Tatra čelí opačnému problému než většina českého automotive: Musí zvládnout prudký růst výroby

Kopřivnická Tatra Trucks, druhý nejstarší výrobce nákladních automobilů na světě, známá svými těžkými terénními vozidly s unikátním podvozkem pro vojenské i civilní využití, čelí rostoucí poptávce po tisících vozidel. Kvůli tomu musí výrazně navyšovat výrobu, což ji staví do odlišné situace oproti většině evropských automobilek. Přitom se potýká se specifickými problémy.

 

Automobilový průmysl se v Evropě potýká s problémy a čelí sílící konkurenci. Jde o kombinaci vlivů od unijního tlaku zpřísňujícího emisní limity a požadavků bezpečnosti v rámci General Safety Regulation, podpory elektromobility, ale také o stále v určitých oblastech přetrvávající důsledky pandemie covidu v oblasti narušených subdodavatelských řetězců, vlivy zhoršené bezpečnostní situace a energetické krize. Výrobci specifických druhů vozidel, po nichž je na trhu rostoucí poptávka, se ale mohou potýkat s problémy, které by jim jiné společnosti možná spíše záviděly.

Poptávka po tatrovkách celosvětově roste

Příkladem je kopřivnická Tatra Trucks, která je již nějaký čas v situaci, kdy poptávka zákazníků z celého světa několikanásobně přesahuje její aktuální výrobní možnosti. Proto musí zvyšovat výrobu, a u tak speciálních automobilů, jako jsou Tatry – tedy vozidel se značnou přidanou hodnotou – to není nic jednoduchého. Za současný růst Tatra vděčí mimo jiné faktu, že jí partnerské společnosti v rámci skupiny CSG přinášejí z celého světa zakázky na její vozidla. Problémy provázející uspokojování rostoucí poptávky pak spočívají v tom, že tatrovky, nabízející svým uživatelům žádané schopnosti, jsou výrobně složitější vozidla.

 

TATRA FORCE Kopřivnice

 

Firma reaguje na situaci na trhu logicky. Nakupuje nové výrobní technologie a nabírá zaměstnance. Nyní v prosinci v ní pracuje o 250 lidí více než na začátku roku. Mzdy vzrostly v průměru o 14 %, a na úspěchu tak mají nemalý profit všichni zaměstnanci, jak se u řádně vedených firem sluší. Přesto nelze říci, že by výroba rostla tak, jak by si zákazníci přáli, jakkoli toto je nepochybně pro vedení firmy lepší situace než hypotetická situace opačná – pokles poptávky.

Výrazný rozdíl mezi nabídkou a poptávkou je nicméně složitý a řešení nemohou být okamžitá a uspokojivá pro každého. Problémy jsou jak v Tatře, tak u subdodavatelů, kteří, částečně z výše uvedených důvodů, zkrátka nestíhají. Výroba meziročně podstatně vzroste, ale cenou byla velmi tvrdá práce na všech úrovních. Poctivá práce, poctivě zaplacená, a přesto z hlediska obrovské poptávky vlastně nedostatečná.

Růst výrobní kapacity je klíčový. A nespí ani vývojová oddělení

Nezastavil se přitom ani výzkum a vývoj. Žádná úspěšná firma, která chce zůstat úspěšnou a zachovat si své specifické náskoky před konkurencí, si nemůže dovolit zamrznout u stávající, sebekvalitnější produkce. Tatra letos začala vyrábět nové generace vozidel Tatra Phoenix a Tatra Force. Představila také nové vozidlo s hybridním pohonem. Pracuje na alternativních ekologických pohonech a zároveň vyvíjí i vozidla s automatizovaným řízením a možností dálkového ovládání. Tatry už nejsou jen odolná auta do terénu, ale moderní vozy plné špičkových technologií a elektronických systémů, plně v souladu s novou legislativou i požadavky zákazníků.

Nárůst výroby s sebou přináší i značnou pracovní zátěž, kterou pociťují jak manažeři, tak dělníci na výrobních linkách. V nejistých časech, které obecně automobilový průmysl prožívá, jde o pozoruhodný jev. Pro Tatru to navíc znamená výraznou změnu oproti době, kdy nebylo co vyrábět. Růst výrobních kapacit má jasné střednědobé cíle – během několika let chce Tatra zvýšit výrobu ze současných 1 500 na 3 000 vozidel ročně. Firma, která je součástí největší české průmyslově-zbrojní skupiny CSG, směřuje velkou část své produkce k vojákům a hasičům nejen v České republice, ale i do celého světa.

