Tatra: Rodinné stříbro, které se rádo ušpiní

V záběrech z ukrajinských bojišť se pravidelně objevují vojenské vozy povědomé konstrukce. Před deseti lety hrozil značce Tatra krach, s novými vlastníky ale povstala z mrtvých a v nové éře vyrobila už 10 000 vozů. Mimo jiné díky současnému dění ve světě, které automobilce pomáhá budovat renomé, jímž se málokterá česká firma může pyšnit.

„Je to model Phoenix, osmikolka, sklápěč. Převodovka je automatická a řadí velice rychle, jako v autě,“ seznamuje mě ředitel marketingu Kamil Košťál s nákladním autem pro převoz těžkého materiálu, do jehož vysoko položené kabiny jsem se vysoukal.

Vůz patří do flotily testovacích aut, která společnost Tatra Trucks půjčuje zákazníkům na vyzkoušení do jejich prostředí nebo je v nich vozí na proslulém testovacím polygonu v areálu kopřivnického závodu. Nic prý nezabírá na potenciálního kupce lépe.

A když přece jen váhá, přesvědčí jej návštěva loni otevřeného Muzea nákladních automobilů Tatra, kde se seznámí s historií automobilky, po Peugeotu druhé nejstarší na světě.

„Když ho dostaneme do rukou, je ztracen,“ říká s nadsázkou generální ředitel společnosti Pavel Lazar, sám velký milovník veteránů.

Tatra vyrábí vozy víc než 170 let, ovšem je pravda, že první desítky let to byly vozy tažené koňmi, neboť právě za tímto účelem firmu založil kopřivnický rodák Ignác Šustala. Zhotovení prvního automobilu NW Präsident v roce 1897 se nedožil, Tatra ale od té doby pokračuje v rozepsaném příběhu.

Nákladní automobily postupně převážily nad těmi osobními, jejichž produkce zanikla na konci 90. let minulého století.

Kamil Košťál už startuje. Testovací kolos se sklápěčkou se hbitě rozjede z parkoviště, a než se napojí na okružní silnici po obvodu polygonu, řidič se důkladně rozhlédne, zda se zprava neřítí jiný vůz. V areálu, jenž na 60 hektarech nabízí 22 kilometrů speciálních vozovek a pět čtverečních kilometrů odstavných ploch, je totiž stále živo.

„Každý výrobce nákladních aut je musí povinně zajet. U civilních provedení 90 kilometrů, u vojenských 140,“ podotýká.

Členitý areál vybudovaný před více než padesáti lety se skládá z terénní lesní části a pak silniční, jejíž součástí jsou dlážděné či kamenité povrchy, a dokonce vodní příkop.

Rakety na známých podvozcích

„Čím více náprav, tím snadněji projedeme. Každé kolo se vychyluje samostatně,“ vyzdvihuje Kamil Košťál přednosti osmi kol, a především unikátní tatrovácké konstrukce podvozku, která je jejím největším klenotem a hlavní konkurenční výhodou.

Ať už jsou kabiny či nástavby jakékoli, z vlastní výroby či dodané externími firmami, stojí na podobném základu. Příští rok to bude sto let, kdy jej uvedl v život legendární konstruktér Hans Ledwinka. Podvozek tvoří centrální nosná roura, k níž jsou všechna kola připevněna nezávisle.

Automobilka své produkty vyváží do více než padesáti zemí světa. Tím nejtvrdším nasazením ale v současnosti procházejí jen několik stovek kilometrů na východ.

„Nemám žádnou radost z konfliktu, to rozhodně ne, ale na druhou stranu cítím určitou satisfakci za práci, kterou tady děláme,“ odpovídá generální ředitel Pavel Lazar na otázku, s jakými pocity sleduje záběry vojenských tater ve službách ukrajinské armády.

Zatímco kabiny i nástavby armádních speciálů mohou být různé a mnohdy na nich logo Tatry chybí, typická konstrukce podvozku se nezapře.

