Tatra: Rodinné stříbro, které se rádo ušpiní

V záběrech z ukrajinských bojišť se pravidelně objevují vojenské vozy povědomé konstrukce. Před deseti lety hrozil značce Tatra krach, s novými vlastníky ale povstala z mrtvých a v nové éře vyrobila už 10 000 vozů. Mimo jiné díky současnému dění ve světě, které automobilce pomáhá budovat renomé, jímž se málokterá česká firma může pyšnit.

 

„Je to model Phoenix, osmikolka, sklápěč. Převodovka je automatická a řadí velice rychle, jako v autě,“ seznamuje mě ředitel marketingu Kamil Košťál s nákladním autem pro převoz těžkého materiálu, do jehož vysoko položené kabiny jsem se vysoukal.

Vůz patří do flotily testovacích aut, která společnost Tatra Trucks půjčuje zákazníkům na vyzkoušení do jejich prostředí nebo je v nich vozí na proslulém testovacím polygonu v areálu kopřivnického závodu. Nic prý nezabírá na potenciálního kupce lépe.

A když přece jen váhá, přesvědčí jej návštěva loni otevřeného Muzea nákladních automobilů Tatra, kde se seznámí s historií automobilky, po Peugeotu druhé nejstarší na světě.

„Když ho dostaneme do rukou, je ztracen,“ říká s nadsázkou generální ředitel společnosti Pavel Lazar, sám velký milovník veteránů.

 

Tatra vyrábí vozy víc než 170 let, ovšem je pravda, že první desítky let to byly vozy tažené koňmi, neboť právě za tímto účelem firmu založil kopřivnický rodák Ignác Šustala. Zhotovení prvního automobilu NW Präsident v roce 1897 se nedožil, Tatra ale od té doby pokračuje v rozepsaném příběhu.

Nákladní automobily postupně převážily nad těmi osobními, jejichž produkce zanikla na konci 90. let minulého století.

Kamil Košťál už startuje. Testovací kolos se sklápěčkou se hbitě rozjede z parkoviště, a než se napojí na okružní silnici po obvodu polygonu, řidič se důkladně rozhlédne, zda se zprava neřítí jiný vůz. V areálu, jenž na 60 hektarech nabízí 22 kilometrů speciálních vozovek a pět čtverečních kilometrů odstavných ploch, je totiž stále živo.

 

Tatra vás dostane dál

 

„Každý výrobce nákladních aut je musí povinně zajet. U civilních provedení 90 kilometrů, u vojenských 140,“ podotýká.

Členitý areál vybudovaný před více než padesáti lety se skládá z terénní lesní části a pak silniční, jejíž součástí jsou dlážděné či kamenité povrchy, a dokonce vodní příkop.

Rakety na známých podvozcích

„Čím více náprav, tím snadněji projedeme. Každé kolo se vychyluje samostatně,“ vyzdvihuje Kamil Košťál přednosti osmi kol, a především unikátní tatrovácké konstrukce podvozku, která je jejím největším klenotem a hlavní konkurenční výhodou.

Ať už jsou kabiny či nástavby jakékoli, z vlastní výroby či dodané externími firmami, stojí na podobném základu. Příští rok to bude sto let, kdy jej uvedl v život legendární konstruktér Hans Ledwinka. Podvozek tvoří centrální nosná roura, k níž jsou všechna kola připevněna nezávisle.

 

Automobilka své produkty vyváží do více než padesáti zemí světa. Tím nejtvrdším nasazením ale v současnosti procházejí jen několik stovek kilometrů na východ.

„Nemám žádnou radost z konfliktu, to rozhodně ne, ale na druhou stranu cítím určitou satisfakci za práci, kterou tady děláme,“ odpovídá generální ředitel Pavel Lazar na otázku, s jakými pocity sleduje záběry vojenských tater ve službách ukrajinské armády.

Zatímco kabiny i nástavby armádních speciálů mohou být různé a mnohdy na nich logo Tatry chybí, typická konstrukce podvozku se nezapře.

