Tatra: Rodinné stříbro, které se rádo ušpiní

V záběrech z ukrajinských bojišť se pravidelně objevují vojenské vozy povědomé konstrukce. Před deseti lety hrozil značce Tatra krach, s novými vlastníky ale povstala z mrtvých a v nové éře vyrobila už 10 000 vozů. Mimo jiné díky současnému dění ve světě, které automobilce pomáhá budovat renomé, jímž se málokterá česká firma může pyšnit.

„Je to model Phoenix, osmikolka, sklápěč. Převodovka je automatická a řadí velice rychle, jako v autě,“ seznamuje mě ředitel marketingu Kamil Košťál s nákladním autem pro převoz těžkého materiálu, do jehož vysoko položené kabiny jsem se vysoukal.

Vůz patří do flotily testovacích aut, která společnost Tatra Trucks půjčuje zákazníkům na vyzkoušení do jejich prostředí nebo je v nich vozí na proslulém testovacím polygonu v areálu kopřivnického závodu. Nic prý nezabírá na potenciálního kupce lépe.

A když přece jen váhá, přesvědčí jej návštěva loni otevřeného Muzea nákladních automobilů Tatra, kde se seznámí s historií automobilky, po Peugeotu druhé nejstarší na světě.

„Když ho dostaneme do rukou, je ztracen,“ říká s nadsázkou generální ředitel společnosti Pavel Lazar, sám velký milovník veteránů.

Tatra vyrábí vozy víc než 170 let, ovšem je pravda, že první desítky let to byly vozy tažené koňmi, neboť právě za tímto účelem firmu založil kopřivnický rodák Ignác Šustala. Zhotovení prvního automobilu NW Präsident v roce 1897 se nedožil, Tatra ale od té doby pokračuje v rozepsaném příběhu.

Nákladní automobily postupně převážily nad těmi osobními, jejichž produkce zanikla na konci 90. let minulého století.

Kamil Košťál už startuje. Testovací kolos se sklápěčkou se hbitě rozjede z parkoviště, a než se napojí na okružní silnici po obvodu polygonu, řidič se důkladně rozhlédne, zda se zprava neřítí jiný vůz. V areálu, jenž na 60 hektarech nabízí 22 kilometrů speciálních vozovek a pět čtverečních kilometrů odstavných ploch, je totiž stále živo.

„Každý výrobce nákladních aut je musí povinně zajet. U civilních provedení 90 kilometrů, u vojenských 140,“ podotýká.

Členitý areál vybudovaný před více než padesáti lety se skládá z terénní lesní části a pak silniční, jejíž součástí jsou dlážděné či kamenité povrchy, a dokonce vodní příkop.

Rakety na známých podvozcích

„Čím více náprav, tím snadněji projedeme. Každé kolo se vychyluje samostatně,“ vyzdvihuje Kamil Košťál přednosti osmi kol, a především unikátní tatrovácké konstrukce podvozku, která je jejím největším klenotem a hlavní konkurenční výhodou.

Ať už jsou kabiny či nástavby jakékoli, z vlastní výroby či dodané externími firmami, stojí na podobném základu. Příští rok to bude sto let, kdy jej uvedl v život legendární konstruktér Hans Ledwinka. Podvozek tvoří centrální nosná roura, k níž jsou všechna kola připevněna nezávisle.

Automobilka své produkty vyváží do více než padesáti zemí světa. Tím nejtvrdším nasazením ale v současnosti procházejí jen několik stovek kilometrů na východ.

„Nemám žádnou radost z konfliktu, to rozhodně ne, ale na druhou stranu cítím určitou satisfakci za práci, kterou tady děláme,“ odpovídá generální ředitel Pavel Lazar na otázku, s jakými pocity sleduje záběry vojenských tater ve službách ukrajinské armády.

Zatímco kabiny i nástavby armádních speciálů mohou být různé a mnohdy na nich logo Tatry chybí, typická konstrukce podvozku se nezapře.

„Považuju ho za naše rodinné stříbro. Poprvé byl použit na osobní Tatře 11 v roce 1923 a stále je to podvozek, který skýtá velké užitné vlastnosti i prostor pro další inovace,“ domnívá se šestapadesátiletý šéf automobilky, jejíž podíl vyrobených civilních a vojenských aut je přibližně stejný.

