrů při jízdě v terénu a zásadní zvýšení světlé výšky auta.

Obě nápravy byly poháněné, přední pohon byl přiřaditelný pákou z kabiny. Největší inovací bylo odpružení – pro obě nápravy byly použity podélně uložené torzní tyče. Tatra 805 s trambusovou kabinou dostala hned několik přezdívek. Přezdívali jí Kačena, a to kvůli jejímu charakteristickému kolébavému pohybu při jízdě. Dobře, nepůsobí to zrovna pozitivně. A druhá přezdívka není o moc lepší. Ne když je to Kvíčala, podle typického zvuku ventilátorů chlazení.

Tatra 805 se kývala při jízdě jako kachna a kvičela u toho

Přesto šlo ale o úspěšné modely, které zvládly projet doslova celý svět. Ne v rámci exportu, to ne. Protože šlo o armádní zakázku, tenhle model se nikdy pro prodej za hranice nevyráběl. Ale díky cestovatelům, jež jsem zmínil výše. Tatra 805 fungovala v různých provedeních. Základní byl valník s plachtou, taky tu byla skříňová karoserie, vysoká a nízká. Jezdila malá cisterna nebo poměrně unikátní valník se sklopnými čelními skly bez střechy, určený pro speciální vojenské jednotky.

Největšího rozšíření mimo armádu se dočkaly skříňové verze určené pro hasiče. Tyto Tatry měly označení DVS-8 a vyráběly se v Poličce. Mezi zajímavé varianty patřily speciálně karosované skříňové vysílací vozy pro Československou televizi. Zmíním to ale podruhé, to, že 805 Kačenu nejvíce proslavili cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund.

Zikmund a Hanzelka byli hrdinové své doby. A jsou jimi i dnes

Ti ve dvou upravených skříňových vozech speciální konstrukce absolvovali svou druhou část cesty kolem světa. Ovšem sami cestovatelé nehodnotili kvůli určitým chybám auta zcela kladně. Naopak, velmi často je kritizovali. A to jejich speciály měly mnohé úpravy a vylepšení. Ale fungovaly, jejich expedice a cesty to prostě a jednoduše dokazují. Jiné verze? Poslední byly sanitky, které jsem dosud nezmínil.

Výroba Tatry 805 byla zahájena v roce 1953, původně v Mladé Boleslavi. Tři roky na to, v roce 1956, se přesunula produkce zpět do Kopřivnice. A tam byla v roce 1960 ukončena. Vyrobeno bylo celkem 13 624 vozidel. Kromě obvyklých automobilů na podvozku 805 vznikly také prototypy pancéřových vozidel Jarmila a Jarmila II. Ty byly označené jako T 811, avšak do sériové výroby, a tudíž ani do výzbroje armády se nikdy nedostaly. Dnes je Tatra 805 jedním z ikonických československých nákladních aut. Právem.

Zdroj: www.tatra.cz, foto: Jiří Jurečka

Muzeum Beskyd
Hrad Hukvaldy

I. ROČNÍK
HUKVALDSKÝ ŠÍP
MEZINÁRODNÍ LUKOSTŘELECKÝ TURNAJ

SOBOTA 9. KVĚTNA 2026
9.30 - 16.30

• Den plný lukostřelby 🏹
• 32 lukostřelců (8 náhradníků)
• Mezinárodní klání 12 lukostřelců o Pohár Pánů z Hückeswagenu
• 3 mezinárodní týmy (Česko, Slovensko a Polsko)
• 5 druhů terčů
• 6 až 16 šípů na soutěž
• 21 vteřin na vystřelení 3 šípů
• Dobové luky (jezdcké a primitivní luky)
• Lukostřelecké ležení (dobové stany)
• Historické oděvy a vybavení 👕⚔️

Srdečně Vás zve HRAD HUKVALDY a INICIATIVA KRNOVSKÝ ŠÍP

Změna programu vyhrazena
www.hradhukvaldy.eu

Pijete vodu z kohoutku a berete ji jako samozřejmost? Příbor se právě teď stává dějištěm obří vodárenské revoluce. Do záchrany a kompletní modernizace zdejší kritické infrastruktury aktuálně plynou obrovské investice, které hravě překračují hranici 77 milionů korun. Co přesně se děje za zamčenými branami a hluboko pod povrchem našich ulic?

Zub času neúprosně hlodá

Hlavním bodem zájmu se stal strategický vodojem, který nepřetržitě slouží městu a jeho obyvatelům už od počátku osmdesátých let. Čtyři dekády drsného a nepřetržitého provozu si ale vybraly svou daň. Odborné posudky ukázaly, že železobetonové konstrukce ztratily svou původní pevnost, povrchové vrstvy betonu nebezpečně degradují a obnažená ocelová výztuž svádí marný boj s korozí.

Dosluhuje prakticky všechno vybavení – od propouštějící střešní krytiny přes zastaralou elektroinstalaci až po zcela nevyhovující odvětrávání. Tento alarmující stav se ale nyní stane minulostí díky schválené finanční injekci, která přesahuje 37 milionů korun a slibuje hotové dílo ještě do konce letošního roku.

Kompletní restart: Na co se můžeme těšit?

Objekt čeká doslova znovuzrození od podlahy až po samotnou střechu. Změny budou radikální:

• Maximální zabezpečení a hygiena: Každá jednotlivá nádrž dostane svůj vlastní, bezpečně uzamykatelný vstup. Vnitřní prostory, včetně stropů a podlah armaturní komory, projdou hloubkovou sanací.

• Technologie 21. století: Zastaralé a nepřehledné dráty nahradí moderní elektroinstalace a chytrá telemetrie s plně automatizovaným systémem řízení provozu.