„Považuju ho za naše rodinné stříbro. Poprvé byl použit na osobní Tatře 11 v roce 1923 a stále je to podvozek, který skýtá velké užitné vlastnosti i prostor pro další inovace,“ domnívá se šestapadesátiletý šéf automobilky, jejíž podíl vyrobených civilních a vojenských aut je přibližně stejný.

Loni činil dohromady 1268 vozů. Kromě toho působí v průmyslovém areálu samostatná společnost Tatra Defence Vehicle, která na zakázku vyrábí obrněná vozidla Pandur a Titus.

 

Spolupráce s ukrajinskou armádou je dlouhodobá. Pavla Lazara potěšilo, že při velké vojenské přehlídce, která se konala loni v Kyjevě k výročí 30 let nezávislosti země, jelo v popředí i několik českých vozů.

„V minulých letech jsme s naším ukrajinským partnerem připravili několik projektů na podvozky pro jejich speciální zbraňové systémy včetně těch, které nejspíš potopily křižník Moskva,“ přibližuje stopy, které Tatra zanechává na bojišti.

 

Výběrová řízení na vojenskou techniku se chystají měsíce i roky, takže je předčasné říct, jak se konflikt projeví v podnikání, ovšem poptávku po vojenských vozech to téměř jistě zvýší.

Pavel Lazar může prozradit, že co se týče zakázek pro českou armádu, jedná se o kontrakt na 209 valníkových vozidel, na nějž by mělo napřesrok navázat 80 hákových nakladačů pro převoz kontejnerů.

Poptává 500 zaměstnanců

Ještě před válkou na Ukrajině se Tatře podařilo ve spolupráci s nizozemskou firmou DAF uspět ve významné veřejné soutěži.

„V tomto roce začínáme plnit kontrakt na 876 logistických vozidel pro belgickou armádu. Předpokládám, že je dodáme během tří let. Letos jsme začali stavbou deseti prototypů, které v Belgii procházejí zkouškami. Společně s kontraktem pro německé civilní a vojenské hasiče to považuju za průlom, který nám otevře vrátka do armád zemí NATO,“ věří generální ředitel.

 

Do čela společnosti nastoupil v polovině roku 2019, kdy už měla za sebou šestiletou ozdravnou kúru, kterou jí dopřáli noví vlastníci.

Po dekádě úpadku, kdy si Tatru přehazovali zahraniční majitelé, ji v exekuční dražbě získaly české společnosti Czechoslovak Group Jaroslava Strnada a Promet Group Reného Matery.

Pavel Lazar dění sledoval zblízka, neboť před nástupem do Tatry řídil osm let společnost Tawesco, výrobce lisovacího nářadí, kovových výlisků a svařenců, která sídlí ve stejném areálu jako Tatra, bývala jednou z jejích divizí a v současnosti významným dodavatelem. Už od roku 2011 je navíc součástí Promet Group, tedy nynějšího spoluvlastníka Tatry.

 

Špatná finanční kondice automobilky hrozila jejím úplným krachem. Pavel Lazar se v pozici generálního ředitele Tawesca dokonce uchýlil k tomu, že tehdy už nevymahatelné pohledávky vůči Tatře řešil tím, že nakoupil asi dvacet jejích vozidel.

„Pohledávky jsem tím snížil asi o 60 milionů korun, umožnilo mi to Tatru asi na tři měsíce nadále podporovat, auta jsme navíc dokázali asi do dvou měsíců prodat,“ vzpomíná.

Společně s René Materou se pak shodli na tom, že má-li automobilka přežít, musí do ní Promet Group vstoupit. Zmrtvýchvstání, které nastalo, podle něj vůbec není silné slovo.

 

Dobré ekonomické výsledky posledních let i aktuální poptávka po vojenských vozech vedla k aktuální náborové kampani „Tatra hledá 500 zaměstnanců“.