Loni činil dohromady 1268 vozů. Kromě toho působí v průmyslovém areálu samostatná společnost Tatra Defence Vehicle, která na zakázku vyrábí obrněná vozidla Pandur a Titus.

Spolupráce s ukrajinskou armádou je dlouhodobá. Pavla Lazara potěšilo, že při velké vojenské přehlídce, která se konala loni v Kyjevě k výročí 30 let nezávislosti země, jelo v popředí i několik českých vozů.

„V minulých letech jsme s naším ukrajinským partnerem připravili několik projektů na podvozky pro jejich speciální zbraňové systémy včetně těch, které nejspíš potopily křižník Moskva,“ přibližuje stopy, které Tatra zanechává na bojišti.

Výběrová řízení na vojenskou techniku se chystají měsíce i roky, takže je předčasné říct, jak se konflikt projeví v podnikání, ovšem poptávku po vojenských vozech to téměř jistě zvýší.

Pavel Lazar může prozradit, že co se týče zakázek pro českou armádu, jedná se o kontrakt na 209 valníkových vozidel, na nějž by mělo napřesrok navázat 80 hákových nakladačů pro převoz kontejnerů.

Poptává 500 zaměstnanců

Ještě před válkou na Ukrajině se Tatře podařilo ve spolupráci s nizozemskou firmou DAF uspět ve významné veřejné soutěži.

„V tomto roce začínáme plnit kontrakt na 876 logistických vozidel pro belgickou armádu. Předpokládám, že je dodáme během tří let. Letos jsme začali stavbou deseti prototypů, které v Belgii procházejí zkouškami. Společně s kontraktem pro německé civilní a vojenské hasiče to považuju za průlom, který nám otevře vrátka do armád zemí NATO,“ věří generální ředitel.

Do čela společnosti nastoupil v polovině roku 2019, kdy už měla za sebou šestiletou ozdravnou kúru, kterou jí dopřáli noví vlastníci.

Po dekádě úpadku, kdy si Tatru přehazovali zahraniční majitelé, ji v exekuční dražbě získaly české společnosti Czechoslovak Group Jaroslava Strnada a Promet Group Reného Matery.

Pavel Lazar dění sledoval zblízka, neboť před nástupem do Tatry řídil osm let společnost Tawesco, výrobce lisovacího nářadí, kovových výlisků a svařenců, která sídlí ve stejném areálu jako Tatra, bývala jednou z jejích divizí a v současnosti významným dodavatelem. Už od roku 2011 je navíc součástí Promet Group, tedy nynějšího spoluvlastníka Tatry.

Špatná finanční kondice automobilky hrozila jejím úplným krachem. Pavel Lazar se v pozici generálního ředitele Tawesca dokonce uchýlil k tomu, že tehdy už nevymahatelné pohledávky vůči Tatře řešil tím, že nakoupil asi dvacet jejích vozidel.

„Pohledávky jsem tím snížil asi o 60 milionů korun, umožnilo mi to Tatru asi na tři měsíce nadále podporovat, auta jsme navíc dokázali asi do dvou měsíců prodat,“ vzpomíná.

Společně s René Materou se pak shodli na tom, že má-li automobilka přežít, musí do ní Promet Group vstoupit. Zmrtvýchvstání, které nastalo, podle něj vůbec není silné slovo.

Dobré ekonomické výsledky posledních let i aktuální poptávka po vojenských vozech vedla k aktuální náborové kampani „Tatra hledá 500 zaměstnanců“.

Mezi nabízené benefity patří mimo jiné náborový příspěvek 40 000 Kč, který obdrží po dvou letech noví pracovníci na výrobních pozicích. Už nyní podnik dává práci zhruba 1300 lidem, dalších 600 pak zaměstnává dceřiná firma Tatra Metalurgie.

„Do Tatry nás lákali už na učilišti. Posílali nás sem na brigády, měli jsme možnost si přivydělat,“ svěřuje se třiadvacetiletý Jaroslav Šmigura, s nímž jsem se dal do řeči v montážní hale. Vyučil se karosářem, v automobilce pracuje dva roky.

„Mám to blízko z domu, nemusím vstávat brzy a je to Tatra, má to jméno,“ pochvaluje si kopřivnický rodák, jehož strýc a bratranec tu rovněž pracovali.

