Tatra čelí opačnému problému než většina českého automotive: Musí zvládnout prudký růst výroby

Kopřivnická Tatra Trucks, druhý nejstarší výrobce nákladních automobilů na světě, známá svými těžkými terénními vozidly s unikátním podvozkem pro vojenské i civilní využití, čelí rostoucí poptávce po tisících vozidel. Kvůli tomu musí výrazně navyšovat výrobu, což ji staví do odlišné situace oproti většině evropských automobilek. Přitom se potýká se specifickými problémy.

 

Automobilový průmysl se v Evropě potýká s problémy a čelí sílící konkurenci. Jde o kombinaci vlivů od unijního tlaku zpřísňujícího emisní limity a požadavků bezpečnosti v rámci General Safety Regulation, podpory elektromobility, ale také o stále v určitých oblastech přetrvávající důsledky pandemie covidu v oblasti narušených subdodavatelských řetězců, vlivy zhoršené bezpečnostní situace a energetické krize. Výrobci specifických druhů vozidel, po nichž je na trhu rostoucí poptávka, se ale mohou potýkat s problémy, které by jim jiné společnosti možná spíše záviděly.

Poptávka po tatrovkách celosvětově roste

Příkladem je kopřivnická Tatra Trucks, která je již nějaký čas v situaci, kdy poptávka zákazníků z celého světa několikanásobně přesahuje její aktuální výrobní možnosti. Proto musí zvyšovat výrobu, a u tak speciálních automobilů, jako jsou Tatry – tedy vozidel se značnou přidanou hodnotou – to není nic jednoduchého. Za současný růst Tatra vděčí mimo jiné faktu, že jí partnerské společnosti v rámci skupiny CSG přinášejí z celého světa zakázky na její vozidla. Problémy provázející uspokojování rostoucí poptávky pak spočívají v tom, že tatrovky, nabízející svým uživatelům žádané schopnosti, jsou výrobně složitější vozidla.

 

TATRA FORCE Kopřivnice

 

Firma reaguje na situaci na trhu logicky. Nakupuje nové výrobní technologie a nabírá zaměstnance. Nyní v prosinci v ní pracuje o 250 lidí více než na začátku roku. Mzdy vzrostly v průměru o 14 %, a na úspěchu tak mají nemalý profit všichni zaměstnanci, jak se u řádně vedených firem sluší. Přesto nelze říci, že by výroba rostla tak, jak by si zákazníci přáli, jakkoli toto je nepochybně pro vedení firmy lepší situace než hypotetická situace opačná – pokles poptávky.

Výrazný rozdíl mezi nabídkou a poptávkou je nicméně složitý a řešení nemohou být okamžitá a uspokojivá pro každého. Problémy jsou jak v Tatře, tak u subdodavatelů, kteří, částečně z výše uvedených důvodů, zkrátka nestíhají. Výroba meziročně podstatně vzroste, ale cenou byla velmi tvrdá práce na všech úrovních. Poctivá práce, poctivě zaplacená, a přesto z hlediska obrovské poptávky vlastně nedostatečná.

Růst výrobní kapacity je klíčový. A nespí ani vývojová oddělení

Nezastavil se přitom ani výzkum a vývoj. Žádná úspěšná firma, která chce zůstat úspěšnou a zachovat si své specifické náskoky před konkurencí, si nemůže dovolit zamrznout u stávající, sebekvalitnější produkce. Tatra letos začala vyrábět nové generace vozidel Tatra Phoenix a Tatra Force. Představila také nové vozidlo s hybridním pohonem. Pracuje na alternativních ekologických pohonech a zároveň vyvíjí i vozidla s automatizovaným řízením a možností dálkového ovládání. Tatry už nejsou jen odolná auta do terénu, ale moderní vozy plné špičkových technologií a elektronických systémů, plně v souladu s novou legislativou i požadavky zákazníků.

