Tatra čelí opačnému problému než většina českého automotive: Musí zvládnout prudký růst výroby

Kopřivnická Tatra Trucks, druhý nejstarší výrobce nákladních automobilů na světě, známá svými těžkými terénními vozidly s unikátním podvozkem pro vojenské i civilní využití, čelí rostoucí poptávce po tisících vozidel. Kvůli tomu musí výrazně navyšovat výrobu, což ji staví do odlišné situace oproti většině evropských automobilek. Přitom se potýká se specifickými problémy.

 

Automobilový průmysl se v Evropě potýká s problémy a čelí sílící konkurenci. Jde o kombinaci vlivů od unijního tlaku zpřísňujícího emisní limity a požadavků bezpečnosti v rámci General Safety Regulation, podpory elektromobility, ale také o stále v určitých oblastech přetrvávající důsledky pandemie covidu v oblasti narušených subdodavatelských řetězců, vlivy zhoršené bezpečnostní situace a energetické krize. Výrobci specifických druhů vozidel, po nichž je na trhu rostoucí poptávka, se ale mohou potýkat s problémy, které by jim jiné společnosti možná spíše záviděly.

Poptávka po tatrovkách celosvětově roste

Příkladem je kopřivnická Tatra Trucks, která je již nějaký čas v situaci, kdy poptávka zákazníků z celého světa několikanásobně přesahuje její aktuální výrobní možnosti. Proto musí zvyšovat výrobu, a u tak speciálních automobilů, jako jsou Tatry – tedy vozidel se značnou přidanou hodnotou – to není nic jednoduchého. Za současný růst Tatra vděčí mimo jiné faktu, že jí partnerské společnosti v rámci skupiny CSG přinášejí z celého světa zakázky na její vozidla. Problémy provázející uspokojování rostoucí poptávky pak spočívají v tom, že tatrovky, nabízející svým uživatelům žádané schopnosti, jsou výrobně složitější vozidla.

 

TATRA FORCE Kopřivnice

 

Firma reaguje na situaci na trhu logicky. Nakupuje nové výrobní technologie a nabírá zaměstnance. Nyní v prosinci v ní pracuje o 250 lidí více než na začátku roku. Mzdy vzrostly v průměru o 14 %, a na úspěchu tak mají nemalý profit všichni zaměstnanci, jak se u řádně vedených firem sluší. Přesto nelze říci, že by výroba rostla tak, jak by si zákazníci přáli, jakkoli toto je nepochybně pro vedení firmy lepší situace než hypotetická situace opačná – pokles poptávky.

Výrazný rozdíl mezi nabídkou a poptávkou je nicméně složitý a řešení nemohou být okamžitá a uspokojivá pro každého. Problémy jsou jak v Tatře, tak u subdodavatelů, kteří, částečně z výše uvedených důvodů, zkrátka nestíhají. Výroba meziročně podstatně vzroste, ale cenou byla velmi tvrdá práce na všech úrovních. Poctivá práce, poctivě zaplacená, a přesto z hlediska obrovské poptávky vlastně nedostatečná.

Růst výrobní kapacity je klíčový. A nespí ani vývojová oddělení

Nezastavil se přitom ani výzkum a vývoj. Žádná úspěšná firma, která chce zůstat úspěšnou a zachovat si své specifické náskoky před konkurencí, si nemůže dovolit zamrznout u stávající, sebekvalitnější produkce. Tatra letos začala vyrábět nové generace vozidel Tatra Phoenix a Tatra Force. Představila také nové vozidlo s hybridním pohonem. Pracuje na alternativních ekologických pohonech a zároveň vyvíjí i vozidla s automatizovaným řízením a možností dálkového ovládání. Tatry už nejsou jen odolná auta do terénu, ale moderní vozy plné špičkových technologií a elektronických systémů, plně v souladu s novou legislativou i požadavky zákazníků.

Nárůst výroby s sebou přináší i značnou pracovní zátěž, kterou pociťují jak manažeři, tak dělníci na výrobních linkách. V nejistých časech, které obecně automobilový průmysl prožívá, jde o pozoruhodný jev. Pro Tatru to navíc znamená výraznou změnu oproti době, kdy nebylo co vyrábět. Růst výrobních kapacit má jasné střednědobé cíle – během několika let chce Tatra zvýšit výrobu ze současných 1 500 na 3 000 vozidel ročně. Firma, která je součástí největší české průmyslově-zbrojní skupiny CSG, směřuje velkou část své produkce k vojákům a hasičům nejen v České republice, ale i do celého světa.