„Považuju ho za naše rodinné stříbro. Poprvé byl použit na osobní Tatře 11 v roce 1923 a stále je to podvozek, který skýtá velké užitné vlastnosti i prostor pro další inovace,“ domnívá se šestapadesátiletý šéf automobilky, jejíž podíl vyrobených civilních a vojenských aut je přibližně stejný.

Loni činil dohromady 1268 vozů. Kromě toho působí v průmyslovém areálu samostatná společnost Tatra Defence Vehicle, která na zakázku vyrábí obrněná vozidla Pandur a Titus.

Spolupráce s ukrajinskou armádou je dlouhodobá. Pavla Lazara potěšilo, že při velké vojenské přehlídce, která se konala loni v Kyjevě k výročí 30 let nezávislosti země, jelo v popředí i několik českých vozů.

„V minulých letech jsme s naším ukrajinským partnerem připravili několik projektů na podvozky pro jejich speciální zbraňové systémy včetně těch, které nejspíš potopily křižník Moskva,“ přibližuje stopy, které Tatra zanechává na bojišti.

Výběrová řízení na vojenskou techniku se chystají měsíce i roky, takže je předčasné říct, jak se konflikt projeví v podnikání, ovšem poptávku po vojenských vozech to téměř jistě zvýší.

Pavel Lazar může prozradit, že co se týče zakázek pro českou armádu, jedná se o kontrakt na 209 valníkových vozidel, na nějž by mělo napřesrok navázat 80 hákových nakladačů pro převoz kontejnerů.

Poptává 500 zaměstnanců

Ještě před válkou na Ukrajině se Tatře podařilo ve spolupráci s nizozemskou firmou DAF uspět ve významné veřejné soutěži.

„V tomto roce začínáme plnit kontrakt na 876 logistických vozidel pro belgickou armádu. Předpokládám, že je dodáme během tří let. Letos jsme začali stavbou deseti prototypů, které v Belgii procházejí zkouškami. Společně s kontraktem pro německé civilní a vojenské hasiče to považuju za průlom, který nám otevře vrátka do armád zemí NATO,“ věří generální ředitel.

Do čela společnosti nastoupil v polovině roku 2019, kdy už měla za sebou šestiletou ozdravnou kúru, kterou jí dopřáli noví vlastníci.

Po dekádě úpadku, kdy si Tatru přehazovali zahraniční majitelé, ji v exekuční dražbě získaly české společnosti Czechoslovak Group Jaroslava Strnada a Promet Group Reného Matery.

Pavel Lazar dění sledoval zblízka, neboť před nástupem do Tatry řídil osm let společnost Tawesco, výrobce lisovacího nářadí, kovových výlisků a svařenců, která sídlí ve stejném areálu jako Tatra, bývala jednou z jejích divizí a v současnosti významným dodavatelem. Už od roku 2011 je navíc součástí Promet Group, tedy nynějšího spoluvlastníka Tatry.

Špatná finanční kondice automobilky hrozila jejím úplným krachem. Pavel Lazar se v pozici generálního ředitele Tawesca dokonce uchýlil k tomu, že tehdy už nevymahatelné pohledávky vůči Tatře řešil tím, že nakoupil asi dvacet jejích vozidel.

„Pohledávky jsem tím snížil asi o 60 milionů korun, umožnilo mi to Tatru asi na tři měsíce nadále podporovat, auta jsme navíc dokázali asi do dvou měsíců prodat,“ vzpomíná.

Společně s René Materou se pak shodli na tom, že má-li automobilka přežít, musí do ní Promet Group vstoupit. Zmrtvýchvstání, které nastalo, podle něj vůbec není silné slovo.

Dobré ekonomické výsledky posledních let i aktuální poptávka po vojenských vozech vedla k aktuální náborové kampani „Tatra hledá 500 zaměstnanců“.

Mezi nabízené benefity patří mimo jiné náborový příspěvek 40 000 Kč, který obdrží po dvou letech noví pracovníci na výrobních pozicích. Už nyní podnik dává práci zhruba 1300 lidem, dalších 600 pak zaměstnává dceřiná firma Tatra Metalurgie.