Nárůst výroby s sebou přináší i značnou pracovní zátěž, kterou pociťují jak manažeři, tak dělníci na výrobních linkách. V nejistých časech, které obecně automobilový průmysl prožívá, jde o pozoruhodný jev. Pro Tatru to navíc znamená výraznou změnu oproti době, kdy nebylo co vyrábět. Růst výrobních kapacit má jasné střednědobé cíle – během několika let chce Tatra zvýšit výrobu ze současných 1 500 na 3 000 vozidel ročně. Firma, která je součástí největší české průmyslově-zbrojní skupiny CSG, směřuje velkou část své produkce k vojákům a hasičům nejen v České republice, ale i do celého světa.

 

Top management přebírá otěže

Od dubna 2023 Tatru vede Lukáš Andrýsek, který zastává pozici generálního ředitele i předsedy představenstva. Podařilo se mu zavést významné změny směřující k růstu výroby i její kvality, a to v době, kdy je ve výrobním mixu stále více složitějších vozidel pro obranný segment. Své dosavadní působení shrnul těmito slovy: „Realizovali jsme celou řadu pozitivních kroků: zavádíme nové IT systémy pro řízení výrobků a firmy. Posílili jsme dodavatelský řetězec. Investujeme do nových výrobních technologií. Dokázali jsme v jednom roce dostat do sériové výroby nové generace obou našich klíčových typových řad Tatra Force a Tatra Phoenix, do řady Force jsme vyvinuly modernizované tatrovácké motory, vyvinuli jsme i nový typ nezávisle zavěšených výkyvných náprav a také novou vlastní elektronicky řízenou převodovku. Výsledkem je, že meziročně dojde k podstatnému nárůstu výroby, a to zejména složitějších vozidel.“

Od ledna 2025 nastupuje do funkce generálního ředitele Tatry Kristijan Fiket, který už Tatru vedl v letech 2010 až 2012. Lukáš Andrýsek zůstává předsedou představenstva Tatra Trucks a také CEO divize CSG Mobility, kam spadá kromě Tatra Trucks i DAKO-CZ a dalších 8 firem jako Karbox, TSG nebo TMG. Zároveň je členem představenstva celé CSG. S nástupem Kristijana Fiketa se vrátí duální model řízení, kdy generální ředitel a předseda představenstva jsou dvě různé osoby a také partneři v rozvoji firmy.

Kristijan Fiket ke svému nástupu uvedl: 

Po dvanácti letech se vracím do Tatry a budu vykonávat funkci generálního ředitele. V čele podniku jsem stál už v letech 2010 až 2012. Před svým prvním příchodem do Tatry jsem měl na stole dvě nabídky: jedna byla na vysokou manažerskou pozici do automobilky BMW, druhá byla do Tatry. Na rozhodnutí pro Tatru mi stačilo 20 minut a nikdy jsem nelitoval. Za dva roky se mi s Tatrováky povedlo zásadně zlepšit neutěšené hospodaření firmy a v rekordně krátkém čase několika měsíců jsme vyvinuli, díky obrovskému nasazení týmu Radka Smolky a všech Tatrováků, prototyp Tatry Phoenix. Musel jsem tehdy dělat řadu tvrdých rozhodnutí, aby Tatra přežila. Zásadní bylo udržet bankovní financování, jinak by nebylo na výplaty. Díky tomu jsem se tehdy seznámil i se svou ženou, která v jedné z financujících bank pracovala. Na svatbu mě dovezl Radek Smolka v prototypu Tatry Phoenix. Odešel jsem po dvou letech kvůli zásadní neshodě s americkým a indickým akcionářem Tatry o dalším směřování firmy.