 

Top management přebírá otěže

Od dubna 2023 Tatru vede Lukáš Andrýsek, který zastává pozici generálního ředitele i předsedy představenstva. Podařilo se mu zavést významné změny směřující k růstu výroby i její kvality, a to v době, kdy je ve výrobním mixu stále více složitějších vozidel pro obranný segment. Své dosavadní působení shrnul těmito slovy: „Realizovali jsme celou řadu pozitivních kroků: zavádíme nové IT systémy pro řízení výrobků a firmy. Posílili jsme dodavatelský řetězec. Investujeme do nových výrobních technologií. Dokázali jsme v jednom roce dostat do sériové výroby nové generace obou našich klíčových typových řad Tatra Force a Tatra Phoenix, do řady Force jsme vyvinuly modernizované tatrovácké motory, vyvinuli jsme i nový typ nezávisle zavěšených výkyvných náprav a také novou vlastní elektronicky řízenou převodovku. Výsledkem je, že meziročně dojde k podstatnému nárůstu výroby, a to zejména složitějších vozidel.“

Od ledna 2025 nastupuje do funkce generálního ředitele Tatry Kristijan Fiket, který už Tatru vedl v letech 2010 až 2012. Lukáš Andrýsek zůstává předsedou představenstva Tatra Trucks a také CEO divize CSG Mobility, kam spadá kromě Tatra Trucks i DAKO-CZ a dalších 8 firem jako Karbox, TSG nebo TMG. Zároveň je členem představenstva celé CSG. S nástupem Kristijana Fiketa se vrátí duální model řízení, kdy generální ředitel a předseda představenstva jsou dvě různé osoby a také partneři v rozvoji firmy.

Kristijan Fiket ke svému nástupu uvedl: 

Po dvanácti letech se vracím do Tatry a budu vykonávat funkci generálního ředitele. V čele podniku jsem stál už v letech 2010 až 2012. Před svým prvním příchodem do Tatry jsem měl na stole dvě nabídky: jedna byla na vysokou manažerskou pozici do automobilky BMW, druhá byla do Tatry. Na rozhodnutí pro Tatru mi stačilo 20 minut a nikdy jsem nelitoval. Za dva roky se mi s Tatrováky povedlo zásadně zlepšit neutěšené hospodaření firmy a v rekordně krátkém čase několika měsíců jsme vyvinuli, díky obrovskému nasazení týmu Radka Smolky a všech Tatrováků, prototyp Tatry Phoenix. Musel jsem tehdy dělat řadu tvrdých rozhodnutí, aby Tatra přežila. Zásadní bylo udržet bankovní financování, jinak by nebylo na výplaty. Díky tomu jsem se tehdy seznámil i se svou ženou, která v jedné z financujících bank pracovala. Na svatbu mě dovezl Radek Smolka v prototypu Tatry Phoenix. Odešel jsem po dvou letech kvůli zásadní neshodě s americkým a indickým akcionářem Tatry o dalším směřování firmy.

Vždycky jsem měl pocit, že jsem odešel z Tatry od rozdělené práce. Teď jsem dostal jedinečnou příležitost vrátit se do ní a podpořit její rozvoj v situaci, která je úplně jiná než v roce 2010. Tatra má v zádech nesmírně silného a aktivního většinového akcionáře, skupinu CSG. Ta přináší velké zakázky v oblasti defence, což znamená vozidla s výrazně vyšší hodnotou i cenou. Samozřejmě také s výrazně složitější výrobou. Pro majitele CSG je Tatra srdcová záležitost a pilířem podnikání celé jeho skupiny. Je připraven investovat do výroby i do lidí, kteří jsou největším bohatstvím každé firmy.

Tatra tedy poprvé ve své novodobé historii nemá problém se zakázkami, na světovém trhu je poptávka po jejím unikátním produktu v rozměru několika tisíc vozidel ročně. Stačí je vyrobit včas a v požadované kvalitě. A to je výzva, kterou spolu musíme řešit. Cesta, kterou Tatra nastoupila po příchodu Lukáše Andrýska, je správná. Je ale potřeba uklidnit atmosféru, dát Tatrovákům stabilitu a pocit jistoty. I tvrdé a náročné úkoly je možné řešit dobrou komunikací v týmu.

