Tatra čelí opačnému problému než většina českého automotive: Musí zvládnout prudký růst výroby

Kopřivnická Tatra Trucks, druhý nejstarší výrobce nákladních automobilů na světě, známá svými těžkými terénními vozidly s unikátním podvozkem pro vojenské i civilní využití, čelí rostoucí poptávce po tisících vozidel. Kvůli tomu musí výrazně navyšovat výrobu, což ji staví do odlišné situace oproti většině evropských automobilek. Přitom se potýká se specifickými problémy.

 

Automobilový průmysl se v Evropě potýká s problémy a čelí sílící konkurenci. Jde o kombinaci vlivů od unijního tlaku zpřísňujícího emisní limity a požadavků bezpečnosti v rámci General Safety Regulation, podpory elektromobility, ale také o stále v určitých oblastech přetrvávající důsledky pandemie covidu v oblasti narušených subdodavatelských řetězců, vlivy zhoršené bezpečnostní situace a energetické krize. Výrobci specifických druhů vozidel, po nichž je na trhu rostoucí poptávka, se ale mohou potýkat s problémy, které by jim jiné společnosti možná spíše záviděly.

Poptávka po tatrovkách celosvětově roste

Příkladem je kopřivnická Tatra Trucks, která je již nějaký čas v situaci, kdy poptávka zákazníků z celého světa několikanásobně přesahuje její aktuální výrobní možnosti. Proto musí zvyšovat výrobu, a u tak speciálních automobilů, jako jsou Tatry – tedy vozidel se značnou přidanou hodnotou – to není nic jednoduchého. Za současný růst Tatra vděčí mimo jiné faktu, že jí partnerské společnosti v rámci skupiny CSG přinášejí z celého světa zakázky na její vozidla. Problémy provázející uspokojování rostoucí poptávky pak spočívají v tom, že tatrovky, nabízející svým uživatelům žádané schopnosti, jsou výrobně složitější vozidla.

 

TATRA FORCE Kopřivnice

 

Firma reaguje na situaci na trhu logicky. Nakupuje nové výrobní technologie a nabírá zaměstnance. Nyní v prosinci v ní pracuje o 250 lidí více než na začátku roku. Mzdy vzrostly v průměru o 14 %, a na úspěchu tak mají nemalý profit všichni zaměstnanci, jak se u řádně vedených firem sluší. Přesto nelze říci, že by výroba rostla tak, jak by si zákazníci přáli, jakkoli toto je nepochybně pro vedení firmy lepší situace než hypotetická situace opačná – pokles poptávky.

Výrazný rozdíl mezi nabídkou a poptávkou je nicméně složitý a řešení nemohou být okamžitá a uspokojivá pro každého. Problémy jsou jak v Tatře, tak u subdodavatelů, kteří, částečně z výše uvedených důvodů, zkrátka nestíhají. Výroba meziročně podstatně vzroste, ale cenou byla velmi tvrdá práce na všech úrovních. Poctivá práce, poctivě zaplacená, a přesto z hlediska obrovské poptávky vlastně nedostatečná.

Růst výrobní kapacity je klíčový. A nespí ani vývojová oddělení

Nezastavil se přitom ani výzkum a vývoj. Žádná úspěšná firma, která chce zůstat úspěšnou a zachovat si své specifické náskoky před konkurencí, si nemůže dovolit zamrznout u stávající, sebekvalitnější produkce. Tatra letos začala vyrábět nové generace vozidel Tatra Phoenix a Tatra Force. Představila také nové vozidlo s hybridním pohonem. Pracuje na alternativních ekologických pohonech a zároveň vyvíjí i vozidla s automatizovaným řízením a možností dálkového ovládání. Tatry už nejsou jen odolná auta do terénu, ale moderní vozy plné špičkových technologií a elektronických systémů, plně v souladu s novou legislativou i požadavky zákazníků.