Vždycky jsem měl pocit, že jsem odešel z Tatry od rozdělené práce. Teď jsem dostal jedinečnou příležitost vrátit se do ní a podpořit její rozvoj v situaci, která je úplně jiná než v roce 2010. Tatra má v zádech nesmírně silného a aktivního většinového akcionáře, skupinu CSG. Ta přináší velké zakázky v oblasti defence, což znamená vozidla s výrazně vyšší hodnotou i cenou. Samozřejmě také s výrazně složitější výrobou. Pro majitele CSG je Tatra srdcová záležitost a pilířem podnikání celé jeho skupiny. Je připraven investovat do výroby i do lidí, kteří jsou největším bohatstvím každé firmy.

Tatra tedy poprvé ve své novodobé historii nemá problém se zakázkami, na světovém trhu je poptávka po jejím unikátním produktu v rozměru několika tisíc vozidel ročně. Stačí je vyrobit včas a v požadované kvalitě. A to je výzva, kterou spolu musíme řešit. Cesta, kterou Tatra nastoupila po příchodu Lukáše Andrýska, je správná. Je ale potřeba uklidnit atmosféru, dát Tatrovákům stabilitu a pocit jistoty. I tvrdé a náročné úkoly je možné řešit dobrou komunikací v týmu.

V mládí jsem ve svém rodném Chorvatsku působil ve speciální policejní jednotce. Bez respektu mezi členy týmu a bez jejich transparentní komunikace nešlo splnit misi a chyby se platily i životem. Tatra je speciální automobilka, která musí být pružnější a nápaditější než její konkurence vyrábějící desetitisícové série identických vozidel. Jsem přesvědčen, že můžeme být elitou v českém i evropském průmyslu, že se nám může dařit i v situaci, kdy zbytek evropského automotive je v problémech.

Těším se na spolupráci s předsedou představenstva Tatra Trucks Lukášem Andrýskem, se kterým jsem o situaci v Tatře důkladně diskutoval. Byl jedním z těch, kteří mě k návratu do Tatry přesvědčili. Lukáš odvedl velký kus práce, na kterou můžu navázat a bude pro mě důležitým partnerem i spojníkem se skupinou CSG, na které bez nadsázky stojí prosperita Tatry.

 

Zdroj: www.czdefence.cz

⛓️ MRAZIVÝ KONEC PŘÍBORSKÉ LEGENDY: PROČ TATRA 700 PROHRÁLA BOJ S DOBOU I PENĚZI 🏛️

 

Když se 9. dubna roku 1996 v prostorách pražského hotelu Hilton rozhrnula opona, světlo světa spatřil vůz, který měl ambice zachránit tradici výroby osobních automobilů v Kopřivnici. Tatra 700 nebyla jen dalším modelem v řadě; byla to demonstrace české hrdosti, technického umu a pokus o návrat na vrchol, kam značka s okřídleným šípem historicky patřila. Jenže osud k tomuto aristokratovi s motorem vzadu nebyl zrovna milosrdný. 🛑

Britský kabát na osvědčeném základu 🎨

Ačkoliv „sedmistovka“ působila na svou dobu moderně, pod její kapotou tlouklo srdce, jehož kořeny sahaly hluboko do minulosti. Konstruktéři sáhli po osvědčené technice modelu T613, kterou však britský designér Geoff Wardle dokázal mistrně omladit. Ostré hrany nahradily elegantní oblouky, které vozu dodaly na vážnosti a vizuální dynamice.

 

Hlavní chloubou byl samozřejmě vzduchem chlazený osmiválec. Původní objem 3,5 litru s výkonem kolem 200 koní později doplnila ještě silnější varianta o objemu 4,4 litru, která z limuzíny udělala skutečného dálničního predátora. Zvuk tohoto motoru, linoucí se ze zádě, zůstává dodnes pro fanoušky motorismu naprosto nenahraditelným symfonickým zážitkem. 🎶

 

TATRA 700

 

Politické intriky a popelník z Trabantu 🏛️🚬

Tatra 700 se stala symbolem tehdejší politické elity. Zatímco tehdejší ministři a ústavní činitelé se v ní hrdě vozili, pro běžného smrtelníka byla prakticky nedostupná. Cena, která se pohybovala kolem 1,5 milionu korun, byla v polovině devadesátých let astronomická. Za stejné peníze si totiž movití klienti mohli pořídit modernější a technicky vyspělejší vozy ze západu, jako bylo BMW nebo Mercedes-Benz.