„Do Tatry nás lákali už na učilišti. Posílali nás sem na brigády, měli jsme možnost si přivydělat,“ svěřuje se třiadvacetiletý Jaroslav Šmigura, s nímž jsem se dal do řeči v montážní hale. Vyučil se karosářem, v automobilce pracuje dva roky.

„Mám to blízko z domu, nemusím vstávat brzy a je to Tatra, má to jméno,“ pochvaluje si kopřivnický rodák, jehož strýc a bratranec tu rovněž pracovali.

Všechno pozapínáte a jede to

V Kopřivnici, která má 21 000 obyvatel, je docela běžné, že v Tatře pracují celé rodiny napříč generacemi. Patriotismus tu funguje a průměrná délka zaměstnaneckého poměru činí úctyhodných patnáct let.

„Vyučil jsem se automechanikem v roce 1972 přímo pro Tatru a nastoupil jsem na montáž podvozků,“ říká už zasloužilý zaměstnanec, osmašedesátiletý Jan Hykel.

„Dělal tu brácha, ségra ještě dokonce na šestsettrojkách (osobní Tatra 603),“ dokládá věrnost firmě.

Během let zažil různé éry, různé majitele, stoupající i klesající prodej, ale když má vybrat tu nejlepší dobu, dlouho nepřemýšlí: „Myslím, že nejlepší je to teď.“

Generální ředitel Pavel Lazar se podle svých slov s tatrou poprvé potkal při výletu se základní školou do Kopřivnice a návštěvě muzea. S její technikou se poté blíže seznámil při praxi v oboru mechanik-opravář silničních motorových vozidel.

„Musím ale říct, že jsem chtěl opravovat osobní, ne nákladní vozidla.“

Kroky, které noví vlastníci podnikli pro oživení automobilky, doplňuje Pavel Lazar svým vlastním heslem, že tatra musí být předmětem touhy.

„Akcionáři se mi nejdřív smáli, že je to možné tak u ferrari, ale ne u užitkových vozidel. Teď už si to podle mě nemyslí. Když náš vůz předvedeme komukoli, tak získá přesvědčení, že je v něčem výjimečný,“ domnívá se.

Pokud pomineme velké, především vojenské či hasičské zakázky, pak jsou doménou firmy „kusovky“, auta na míru pro specifické požadavky zákazníků.

Unikátním kouskem na přání byl například přes 25 metrů dlouhý, v historii firmy vůbec nejdelší vůz pro převoz závitových tyčí, jenž od loňska slouží v hutnické firmě Liberty Ostrava.

Podle marketingového ředitele Kamila Košťála se auta z Kopřivnice nejlépe osvědčí v dolech, lomech nebo třeba při těžbě dřeva. „Pokud zakládáte stavbu, dálnici, developerský projekt a nemáte tam cestu, je tatra v tu chvíli vynikající. Pokud už jste stavbu rozjeli a cestu uválcovali, tak už naše auto nepotřebujete,“ podotýká zástupce firmy, která dvě třetiny produkce vyváží za hranice.

„V některých zemích ji ještě moc neznají a musejí nejdřív pochopit, co dovede,“ říká jedenapadesátiletý Zbyněk Řeha, zástupce vedoucího diagnostiky. Nedávno se vrátil z bosenského Sarajeva, kde byl na předváděčce dvou náklaďáků pro lesníky.

„Asi hodinu a půl jsme šli pěšky do kopce a oni nám ukazovali, kde by se mělo druhý den jezdit. Říkal jsem si, že to nic není, jen sem tam bláto. Druhý den ale z kopce pustili vodu, všechno bylo mazlavé a oni si možná mysleli, že to nevyjedeme,“ líčí zkušený pracovník, jenž s tatrovkami procestoval svět.

„Když jsem viděl konkurenční auto, jak to vyjelo, řekl jsem si, že to zvládnu taky. Korbu jsem měl naloženou hlínou a ještě mě schválně zastavili v polovině kopce, jestli se na tom blátě rozjedu, nebo ne.“

A jak to dopadlo? „Tož pozapínal jsem všechno, co tatra má, a jelo to,“ s úsměvem popisuje zaměstnanec, jenž se nijak neliší od spousty jiných v tom, že pochází přímo z Kopřivnice a v Tatře pracuje už od vyučení. Tak jako jeho děda, otec, matka, syn i dcera.