 

Top management přebírá otěže

Od dubna 2023 Tatru vede Lukáš Andrýsek, který zastává pozici generálního ředitele i předsedy představenstva. Podařilo se mu zavést významné změny směřující k růstu výroby i její kvality, a to v době, kdy je ve výrobním mixu stále více složitějších vozidel pro obranný segment. Své dosavadní působení shrnul těmito slovy: „Realizovali jsme celou řadu pozitivních kroků: zavádíme nové IT systémy pro řízení výrobků a firmy. Posílili jsme dodavatelský řetězec. Investujeme do nových výrobních technologií. Dokázali jsme v jednom roce dostat do sériové výroby nové generace obou našich klíčových typových řad Tatra Force a Tatra Phoenix, do řady Force jsme vyvinuly modernizované tatrovácké motory, vyvinuli jsme i nový typ nezávisle zavěšených výkyvných náprav a také novou vlastní elektronicky řízenou převodovku. Výsledkem je, že meziročně dojde k podstatnému nárůstu výroby, a to zejména složitějších vozidel.“

Od ledna 2025 nastupuje do funkce generálního ředitele Tatry Kristijan Fiket, který už Tatru vedl v letech 2010 až 2012. Lukáš Andrýsek zůstává předsedou představenstva Tatra Trucks a také CEO divize CSG Mobility, kam spadá kromě Tatra Trucks i DAKO-CZ a dalších 8 firem jako Karbox, TSG nebo TMG. Zároveň je členem představenstva celé CSG. S nástupem Kristijana Fiketa se vrátí duální model řízení, kdy generální ředitel a předseda představenstva jsou dvě různé osoby a také partneři v rozvoji firmy.

Kristijan Fiket ke svému nástupu uvedl: 

Po dvanácti letech se vracím do Tatry a budu vykonávat funkci generálního ředitele. V čele podniku jsem stál už v letech 2010 až 2012. Před svým prvním příchodem do Tatry jsem měl na stole dvě nabídky: jedna byla na vysokou manažerskou pozici do automobilky BMW, druhá byla do Tatry. Na rozhodnutí pro Tatru mi stačilo 20 minut a nikdy jsem nelitoval. Za dva roky se mi s Tatrováky povedlo zásadně zlepšit neutěšené hospodaření firmy a v rekordně krátkém čase několika měsíců jsme vyvinuli, díky obrovskému nasazení týmu Radka Smolky a všech Tatrováků, prototyp Tatry Phoenix. Musel jsem tehdy dělat řadu tvrdých rozhodnutí, aby Tatra přežila. Zásadní bylo udržet bankovní financování, jinak by nebylo na výplaty. Díky tomu jsem se tehdy seznámil i se svou ženou, která v jedné z financujících bank pracovala. Na svatbu mě dovezl Radek Smolka v prototypu Tatry Phoenix. Odešel jsem po dvou letech kvůli zásadní neshodě s americkým a indickým akcionářem Tatry o dalším směřování firmy.

Vždycky jsem měl pocit, že jsem odešel z Tatry od rozdělené práce. Teď jsem dostal jedinečnou příležitost vrátit se do ní a podpořit její rozvoj v situaci, která je úplně jiná než v roce 2010. Tatra má v zádech nesmírně silného a aktivního většinového akcionáře, skupinu CSG. Ta přináší velké zakázky v oblasti defence, což znamená vozidla s výrazně vyšší hodnotou i cenou. Samozřejmě také s výrazně složitější výrobou. Pro majitele CSG je Tatra srdcová záležitost a pilířem podnikání celé jeho skupiny. Je připraven investovat do výroby i do lidí, kteří jsou největším bohatstvím každé firmy.