Mezi nabízené benefity patří mimo jiné náborový příspěvek 40 000 Kč, který obdrží po dvou letech noví pracovníci na výrobních pozicích. Už nyní podnik dává práci zhruba 1300 lidem, dalších 600 pak zaměstnává dceřiná firma Tatra Metalurgie.

 

Tatra kariéra

 

„Do Tatry nás lákali už na učilišti. Posílali nás sem na brigády, měli jsme možnost si přivydělat,“ svěřuje se třiadvacetiletý Jaroslav Šmigura, s nímž jsem se dal do řeči v montážní hale. Vyučil se karosářem, v automobilce pracuje dva roky.

„Mám to blízko z domu, nemusím vstávat brzy a je to Tatra, má to jméno,“ pochvaluje si kopřivnický rodák, jehož strýc a bratranec tu rovněž pracovali.

Všechno pozapínáte a jede to

V Kopřivnici, která má 21 000 obyvatel, je docela běžné, že v Tatře pracují celé rodiny napříč generacemi. Patriotismus tu funguje a průměrná délka zaměstnaneckého poměru činí úctyhodných patnáct let.

„Vyučil jsem se automechanikem v roce 1972 přímo pro Tatru a nastoupil jsem na montáž podvozků,“ říká už zasloužilý zaměstnanec, osmašedesátiletý Jan Hykel.

„Dělal tu brácha, ségra ještě dokonce na šestsettrojkách (osobní Tatra 603),“ dokládá věrnost firmě.

Během let zažil různé éry, různé majitele, stoupající i klesající prodej, ale když má vybrat tu nejlepší dobu, dlouho nepřemýšlí: „Myslím, že nejlepší je to teď.“

 

Generální ředitel Pavel Lazar se podle svých slov s tatrou poprvé potkal při výletu se základní školou do Kopřivnice a návštěvě muzea. S její technikou se poté blíže seznámil při praxi v oboru mechanik-opravář silničních motorových vozidel.

„Musím ale říct, že jsem chtěl opravovat osobní, ne nákladní vozidla.“

Kroky, které noví vlastníci podnikli pro oživení automobilky, doplňuje Pavel Lazar svým vlastním heslem, že tatra musí být předmětem touhy.

„Akcionáři se mi nejdřív smáli, že je to možné tak u ferrari, ale ne u užitkových vozidel. Teď už si to podle mě nemyslí. Když náš vůz předvedeme komukoli, tak získá přesvědčení, že je v něčem výjimečný,“ domnívá se.

 

Pokud pomineme velké, především vojenské či hasičské zakázky, pak jsou doménou firmy „kusovky“, auta na míru pro specifické požadavky zákazníků.

Unikátním kouskem na přání byl například přes 25 metrů dlouhý, v historii firmy vůbec nejdelší vůz pro převoz závitových tyčí, jenž od loňska slouží v hutnické firmě Liberty Ostrava.

Podle marketingového ředitele Kamila Košťála se auta z Kopřivnice nejlépe osvědčí v dolech, lomech nebo třeba při těžbě dřeva. „Pokud zakládáte stavbu, dálnici, developerský projekt a nemáte tam cestu, je tatra v tu chvíli vynikající. Pokud už jste stavbu rozjeli a cestu uválcovali, tak už naše auto nepotřebujete,“ podotýká zástupce firmy, která dvě třetiny produkce vyváží za hranice.

 

„V některých zemích ji ještě moc neznají a musejí nejdřív pochopit, co dovede,“ říká jedenapadesátiletý Zbyněk Řeha, zástupce vedoucího diagnostiky. Nedávno se vrátil z bosenského Sarajeva, kde byl na předváděčce dvou náklaďáků pro lesníky.

„Asi hodinu a půl jsme šli pěšky do kopce a oni nám ukazovali, kde by se mělo druhý den jezdit. Říkal jsem si, že to nic není, jen sem tam bláto. Druhý den ale z kopce pustili vodu, všechno bylo mazlavé a oni si možná mysleli, že to nevyjedeme,“ líčí zkušený pracovník, jenž s tatrovkami procestoval svět.