Všechno pozapínáte a jede to

V Kopřivnici, která má 21 000 obyvatel, je docela běžné, že v Tatře pracují celé rodiny napříč generacemi. Patriotismus tu funguje a průměrná délka zaměstnaneckého poměru činí úctyhodných patnáct let.

„Vyučil jsem se automechanikem v roce 1972 přímo pro Tatru a nastoupil jsem na montáž podvozků,“ říká už zasloužilý zaměstnanec, osmašedesátiletý Jan Hykel.

„Dělal tu brácha, ségra ještě dokonce na šestsettrojkách (osobní Tatra 603),“ dokládá věrnost firmě.

Během let zažil různé éry, různé majitele, stoupající i klesající prodej, ale když má vybrat tu nejlepší dobu, dlouho nepřemýšlí: „Myslím, že nejlepší je to teď.“

Generální ředitel Pavel Lazar se podle svých slov s tatrou poprvé potkal při výletu se základní školou do Kopřivnice a návštěvě muzea. S její technikou se poté blíže seznámil při praxi v oboru mechanik-opravář silničních motorových vozidel.

„Musím ale říct, že jsem chtěl opravovat osobní, ne nákladní vozidla.“

Kroky, které noví vlastníci podnikli pro oživení automobilky, doplňuje Pavel Lazar svým vlastním heslem, že tatra musí být předmětem touhy.

„Akcionáři se mi nejdřív smáli, že je to možné tak u ferrari, ale ne u užitkových vozidel. Teď už si to podle mě nemyslí. Když náš vůz předvedeme komukoli, tak získá přesvědčení, že je v něčem výjimečný,“ domnívá se.

Pokud pomineme velké, především vojenské či hasičské zakázky, pak jsou doménou firmy „kusovky“, auta na míru pro specifické požadavky zákazníků.

Unikátním kouskem na přání byl například přes 25 metrů dlouhý, v historii firmy vůbec nejdelší vůz pro převoz závitových tyčí, jenž od loňska slouží v hutnické firmě Liberty Ostrava.

Podle marketingového ředitele Kamila Košťála se auta z Kopřivnice nejlépe osvědčí v dolech, lomech nebo třeba při těžbě dřeva. „Pokud zakládáte stavbu, dálnici, developerský projekt a nemáte tam cestu, je tatra v tu chvíli vynikající. Pokud už jste stavbu rozjeli a cestu uválcovali, tak už naše auto nepotřebujete,“ podotýká zástupce firmy, která dvě třetiny produkce vyváží za hranice.

„V některých zemích ji ještě moc neznají a musejí nejdřív pochopit, co dovede,“ říká jedenapadesátiletý Zbyněk Řeha, zástupce vedoucího diagnostiky. Nedávno se vrátil z bosenského Sarajeva, kde byl na předváděčce dvou náklaďáků pro lesníky.

„Asi hodinu a půl jsme šli pěšky do kopce a oni nám ukazovali, kde by se mělo druhý den jezdit. Říkal jsem si, že to nic není, jen sem tam bláto. Druhý den ale z kopce pustili vodu, všechno bylo mazlavé a oni si možná mysleli, že to nevyjedeme,“ líčí zkušený pracovník, jenž s tatrovkami procestoval svět.

„Když jsem viděl konkurenční auto, jak to vyjelo, řekl jsem si, že to zvládnu taky. Korbu jsem měl naloženou hlínou a ještě mě schválně zastavili v polovině kopce, jestli se na tom blátě rozjedu, nebo ne.“

A jak to dopadlo? „Tož pozapínal jsem všechno, co tatra má, a jelo to,“ s úsměvem popisuje zaměstnanec, jenž se nijak neliší od spousty jiných v tom, že pochází přímo z Kopřivnice a v Tatře pracuje už od vyučení. Tak jako jeho děda, otec, matka, syn i dcera.