Zdroj: www.novinky.cz
Foto: Jiří Jurečka

🛠️ Tomáš Tomeček na Dakaru 2026: „Líbí se mi, že je to letos víc syrové a hardcore“ 🚛💨

Tomáš Tomeček na Dakar Rally 2026 přesně plní to, proč jej mezinárodní tým South Racing už popáté angažoval jako rychlou asistenci. Závodem se proplétá svižně, přitom spolehlivě, bez zbytečného rizika a vždy na potřebné místo doručí náhradní díly, nářadí a šikovné ruce 🛠️. V týmu bugin Can-Am s jeho prací panuje spokojenost. Což Tomáš glosuje slovy: „Upozadili jsme svá ega, jsme tu, abychom pracovali. Ale trochu těm mladíkům závidím.“ 🏁

Těsně před startem musel skousnout pravidly vynucenou změnu navigátora. Za syna Metoděje na poslední chvíli zaskočil slovenský spolujezdec Tomáš Kazarka 🤝. Třetí sedačku obsadil Grant Ballington, jihoafrický mechanik South Racingu. Ač nepřijeli primárně závodit, od začátku se v celkovém pořadí kamionů pohybují vysoko, mezi 18. a 23. místem. Po třetí etapě byli mezi asistenčními kamiony nejrychlejší ⏱️. Pak ale přišly větší servisní zásahy u can-amů, a v osmé etapě také technické potíže Tomečkovy Tatry.

Poté, co 4,5 hodiny pracovali na silně poškozeném can-amu, který se v dunách dvakrát převrátil přes střechu, strávili další více než tři hodiny práce na Tatře 🔧. Bylo třeba vyměnit zlomenou hřídel, která z motoru vede do turbíny ventilátoru. Mezi asistencemi klesli na páté místo, ale tohle nikdo v Tomečkově týmu neřeší. Mnohem důležitější je, že plně naložená Tatra zvládla svou úlohu v obou maratónských dvojetapách 🧱.

A že ty letos stojí za to. „Líbí se mi to víc než loni. Je to víc syrové, víc hardcore," přikyvuje zkušený dakarák Tomeček 💪. „Takovou náročnosť mám rád. A všude kolem vidím, že to letos fakt bude končit až v samotném cíli v Janbu." 🏜️ Závodníci a s nimi i jejich rychlé asistence se na trati musejí vyrovnat s trialovými pasážemi, kde se přejíždějí kameny velké jako kolo od auta, s mnoha vyschlými řečišti, nekonečnými písečnými pistami a opravdu těžkými dunami 🪨. Občas některou extra těžkou dunu objedeme. Ujedeme třeba o kilometr víc, ale vyhneme se zbytečnému riziku, přiznává navigátor Tomáš Kazarka.

Zbytečně riskovat si jako rychlá asistence nemohou dovolit. Převážně poblíž startů a cílů etap se dříve startující posádky musí často proplétat mezi zaparkovanými vozy diváků 🚗. To se Tomečka netýká. Diváci večer od trati odjíždějí. Oranžovobílá Tatra se za světla do cíle dostane jen výjimečně 🌙. A za světla až do bivaku snad poprvé v desáté etapě, kterou pro asistence pořadatel zkrátil.

„Tomášovy manévry, jak umí Tatru ovládat, to je úplně neskutečné. Klobouk dolů před ním," pokračuje Kazarka 🎩. „Ale, když na trati padne tma, samozřejmě musíme zpomalit," dodává. „Úplně nejhorší jsou ale ty dlouhé přejezdy," kontruje s úsměvem dakarská legenda Tomáš Tomeček 😊.