V mládí jsem ve svém rodném Chorvatsku působil ve speciální policejní jednotce. Bez respektu mezi členy týmu a bez jejich transparentní komunikace nešlo splnit misi a chyby se platily i životem. Tatra je speciální automobilka, která musí být pružnější a nápaditější než její konkurence vyrábějící desetitisícové série identických vozidel. Jsem přesvědčen, že můžeme být elitou v českém i evropském průmyslu, že se nám může dařit i v situaci, kdy zbytek evropského automotive je v problémech.

Těším se na spolupráci s předsedou představenstva Tatra Trucks Lukášem Andrýskem, se kterým jsem o situaci v Tatře důkladně diskutoval. Byl jedním z těch, kteří mě k návratu do Tatry přesvědčili. Lukáš odvedl velký kus práce, na kterou můžu navázat a bude pro mě důležitým partnerem i spojníkem se skupinou CSG, na které bez nadsázky stojí prosperita Tatry.

 

Zdroj: www.czdefence.cz

Přerušení dodávky pitné vody 01.10.2026, 8-15 hodin

 

 

Dotčené lokality: náměstí S.Freuda, Karla Čapka, Místecká, B. Buska, Švédská, Křivá, Pod hradbami, Úzká, Kašnice, Viznarova, K.H.Máchy, Smetanova, Ostravska, dle mapového podkladu.

 

Přerušení dodávky pitné vody 01.10.2026, 8-15 hodin

Pokračujeme ve výmalbě podloubí

 

 

Od víkendu 18. září 2026 bude v centru Příbora pokračovat II. etapa výmalby podloubí, tentokrát na západní straně náměstí a v ulici Jičínské. Cílem je postupně sjednotit vzhled celého podloubí a zlepšit jeho celkový estetický stav.

Kromě samotné výmalby budou na některých místech provedeny také lokální zednické opravy. Rozsah prací byl projednán s vlastníky jednotlivých objektů. Práce se budou realizovat především o víkendech, v menší míře také během pracovního týdne, aby bylo omezení provozu v centru města co nejmenší. Po dobu prací může docházet k menším omezením při průchodu podloubím. Přístup do jednotlivých provozoven i bytů však zůstane zachován.

Děkujeme za pochopení.

 

Pokračujeme ve výmalbě podloubí

Příbor naslouchá potřebám svých obyvatel. Fokusní skupiny přinesly řadu podnětů pro další rozvoj

 

Jaké potřeby mají senioři, rodiny s dětmi, lidé se zdravotním postižením nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením? Jaké služby ve městě fungují dobře a kde je naopak prostor pro jejich další rozvoj? I na tyto otázky hledal Příbor odpovědi prostřednictvím fokusních skupin.

V průběhu srpna se uskutečnilo celkem pět fokusních skupin, které jsou jedním z podkladů pro přípravu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb města Příbora a Plánu rozvoje rodinné politiky. Jejich cílem bylo získat zkušenosti, názory a konkrétní podněty od lidí, kteří mají k jednotlivým oblastem nejblíže – ať už jako uživatelé služeb či pečující osoby, odborníci, zástupci sociálních služeb a dalších organizací nebo jako obyvatelé města.

„Čtyři fokusní skupiny se věnovaly konkrétním skupinám obyvatel. Diskutovalo se o potřebách seniorů a osob pečujících, rodin a dětí, osob se zdravotním postižením a lidí ohrožených sociálním vyloučením. Páté setkání bylo určeno především klíčovým aktérům v oblasti sociálních služeb a navazujících aktivit. Mělo tzv. manažerský charakter a zaměřilo se zejména na další rozvoj služeb, vzájemnou spolupráci a koordinaci jednotlivých aktérů a také na společnou představu o tom, kam by se oblast sociálních služeb a podpory obyvatel měla v Příboře dále ubírat,“ uvedla Karolína Najzarová, vedoucí odboru sociálních věcí.