Zdroj: www.novinky.cz
Foto: Jiří Jurečka

ŘSD - opravy a stav mostů v ČR

Informace generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radka Mátla k mostům, jejich stavu a opravám. ŘSD má ve správě 5377 mostů, z toho 2126 na dálnicích a 3249 na silnicích I. třídy. Téměř 5000 mostů je v dobrém stavu, v havarijním jediný. ŘSD také pravidelně investuje do oprav, jen pro letošní rok na ně vyčlenilo 1,9 miliardy korun. „Situace je velmi dobrá, protože z těch necelých 5400 mostů jich je ve stavu velmi špatném velmi malé procento. A oproti jiným státům jsme na tom velmi dobře. Je vidět, že v posledních deseti letech se do mostů hodně investovalo a stav se výrazně zlepšuje. Nikdo se u nás nemusí bát jezdit po mostech,“ říká Radek Mátl. Každý rok na české dálniční a silniční síti zároveň přibývají mosty nové. Letos tak jejich počet přesáhne hranici 5400. Podle šéfa ŘSD se nyní staví nádherná mostní díla. Jako příklady uvedl most přes Labe na nově budovaném úseku D11 z Jaroměře do Trutnova nebo estakádu v údolí těsně za dokončeným úsekem D6 u Petrohradu.

„Stav všech mostů, které máme ve správě, velmi pečlivě sledujeme. Situace se v posledních letech výrazně zlepšuje, protože finanční prostředky, které jdou do oprav mostů a jejich údržby, jsou skutečně velké. Od roku 2022 je to v součtu osm miliard korun. Ta částka neustále narůstá. Staráme se o to, aby mosty nebyly ve špatném stavu. Aktuálně máme jeden jediný most v havarijním stavu, a ten se opravuje (v Žatci). Řidiči se nemusí bát, že by jeli po mostě, který by byl nebezpečný,“ říká Radek Mátl.

Jak připomněl, historicky situace dobrá nebyla. V kategorii 6, což je stav velmi špatný, který zaslouží co nejdřív opravu, bylo dříve i několik stovek mostů. Teď jich je v tomto stavu zhruba sto, 50 z nich letos ŘSD opravuje. „Z toho je vidět, jak se o mosty staráme. Průměrný stav mostů je dnes kolem kategorie 3 a 4, to je dobrý a uspokojivý, což je velmi pozitivní zpráva,“ řekl Radek Mátl.

Šéf ŘSD byl nedávno na konferenci o mostech, která se odehrála na Slovensku. Zaujalo ho, že právě na Slovensku je stav mostů poměrně špatný, až 40 procent mostů je tam ve stavech špatný a velmi špatný. „To je obrovské číslo, u nás je to jedno procento. Ten rozdíl mezi námi a Slovenskem je velmi velký. Oni kvůli tomu stavu teď připravují PPP projekt na rekonstrukci a údržbu mostů po dobu několika let, protože nejsou schopni to ufinancovat vlastními prostředky. My můžeme být z tohoto hlediska spokojeni, v jakém stavu se naše mosty nacházejí. Chceme se ale nadále zlepšovat. Naším cílem je, abychom stav 6 z české dálniční a silniční sítě prakticky vymazali. Cílem je, aby se všechny mosty, kterých bude v budoucnu až 6000, nacházely nejhůř v kategorii 5, a abychom tyto mosty opravovali,“ popsal Radek Mátl.

Laik by si mohl myslet, že když jsou stovky mostů v kategorii špatný, jejich správce se asi na něco vykašlal. Není to pravda. Názvy jednotlivých sedmi kategorií, pokud jde o stav mostů, jsou ryze odborné členění. Jak ale připouští Radek Mátl, stává se, že některé části mostu jsou v horším stavu než jeho zbytek. „To znamená, že most se rekonstruuje, i když třeba nosná konstrukce je ve stavu uspokojivém nebo dobrém. Přesto do té rekonstrukce jdeme. Ale z hlediska efektivity se snažíme dělat do mostu větší zásahy, až když se dostane do stadia špatný nebo velmi špatný, protože jinak bychom se k našemu majetku nechovali hospodárně,“ vysvětlil Radek Mátl.