„Když jsem viděl konkurenční auto, jak to vyjelo, řekl jsem si, že to zvládnu taky. Korbu jsem měl naloženou hlínou a ještě mě schválně zastavili v polovině kopce, jestli se na tom blátě rozjedu, nebo ne.“

A jak to dopadlo? „Tož pozapínal jsem všechno, co tatra má, a jelo to,“ s úsměvem popisuje zaměstnanec, jenž se nijak neliší od spousty jiných v tom, že pochází přímo z Kopřivnice a v Tatře pracuje už od vyučení. Tak jako jeho děda, otec, matka, syn i dcera.

 

Zdroj: www.novinky.cz
Foto: Jiří Jurečka

Digitální vzkříšení okřídleného přízraku: Když AI a umělci vrátí život závodní Tatře 603 🔥

 

Představte si tichou noc na Nürburgringu v polovině 60. let. Mezi západními stroji se ozve hluboké, zlověstné bublání osmiválce doprovázené záblesky plamenů z výfuků. To nebyl sen, to byla Tatra 603-2 B5 Marathon – auto, které mělo vozit papaláše, ale místo toho se rozhodlo prohánět legendy motorsportu.

Dnes tento „okřídlený mýtus“ ožívá znovu, ale tentokrát ve virtuálním světě. Díky naprosto úchvatným vizualizacím, které s pomocí moderních technologií a umělé inteligence stvořili digitální umělci Kenton Rose a Giorgi Rusishvili, máme možnost vidět legendární B5 v takové kvalitě, že byste skoro přísahali, že cítíte spálený benzín. 🤯 Jejich práce není jen „počítačovým obrázkem“, je to hyperrealistická pocta duši stroje, který odmítá upadnout v zapomnění.

 

Když AI a umělci vrátí život závodní Tatře 603

 

Zrození závodní „velryby“

Zatímco běžná sériová „šestsettrojka“ byla symbolem moci a houpavého pohodlí, verze B5 byla čistý adrenalin. Virtuální model věrně zachycuje drastickou dietu, kterou originál prošel – sklo nahrazené plexisklem a odlehčená karoserie. Výsledek? Stroj, který na trati působil jako zjevení z jiné galaxie. 🚀

Vzduchem chlazený motor V8 o objemu 2,5 litru dokázal v kombinaci s unikátní aerodynamikou létat po okruzích rychlostí přesahující 200 km/h. A právě ty digitální plameny, které na vizualizacích tak efektně šlehají z výfuků, jsou dokonalým připomenutím doby, kdy se závodilo srdcem a bez elektroniky.

 

Když AI a umělci vrátí život závodní Tatře 603

Technická pikantnost: „Raketové“ chlazení bez větráku

Při zkoumání historie předlohy těchto vizualizací narazíte na fascinující detail, který v té době hraničil s genialitou: Ejektorové chlazení.

Většina vzduchem chlazených motorů potřebuje masivní ventilátor, který ale motoru ubírá výkon (u Tatry to bylo až 20 koní). Inženýři v Kopřivnici ale přišli na trik: využili energii výfukových plynů. Ty proudily do speciálních trubic na zádi (které na renderech vypadají úžasně hrozivě), kde svým podtlakem doslova vysávaly horký vzduch z motorového prostoru.

A tady je ta perlička: Tento systém fungoval tím lépe, čím rychleji auto jelo a čím více jezdec šlapal na plyn. Traduje se, že když se Tatra poprvé objevila na mezinárodních závodech, mechanici konkurenčních západních týmů zmateně obcházeli záď vozu. Domnívali se, že ty obří „trumpety“ jsou nějaký tajný druh přídavného raketového pohonu! 🤔

 

Když AI a umělci vrátí život závodní Tatře 603

 

Živější než kdy dřív

Tato digitální umělecká díla nejsou jen prázdnou nostalgií. Je to připomínka doby, kdy čeští inženýři dokázali postavit auto s neuvěřitelným charismatem, které se vymykalo všemu ostatnímu.