Nárůst výroby s sebou přináší i značnou pracovní zátěž, kterou pociťují jak manažeři, tak dělníci na výrobních linkách. V nejistých časech, které obecně automobilový průmysl prožívá, jde o pozoruhodný jev. Pro Tatru to navíc znamená výraznou změnu oproti době, kdy nebylo co vyrábět. Růst výrobních kapacit má jasné střednědobé cíle – během několika let chce Tatra zvýšit výrobu ze současných 1 500 na 3 000 vozidel ročně. Firma, která je součástí největší české průmyslově-zbrojní skupiny CSG, směřuje velkou část své produkce k vojákům a hasičům nejen v České republice, ale i do celého světa.

 

Top management přebírá otěže

Od dubna 2023 Tatru vede Lukáš Andrýsek, který zastává pozici generálního ředitele i předsedy představenstva. Podařilo se mu zavést významné změny směřující k růstu výroby i její kvality, a to v době, kdy je ve výrobním mixu stále více složitějších vozidel pro obranný segment. Své dosavadní působení shrnul těmito slovy: „Realizovali jsme celou řadu pozitivních kroků: zavádíme nové IT systémy pro řízení výrobků a firmy. Posílili jsme dodavatelský řetězec. Investujeme do nových výrobních technologií. Dokázali jsme v jednom roce dostat do sériové výroby nové generace obou našich klíčových typových řad Tatra Force a Tatra Phoenix, do řady Force jsme vyvinuly modernizované tatrovácké motory, vyvinuli jsme i nový typ nezávisle zavěšených výkyvných náprav a také novou vlastní elektronicky řízenou převodovku. Výsledkem je, že meziročně dojde k podstatnému nárůstu výroby, a to zejména složitějších vozidel.“

Od ledna 2025 nastupuje do funkce generálního ředitele Tatry Kristijan Fiket, který už Tatru vedl v letech 2010 až 2012. Lukáš Andrýsek zůstává předsedou představenstva Tatra Trucks a také CEO divize CSG Mobility, kam spadá kromě Tatra Trucks i DAKO-CZ a dalších 8 firem jako Karbox, TSG nebo TMG. Zároveň je členem představenstva celé CSG. S nástupem Kristijana Fiketa se vrátí duální model řízení, kdy generální ředitel a předseda představenstva jsou dvě různé osoby a také partneři v rozvoji firmy.

Kristijan Fiket ke svému nástupu uvedl: 

Po dvanácti letech se vracím do Tatry a budu vykonávat funkci generálního ředitele. V čele podniku jsem stál už v letech 2010 až 2012. Před svým prvním příchodem do Tatry jsem měl na stole dvě nabídky: jedna byla na vysokou manažerskou pozici do automobilky BMW, druhá byla do Tatry. Na rozhodnutí pro Tatru mi stačilo 20 minut a nikdy jsem nelitoval. Za dva roky se mi s Tatrováky povedlo zásadně zlepšit neutěšené hospodaření firmy a v rekordně krátkém čase několika měsíců jsme vyvinuli, díky obrovskému nasazení týmu Radka Smolky a všech Tatrováků, prototyp Tatry Phoenix. Musel jsem tehdy dělat řadu tvrdých rozhodnutí, aby Tatra přežila. Zásadní bylo udržet bankovní financování, jinak by nebylo na výplaty. Díky tomu jsem se tehdy seznámil i se svou ženou, která v jedné z financujících bank pracovala. Na svatbu mě dovezl Radek Smolka v prototypu Tatry Phoenix. Odešel jsem po dvou letech kvůli zásadní neshodě s americkým a indickým akcionářem Tatry o dalším směřování firmy.

Vždycky jsem měl pocit, že jsem odešel z Tatry od rozdělené práce. Teď jsem dostal jedinečnou příležitost vrátit se do ní a podpořit její rozvoj v situaci, která je úplně jiná než v roce 2010. Tatra má v zádech nesmírně silného a aktivního většinového akcionáře, skupinu CSG. Ta přináší velké zakázky v oblasti defence, což znamená vozidla s výrazně vyšší hodnotou i cenou. Samozřejmě také s výrazně složitější výrobou. Pro majitele CSG je Tatra srdcová záležitost a pilířem podnikání celé jeho skupiny. Je připraven investovat do výroby i do lidí, kteří jsou největším bohatstvím každé firmy.