ŘSD staví mosty s technickou životností až 100 let. Jedna věc je ovšem životnost mostu, druhá ta, kolik peněz je potřeba dát do údržby a oprav. „Jsou tady historicky mosty, do kterých jsme museli vstoupit daleko dřív, než se v době jejich vzniku předpokládalo. Dnes opravujeme mosty ze 70., 80. let a prakticky děláme novou nosnou konstrukci. Na stavu mostu se bude vždy promítat to, kolik finančních prostředků se dává do jeho údržby. Pokud se o ten majetek nestaráte, tak ten most chátrá daleko dříve. Bohužel je to v některých případech zejména na obecních mostech, kdy obce nemají finanční prostředky, vidíme to na některých nadjezdech na dálnicích. Pokud se ale o most staráte řádně, čistíte ho, řešíte odvodnění, aby do něj nezatékalo, tak dokážete protáhnout životnost daleko déle a opravy nastupují daleko později,“ říká Radek Mátl.

Kategorie mostů Počet

I bezvadný 892

II velmi dobrý 1795

III dobrý 1360

IV uspokojivý 859

V špatný 360

VI velmi špatný 110

VII havarijní 1

Další informace najdete v podcastu s generálním ředitelem ŘSD zde:

https://www.rsd.cz/-/podcast-s-gener%C3%A1ln%C3%ADm-%C5%99editelem-%C5%98sd-opravy-most%C5%AF

V příloze také krátké audio s Radkem Mátlem pro možné využití v rádiích.

V příloze také fotky několika mostů včetně mostu v Žatci, který je jako jediný v havarijním stavu.

Mgr. Václav Koblenc

Oddělení regionální a celostátní komunikace

Vedoucí oddělení

Přístupy k obchodní zóně v Příboře - I. etapa

Vážení občané,

město Příbor informuje o připravovaném zahájení stavby „Přístupy k obchodní zóně v Příboře – I. etapa“, jejímž cílem je zlepšení pěší dostupnosti a dopravní infrastruktury v lokalitě u nového provozu Svarmetal a McDonald's na ulici Jičínské.

Na konci dubna 2026 byla podepsána smlouva o dílo se zhotovitelskou firmou Stavby s bagry s.r.o., která nyní zajišťuje administrativní přípravu a potřebné kroky před zahájením stavby.

Předání staveniště a zahájení realizace je plánováno na 25. 5. 2026.

V rámci stavby vznikne:
▪ nový chodník podél ulice Jičínské
▪ veřejné osvětlení
▪ přeložka vodovodu
▪ autobusové zálivy

Prosíme občany o zvýšenou opatrnost v okolí stavby a děkujeme za pochopení a trpělivost během realizace prací.

Český den proti rakovině 2026

TERMÍN LETOŠNÍ SBÍRKY středa 13. května 2026

Tematické zaměření: Prevence nádorů hlavy a krku

Český den proti rakovině je nejstarší národní sbírka v ČR, která se pravidelně koná za účelem pomoci a prevence.

Cíle této sbírky:

Přinést veřejnosti informace o prevenci rakoviny prostřednictvím rozdávaných letáčků.
Za nabízené kvítky měsíčku lékařského získat prostředky na boj proti rakovině – na nádorovou prevenci, zlepšení kvality života onkologických pacientů, podporu onkologické výuky, výzkumu a vybavení onkologických center.

Zajímavost z historie: Víte, proč si kupujeme právě žlutou kytičku? Tradice „kytičkového dne“ sahá až do roku 1997, kdy se právě kvítek měsíčku lékařského stal oficiálním symbolem boje proti rakovině. Tato zdánlivě obyčejná a drobná léčivka tak už dlouhé roky spojuje statisíce lidí po celé zemi v obrovské vlně solidarity.

Hlavní téma letošní sbírky: Prevence nádorů hlavy a krku

Termín sbírky: 13. května 2026

Barva stužek kytiček pro letošní rok: světle fialová

Příspěvek za kytičku: libovolný, minimálně však 20 Kč

Jaro v Příboře je v plném proudu: Co se děje ve městě i okolí v květnu 2026?

Květen v Příboře přináší nejen slunečné počasí, ale také spoustu novinek z rozvoje města, komunitních akcí a zajímavých kulturních zážitků. Ať už vás zajímá, kam vyrazit s rodinou, jaké nové projekty se chystají, nebo chcete udělat dobrý skutek, přinášíme vám přehled toho nejzajímavějšího, co aktuálně hýbe naším regionem.

