Tatra: Rodinné stříbro, které se rádo ušpiní

V záběrech z ukrajinských bojišť se pravidelně objevují vojenské vozy povědomé konstrukce. Před deseti lety hrozil značce Tatra krach, s novými vlastníky ale povstala z mrtvých a v nové éře vyrobila už 10 000 vozů. Mimo jiné díky současnému dění ve světě, které automobilce pomáhá budovat renomé, jímž se málokterá česká firma může pyšnit.

 

„Je to model Phoenix, osmikolka, sklápěč. Převodovka je automatická a řadí velice rychle, jako v autě,“ seznamuje mě ředitel marketingu Kamil Košťál s nákladním autem pro převoz těžkého materiálu, do jehož vysoko položené kabiny jsem se vysoukal.

Vůz patří do flotily testovacích aut, která společnost Tatra Trucks půjčuje zákazníkům na vyzkoušení do jejich prostředí nebo je v nich vozí na proslulém testovacím polygonu v areálu kopřivnického závodu. Nic prý nezabírá na potenciálního kupce lépe.

A když přece jen váhá, přesvědčí jej návštěva loni otevřeného Muzea nákladních automobilů Tatra, kde se seznámí s historií automobilky, po Peugeotu druhé nejstarší na světě.

„Když ho dostaneme do rukou, je ztracen,“ říká s nadsázkou generální ředitel společnosti Pavel Lazar, sám velký milovník veteránů.

 

Tatra vyrábí vozy víc než 170 let, ovšem je pravda, že první desítky let to byly vozy tažené koňmi, neboť právě za tímto účelem firmu založil kopřivnický rodák Ignác Šustala. Zhotovení prvního automobilu NW Präsident v roce 1897 se nedožil, Tatra ale od té doby pokračuje v rozepsaném příběhu.

Nákladní automobily postupně převážily nad těmi osobními, jejichž produkce zanikla na konci 90. let minulého století.

Kamil Košťál už startuje. Testovací kolos se sklápěčkou se hbitě rozjede z parkoviště, a než se napojí na okružní silnici po obvodu polygonu, řidič se důkladně rozhlédne, zda se zprava neřítí jiný vůz. V areálu, jenž na 60 hektarech nabízí 22 kilometrů speciálních vozovek a pět čtverečních kilometrů odstavných ploch, je totiž stále živo.

 

Tatra vás dostane dál

 

„Každý výrobce nákladních aut je musí povinně zajet. U civilních provedení 90 kilometrů, u vojenských 140,“ podotýká.

Členitý areál vybudovaný před více než padesáti lety se skládá z terénní lesní části a pak silniční, jejíž součástí jsou dlážděné či kamenité povrchy, a dokonce vodní příkop.

Rakety na známých podvozcích

„Čím více náprav, tím snadněji projedeme. Každé kolo se vychyluje samostatně,“ vyzdvihuje Kamil Košťál přednosti osmi kol, a především unikátní tatrovácké konstrukce podvozku, která je jejím největším klenotem a hlavní konkurenční výhodou.

Ať už jsou kabiny či nástavby jakékoli, z vlastní výroby či dodané externími firmami, stojí na podobném základu. Příští rok to bude sto let, kdy jej uvedl v život legendární konstruktér Hans Ledwinka. Podvozek tvoří centrální nosná roura, k níž jsou všechna kola připevněna nezávisle.

 

Automobilka své produkty vyváží do více než padesáti zemí světa. Tím nejtvrdším nasazením ale v současnosti procházejí jen několik stovek kilometrů na východ.

„Nemám žádnou radost z konfliktu, to rozhodně ne, ale na druhou stranu cítím určitou satisfakci za práci, kterou tady děláme,“ odpovídá generální ředitel Pavel Lazar na otázku, s jakými pocity sleduje záběry vojenských tater ve službách ukrajinské armády.