Tatra tedy poprvé ve své novodobé historii nemá problém se zakázkami, na světovém trhu je poptávka po jejím unikátním produktu v rozměru několika tisíc vozidel ročně. Stačí je vyrobit včas a v požadované kvalitě. A to je výzva, kterou spolu musíme řešit. Cesta, kterou Tatra nastoupila po příchodu Lukáše Andrýska, je správná. Je ale potřeba uklidnit atmosféru, dát Tatrovákům stabilitu a pocit jistoty. I tvrdé a náročné úkoly je možné řešit dobrou komunikací v týmu.

V mládí jsem ve svém rodném Chorvatsku působil ve speciální policejní jednotce. Bez respektu mezi členy týmu a bez jejich transparentní komunikace nešlo splnit misi a chyby se platily i životem. Tatra je speciální automobilka, která musí být pružnější a nápaditější než její konkurence vyrábějící desetitisícové série identických vozidel. Jsem přesvědčen, že můžeme být elitou v českém i evropském průmyslu, že se nám může dařit i v situaci, kdy zbytek evropského automotive je v problémech.

Těším se na spolupráci s předsedou představenstva Tatra Trucks Lukášem Andrýskem, se kterým jsem o situaci v Tatře důkladně diskutoval. Byl jedním z těch, kteří mě k návratu do Tatry přesvědčili. Lukáš odvedl velký kus práce, na kterou můžu navázat a bude pro mě důležitým partnerem i spojníkem se skupinou CSG, na které bez nadsázky stojí prosperita Tatry.

 

Zdroj: www.czdefence.cz

🏦 Bankomat České spořitelny je zpět v Příboře! 🏧

 

Jak jsme avizovali v lednu, probíhající rekonstrukce dočasně vyřadila z provozu bankomat České spořitelny. Jednání s bankou však byla úspěšná a náhradní řešení je ode dneška realitou!

📍 Kde mobilní bankomat najdete?

Nemusíte jezdit do Kopřivnice! Mobilní bankomat byl čerstvě nainstalován na strategickém místě u frekventované křižovatky:

  • Lokalita: křižovatka ulic Jičínská, Karla Čapka a ČS armády.

  • Přesné místo: přímo před domem číslo 54 (před náměstím).

Bankomat České spořitelny je zpět v Příboře!

Proč tato změna?

Tato mobilní buňka plně nahrazuje služby původního bankomatu po dobu plánované modernizace vnitřních prostor, která by měla trvat přibližně do května. Díky tomuto kroku se podařilo minimalizovat dopad na komfort obyvatel i návštěvníků Příbora.

Tip: Bankomat je na tomto místě dobře přístupný a viditelný, takže ho při cestě přes město určitě nepřehlédnete.

Děkujeme České spořitelně a městu Příbor za rychlou instalaci a vám za trpělivost během období, kdy bylo nutné za službami cestovat.
Teď už máte své finance opět pohodlně "pod rukou".

 

Bankomat české spořitelny banka Příbor

Demolice bývalé školní jídelny je dalším krokem v obnově areálu bývalé ZŠ Dukelské

Město Příbor zahájí v průběhu února demolici objektu bývalé školní jídelny č. p. 1371, která je součástí širšího projektu obnovy a modernizace areálu bývalé Základní školy Dukelské. Povolení k demolici nabylo právní moci dne 28. listopadu 2025.

Demolice je důležitým přípravným krokem pro další rozvoj školního areálu a navazující investiční záměry města v oblasti školství. 

Předpokládané předání staveniště je plánováno v týdnu od 16. února 2026. Hlavní bourací práce a odvoz suti proběhnou především v prvním měsíci po převzetí staveniště, následně bude plocha upravena navezením kameniva a zeminy za účelem urovnání terénu. Předpokládaný termín dokončení je zhruba do dvou měsíců, a to za předpokladu, že nedojde k neočekávaným komplikacím.