Úspěchy města a novinky v infrastruktuře

Město Příbor v posledních týdnech slaví jeden velký administrativní úspěch. Radnice získala prestižní ocenění Zlatý Verouš 2026, které vyzdvihuje inovativní přístupy ve veřejné správě. Ocenění je výsledkem úspěšné a komplexní digitalizace úřadu i ochoty sdílet tyto inspirativní zkušenosti s dalšími samosprávami.

Pokud se aktivně zajímáte o budoucnost města, právě nyní máte šanci ji ovlivnit. Zahájily se totiž práce na novém Strategickém plánu rozvoje města na období 2026–2032. Občané mohou prostřednictvím veřejného dotazníku sdílet své podněty a nápady, jakým směrem by se měl Příbor v následujících letech ubírat.

Máme i jednu praktickou zprávu pro zahrádkáře: Od dnešního dne (pondělí 11. května) je na kompostárně Točna opět spuštěn prodej prosátého kompostu. Cena je stanovena na 850 Kč za tunu, takže pokud plánujete jarní úpravy záhonů, máte ideální příležitost k nákupu. Naopak zpozornět by měli ti, kdo potřebují vyřídit záležitosti na hřbitovní správě – kancelář Technických služeb je aktuálně až do 22. května z provozních důvodů uzavřena.

Dobrou zprávou pro oblast sociální péče je finišující výstavba nového domova se zvláštním režimem Clementas Příbor na Masarykově ulici. Stavební práce se chýlí ke konci a první klienti by se do moderního zařízení měli nastěhovat už letos na podzim.

Komunita, rodina a aktivní odpočinek

Jarní měsíce jsou ideální na provětrání skříní. Přesně to nabízí ekologicko-dobročinná akce Šatník, kterou pořádá Diakonie Českobratrské církve evangelické ve spolupráci s městem. Zastavit se můžete od 11. do 22. května (vždy od 10:00 do 17:00) v prádelně DPS. Můžete si zde obměnit garderobu a vdechnout nový život věcem, které už sami nevynosíte.

Pro milovníky pohybu se v sobotu 23. května chystá jubilejní 5. ročník cyklistické akce Klokošlap. Startuje se ráno v 7:30 na hřišti v Klokočově. Pořadatelé připravili několik tras pro cyklisty všech věkových kategorií, a myslelo se dokonce i na speciální trasu pro rodiče s kočárky. Šlape se za každého počasí!

Konec měsíce bude tradičně patřit dětem. V pátek 29. května od 15:00 ožije Městský park oblíbenou akcí Den dětí a rodiny. Město slibuje pestré odpoledne plné zábavy, vystoupení a řadu překvapení pro ty nejmenší.

Za hudbou a uměním

Kulturní scéna v Příboře nabízí v květnu skutečné mezinárodní perly. Milovníky hudby jistě potěší Komorní koncert jihokorejského sboru Gwangju Sinabro Choir, který se uskuteční v neděli 24. května od 18:00 v nádherně akustických prostorách refektáře piaristického kláštera.

Své talenty během května představí také žáci Základní umělecké školy. V úterý 26. května od 17:00 se koná ZUŠ Open koncert v zahradách piaristického kláštera, který slibuje uvolněný program napříč různými uměleckými obory. Hned o dva dny později, ve čtvrtek 28. května v 17:00, se v Kulturním domě roztančí pódium při velkolepé Taneční revue – závěrečném vystoupení tanečního oboru.

Prevence a zdraví na prvním místě

Sousední Kopřivnice přivítá v úterý 26. května v odpoledních hodinách (15:10) výjimečný projekt Revolution Train. Tento speciálně vybavený protidrogový vlak, jehož příjezd město Příbor finančně podpořilo, nabízí mimořádně silný a interaktivní zážitek zaměřený na primární prevenci. Návštěvníky provází reálným příběhem o drogové závislosti a představuje silný edukační nástroj pro dospívající mládež i jejich rodiče.

A pokud byste chtěli udělat něco opravdu neocenitelného, poznamenejte si do kalendáře datum 2. června. V Kulturním domě v Příboře proběhne dopoledne (8:00 – 11:00) mobilní odběr krve ve spolupráci s AGEL Transfúzní službou. Stačí krátká chvíle vašeho času, která může reálně zachránit lidský život.