Tatra tedy poprvé ve své novodobé historii nemá problém se zakázkami, na světovém trhu je poptávka po jejím unikátním produktu v rozměru několika tisíc vozidel ročně. Stačí je vyrobit včas a v požadované kvalitě. A to je výzva, kterou spolu musíme řešit. Cesta, kterou Tatra nastoupila po příchodu Lukáše Andrýska, je správná. Je ale potřeba uklidnit atmosféru, dát Tatrovákům stabilitu a pocit jistoty. I tvrdé a náročné úkoly je možné řešit dobrou komunikací v týmu.

V mládí jsem ve svém rodném Chorvatsku působil ve speciální policejní jednotce. Bez respektu mezi členy týmu a bez jejich transparentní komunikace nešlo splnit misi a chyby se platily i životem. Tatra je speciální automobilka, která musí být pružnější a nápaditější než její konkurence vyrábějící desetitisícové série identických vozidel. Jsem přesvědčen, že můžeme být elitou v českém i evropském průmyslu, že se nám může dařit i v situaci, kdy zbytek evropského automotive je v problémech.

Těším se na spolupráci s předsedou představenstva Tatra Trucks Lukášem Andrýskem, se kterým jsem o situaci v Tatře důkladně diskutoval. Byl jedním z těch, kteří mě k návratu do Tatry přesvědčili. Lukáš odvedl velký kus práce, na kterou můžu navázat a bude pro mě důležitým partnerem i spojníkem se skupinou CSG, na které bez nadsázky stojí prosperita Tatry.

 

Zdroj: www.czdefence.cz

🚆 Výluka vlaků na trati směr Kopřivnice a Veřovice (2. a 3. června 2026)

 

Vážení cestující,

rádi bychom vás informovali o nadcházejícím omezení na železniční trati č. 271/321 (Ostrava střed – Studénka – Mošnov, Ostrava Airport – Příbor – Kopřivnice – Štramberk – Veřovice). Provozovatel dráhy Správa železnic, s.o. a dopravce České dráhy, a.s. ohlásili výluky, které se dotknou vlakových spojů projíždějících naším městem směrem na Veřovice.

Kdy budou výluky probíhat?

  • Úterý 2. června 2026: v čase od 7:30 do 15:30 hod.

  • Středa 3. června 2026: v čase od 7:50 do 17:00 hod.

Jak výluka proběhne a co to znamená pro cestující z Příbora? V uvedených časech bude přerušen provoz v úseku Štramberk – Veřovice. Všechny dotčené vlaky budou nahrazeny náhradní autobusovou dopravou (NAD), která bude organizována dle speciálních výlukových jízdních řádů. Pokud cestujete přes Příbor směrem na Veřovice a Ženklavu, využijete pro přestup mezi vlakem a náhradním autobusem stanici Kopřivnice.

 

Příbor výluka vlaků

 

 

Umístění zastávek náhradní autobusové dopravy:

  • Kopřivnice – před staniční budovou

  • Štramberk – autobusová zastávka „Štramberk, rest. Palárna“

  • Ženklava – autobusová zastávka „Ženklava, kostel“

  • Veřovice – před staniční budovou

Detailní časy odjezdů a příjezdů naleznete v přiložených výlukových jízdních řádech. Aktuální informace k vašemu spoji můžete ověřit také na webu www.cd.cz, přes aplikaci Můj vlak, nebo na zákaznické lince Českých drah: +420 221 111 122.

České dráhy i Správa železnic se omlouvají za vzniklé komplikace a děkují za pochopení.

 

Výluka vlaků na trati směr Kopřivnice a Veřovice (2. a 3. června 2026)

 

Výluka vlaků na trati směr Kopřivnice a Veřovice (2. a 3. června 2026)

Přílohy
pdfVýluka vlaků na trati směr Kopřivnice a Veřovice (2. a 3. června 2026) [pdf, 555 kB]
Výluka vlaků na trati směr Kopřivnice a Veřovice (2. a 3. června 2026)
pdfVýluka vlaků na trati směr Kopřivnice a Veřovice (2. a 3. června 2026)-2 [pdf, 546 kB]
Výluka vlaků na trati směr Kopřivnice a Veřovice (2. a 3. června 2026)-2

💧 Odstávka pitné vody 10. června 2026 - SMVAK

 

Obyvatelé části ulice Ostravská v Příboře musí ve středu 10. června 2026 počítat s plánovanou odstávkou dodávky pitné vody. Důvodem jsou práce na vodovodní síti, konkrétně výměna uzávěru.