Když vidíte ty hyperrealistické vizualizace od Rose a Rusishviliho, kde zpod zadní kapoty sálá digitální horko a oheň, srdce každého petrolheada zaplesá. ❤️ Tatra 603-2 B5 sice v této dokonalé podobě (zatím) neexistuje v kovu, ale díky těmto umělcům je její odkaz živější a inspirativnější než kdy dřív. ✨

 

Když AI a umělci vrátí život závodní Tatře 603

 

Zdroj foto: facebook Giorgi Rusishvili a Kenton Rose

 


Vizuální koncepty a umělecké ztvárnění vozu vytvořili Kenton Rose a Giorgi Rusishvili s využitím AI.

💧 Odstávka pitné vody 27.1.2026

Severomoravské vodovody a kanalizace informují, že 27.01.2026 od 08:00 do 14:00 hodin dojde k odstávce pitné vody na ulici Fučíkova, Šmermova.

 

 

Datum Plánované ukončení orientačně Číslo Obec Předběžná lokalizace poruchy Dotčená oblast Způsob náhradního zásobování Typ poruchy
23.01.2026
27.01.2026 14:00
122287 Příbor, Příbor Fučíkova u č.p. 1309 - porucha na řadu DN 125 GG ulice Fučíkova, Šmermova, dle mapového podkladu Umožněno předzásobení a následně pojezd cisterny v oblasti
Ověřená

SMVAK Ostrava Příbor

Odstávka pitné vody 27.1.2026

⛽ SILMET otevírá novou čerpací stanici v Příboře: Kvalitní paliva i zajímavá pracovní příležitost 🚗💨

 

Příbor se může těšit na nový standard v oblasti čerpacích služeb. Na mapu čerpacích stanic ryze české sítě SILMET přibývá další důležitý bod – moderní provozovna v Příboře. Tato expanze přináší místním řidičům nejen kvalitní pohonné hmoty, ale také šanci na stabilní zaměstnání v úspěšné tuzemské firmě. 🚗💨

Společnost SILMET Příbram a.s.


Kdo je společnost SILMET? 🇨🇿

Společnost SILMET Příbram a.s. patří mezi tradiční pilíře na českém trhu s ropnými produkty. Již od svého založení se profiluje jako spolehlivý partner v oblasti velkoobchodního i maloobchodního prodeje pohonných hmot. S důrazem na kvalitu, transparentnost a férový přístup k zákazníkům si vybudovala širokou síť čerpacích stanic po celé České republice. 📍

Hlavní devízou společnosti je vlastní logistické zázemí a přísná kontrola kvality prodávaných paliv. SILMET není jen „další pumpou u cesty“, ale symbolem stability a profesionality, který si zakládá na tom, že vrací hodnotu zpět do regionů, ve kterých působí. 🤝


Společnost SILMET Příbram a.s.


Moderní zázemí pro řidiče v Příboře ☕🥐

Nová stanice v Příboře je navržena tak, aby splňovala nároky moderního řidiče 21. století. Kromě široké nabídky pohonných hmot se zákazníci mohou těšit na:

  • Vysoký standard služeb: Rychlé a pohodlné tankování v příjemném prostředí. 🔝

  • Doplňkový sortiment: Kvalitní občerstvení a široký výběr zboží na cesty. 🥪🥤

  • Důraz na čistotu: Udržované zázemí je pro značku SILMET prioritou. ✨

Cílem je vytvořit místo, kam se řidiči nebudou vracet jen kvůli plné nádrži, ale i pro krátký odpočinek a profesionální servis. 🛋️


Společnost SILMET Příbram a.s.