Zatímco kabiny i nástavby armádních speciálů mohou být různé a mnohdy na nich logo Tatry chybí, typická konstrukce podvozku se nezapře.

„Považuju ho za naše rodinné stříbro. Poprvé byl použit na osobní Tatře 11 v roce 1923 a stále je to podvozek, který skýtá velké užitné vlastnosti i prostor pro další inovace,“ domnívá se šestapadesátiletý šéf automobilky, jejíž podíl vyrobených civilních a vojenských aut je přibližně stejný.

Loni činil dohromady 1268 vozů. Kromě toho působí v průmyslovém areálu samostatná společnost Tatra Defence Vehicle, která na zakázku vyrábí obrněná vozidla Pandur a Titus.

 

Spolupráce s ukrajinskou armádou je dlouhodobá. Pavla Lazara potěšilo, že při velké vojenské přehlídce, která se konala loni v Kyjevě k výročí 30 let nezávislosti země, jelo v popředí i několik českých vozů.

„V minulých letech jsme s naším ukrajinským partnerem připravili několik projektů na podvozky pro jejich speciální zbraňové systémy včetně těch, které nejspíš potopily křižník Moskva,“ přibližuje stopy, které Tatra zanechává na bojišti.

 

Výběrová řízení na vojenskou techniku se chystají měsíce i roky, takže je předčasné říct, jak se konflikt projeví v podnikání, ovšem poptávku po vojenských vozech to téměř jistě zvýší.

Pavel Lazar může prozradit, že co se týče zakázek pro českou armádu, jedná se o kontrakt na 209 valníkových vozidel, na nějž by mělo napřesrok navázat 80 hákových nakladačů pro převoz kontejnerů.

Poptává 500 zaměstnanců

Ještě před válkou na Ukrajině se Tatře podařilo ve spolupráci s nizozemskou firmou DAF uspět ve významné veřejné soutěži.

„V tomto roce začínáme plnit kontrakt na 876 logistických vozidel pro belgickou armádu. Předpokládám, že je dodáme během tří let. Letos jsme začali stavbou deseti prototypů, které v Belgii procházejí zkouškami. Společně s kontraktem pro německé civilní a vojenské hasiče to považuju za průlom, který nám otevře vrátka do armád zemí NATO,“ věří generální ředitel.

 

Do čela společnosti nastoupil v polovině roku 2019, kdy už měla za sebou šestiletou ozdravnou kúru, kterou jí dopřáli noví vlastníci.

Po dekádě úpadku, kdy si Tatru přehazovali zahraniční majitelé, ji v exekuční dražbě získaly české společnosti Czechoslovak Group Jaroslava Strnada a Promet Group Reného Matery.

Pavel Lazar dění sledoval zblízka, neboť před nástupem do Tatry řídil osm let společnost Tawesco, výrobce lisovacího nářadí, kovových výlisků a svařenců, která sídlí ve stejném areálu jako Tatra, bývala jednou z jejích divizí a v současnosti významným dodavatelem. Už od roku 2011 je navíc součástí Promet Group, tedy nynějšího spoluvlastníka Tatry.

 

Špatná finanční kondice automobilky hrozila jejím úplným krachem. Pavel Lazar se v pozici generálního ředitele Tawesca dokonce uchýlil k tomu, že tehdy už nevymahatelné pohledávky vůči Tatře řešil tím, že nakoupil asi dvacet jejích vozidel.

„Pohledávky jsem tím snížil asi o 60 milionů korun, umožnilo mi to Tatru asi na tři měsíce nadále podporovat, auta jsme navíc dokázali asi do dvou měsíců prodat,“ vzpomíná.

Společně s René Materou se pak shodli na tom, že má-li automobilka přežít, musí do ní Promet Group vstoupit. Zmrtvýchvstání, které nastalo, podle něj vůbec není silné slovo.

 

Dobré ekonomické výsledky posledních let i aktuální poptávka po vojenských vozech vedla k aktuální náborové kampani „Tatra hledá 500 zaměstnanců“.