Kdy odstávka proběhne?

  • Zahájení odstávky: 10. 6. 2026 v 8:00
  • Ukončení odstávky: 10. 6. 2026 ve 14:00

Odstávka se dotkne části ulice Ostravská dle přiloženého mapového podkladu.

Náhradní zásobování vodou

Po dobu odstávky bude obyvatelům umožněno předzásobení pitnou vodou. Následně bude v oblasti zajištěn pojezd cisterny s pitnou vodou.

Doporučujeme občanům připravit si dostatečnou zásobu vody nejen na pití, ale také pro běžné domácí potřeby.

Důvod odstávky

Odstávka je nutná kvůli plánované výměně uzávěru na vodovodním řadu, která má přispět ke zvýšení spolehlivosti vodovodní sítě v lokalitě.

 

Odstávka pitné vody 10. června 2026 - SMVAK

Město upravuje nájemné v obecních bytech, cílem je zachování kvalitního bydlení i další rozvoj

 

 

Rada města Příbora schválila změnu výše nájemného v městských bytech. Úprava reaguje na dlouhodobý růst provozních a investičních nákladů, který se v posledních letech výrazně promítá do správy a údržby bytového fondu.

Město aktuálně spravuje více než pět set bytových jednotek různého charakteru – od běžných nájemních bytů přes sociální bydlení až po byty v domech s pečovatelskou službou. Zachování jejich technického stavu, modernizace a zajištění potřebných oprav představují každoročně významnou část výdajů městského rozpočtu.

„Dosavadní výše nájemného byla nastavena před několika lety a od té doby došlo k výraznému růstu cen energií, stavebních materiálů, řemeslných prací i dalších služeb souvisejících se správou nemovitostí. Náklady města se tak zvýšily v rozsahu, který již současné nájemné dlouhodobě nepokrývá,“ uvedl Michal Rek z odboru bytového a nebytového fondu.

 

Radnice města Příbor 2026

 

Nově schválené změny byly nastaveny s ohledem na sociální dostupnost městského bydlení. U městských bytů bude nájemné navýšeno o 20 procent. 

„Pro ilustraci bude nájemné zvýšeno v domově s pečovatelskou službou o cca 240-440 Kč/měsíc v závislosti na velikosti bytu, u revitalizovaných domů to bude měsíčně cca o 430 Kč u jednopokojových bytů, cca o 600 Kč u dvoupokojových bytů, o cca 780 Kč u třípokojových a největší zvýšení bude u některých bytů na náměstí, kde u největších bytů bude zvýšení o 1 050 Kč i více měsíčně,“ doplnil Michal Rek.

Před přijetím rozhodnutí město zároveň porovnalo výši nájemného s okolními městy i běžnými cenami v soukromém sektoru. Také po schválené úpravě zůstávají městské byty v Příboře cenově dostupnější než řada srovnatelných nájmů v regionu.

Očekávaný roční přínos změny činí přibližně 3,19 milionu korun. Finanční prostředky budou směřovat zejména do oprav a modernizace bytového fondu, ale také do dalších investic ve městě. 
Vedení města si uvědomuje, že zvýšení výdajů na bydlení není pro domácnosti jednoduché. Přijaté opatření však má zajistit, aby město mohlo i nadále poskytovat kvalitní a dostupné bydlení a současně pokračovat v rozvoji veřejných služeb a infrastruktury.

Město Příbor děkuje občanům za pochopení a vstřícný přístup.

Poeziomat v Příboře oživuje veřejný prostor

 

Město Příbor získalo další originální kulturní prvek, který propojuje veřejný prostor, historii i umění. U rodného domu Sigmunda Freuda byl nově instalován Poeziomat – jedinečné „mluvítko poezie“, které přináší kolemjdoucím verše, hudbu, vzpomínky i zvuky neodmyslitelně spojené s městem.

Za projektem stojí Ondřej Kobza, známý iniciátor kulturních aktivit ve veřejném prostoru a zakladatel spolku Piána na ulici. Právě díky jeho projektům se kultura dostává přímo mezi lidi – do ulic, parků či náměstí – a stává se přirozenou součástí každodenního života.