Diskuse přitom nebyly zaměřeny pouze na samotné sociální služby. Pozornost se věnovala také navazujícím a komunitním aktivitám, podpoře rodin a prorodinné oblasti. Smyslem bylo podívat se na potřeby lidí žijících v Příboře v širších souvislostech a získat co nejširší pohled na to, co může přispět ke kvalitnímu životu obyvatel města.

„Fokusních skupin se účastnili zástupci sociálních služeb a dalších souvisejících aktivit, veřejnosti i města. Jednotlivá setkání vedli facilitátoři společnosti SocioFactor s.r.o., která nyní získané informace a podněty zpracovává. Na konkrétní výsledky a závěry si tak ještě budeme muset počkat. Výstupy z fokusních skupin by měly být k dispozici v průběhu následujícího měsíce. Následně budou společně s dalšími podklady využity při přípravě obou plánovaných dokumentů,“ doplnila Karolína Najzarová.

Už nyní lze říci, že všech pět setkání nabídlo prostor pro otevřenou diskusi, sdílení zkušeností a hledání podnětů pro budoucnost. Každá z fokusních skupin přinesla jiný pohled, a právě jejich vzájemné propojení může být důležitým podkladem pro další plánování.

Velké poděkování proto patří všem, kteří se fokusních skupin osobně zúčastnili a byli ochotni sdílet své zkušenosti, názory a podněty. Právě jejich pohled je důležitou součástí komunitního plánování a může městu pomoci lépe zachytit skutečné potřeby lidí, kteří v Příboře žijí.

Získané výstupy budou následně využity společně s dalšími podklady při přípravě Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb města Příbora a Plánu rozvoje rodinné politiky. Ty mají být důležitým nástrojem pro další směřování podpory obyvatel a rozvoj služeb a aktivit ve městě.

Zahájení stavby dálnice D48 MÚK Bělotín–Rybí II. etapa

Dobrý den,

dovolujeme si Vás srdečně pozvat na slavnostní zahájení stavby dálnice D48 MÚK Bělotín–Rybí II. etapa.


Setkání se uskuteční ve středu 30. 9. 2026 od 11:30 hod.


Akce se bude konat na MÚK dálnice D48 ve městě Nový Jičín, viz mapka v pozvánce.

 

Těšíme se na setkání s Vámi.

S pozdravem

 

www.rsd.cz

Mgr. Nina Ledvinová

 

zahájení stavby dálnice D48 MÚK Bělotín–Rybí II. etapa

ŘSD je připravené začít letos a příští rok stavět až 154 kilometrů nových dálnic a silnic

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je připravené začít letos a příští rok stavět až 154 kilometrů nových dálnic a silnic I. třídy. Finance na to poskytne rekordní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), jejž schválila vláda a pro ŘSD počítá na příští rok se sumou 87 miliard Kč, což je historicky největší rozpočet. V plánu je zahájit realizaci 90,8 kilometru nových dálnic, zkapacitnění téměř 13 kilometrů dálnic a stavba 50,3 kilometru nových silnic I. třídy. Začít stavět by se v příštích 15 měsících měly dva úseky dálnice D52, dva úseky dálnice D6, další úseky D7, D48, D55 či D35. Zahájí se také stavby mnoha obchvatů silnic I. třídy a bude pokračovat zkapacitnění klíčových tepen v ČR, jimiž jsou Pražský okruh nebo D1 kolem Brna.

 

„Ředitelství silnic a dálnic by mělo mít v příštím roce dostatek finančních prostředků, abychom mohli pokračovat v naplňování našeho hlavního cíle, kterým je dokončení páteřní dálniční sítě. Zahájit chceme například výstavbu dalších úseků dálnice D52 před Novomlýnskými nádržemi a za nimi nebo nového úseku dálnice D55 mezi Napajedly a Babicemi a řadu dalších dálničních staveb. Vládou schválený rozpočet SFDI umožní pokračovat v rekordní výstavbě, ŘSD nyní realizuje 266,4 kilometru nových dálnic a silnic I. třídy. Díky tak vysokému rozpočtu můžeme také dál zajistit přípravu nových dálnic, zejména D0 v severní části, středočeské D3 či dokončení D55 a silnic I. tříd. Zároveň budeme mít dostatek finančních prostředků pro řádnou údržbu stávající sítě včetně potřebných oprav,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

 