Mezi nabízené benefity patří mimo jiné náborový příspěvek 40 000 Kč, který obdrží po dvou letech noví pracovníci na výrobních pozicích. Už nyní podnik dává práci zhruba 1300 lidem, dalších 600 pak zaměstnává dceřiná firma Tatra Metalurgie.

 

Tatra kariéra

 

„Do Tatry nás lákali už na učilišti. Posílali nás sem na brigády, měli jsme možnost si přivydělat,“ svěřuje se třiadvacetiletý Jaroslav Šmigura, s nímž jsem se dal do řeči v montážní hale. Vyučil se karosářem, v automobilce pracuje dva roky.

„Mám to blízko z domu, nemusím vstávat brzy a je to Tatra, má to jméno,“ pochvaluje si kopřivnický rodák, jehož strýc a bratranec tu rovněž pracovali.

Všechno pozapínáte a jede to

V Kopřivnici, která má 21 000 obyvatel, je docela běžné, že v Tatře pracují celé rodiny napříč generacemi. Patriotismus tu funguje a průměrná délka zaměstnaneckého poměru činí úctyhodných patnáct let.

„Vyučil jsem se automechanikem v roce 1972 přímo pro Tatru a nastoupil jsem na montáž podvozků,“ říká už zasloužilý zaměstnanec, osmašedesátiletý Jan Hykel.

„Dělal tu brácha, ségra ještě dokonce na šestsettrojkách (osobní Tatra 603),“ dokládá věrnost firmě.

Během let zažil různé éry, různé majitele, stoupající i klesající prodej, ale když má vybrat tu nejlepší dobu, dlouho nepřemýšlí: „Myslím, že nejlepší je to teď.“

 

Generální ředitel Pavel Lazar se podle svých slov s tatrou poprvé potkal při výletu se základní školou do Kopřivnice a návštěvě muzea. S její technikou se poté blíže seznámil při praxi v oboru mechanik-opravář silničních motorových vozidel.

„Musím ale říct, že jsem chtěl opravovat osobní, ne nákladní vozidla.“

Kroky, které noví vlastníci podnikli pro oživení automobilky, doplňuje Pavel Lazar svým vlastním heslem, že tatra musí být předmětem touhy.

„Akcionáři se mi nejdřív smáli, že je to možné tak u ferrari, ale ne u užitkových vozidel. Teď už si to podle mě nemyslí. Když náš vůz předvedeme komukoli, tak získá přesvědčení, že je v něčem výjimečný,“ domnívá se.

 

Pokud pomineme velké, především vojenské či hasičské zakázky, pak jsou doménou firmy „kusovky“, auta na míru pro specifické požadavky zákazníků.

Unikátním kouskem na přání byl například přes 25 metrů dlouhý, v historii firmy vůbec nejdelší vůz pro převoz závitových tyčí, jenž od loňska slouží v hutnické firmě Liberty Ostrava.

Podle marketingového ředitele Kamila Košťála se auta z Kopřivnice nejlépe osvědčí v dolech, lomech nebo třeba při těžbě dřeva. „Pokud zakládáte stavbu, dálnici, developerský projekt a nemáte tam cestu, je tatra v tu chvíli vynikající. Pokud už jste stavbu rozjeli a cestu uválcovali, tak už naše auto nepotřebujete,“ podotýká zástupce firmy, která dvě třetiny produkce vyváží za hranice.

 

„V některých zemích ji ještě moc neznají a musejí nejdřív pochopit, co dovede,“ říká jedenapadesátiletý Zbyněk Řeha, zástupce vedoucího diagnostiky. Nedávno se vrátil z bosenského Sarajeva, kde byl na předváděčce dvou náklaďáků pro lesníky.