„Poeziomat v Příboře funguje zcela jednoduše a zároveň kouzelně. Na první pohled připomíná zahnutou rouru vyčnívající ze země. Stačí zatočit klikou, vybrat si některou z nahrávek a zaposlouchat se do hlasů, hudby či příběhů, které vyprávějí o městě a jeho jedinečné atmosféře,“ sdělila Marika Demlová z odboru investic, rozvoje a správy majetku.

„Návštěvníci si mohou poslechnout například autentickou nahrávku hlasu Sigmunda Freuda, zvuk motoru legendární Tatra 603 nebo recept na vyhlášené příborské šifle. Hudební část doplňují lidové písně v podání sboru Valentin či skladby souboru Musica Priboriensis. Poeziomat tak vytváří originální zvukovou mozaiku, která představuje kulturní identitu města netradiční a hravou formou,“ doplnila Marika Demlová.

Instalace Poeziomatu zároveň vhodně doplňuje návštěvu rodného domu Sigmunda Freuda, který nabízí novou moderní expozici věnovanou životu a odkazu slavného rodáka. Spojení historie, kultury a moderního veřejného umění tak přináší obyvatelům i návštěvníkům města nový zážitek a další důvod zastavit se, poslouchat a objevovat.

Poeziomat je důkazem, že kultura nemusí být uzavřena pouze v galeriích nebo koncertních sálech. Může nás potkat cestou do práce, při procházce městem nebo během obyčejného dne – a právě v tom spočívá jeho jedinečné kouzlo.

ŘSD - opravy a stav mostů v ČR

Informace generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radka Mátla k mostům, jejich stavu a opravám. ŘSD má ve správě 5377 mostů, z toho 2126 na dálnicích a 3249 na silnicích I. třídy. Téměř 5000 mostů je v dobrém stavu, v havarijním jediný. ŘSD také pravidelně investuje do oprav, jen pro letošní rok na ně vyčlenilo 1,9 miliardy korun. „Situace je velmi dobrá, protože z těch necelých 5400 mostů jich je ve stavu velmi špatném velmi malé procento. A oproti jiným státům jsme na tom velmi dobře. Je vidět, že v posledních deseti letech se do mostů hodně investovalo a stav se výrazně zlepšuje. Nikdo se u nás nemusí bát jezdit po mostech,“ říká Radek Mátl. Každý rok na české dálniční a silniční síti zároveň přibývají mosty nové. Letos tak jejich počet přesáhne hranici 5400. Podle šéfa ŘSD se nyní staví nádherná mostní díla. Jako příklady uvedl most přes Labe na nově budovaném úseku D11 z Jaroměře do Trutnova nebo estakádu v údolí těsně za dokončeným úsekem D6 u Petrohradu.

 

„Stav všech mostů, které máme ve správě, velmi pečlivě sledujeme. Situace se v posledních letech výrazně zlepšuje, protože finanční prostředky, které jdou do oprav mostů a jejich údržby, jsou skutečně velké. Od roku 2022 je to v součtu osm miliard korun. Ta částka neustále narůstá. Staráme se o to, aby mosty nebyly ve špatném stavu. Aktuálně máme jeden jediný most v havarijním stavu, a ten se opravuje (v Žatci). Řidiči se nemusí bát, že by jeli po mostě, který by byl nebezpečný,“ říká Radek Mátl.

 

Jak připomněl, historicky situace dobrá nebyla. V kategorii 6, což je stav velmi špatný, který zaslouží co nejdřív opravu, bylo dříve i několik stovek mostů. Teď jich je v tomto stavu zhruba sto, 50 z nich letos ŘSD opravuje. „Z toho je vidět, jak se o mosty staráme. Průměrný stav mostů je dnes kolem kategorie 3 a 4, to je dobrý a uspokojivý, což je velmi pozitivní zpráva,“ řekl Radek Mátl.