Sigmund Freud: Geniální myslitel, jehož odkaz žije v psychologii i popkultuře

Sigmund Freud: Geniální myslitel, jehož odkaz žije v psychologii i popkultuře

Základy, které položil náš příborský rodák Sigmund Freud, dodnes formují naše chápání lidské mysli. Otec psychoanalýzy, jehož 170. výročí narození připadá přesně na tyto dny, nejenže zcela změnil tvář moderní psychiatrie a psychologie, ale stal se i fenoménem, který neoddělitelně prorostl do globální populární kultury. Je fascinující, jak hluboce se jeho myšlenky zakořenily nejen v odborných kruzích, ale i v běžné mluvě, literatuře a na stříbrném plátně.

Freud v záři hollywoodských reflektorů

Není žádným tajemstvím, že Freudovy teorie o nevědomí, snech či oidipovském komplexu celosvětově fascinují filmové a televizní tvůrce. Vlastně se dá s trochou nadsázky, leč vcelku trefně, říci, že je Freud, respektive jeho dílo, zmiňován nebo citován snad v každém druhém americkém filmu či seriálu. Jeho jméno je takřka automatickým synonymem pro analýzu jakéhokoliv skrytého lidského motivu.

Zářným příkladem je kultovní seriál Přátelé. Konkrétně v 6. epizodě 1. série získá Joey Tribbiani hlavní roli v poněkud bizarním a energickém muzikálu s názvem Freud!. Během vystoupení se na pódiu přímočaře zpívají dvojsmyslné písně o psychoanalytických konceptech.

Když se podíváme na moderní fenomény, skvělým příkladem je megaúspěšný seriál Stranger Things. V 7. epizodě 3. série, ve vtipných momentech poté, co hlavní hrdinové dostanou od ruských vojáků „sérum pravdy“, Dustin rázně uzemňuje zmateného Steva a Robin hláškou:
„Stay put, Freud!“ (Zůstaňte na místě, Freude!).

Zlatým dolem pro freudiánskou analýzu je však legendární Rodina Sopránů (The Sopranos). Celá kostra tohoto mafiánského eposu je postavena na sezeních Tonyho Soprana u psychiatričky Dr. Melfiové. Seriál v průběhu let hluboce těží z Freudova rozdělení osobnosti na Id, Ego a Superego. Tonyho vnitřní konflikt mezi rolemi nelítostného bosse a muže sužovaného panickými atakami je čistou ukázkou psychoanalýzy v praxi.

Dalším gigantem televizní obrazovky, který Freuda nesčetněkrát cituje, je sitcom Frasier. Bratři Frasier a Niles Craneovi jsou oba psychiatři. Freudovské pojetí je nejvýrazněji zkoumáno ve 14. epizodě 11. série příznačně nazvané Freudiánský spánek (Freudian Sleep), kde se postavy potýkají s absurdními nočními můrami ztělesňujícími jejich podvědomé obavy.

Ve sci-fi žánru na něj nezapomněl ani Star Trek: Nová generace, kde v epizodě Přeludy (Phantasms) android Dat spustí holografický program samotného Sigmunda Freuda, a na filmovém plátně ho skrze své vlastní neurózy proslavil Woody Allen ve slavné Annie Hallové.

O Freudovi pochopitelně vznikla i celá řada vynikajících životopisných děl. Zásadní důraz si zaslouží tři roky starý film Freudovo poslední sezení (Freud's Last Session, 2023), ve kterém se role stárnoucího psychologa ujal fenomenální Anthony Hopkins. Snímek mistrně zpracovává filozoficky hutné setkání Freuda a spisovatele C. S. Lewise na prahu druhé světové války. Hopkinsův výkon zde dodává Freudově postavě obrovskou hloubku a zranitelnost.

Skrytá tajemství a nová literární odhalení nového milénia

Zatímco filmové plátno nám často nabízí zpopularizovanou verzi otce psychoanalýzy, na poli literatury probíhá za posledních několik let obrovská renesance a vznikají naprosto zásadní díla. Vzhledem k tomu, že mám tu vzácnou příležitost se s většinou níže zmíněných badatelů a spisovatelů znát osobně, mohu z první ruky potvrdit, s jakou neuvěřitelnou pečlivostí, vášní a vědeckou rigorózností k Freudovu odkazu přistupují.
Z našich společných diskuzí je zřejmé, že formují Freudův odkaz přímo pro 21. století.