Budoucnost tankování v Příboře začíná 🛣️

Otevření nové čerpací stanice SILMET je pro Příbor dobrou zprávou. Znamená větší konkurenci na trhu pohonných hmot, vyšší komfort pro motoristy a nové pracovní pozice v regionu. 👣

Přijďte se brzy přesvědčit o kvalitách našich paliv i služeb. Těšíme se na vaši první návštěvu! 👋

 

Hledáme lídra: Staňte se vedoucím pobočky v Příboře! 📢💼

S otevřením nové provozovny přichází také jedinečná profesní výzva. SILMET aktuálně hledá motivovaného a zodpovědného kandidáta na pozici Vedoucí pobočky (čerpací stanice) v Příboře.

VÍCE ZDE

✨ Dříve vůně vlny a chleba, dnes království krásy. Freudova 415 se probouzí pod křídly AMOENÉ

Freudova 415: Příběh domu, kde se nitě osudu nikdy nepřetrhly

Příbor. Město úzkých uliček, které pamatují kroky Sigmunda Freuda. Ale historie města se nepíše jen ve velkých učebnicích. Píše se v tichých zdech měšťanských domů. Jeden z nich, dům na ulici Freudova s číslem popisným 415 (kdysi Dolní předměstí č. 123), právě teď prožívá své znovuzrození. Navenek nenápadný, uvnitř však ukrývá příběh o mistrovském řemesle, o vůni chleba a především o neuvěřitelné síle žen, které dokázaly vést rodinu i byznys.

Dnes tento dům pod citlivýma rukama majitelky Petry Jandourkové a její značky AMOENÉ ožívá, aby spojil úctu k tradici s moderní vizí krásy a péče. ✨

I. Z popela k novému životu (17. století)

Pokud bychom se dotkli nejstarších cihel ve sklepě, možná by nám vyprávěly příběh starý více než 400 let. První zmínky o domě sahají až do roku 1591, kdy jej vlastnil jistý Jan Mahdin. Dějiny však k domu nebyly vždy milostivé. Archivní záznamy z roku 1678 hovoří smutnou řečí: dům byl „pustý, na skázu a ruinu přišel“ a město pro něj marně hledalo kupce, „aby grunt dokonale nespadl“.

Už tehdy se ale ukázala odolnost tohoto místa. Vždy se našel někdo, kdo v ruině viděl potenciál a domov. Stejně jako dnes, kdy Petra Jandourková vidí pod vrstvami prachu a omítky skrytý klenot, který si zaslouží péči.

 

Amoene Petra Jandourková Příbor

II. Zlatá éra sukna: Když domem zněly nůžky (18. a 19. století)

Tu nejsilnější paralelu se současností však najdeme na přelomu 18. a 19. století. Dům č. 415 se tehdy stal tepajícím srdcem příborského soukenictví.

V roce 1799 dům zakoupil mistr Johann Panosch a vybudoval zde impérium látky. Dochované inventáře nám dávají nahlédnout přímo do jeho dílny. Představte si to: v místnostech, kde dnes plánujeme budoucnost AMOENÉ, tehdy stály dva bytelné lisy, česací kartáče, „strajsky“ na vlnu a především – osm kusů vzácných soukenických nůžek.

Zde se rodila kvalita. Zde se tvořily materiály, které oblékaly měšťany, dbaly na detail a estetku. Není náhoda, že se historie opakuje. Tam, kde se kdysi dbalo na kvalitu sukna a precizní střih, se dnes pod značkou AMOENÉ opět řeší krása, dotek a komfort, byť v moderním pojetí kosmetiky a péče. Nit příběhu, kterou začali soukeníci Foltin a Panosch, Petra Jandourková znovu navléká do jehly. 🧵

 

Amoene Petra Jandourková Příbor

III. Cecilie a Petra: Odkaz silných žen

Historie domu nám odkrývá jeden mimořádně silný příběh ženské podnikavosti, který rezonuje i dnes. Když v roce 1808 zemřel majitel Johann Panosch, mnozí by čekali konec živnosti. Nestalo se. Otěže převzala vdova Cecilie Panoschová.