Cena základní smlouvy na samotné demoliční práce činí 1 303 509,39 Kč bez DPH. Celkové náklady projektu však zahrnují také související výdaje, jako je zpracování projektové dokumentace, odpojování inženýrských sítí (např. teplovod, elektroinstalace) či zajištění odborných dozorů včetně BOZP. Celkové náklady město odhaduje v rozmezí 2–2,5 milionu Kč.

„V souvislosti s demolicí dojde k dočasným dopravním opatřením v ulici Dukelské. Realizátor stavby aktuálně ve spolupráci s Policií ČR a Dopravním inspektorátem v Kopřivnici připravuje osazení přechodného dopravního značení, a to zejména označení „Výjezd vozidel ze stavby“ u stávajícího sjezdu v prostoru před bývalou jídelnou a „Zákaz stání“ v délce přibližně 30 metrů naproti výjezdu ze stavby, a to z důvodu bezpečnosti a prevence poškození zaparkovaných vozidel,“ uvedla Karolína Pavelková z odboru investic, rozvoje a správy majetku.

Město žádá řidiče o důsledné respektování dočasného dopravního značení. V případě jeho porušování, zejména při blokování výjezdu staveništní techniky nebo při stání v nepřehledných místech, bude situace řešena ve spolupráci s městskou policií. Cílem je zajistit plynulý průběh stavebních prací a minimalizovat bezpečnostní rizika pro všechny účastníky provozu.

Město Příbor děkuje občanům za trpělivost a ohleduplnost během realizace této stavby, která je součástí dlouhodobé snahy o zkvalitňování školní infrastruktury ve městě

 

Demolice bývalé školní jídelny je dalším krokem v obnově areálu bývalé ZŠ Dukelské

Odstávka elektrické energie ČEZ 3. 2. 2026, 07:30–13:00

 

Příbor
Jiráskova

č. p.  396, 504, 890, 1462, 1463

Šafaříkova

č. p.  414, 618, 802, 1297, 1298

Štramberská

č. p.  730, 766

kat. území Příbor (kód 735329)

parcelní č. 570

plánovaná odstávka č. 110061064826

 

Odstávka elektrické energie ČEZ 3. 2. 2026, 07:30–13:00

Přílohy
pdfOdstávka elektrické energie ČEZ 3. 2. 2026, 07:30–13:00 [pdf, 395 kB]
Odstávka elektrické energie ČEZ 3. 2. 2026, 07:30–13:00

Odstávka elektrické energie ČEZ 2. 2. 2026, 07:30–15:30

plánovaná odstávka č. 110061064490

 

Odstávka elektrické energie ČEZ 2. 2. 2026, 07:30–15:30

Přílohy
pdfOdstávka elektrické energie ČEZ 2. 2. 2026, 07:30–15:30 [pdf, 371 kB]
Odstávka elektrické energie ČEZ 2. 2. 2026, 07:30–15:30

Konečně konec „silnice smrti“? 🛡️Co se bude dít v roce 2026?

Dálnice D48 je zásadní tepnou nejen pro nás, ale pro celou Evropu – je totiž součástí transevropské sítě TEN. Jenže úsek kolem Nového Jičína má za sebou poněkud temnou minulost. V letech 1970–1987 se zde vybudovala čtyřproudová silnice, která ale postrádala střední dělicí pás a krajnice pro nouzové odstavení.

 

MÚK Bělotín – Rybí II. etapa

 

Výsledek? Série tragických nehod, které si vyžádaly lidské životy. Situaci sice v roce 2002 částečně zachránila lanová svodidla, ale ruku na srdce – to bylo vždycky jen dočasné „lepení“ problému, které dnešním nárokům na bezpečnost prostě nestačí. Teď přichází skutečné řešení v podobě plnohodnotné dálnice v kategorii D 25,5/120 s fyzickým oddělením směrů.