Dakar Rally 2026 je Tomečkovým 31. dakarským závodem. V jeho cíli nasedne na letadlo, v Praze přeskočí do další své Tatry 815 a přidá ještě 32. dakarský start ✈️. Na Africa Eco Race 2026, stylově s cílem v Dakaru 🌍. Podobně jako před 40 lety jeho tatrováčtí předchůdci, které obdivoval už na střední škole. Budeme u toho také my, Tomečkovi fanoušci a podporovatelé. A klíčoví partneři Promet Group, Tawesco, Komtern, Mann Filter, Oil.sk, Skarab, Kaden a Kovap. Všechny Tomečkovy Tatry jsou ošetřeny aditivy do oleje a do paliva značky Metabond 🛢️.

Team Tomáše Tomečka

🌳 ŘSD při zimní údržbě prořezává stromy, které by mohly ohrozit provoz

Nejnáročnější období roku teď zažívají zaměstnanci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), kteří se starají o zimní údržbu ❄️. Tato práce je sice spojená hlavně se solením a očistou dálnic, kterou na ŘSD zajišťuje 213 sypačů 🚜, ale to není všechno.

Zimní údržba totiž zahrnuje i prořezávání stromů a dalších dřevin podél dálnic. Jde o kácení či prořezávání stromů, u nichž hrozí, že by mohly spadnout na vozovku ⚠️.

Pravidelně se tak část zaměstnanců Středisek správy a údržby dálnic (SSÚD) vydává s motorovými pilami do terénu 🪚. „Jde o probírky porostu, který bezprostředně ohrožuje provoz. Jsou to hlavně náletové dřeviny, uschlé stromy nebo keře. Nejde o nějaké plošné kácení. Na to nejsme vybaveni, a to hlavně podléhá schválení místně příslušného obecního úřadu. Jsou to ale stromy, které by pod tíhou sněhu mohly spadnout nebo se za větru vyvrátit a způsobit vážnou událost,“ řekl Jan Řikovský, vedoucí SSÚD Bernartice ve středních Čechách.

Údržba zeleně se dělá průměrně třikrát týdně, a to od pondělí do neděle. Odstraněné stromy a keře se svážejí buď na skládku bio odpadu nebo se štěpkují a pak použijí k mulčování 🌿. Zaměstnanci ŘSD si můžou dřevo od podniku také odkoupit za zvýhodněnou cenu, což je jeden z benefitů jejich práce 🪵.

„Právě SSÚD Bernartice spolu s SSÚD Velký Beranov a SSÚD Domašov se společnými silami podílejí na údržbě nejfrekventovanějšího úseku dálnice D1 napříč Vysočinou 🛣️. Ten je zároveň z hlediska zimní údržby nejnáročnější. Kromě jiného zahrnuje i nejvýše položený dálniční úsek v celé republice s nadmořskou výškou až 650 metrů 🏔️.

Podle toho zde také vypadají povětrnostní podmínky,“ doplnil mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Zimní údržba zahrnuje také čištění, rovnání a výměnu svislého dopravního značení, sběr a úklid odpadků z odpočívadel 🧹, čištění systému odvodnění dálnice i opravu telematických systémů. Zimní počasí zároveň klade větší nároky na servis a údržbu samotné mechanizace a techniky 🔧.

ŘSD má pro tuto zimu připravených 55 000 tun soli 🧂, 1,1 milionu litrů solanky a 213 sypačů. O to, aby víc než 1 000 kilometrů dálnic bylo i při silném sněžení sjízdných, se stará 822 zaměstnanců ŘSD. Údržbu mají na starosti Střediska správy a údržby dálnice (SSÚD), přičemž na jedno připadá přibližně 50 kilometrů dálnice. Zbývající úseky dálnic a silnice I. třídy udržují v zimě pro ŘSD různé dodavatelské firmy. Na letošní zimní údržbu vyčlenilo ŘSD 135 milionů Kč, dalších 750 milionů Kč je v rozpočtu na platby externím dodavatelským firmám 💰.