„Asi hodinu a půl jsme šli pěšky do kopce a oni nám ukazovali, kde by se mělo druhý den jezdit. Říkal jsem si, že to nic není, jen sem tam bláto. Druhý den ale z kopce pustili vodu, všechno bylo mazlavé a oni si možná mysleli, že to nevyjedeme,“ líčí zkušený pracovník, jenž s tatrovkami procestoval svět.

„Když jsem viděl konkurenční auto, jak to vyjelo, řekl jsem si, že to zvládnu taky. Korbu jsem měl naloženou hlínou a ještě mě schválně zastavili v polovině kopce, jestli se na tom blátě rozjedu, nebo ne.“

A jak to dopadlo? „Tož pozapínal jsem všechno, co tatra má, a jelo to,“ s úsměvem popisuje zaměstnanec, jenž se nijak neliší od spousty jiných v tom, že pochází přímo z Kopřivnice a v Tatře pracuje už od vyučení. Tak jako jeho děda, otec, matka, syn i dcera.

 

Zdroj: www.novinky.cz
Foto: Jiří Jurečka

Odkaz minulosti, tvar budoucnosti: Tatra 603 v moderním pojetí

1. Historie a význam vozu Tatra 603

Tatra 603 byla ikonou československého automobilismu druhé poloviny 20. století. Originální aerodynamické tvary s hladkou proudnicovou karoserií a vzduchem chlazený osmiválec učinily z „šestsettrojky“ designový skvost. Vývoj běžel v přísném utajení: projekt založený v roce 1954 vedl k prvním prototypům v roce 1955 a do série se Tatra 603 dostala na počátku roku 1957. Zpočátku plán výroby obyvkle neplnil, ale během následujících let rychle rostl objem produkce až do celkové početky 20 422 vozů.

TATRA 603 pistáciová zelená

Od svého uvedení prošla Tatřička významnými modernizacemi. První výrazná úprava přišla počátkem 60. let: původní předek s třemi zapuštěnými světlomety nahradily dva páry kulatých „luminátorů“. V roce 1968 se pak až na papíře jednalo o neoficiální „603‑3“ (úprava dvou párů světel a drobné technické změny). I technické parametry odpovídaly dobové špičce: zadní pohon, 4stupňová převodovka a výkon až kolem 77 kW (105 k) u závěrečné verze. Rozměry vozu – délka 5 065 mm, šířka 1 910 mm, rozvor 2 750 mm – mu dávaly impozantní přítomnost na silnici. V létě 1974 byla výroba přemístěna z Kopřivnice do pobočky Tatra Příbor, kde se „šestsettrojka“ vyráběla současně s novým modelem 613 až do jejího definitivního konce v červnu 1975.

 

TATRA 603 muzeum Kopřivnice

 

Tatra 603 plnila především reprezentativní úlohu. Byl to vůz určený pro vrcholné vedení – ředitele podniků, ministry, vládní činitele a stranické špičky. Na rozdíl od běžných aut lidé patrně nečekali nic menšího než luxus a spolehlivost na dlouhých cestách. Přitom byl vznik T603 pozoruhodný – Tatře bylo přitom od roku 1951 formálně zakázáno vyrábět osobní auta, přesto v 50. letech vznikl tento výjimečný vůz. Počátkem 60. let slavila Tatra 603 velký mezinárodní úspěch: na veletrhu Expo 58 v Bruselu a dokonce i u olympijského ohně v Cortině získala ocenění za elegantní futuristický design. Díky tomu se stala symbolem technické zdatnosti i výjimečnosti československého automobilového průmyslu.

 

Po skončení výroby Tatry 603 v roce 1975 už žádná nová osobní Tatra nevznikla. V dalších desetiletích se „šestsettrojka“ na silnicích objevovala jen sporadicky; dnes ji považují sběratelé a milovníci veteránů za raritu. Navzdory tomu si uchovala status legendy – až desítky let po svém návrhu působí její avantgardní tvar a robustní konstrukce téměř nadčasově. Lokální význam T603 potvrzuje i Příbor – místo, kde se vyrobilo posledních několik set kusů, dnes připomínají výstavy či sdružení nadšenců. V Příboře byl dokonce v roce 2019 v Kulturním domě slavnostně otevřen fotografický expozice „Historie výroby osobních automobilů Tatra v Příboře“. Také Spolek příborských tatrováků pravidelně organizuje setkání, výstavy i veteránské jízdy (např. mezinárodní Tatra veterán rallye Beskydy), kde lze skutečné vozy Tatra 603 vidět na vlastní oči.