Cecilie nebyla jen pasivní dědičkou. Byla manažerkou své doby. V roce 1822 sice prodala dílnu tovaryši Justinu Heinzovi, ale protože ten ještě neměl mistrovský titul, vedla dílnu nadále ona sama. Byla to ona, kdo zajišťoval kontinuitu. Byla to ona, kdo spravoval majetek v hodnotě tisíců zlatých a nakonec dům moudře předala dceři Rosalii.

Podobnost se současností je až mrazivě přesná. Stejně jako Cecilie v 19. století, i dnes stojí za domem žena. Petra Jandourková, majitelka AMOENÉ, nespoléhá jen na zdi a historii, ale aktivně buduje hodnoty. Dům č. 415 má zjevně v DNA zakódovanou ženskou sílu, odolnost a schopnost vést. 💪

 

Amoene Petra Jandourková Příbor

IV. Pekařská vůně a mezigenerační úcta

Dům nebyl jen o práci. V polovině 19. století, kdy dům koupil pekař Josef Klimetzký, vystřídalo vůni vlny aroma čerstvého chleba. Historické listiny nám však ukazují i dojemnou sociální stránku života té doby.

Téměř každá kupní smlouva pamatovala na starší generaci. Bývalí majitelé (např. otec Klimetzký nebo staří manželé Heckmanovi) si vymiňovali právo dožití v tzv. výměnku – malé světničce (Ausgedingstübchen). Byla to samozřejmost: postarat se o ty, kteří dům vybudovali. Tato úcta k člověku, péče a laskavost je další hodnotou, kterou chce AMOENÉ ctít. Dům nebyl jen nemovitostí, byl bezpečným přístavem.

 

Amoene Petra Jandourková Příbor

V. Tajemství na půdě: Zatmění slunce 1912

Každá rekonstrukce starého domu je tak trochu archeologií. Během současných prací na střeše a půdě byl objeven vzácný poklad – ručně psaný záznam o událostech z dubna 1912. 🌑

Neznámý autor na papíře, který ležel v prachu pod trámy přes sto let, barvitě líčí zatmění slunce ze 17. dubna 1912:

„Nastalo šero, jakoby popelavá tma... Lidé vybíhali ven... Zvířata, zvláště pak holubi, zděšeně létali v hejnech.“

Tento lístek je důkazem, že dům má „paměť“. Z jeho oken lidé sledovali nebeská divadla, prožívali obavy i úžas. Pro Petru Jandourkovou není tento nález jen kusem papíru, ale závazkem zachovat genius loci tohoto místa.

 

Amoene Petra Jandourková Příbor

VI. Vize AMOENÉ: Od soukenických nůžek k trvalé kráse

Proč se vracet k historii? Protože značka AMOENÉ nestaví na zelené louce. Její filozofie – pomáhat ženám cítit se krásně a sebevědomě – má v tomto domě hluboké kořeny.

  • Kde se kdysi stříhalo sukno na míru, tam dnes vzniká prostor pro krásu.

  • Kde Cecilie Panoschová vedla svou živnost, tam dnes pokračuje tradice ženského podnikání.

Rekonstrukce Freudovy 415 probíhá s maximálním citem pro detail. Není to jen o opravě fasády. Je to o dialogu mezi staletími. Cílem Petry Jandourkové je vytvořit prostor, který nebude jen sídlem firmy, ale místem s duší. Místem, kde se historie dotýká současnosti a kde se zákaznice budou cítit stejně dobře, jako se kdysi cítili obyvatelé ve své „světničce“.

 

Amoene Petra Jandourková Příbor

 

Amoene Petra Jandourková Příbor 2026

 

AMOENÉ zde nepíše nový příběh. AMOENÉ píše další kapitolu v kronice, kterou začal psát Jan Mahdin v roce 1591, rozvinul soukeník Panosch a pečlivě střežila Cecilie Panoschová. Vítejte v domě, který má srdce. ❤️

 

Dokončení fasády  se plánuje na květen 2026, bude-li počasí nakloněno. 🌤️

 

Amoene Petra Jandourková Příbor

Článek, foto a zdroje: Petra Jandourková a Jiří Jurečka
Archiv AMOENÉ s.r.o.
SOkA Nový Jičín
Zemský archiv v Opavě
Slezské zemské muzeum v Opavě

Národní památkový ústav Praha

Renesanční domy moravsko-slezského pomezí - Ondřej Haničák

🏦 Bankomat České spořitelny se dočasně stěhuje. 🏧

 

Dočasné omezení provozu bankomatu České spořitelny: Kde vybrat hotovost během rekonstrukce?