S pozdravem 🤝 Bc. Jiří Veselý
Oddělení regionální a celostátní komunikace Pracovník vztahů k veřejnosti www.rsd.cz

✈️ Ostrava v oblacích! Letiště Leoše Janáčka pokořilo historický milník a chystá novinky, které si nenecháte ujít 🌍

Mošnovské letiště už dávno není jen „tím menším vzadu“. Rok 2025 se do historie Letiště Leoše Janáčka Ostrava zapsal zlatým písmem. Poprvé od zahájení svého provozu totiž překonalo magickou hranici, na kterou region dlouho čekal. Branami letiště prošlo neuvěřitelných 506 201 cestujících. Co stojí za tímto úspěchem a proč byste při plánování příští dovolené měli mít Ostravu v hledáčku i vy? Pojďme se na to podívat zblízka. 🧐

Rekord, který mluví za vše

Meziroční nárůst o tři procenta se může zdát na první pohled jako mírný posun, ale v kontextu letectví a regionální dopravy jde o jasný signál: Ostrava roste a lidé ji milují. Cestování „zpoza humna“ má totiž obrovskou výhodu – vyhnete se stresu na velkých terminálech, dlouhým frontám a drahému parkování v metropolích. 🚗💨

Nejvíce vás to loni táhlo za sluncem. Mezi top destinace se tradičně zařadily stálice jako Egypt (Marsa Alam, Hurghada), Turecko (Antalya) a Bulharsko (Burgas). Stále silnou pozici si drží také Londýn, který funguje jako klíčová spojnice pro byznys i turisty.

Můj postřeh: Obliba Egypta a Turecka ukazuje na jasný trend – čeští turisté čím dál více vyhledávají destinace s garancí teplého počasí a kvalitních all-inclusive služeb, kam se z Ostravy dostanou pohodlně za pár hodin. ☀️🏖️

Rok 2025: Španělsko na dosah ruky

Loňský rok nebyl jen o číslech, ale hlavně o nových možnostech. Letiště vsadilo na španělskou kartu a vyhrálo. Nové linky do Girony (s Ryanair) a charterové lety do Barcelony (se Smartwings) se staly okamžitým hitem. 🇪🇸

Velkým vítězstvím pro cestující je zejména celoroční provoz linek do Girony a Málagy. To mění pravidla hry – už nemusíte čekat na léto, abyste si užili španělské tapas nebo procházky po pláži. „Zimní dovolená u moře se stává dostupnější i pro obyvatele našeho kraje, což je obrovský posun v cestovním komfortu,“ doplňuje k úspěchu generální ředitel letiště Martin Šturala. 🍹

Letiště, kde se cítíte jako VIP

Růst počtu pasažérů si vyžádal i investice do zázemí. Letiště Ostrava se loni proměnilo k lepšímu:

Business salonek: Pokud rádi cestujete stylově, potěší vás navýšená kapacita a moderní design. Ideální místo pro klidnou kávu před odletem. ☕
Moderní bistro: Veřejná část odletové haly dostala nový šmrnc, takže i čekání na blízké je teď příjemnější.
Více parkovacích míst: Noční můra každého řidiče? Nemít kde zaparkovat. V Mošnově na to reagovali včas a parkoviště rozšířili. 🅿️✅

Cargo: Ostrava jako logistická křižovatka

I když cestující vidí hlavně letadla s logy dovolenkových destinací, v noci letiště nespí. I přes mírný pokles v nákladní dopravě (19 463 tun) zůstává Ostrava klíčovým hráčem v logistice. Pravidelné linky DHL a UPS propojují region s Lipskem a Kolínem nad Rýnem. Nové spojení s belgickým Lutychem (Liege) navíc otevírá další dveře pro obchod se západní Evropou. Ostrava zkrátka není jen o lidech, ale i o zboží, které pohání naši ekonomiku. 📦✈️

Výhled na rok 2026: Kam poletíme letos?

Pokud si myslíte, že letiště dosáhlo svého vrcholu, mýlíte se. Radek Podstawka, náměstek hejtmana, potvrdil, že tempo se spíše zrychluje. Co nás čeká v nejbližší době?