Mezi absolutní špičku děl, patří:

Joel Whitebook – Freud: An Intellectual Biography (2017): Vynikající a nesmírně respektovaná publikace, která je mnohými považována za vůbec nejlepší biografii nového století. Filozof a psychoanalytik Whitebook zde komplexně, a bez zbytečného mýtizování, propojuje Freudův osobní život s jeho intelektuálním vývojem.
Frederick Crews – Freud: The Making of an Illusion (2017): Renomovaný americký literární kritik a esejista přinesl na trh dílo, které vyvolalo značný rozruch. Jde o nesmírně propracovanou, leč vůči Freudovi velmi kritickou knihu. Crews podrobuje freudovské postupy tvrdé zkoušce z hlediska moderní vědy.
Mark Solms – The Only Cure: Freud and the Neuroscience of Mental Healing (2026): Naprostá literární a vědecká novinka letošního roku. Neuropsycholog a psychoanalytik Mark Solms se v ní detailně zaměřuje na to, jak současná vyspělá neurověda a výzkum mozku vlastně přímo navazují na Freudovy rané biologické teorie.
Jonathan Lear – Freud (2005): Kniha, která je v akademických kruzích dodnes brána jako jeden z nejvíce brilantních úvodů do hlubokého Freudova myšlení, přičemž se soustředí spíše na logiku lidské duše než jen na biografická data.

Vedle těchto velikánů upoutala v literatuře velkou pozornost i badatelská odhalení posledních let:

V loňském roce (2025) vydal brazilský autor André Schüller strhující knihu Jak to (konečně) začalo, kde na základě nově objevených pramenů detailně zkoumá opomíjené osudy Freudových rodičů a rodovou linii z matčiny strany.
Australská historička umění Janine Burke ve své poutavé knize Bohové Freuda odhalila psychologa jako vášnivého sběratele a ukázala, jak se jeho sbírka egyptských a římských starožitností prolínala s vývojem psychoanalýzy.
Americká vědkyně Diane O'Donoghue se zase v publikaci Na nebezpečné půdě zaměřila na Freudův vztah k architektuře a vizuální kultuře Vídně, jež zásadně formovala jeho chápání nevědomí.

Probíhající akce, odborná vystoupení a oslavy (2026)

Freudův odkaz je neustále udržován při životě a právě nyní, u příležitosti 170. výročí jeho narození, probíhá několik mimořádně důležitých akcí.

Tady u nás, konkrétně v sousední Libhošti, se už ve čtvrtek 7. května 2026 od 18:00 koná ve Fojtství naprosto výjimečná přednáška a beseda. Zlatým hřebem večera bude vystoupení předního českého psychologa, psychoanalytika a vydavatele uceleného Freudova díla, doc. PhDr. Jiřího Kocourka, Ph.D. Jeho přednáška nese název „Osobnost Sigmunda Freuda a jeho význam pro současnost“ a půjde o velmi hluboký analytický vhled, který dokonale rezonuje i s mým vlastním pohledem na Freudovu práci.

A pokud obrátíme zrak za hranice, velkolepé pocty právě startují i ve Velké Británii. Přímo v Londýně, v domě, kde Freud trávil po útěku z pevniny poslední dny svého života, je na 6. května 2026 připravena prestižní událost Sigmund Freud's 170th Anniversary Celebration za osobní účasti Freudových pravnuček.

Ať už se tedy ponoříme do stránek špičkových historických biografií, vyrazíme na akademickou debatu za docentem Kocourkem do Libhoště, nebo si jen pustíme náhodný hollywoodský seriál, je jasné jedno – odkaz našeho proslulého rodáka Sigmunda Freuda zkrátka navždy zůstane trvalou součástí naší kulturní, vědecké i společenské DNA.

Portrétní fotografie vytvořená společně se studenty Harvardovy univerzity v Bostonu.

Fota a článek: Jiří Jurečka

💧 Odstávka pitné vody 6. května 2026 - SMVAK

Příbor, Příbor

Čs. armády

části ulic: Čs. armády, Nádražní, Etzlova, Oldřicha Helmy dle přiloženého mapového podkladu

06.05.2026 08:00

06.05.2026 14:00

Umožněno předzásobení

Jiná manipulace na vod.síti