Příští rok by měla začít například stavba dvou úseků dálnice D52 na jižní Moravě směrem do Rakouska, které budou dohromady dlouhé 17,5 kilometru. Jeden povede od Pohořelic k vodní nádrži Nové Mlýny, druhý od nádrže k hranicím. Podobně očekávané jsou poslední dva úseky dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů, přes 15 kilometrů od Karlových Varů přes Olšová Vrata k Žalmanovu. K zahájení realizace na rok 2027 připravujeme i poslední úsek D7 na obchvatu Postoloprt a už za týden se začne stavět poslední úsek D48 u Bělotína. Začnou se také realizovat poslední dva nerozestavěné úseky dálnice D35, která je do určité míry alternativou k D1. Jde zhruba o 35 kilometrů mezi Svitavami a Mohelnicí, vznikat budou jako PPP projekt. V plánu je také rozestavět dva úseky dálnice D55, celkem 13 kilometrů. Jsou to úseky Kokory – Přerov a Napajedla – Babice.

 

Neméně zásadní, než dostavba základní dálniční sítě je rozšiřování a modernizace hlavních dopravních tepen v Česku. „Již v těchto dnech začaly přípravné práce ke zkapacitnění mimoúrovňové křižovatky (MÚK) Třebonice, kde se protíná Pražský okruh s dálnicí D5, hlavní stavební práce se rozjedou příští rok. MÚK Třebonice patří k nejvytíženějším místům na Pražském okruhu, místem projede podle posledního sčítání dopravy přes 75 000 aut za 24 hodin,“ popsal Radek Mátl. Na Pražském okruhu se počítá také se zkapacitněním téměř tříkilometrového úseku D0 od Satalic k Běchovicím, s rozšířením mostů u Počernického rybníka i zkapacitněním sedmi kilometrů mezi Slivencem a Třebonicemi.

 

ŘSD má na letošek a příští rok připravené k zahájení skoro 51 kilometrů nových silnic I. třídy. Již letos v listopadu začne stavět 6,5 kilometru dlouhý obchvat Pelhřimova. „Dále plánujeme například výstavbu západního obchvatu Krnova v Moravskoslezském kraji, obchvaty Bučovic, Znojma a Břeclavi na jižní Moravě, ale i jihozápadní obchvat Pardubic či obchvat Rychnova nad Kněžnou a další. Na Vysočině nás čeká například přestavba úseku silnice I/23 Třebíč – Vladislav. Uvědomujeme si, že obchvaty měst a obcí zásadně zlepšují jak život obyvatel dotčených míst, tak pomáhají i k plynulejší a bezpečnější jízdě,“řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

 

V rámci provozní platby bude mít ŘSD k dispozici necelých 22 miliard korun na provoz podniku, údržbu a opravy stávajících dálnic a silnic I. třídy, což umožní nadále zlepšovat podmínky pro veřejnost na nejdůležitější komunikacích v zemi.

 

 

  • Ředitelství silnic a dálnic aktuálně realizuje celkem 266,4 kilometru nových staveb. Jedná se o 156,8 km dálnic a 109,6 km silnic I. třídy.

 

  • Ve výběrovém řízení se nachází dalších 84,3 km dálnic a silnic I. třídy.

 

  • Kompletní přehled všech připravovaných i realizovaných staveb naleznete v interaktivní mapě na webu www.rsd.cz.


Mgr. Václav Koblenc

Oddělení regionální a celostátní komunikace

Vedoucí oddělení

www.rsd.cz

Programové dotace na rok 2027

 

Městský úřad Příbor, úsek právní a kontrolní, informuje, že Rada města Příbora dne 03.09.2026 schválila Programy pro poskytnutí dotace z rozpočtu města Příbora pro rok 2027 pro oblast provoz a činnost, granty, materiálně technická základna a sociální služby.

Žádosti o programovou dotaci pro rok 2027 pro výše uvedené oblasti bude možno podávat pouze elektronicky prostřednictvím Portálu občana na www.pribor.eu, a to v termínu od 01.11.2026 (neděle) do 30.11.2026 (pondělí) včetně.

Bližší informace k programům jsou k dispozici na /mestsky-urad/dotace-poskytovane-mestem/programove-dotace-vyhlasene-programy/, popř. na tel.: 556 455 410 nebo 731 486 419.