 

Odkaz minulosti, tvar budoucnosti: Tatra 603 v moderním pojetí

 

2. Moderní reinterpretace Tatry 603 od designéra Dimitara Staneva

Navzdory uplynulým desetiletím legenda Tatra 603 žije dál v představách moderních designérů. Nejvýraznějším počinem poslední doby je koncept německého designéra Dimitara Staneva, který na základě původní verze se třemi světly vytvořil vlastní „vizi moderní Tatry 603“. Stanev, působící v německém studiu MuniQ Design, k projektu přistoupil s jasnou úctou k tatrovácké tradici: jak sám uvádí, šlo mu o „moderní interpretaci zadního čtyřdveřového automobilu z dědictví Tatry“. Výsledkem je studie s elegantně aerodynamickým profilem, kterému nechybí pověstný „rám“ kolem předních svítilen připomínající originál.

 

Odkaz minulosti, tvar budoucnosti: Tatra 603 v moderním pojetí

 

Inspirace původním modelem je na jeho návrhu na první pohled patrná. Studie má vyhlazené tvarosloví a podobný profil, jaký měl prvorepublikový prounicový vůz Tatra, jen s mnohem ostřejším sportovním nádechem. Stanev zachoval siluetu se zadním motorem a zdůraznil ji masivními rozšířenými blatníky a mohutnými koly. Charakteristický „dům“ přídě s kulatými světlomety ještě více vyzdvihuje modernizovaný rám kolem světel – a nejodvážnější inovací je dokonce stylizace prostředního reflektoru. Záď konceptu působí dynamicky a hravě: podle autora připomíná animovanou postavičku baseta Droopyho, jejíž „tvář“ umístil do designu zádi jako bonusový prvek.

 

Odkaz minulosti, tvar budoucnosti: Tatra 603 v moderním pojetí

 

Celkově nová Tatra 603 od Staneva vyzněla ještě „mužněji“ než originál, připomíná spíše sportovní kupé než sedmimístnou limuzínu. Přesto zachovává respekt k odkazu: design kombinuje klasické tatrovácké prvky s futuristickým pojetím. Stanevův koncept popisuje sám projektem na stránce FromFolio slovy „A modern interpretation of Tatra’s rear-engined 4 door car heritage“. Je zřejmé, že jeho cílem není přehlížet tradici, ale „přepsat“ ji do 21. století – nový návrh jako by dokazoval, že ducha Tatry 603 lze přenést i do moderního období. Koncept vyvolal velký ohlas mezi fanoušky automobilového designu a jasně ukazuje, že legendární tvar Tatry 603 inspiroval nové generace tvůrců.

 

Odkaz minulosti, tvar budoucnosti: Tatra 603 v moderním pojetí

 

Pro zájemce o toto téma přinášíme několik tipů, kde si lze legendární Tatru 603 (či její poctu) prohlédnout naživo:

  • Muzeum osobních automobilů Tatra v Kopřivnici – nejucelenější expozice tatrováckých osobních vozů v ČR, v současnosti zahrnuje 61 vystavených vozů značky Tatra včetně legendárních modelů.

  • Kulturní dům v Příboře – místní pamětní výstavy připomínají výrobu osobních vozů Tatra v Příboře; např. červnová výstava 2019 „Historie výroby automobilů Tatra v Příboře“.

  • Setkání tatrováků a veteránů – Klub Příborských tatrováků pořádá výstavy a akce (např. setkání mládeže či veteránské rallye), kde místní nadšenci vystavují vozy T603 i 613.