Albánská Vlora: Absolutní novinka! Albánie je aktuálně „vycházející hvězdou“ turismu díky krásným plážím a příznivým cenám. 🇦🇱
Turecký Izmir a španělská Almeria: Další skvělé možnosti pro letní relaxaci.
Nový dopravce Air001: Příchod nového hráče na trh znamená jediné – větší konkurenci a pravděpodobně i více letů do oblíbených míst. 🛫

Od února se navíc rozšiřuje nabídka letů do Egypta, takže pokud už máte dost české zimy, stačí si sbalit plavky. 🩱

Závěrem: Proč létat z Ostravy?

Letiště Leoše Janáčka dokazuje, že regionální letiště má svou nezastupitelnou roli. Půl milionu cestujících je potvrzením, že jdete správným směrem. Mošnov už není jen odletovou halou, ale moderní branou do světa, která šetří čas i nervy. ✨

Tak co, už víte, kam poletíte příště? Ostrava vám k tomu dává víc příležitostí než kdy dřív! 🌍🙌

Autor: jj

Zápis do mateřských škol v Příboře

V úterý 14. dubna 2026 proběhne zápis k předškolnímu vzdělávání do mateřských škol zřizovaných městem Příbor.

Koho se zápis týká?
Zápis se týká dětí, které dovrší 5 let nejpozději k 31. 8. 2026, a také dětí s odkladem školní docházky.

Co si vzít s sebou k zápisu:

Vyplněnou žádost o přijetí
Vyjádření dětského lékaře o očkování
Prostou kopii rodného listu dítěte

🎒 VELKÝ DEN SE BLÍŽÍ: Zápisy do 1. tříd v Příboře! 🎒

Vážení rodiče, připravte si kalendáře! Velký krok pro vaše budoucí školáky je za dveřmi. V Příboře se brány základních škol otevřou pro nové prvňáčky již brzy. Protože víme, že máte rádi moderní trendy, jistě vás potěší, že obě školy využívají elektronické systémy pro hladký průběh zápisů. ✨

Zde je přehled všeho důležitého pro školní rok 2026/2027:

📅 Kdy a kde se zápisy konají?

Obě příborské základní školy naplánovaly zápisy na stejný den, aby vše proběhlo koordinovaně:

Termín: Úterý 3. února 2026.
Čas: Od 13:00 do 18:00 hodin.

🏫 ZŠ Jičínská 486

Tato škola zve děti do světa učení s motivem přátelského dráčka.

Elektronická rezervace: Můžete využít možnost rezervovat si přesný čas a vyplnit dotazník předem online na www.zsjicinska.cz.
Termín online systému: Rezervace budou spuštěny od 19. 1. do 2. 2. 2026.

🏫 ZŠ Npor. Loma

Na této škole čeká na děti cesta za poznáním, kterou na plakátu symbolizuje veselý školní autobus.

Pro koho: Zápis je určen pro děti narozené od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020 a pro děti s odkladem z roku 2025.
Rezervační systém: Bude spuštěn na webu školy v období od 15. 1. do 2. 2. 2026. www.zs-lomapribor.cz

📂 Co si vzít s sebou? (Checklist pro rodiče) ✅

Při příchodu k zápisu budou školy vyžadovat tyto dokumenty:

Rodný list dítěte.
Doklad totožnosti zákonného zástupce (občanský průkaz).

Zápis je pro vaše děti prvním velkým milníkem. Díky moderním technologiím a možnosti online registrace se můžete vyhnout zbytečnému čekání a užít si tento slavnostní okamžik společně s nimi. 💻🚀

Přejeme všem budoucím prvňáčkům i vám, rodičům, úspěšný start do této nové a vzrušující životní etapy! 🍀🎒

🖨️ Knihtiskař Jan Richter - Příběh tiskárny📜

Město Příbor, městská knihovna a ZUŠ Příbor Vás srdečně zvou na vernisáž výstavy 🖼️ Muzea Beskyd Frýdek-Místek o příborském knihtiskaři Janu Richtrovi s úvodním slovem autorky výstavy Bc. Lucie Pundové. 🎤

📅 Kdy: 13. 1. 2026 v 17:00 h 🕔
📍 Kde: Chodba městské knihovny (Piaristický klášter) 🏛️📖