 

Asi nejznámějším uživatelem tohoto vozu byl Miloš Zeman. Traduje se, že si do luxusní limuzíny nechal zabudovat popelník z legendárního Trabantu, což jen dokresluje svérázný charakter tehdejší doby i samotného vozu. Bohužel ani podpora nejvyšších míst nedokázala zvrátit nevyhnutelné. Státní správa, která byla v podstatě jediným odběratelem, začala postupně přecházet k zahraniční konkurenci. 📉

Konec jedné éry 🏁

Výroba v Příboře a následně v Kopřivnici běžela jen krátce. Celkem bylo vyrobeno pouze několik desítek kusů – odhady se nejčastěji shodují na čísle 75. Každý kus byl v podstatě ručně vyráběným originálem, což sice zvyšovalo prestiž, ale zároveň znemožňovalo rentabilitu projektu.

 

Tatra 700 tak zůstává hořkosladkou vzpomínkou. Byla to poslední osobní Tatra, která kdy sjela z výrobní linky. Dnes je tento model vyhledávaným sběratelským kouskem, jehož hodnota v aukcích mnohonásobně převyšuje původní prodejní cenu. Je to připomínka doby, kdy jsme se ještě nebáli postavit světu s vlastní vizí luxusu, i když nás to nakonec stálo samotnou existenci této legendární řady. 🕯️✨

 

TATRA Příbor 700

 

Článek: jj
Foto: archiv pan Slaný

Ředitelství silnic a dálnic použilo v zimě 107 000 tun soli, meziročně o dvě třetiny víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a jeho dodavatelé použili na zimní údržbu od listopadu do konce března 106 939 tun soli. Je to meziročně o 65 procent víc. Sypače spadající pod ŘSD společně s těmi od dodavatelských firem najely za uplynulou zimu 1,63 milionu kilometrů, což je ve srovnání se stejným obdobím minulé zimy téměř o 50 procent víc. Na letošní vlastní zimní údržbu vyčlenilo ŘSD 130 milionů Kč, externím dodavatelským firmám zaplatí zhruba 675 milionů. Vzhledem k tomu, že teploty se ráno stále ještě pohybují kolem nuly, zůstává na Střediscích správy a údržby dálnic (SSÚD) 60 vozů připravených k výjezdu pro preventivní posypy.

 

„Oproti minulé zimě vypadá ta končící naprosto extrémně. Když ale bilancujeme posledních pět let, řadí se k průměru. Zimní údržba podle zákona sice oficiálně končí posledním březnovým dnem, ale i když už je po Velikonocích, stále sledujeme noční mrazy a na Vysočině nebo na dálnicích D1 a D8 pořád podsolujeme. Ostatně mnozí z nás tento týden ráno ještě škrábou led z předního skla na autě,“ řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Nejnáročnější zimou z hlediska údržby byla ta na přelomu let 2023 a 2024.

 

Ředitelství silnic a dálnic použilo v zimě 107 000 tun soli, meziročně o dvě třetiny víc

 

ŘSD zaznamenalo velké nárůsty oproti předchozí zimě i v počtech litrů solanky. Od listopadu do konce března jí zaměstnanci ŘSD a externí dodavatelé použili přes 32 milionů litrů. Za předchozí zimu to bylo 23,1 milionu litrů. „Na zimní údržbu byl nejnáročnější 9. leden. Nejvíc práce měly sypače v Moravskoslezském kraji. Zimní údržba sice podle zákona skončila, ale my máme stále 60 kusů techniky připravených k výjezdu pro preventivní posypy. Jsou to minimálně dvě auta na každém SSÚD. A v případě, že by bylo nutné, aby vyjely pluhy, byli bychom připraveni během dvanácti hodin,“ doplnil Jan Rýdl.