 

Odkaz minulosti, tvar budoucnosti: Tatra 603 v moderním pojetí

 

Všechny citované zdroje dokreslují, jak hluboký historický a kulturní význam má Tatra 603 pro československé automobilové dědictví. Její odkaz žije dál jak v muzeích, tak v dílech současných návrhářů – ať už se jedná o autentické veterány nebo inovativní koncepty, zůstává Tatra 603 ikonou, která spojuje minulost se současností.

 

Odkaz minulosti, tvar budoucnosti: Tatra 603 v moderním pojetí

 

Článek a foto: JJ
Zdroj foto: fromfolio.com

Odstávka pitné vody 4.-5. března 2025 - SMVAK

 

12020 Příbor, Příbor Jičínská ulice Jičínská, náměstí Sigmunda Freuda, Zámečnická, dle mapového podkladu
04.03.2026 08:00
04.03.2026 14:00
Umožněno předzásobení   Rekonstrukce vodovodu

 

12021 Příbor, Příbor Karla Čapka ulice Karla Čapka, Ostravská, Bonifáce Buska, Lidická, Místecká, Jičínská, dle mapového podkladu
05.03.2026 08:00
05.03.2026 14:00
Umožněno předzásobení   Rekonstrukce vodovodu

 

Odstávka pitné vody 4.-5. března 2025 - SMVAK

Odstávka pitné vody 4.-5. března 2025 - SMVAK

Přílohy
pdfOdstávka pitné vody 4.-5. března 2025 - SMVAK [pdf, 128 kB]
Odstávka pitné vody 4.-5. března 2025 - SMVAK
pdfOdstávka pitné vody 4.-5. března 2025 - SMVAK [pdf, 229 kB]
Odstávka pitné vody 4.-5. března 2025 - SMVAK

Odstávka elektrické energie ČEZ 3. 3. 2026, 07:15–15:15

 

Příbor (okres Nový Jičín)

Příbor
Bonifáce Buska

č. p.  96, 97, 249

Hřbitovní

č. p.  529, 620

Lidická

č. p.  560

náměstí Sigmunda Freuda

č. p.  27, 29

Ostravská

č. p.  18, 70, 71, 72, 73, 80, 81, 530, 764

U brány

č. p.  106, 108

kat. území Příbor (kód 735329)

parcelní č. 1414/6, 1430/6, 3231/1

plánovaná odstávka č. 110061071179

 

odstávka elektrické energie ČEZ 3. 3. 2026, 07:15–15:15

Uzavření Kulturního domu včetně informačního centra dne 3. 3. 2026

Upozorňujeme, že v úterý 3. 3. 2026 bude budova Kulturního domu včetně Turistického informačního centra z technických důvodů uzavřena.
Děkujeme za pochopení.

 

Kulturní dům Příbor

Město Příbor vyvěsilo ukrajinskou vlajku

Rada města na své mimořádné schůzi schválila vyvěšení státní vlajky Ukrajiny na budově radnice. Tímto krokem město vyjadřuje solidaritu s obyvateli Ukrajiny a podporu hodnotám svobody, suverenity a mezinárodního práva.

Vyvěšení vlajky je symbolickým gestem, kterým se město připojuje k dalším samosprávám v České republice i v zahraničí. Rada města tímto rozhodnutím reaguje na pokračující válečný konflikt na území Ukrajiny a jeho humanitární dopady na civilní obyvatelstvo.

Ukrajinská vlajka bude vyvěšena na budově městského úřadu od 24.02.2026 do 01.03.2026.

 

 

Uzavření městského úřadu 04.03.2026 do 12 hodin

 

 

Upozorňujeme, že 04.03.2026 do 12 hodin bude z technických důvodů městský úřad pro veřejnost uzavřen. Děkujeme za pochopení.

 

Radnice města Příbor