 

Šéf ŘSD byl nedávno na konferenci o mostech, která se odehrála na Slovensku. Zaujalo ho, že právě na Slovensku je stav mostů poměrně špatný, až 40 procent mostů je tam ve stavech špatný a velmi špatný. „To je obrovské číslo, u nás je to jedno procento. Ten rozdíl mezi námi a Slovenskem je velmi velký. Oni kvůli tomu stavu teď připravují PPP projekt na rekonstrukci a údržbu mostů po dobu několika let, protože nejsou schopni to ufinancovat vlastními prostředky. My můžeme být z tohoto hlediska spokojeni, v jakém stavu se naše mosty nacházejí. Chceme se ale nadále zlepšovat. Naším cílem je, abychom stav 6 z české dálniční a silniční sítě prakticky vymazali. Cílem je, aby se všechny mosty, kterých bude v budoucnu až 6000, nacházely nejhůř v kategorii 5, a abychom tyto mosty opravovali,“ popsal Radek Mátl.

 

Laik by si mohl myslet, že když jsou stovky mostů v kategorii špatný, jejich správce se asi na něco vykašlal. Není to pravda. Názvy jednotlivých sedmi kategorií, pokud jde o stav mostů, jsou ryze odborné členění. Jak ale připouští Radek Mátl, stává se, že některé části mostu jsou v horším stavu než jeho zbytek. „To znamená, že most se rekonstruuje, i když třeba nosná konstrukce je ve stavu uspokojivém nebo dobrém. Přesto do té rekonstrukce jdeme. Ale z hlediska efektivity se snažíme dělat do mostu větší zásahy, až když se dostane do stadia špatný nebo velmi špatný, protože jinak bychom se k našemu majetku nechovali hospodárně,“ vysvětlil Radek Mátl.

 

ŘSD staví mosty s technickou životností až 100 let. Jedna věc je ovšem životnost mostu, druhá ta, kolik peněz je potřeba dát do údržby a oprav. „Jsou tady historicky mosty, do kterých jsme museli vstoupit daleko dřív, než se v době jejich vzniku předpokládalo. Dnes opravujeme mosty ze 70., 80. let a prakticky děláme novou nosnou konstrukci. Na stavu mostu se bude vždy promítat to, kolik finančních prostředků se dává do jeho údržby. Pokud se o ten majetek nestaráte, tak ten most chátrá daleko dříve. Bohužel je to v některých případech zejména na obecních mostech, kdy obce nemají finanční prostředky, vidíme to na některých nadjezdech na dálnicích. Pokud se ale o most staráte řádně, čistíte ho, řešíte odvodnění, aby do něj nezatékalo, tak dokážete protáhnout životnost daleko déle a opravy nastupují daleko později,“ říká Radek Mátl.

 

Kategorie mostů           Počet

 

I             bezvadný          892

II            velmi dobrý      1795

III           dobrý                 1360

IV          uspokojivý        859

V            špatný                360

VI          velmi špatný    110

VII         havarijní            1

 

Další informace najdete v podcastu s generálním ředitelem ŘSD zde:

https://www.rsd.cz/-/podcast-s-gener%C3%A1ln%C3%ADm-%C5%99editelem-%C5%98sd-opravy-most%C5%AF

 

V příloze také krátké audio s Radkem Mátlem pro možné využití v rádiích.

V příloze také fotky několika mostů včetně mostu v Žatci, který je jako jediný v havarijním stavu.

 

 

 

Mgr. Václav Koblenc

Oddělení regionální a celostátní komunikace

Vedoucí oddělení

Přístupy k obchodní zóně v Příboře - I. etapa

 

Vážení občané,

město Příbor informuje o připravovaném zahájení stavby „Přístupy k obchodní zóně v Příboře – I. etapa“, jejímž cílem je zlepšení pěší dostupnosti a dopravní infrastruktury v lokalitě u nového provozu Svarmetal a McDonald's na ulici Jičínské.

Na konci dubna 2026 byla podepsána smlouva o dílo se zhotovitelskou firmou Stavby s bagry s.r.o., která nyní zajišťuje administrativní přípravu a potřebné kroky před zahájením stavby.

Předání staveniště a zahájení realizace je plánováno na 25. 5. 2026.

V rámci stavby vznikne:
▪ nový chodník podél ulice Jičínské
▪ veřejné osvětlení
▪ přeložka vodovodu
▪ autobusové zálivy

 

Prosíme občany o zvýšenou opatrnost v okolí stavby a děkujeme za pochopení a trpělivost během realizace prací.