Z důvodu plánované rekonstrukce vnitřních prostor dojde ve čtvrtek 22. ledna k dočasnému odstranění bankomatu České spořitelny. Předpokládaná doba omezení je stanovena na přibližně 4 měsíce.

Hledá se náhradní řešení

Aktuálně probíhají jednání s Českou spořitelnou o možnosti umístění mobilního bankomatu v bezprostřední blízkosti, aby byl dopad na dostupnost služeb co nejmenší. O případném zprovoznění mobilní jednotky bude veřejnost včas informována.

Kde najdete nejbližší služby České spořitelny? Po dobu prací mohou klienti využívat nejbližší plnohodnotnou pobočku s bankomatem v Kopřivnici:

  • 📍 Adresa: Záhumenní 1353/4b, 742 21 Kopřivnice

  • Služby: Bankomat a vkladomat (k dispozici v režimu 24/7), poradenské služby v otevírací době pobočky.


 

Návrat na původní místo Po dokončení stavebních úprav a modernizace prostor se bankomat vrátí na své původní místo. Rekonstrukce přinese uživatelům kultivovanější a modernější prostředí.

 

Bankomat České spořitelny se dočasně stěhuje.

 

Děkujeme za pochopení a trpělivost po dobu této nezbytné odstávky.

 

Bankomaty v Příboře najdete ZDE

 

Bezplatná pomoc a poradenství pro občany Příbora i v roce 2026

Obyvatelé Příbora mohou i v letošním roce využívat bezplatné služby Občanské poradny, a to i díky finanční podpoře města Příbora. Poradna pomáhá lidem zorientovat se v obtížných životních situacích a nabízí odbornou pomoc tam, kde si již sami nevědí rady. Poskytovatelem služby je Centrum pro zdravotně postižené Moravskoslezského kraje, o. p. s., prostřednictvím detašovaného pracoviště Nový Jičín. Poradenství je poskytováno nezávisle, důvěrně a bezplatně, a to všem, kteří se na poradnu obrátí. „Občanská poradna nabízí odborné poradenství zejména v oblastech sociálních dávek a sociálních služeb, sociálního a zdravotního pojištění, pracovněprávních vztahů a zaměstnanosti, bydlení, rodiny a mezilidských vztahů, občanskoprávních vztahů a občansko-soudního řízení, zadlužení a dluhové problematiky, školství a vzdělávání, ochrany spotřebitele, právního systému ČR a EU, veřejné správy, trestního práva, ochrany základních práv a svobod,“ uvedla Karolína Najzarová, vedoucí odboru sociálních věcí. Kontaktní pracoviště se nachází v přízemí Městského úřadu Příbor na náměstí Sigmunda Freuda. Bez objednání lze pracoviště navštívit v úterý od 09:00 do 12:00 hodin, pro objednané klienty od 13:00 do 16:00 hodin. „Součástí služby je také online poradenství z pohodlí domova prostřednictvím aplikací Microsoft Teams nebo WhatsApp. Objednávat lze na tel.: 556 709 403, 777 735 555 anebo e-mailem: poradnaopnj@czp-msk.cz,

Bezplatná pomoc a poradenství pro občany Příbora i v roce 2026

obcanskaporadna@czp-msk.cz,“ doplnila Karolína Najzarová. Podrobné informace jsou k dispozici na webových stránkách poskytovatele služby: https://czp-msk.cz/nase-sluzby/odborne-socialni-poradenstvi/obcanska-poradna-novojicinsko/.