Co se bude dít v roce 2026? 🚜

Realizace startuje právě letos! Podle aktuálního harmonogramu z ledna 2026 je zahájení výstavby (ZS) naplánováno na tento rok. Pokud vše půjde podle plánu, do provozu se po nové dálnici projedeme v roce 2029.

Aktuální stav k dnešnímu dni:

Příprava území: Už v září 2025 byla vypsána zakázka na kácení lesní i mimolesní zeleně, aby se uvolnil prostor pro stroje.

Papírování je hotovo: Stavba má pravomocná stavební povolení i prodloužené stanovisko EIA (platné až do roku 2030).

Hledá se zhotovitel: Výběrové řízení bylo vyhlášeno v říjnu 2025.

Pikantnost z kuloárů: 🌶️ Možná jste si všimli, že se o stavbě mluví už déle. Původně se měly nabídky od stavebních firem otevírat už v prosinci 2025. Jenže zájemci zasypali Ředitelství silnic a dálnic tolika doplňujícími dotazy, že se termín musel posunout! Aktuálně platí datum 20. února 2026. Je vidět, že o tuhle zakázku za 1,2 miliardy korun je mezi stavaři pořádná rvačka!


 

MÚK Bělotín – Rybí II. etapa

Na co se můžeme těšit? (Technické detaily) 📏

Nejde jen o nový asfalt. Celý úsek měří 3815 metrů a je prošpikován moderními prvky, které nám usnadní život.

Klíčové parametry stavby:

Dvě velké křižovatky: MÚK Nový Jičín-západ a MÚK Nový Jičín-východ zajistí plynulé napojení na stávající síť.

Mosty a zdi: Vyrostou zde dva mostní objekty (každý o délce 35 metrů) a jedna velká opěrná zeď.

Klid pro sousedy: Plánuje se celkem 6 protihlukových stěn o celkové délce skoro jeden kilometr (992 m).

Zrušení nebezpečných míst: Stávající úrovňová křižovatka se silnicí II/482 bude definitivně zrušena.

 

Trasa povede kolem Šenova u Nového Jičína, okrajem průmyslové zóny a skrze les Roveň. Projekt počítá s maximálním využitím stávajícího tělesa silnice, takže se nebude zbytečně „ukrajovat“ z krajiny víc, než je nutné.

 


MÚK Bělotín – Rybí II. etapa


Jak se připravit? 🚗💨

Buďme k sobě upřímní – stavba dálnice za plného provozu (nebo s omezeními) je vždycky zkouškou nervů.

Počítejte s časovou rezervou: Jakmile vjedou na silnici bagry, doprava v úseku mezi Šenovem a Libhoští se pravděpodobně zpomalí.

Sledujte značení: V rámci stavby dojde k mnoha přeložkám místních komunikací, chodníků a sjezdů (plánuje se jich celkem 14!).

Těšte se na výsledek: Cílem je sjednotit celou trasu Bělotín–Český Těšín do moderních dálničních parametrů.

 

Tato investice za 1,2 miliardy bez DPH není jen o rychlosti, ale hlavně o tom, abychom se všichni vrátili domů v pořádku. Takže prosíme o trpělivost, rok 2026 bude rokem velkých změn! 👷‍♂️🛣️

Přílohy
pdfMÚK Bělotín – Rybí II. etapa [pdf, 1823 kB]
MÚK Bělotín – Rybí II. etapa

Odstávka elektrické energie ČEZ 9. 2. 2026, 07:15–15:15

 

Příbor (okres Nový Jičín)

Prchalov

č. p.  8, 9, 10, 34, 35, 44, 50, 53, 58, 60, 61, 62, 98, 102, 119

 

plánovaná odstávka č. 110061067190

 

Odstávka elektrické energie ČEZ 9. 2. 2026, 07:15–15:15

Přílohy
pdfOdstávka elektrické energie ČEZ 9. 2. 2026, 07:15–15:15 [pdf, 554 kB]
Odstávka elektrické energie ČEZ 9. 2. 2026, 07:15–15:15