• Boj s přírodou: Stavebníci musí dokonce zastavit a důkladně stabilizovat ujíždějící svahy, které obklopují akumulační komory, aby byla zajištěna stoprocentní a dlouhodobá statika celého kolosu.

Nové tepny pod našima nohama

Záchrana samotného vodojemu je ale jen jednou stranou mince. Současně s těmito pracemi probíhá v Příboře i gigantická výměna starých vodovodních řadů. Do země se postupně ukládá přes 1 120 metrů zbrusu nového potrubí a moderního souvisejícího zařízení. Tato fáze spolkne dalších téměř 40 milionů korun. Výsledek? Zaručená stabilita dodávek i kvality vody na další dlouhá desetiletí.

Vize budoucna: Nejen funkčnost, ale i relaxace?

Celý tento technický projekt má v širším kontextu města ještě jeden velmi zajímavý rozměr. Podle dlouhodobých plánů se totiž otevírá i otázka atraktivnějšího využití okolních ploch. Ve hře je vize, že by v okolí starého vodojemu na Štefánikově ulici mohlo v budoucnu vzniknout zcela nové výletní místo, jehož součástí by byla i tematická naučná stezka věnovaná vodě. Z přísně střeženého areálu by se tak mohla zčásti stát zóna pro odpočinek a vzdělávání.

Veškeré stavební práce i financování zajišťuje společnost SmVaK Ostrava. Ta patří k absolutním lídrům v Moravskoslezském kraji a stará se o bezproblémové dodávky pitné vody pro více než 730 tisíc obyvatel nejen na Novojičínsku, Frýdecko-Místecku a Karvinsku, ale i v sousedním polském pohraničí. Příbor se tak díky této akci zařadí mezi lokality s nejmodernější vodárenskou sítí v republice.

Článek: jj

V Příboře se ve čtvrtek 26. března uskutečnilo slavnostní setkání věnované ocenění nejlepších pedagogů napříč místními školskými zařízeními.

Akce byla výrazem poděkování za každodenní práci učitelů, vychovatelů i dalších pracovníků ve školství, kteří se s nasazením věnují vzdělávání a rozvoji dětí a mladých lidí.

Slavnostní odpoledne zahájil místostarosta města, který ve svém vystoupení zdůraznil význam pedagogické profese a poděkoval všem přítomným za jejich odpovědnou a často náročnou práci.

O hudební doprovod se postarali žáci Základní umělecké školy Příbor, kteří svými vystoupeními vytvořili příjemnou a slavnostní atmosféru.

V průběhu odpoledne převzali ocenění tito pedagogové:

• Lenka Burgetová Luknárová (Mateřská škola Kamarád)
• Monika Hanzlíková (Mateřská škola Pionýrů)
• Katarína Biskupová (Základní škola Jičínská)
• Naděžda Tománková (Základní škola npor. Loma)
• Šárka Strakošová (Masarykovo gymnázium Příbor)
• Zuzana Ticová (Luna – středisko volného času)
• Jiřina Lacná (Základní umělecká škola Příbor)

Každý z oceněných pedagogů byl vybrán na základě své dlouhodobé kvalitní práce, profesionálního přístupu a přínosu pro rozvoj vzdělávání i školního prostředí. Mnozí z nich se významně podílejí také na zavádění inovativních metod výuky, podpoře talentovaných žáků či budování pozitivního klimatu ve školách.

Zvláštní poděkování zaznělo rovněž směrem ke všem pedagogům, kteří sice ocenění nepřevzali, ale jejich práce je neméně důležitá. Poděkování patřilo také ředitelkám a ředitelům škol za jejich každodenní vedení a odpovědnost za fungování vzdělávacích institucí.

Ahoj! Velikonoce jsou tady a přinášejí s sebou zasloužený odpočinek, oslavu jara a setkání s rodinou. Pokud plánujete nákupy, připravili jsme pro vás přesný přehled otevírací doby, abyste nebyli překvapeni.

Velikonoce, nejvýznamnější křesťanský svátek, jsou pro mnohé především oslavou příchodu jara a probouzení přírody. Po celém Česku se dodržují tradice jako pletení pomlázky, barvení kraslic a velikonoční hodování s beránkem a mazancem.

Jak a Kdy Nakoupit o Velikonocích?

Je dobré mít na paměti, že o velikonočních svátcích se otevírací doby obchodů mění, ale omezení se týká pouze jednoho dne.

Pro rok 2026 platí následující pravidla:

• Zelený čtvrtek (2. dubna): Běžná otevírací doba.

• Velký pátek (3. dubna): Státní svátek, ale zákon o prodejní době se na něj nevztahuje. Obchody, včetně těch velkých nad 200 m², zůstanou otevřené podle své běžné otevírací doby.

• Bílá sobota (4. dubna): Běžná otevírací doba, většina obchodů bude mít otevřeno standardně.

• Velikonoční neděle (5. dubna): Běžná otevírací doba u naprosté většiny obchodů.

• Velikonoční pondělí (6. dubna): Státní svátek. Ze zákona musí mít všechny obchody nad 200 m² zavřeno.

Kde Nakoupit na Velikonoční pondělí?

Pokud nutně potřebujete nakoupit na Velikonoční pondělí, můžete využít výjimky:

• Menší prodejny: Obchody do 200 m² mohou mít otevřeno (např. večerky, menší potraviny).

• Lékárny a Pohotovost: Hlavní lékárny ve městech budou mít pohotovost.

• Čerpací stanice: Většina má otevřeno nonstop a nabízí i základní sortiment.

• Nádraží a Letiště: Obchody v tranzitních prostorech bývají otevřené.

Užijte si krásné a klidné Velikonoce!