 

O to, aby víc než 1500 kilometrů dálnic bylo i při silném sněžení sjízdných, se stará 822 zaměstnanců ŘSD. Údržbu mají na starosti Střediska správy a údržby dálnice (SSÚD), přičemž na jedno připadá přibližně 50 kilometrů dálnice. Zbývající úseky dálnic a silnice I. třídy udržují v zimě pro ŘSD různé dodavatelské firmy. ŘSD má 213 sypačů, 62 univerzálních vozidel s různým vybavením a 52 nakladačů soli.

 

Ředitelství silnic a dálnic použilo v zimě 107 000 tun soli, meziročně o dvě třetiny víc

 

Zdroj: www.rsd.cz

Nábřeží RA - nové místo měření rychlosti

Na základě opakovaných podnětů občanů a po schválení Policie ČR, dopravním inspektorátem v Novém Jičíně, byl nově zařazen úsek na ulici nábřeží RA mezi místa pro měření rychlosti vozidel.

Důvody jsou zřejmé:

  • zvýšený pohyb chodců, cyklistů i dětí směřujících do školy
  • chybějící přilehlý chodník
  • bezprostřední blízkost školského zařízení
  • opakované stížnosti na nedodržování rychlosti

Upozornění pro řidiče:

Městská policie Příbor bude v tomto úseku provádět nepravidelná měření rychlosti.

Tento krok je reakcí na dlouhodobé podněty veřejnosti a jeho cílem je především zvýšit bezpečnost v dané lokalitě – zejména dětí.

Děkujeme, že jezdíte ohleduplně.

 

Nábřeží RA - nové místo měření rychlosti

Pozvánka na 24. zasedání zastupitelstva města

 

Starosta města Příbora Vás zve na 24. zasedání zastupitelstva města, které se uskuteční dne 15.04.2026 v jednacím sále piaristického kláštera se začátkem v 16 hod.

💧 Odstávka pitné vody 21. dubna 2026 - SMVAK

 

Číslo Ulice Dotčená oblast Plánované zahájení Plánované ukončení Způsob náhradního zásobování Důvod odstávky
124016 Lidická ulice Štefanikova, Jičínská, Lidická, dle mapového podkladu
21.04.2026 08:00
21.04.2026 14:00
Umožněno předzásobení a následně pojezd cisterny v oblasti Ostatní plánovaná oprava

 

Odstávka pitné vody 21. dubna 2026 - SMVAK

🏹 I. ROČNÍK HUKVALDSKÝ ŠÍP MEZINÁRODNÍ LUKOSTŘELECKÝ TURNAJ 🏹

 

Muzeum Beskyd
Hrad Hukvaldy

I. ROČNÍK
HUKVALDSKÝ ŠÍP
MEZINÁRODNÍ LUKOSTŘELECKÝ TURNAJ

SOBOTA 9. KVĚTNA 2026
9.30 - 16.30

 

• Den plný lukostřelby 🏹
• 32 lukostřelců (8 náhradníků)
• Mezinárodní klání 12 lukostřelců o Pohár Pánů z Hückeswagenu
• 3 mezinárodní týmy (Česko, Slovensko a Polsko)
• 5 druhů terčů
• 6 až 16 šípů na soutěž
• 21 vteřin na vystřelení 3 šípů
• Dobové luky (jezdcké a primitivní luky)
• Lukostřelecké ležení (dobové stany)
• Historické oděvy a vybavení 👕⚔️

 

Srdečně Vás zve HRAD HUKVALDY a INICIATIVA KRNOVSKÝ ŠÍP

Změna programu vyhrazena
www.hradhukvaldy.eu

 

I. ROČNÍK HUKVALDSKÝ ŠÍP MEZINÁRODNÍ LUKOSTŘELECKÝ TURNAJ