Tatra: Rodinné stříbro, které se rádo ušpiní

V záběrech z ukrajinských bojišť se pravidelně objevují vojenské vozy povědomé konstrukce. Před deseti lety hrozil značce Tatra krach, s novými vlastníky ale povstala z mrtvých a v nové éře vyrobila už 10 000 vozů. Mimo jiné díky současnému dění ve světě, které automobilce pomáhá budovat renomé, jímž se málokterá česká firma může pyšnit.

„Je to model Phoenix, osmikolka, sklápěč. Převodovka je automatická a řadí velice rychle, jako v autě,“ seznamuje mě ředitel marketingu Kamil Košťál s nákladním autem pro převoz těžkého materiálu, do jehož vysoko položené kabiny jsem se vysoukal.

Vůz patří do flotily testovacích aut, která společnost Tatra Trucks půjčuje zákazníkům na vyzkoušení do jejich prostředí nebo je v nich vozí na proslulém testovacím polygonu v areálu kopřivnického závodu. Nic prý nezabírá na potenciálního kupce lépe.

A když přece jen váhá, přesvědčí jej návštěva loni otevřeného Muzea nákladních automobilů Tatra, kde se seznámí s historií automobilky, po Peugeotu druhé nejstarší na světě.

„Když ho dostaneme do rukou, je ztracen,“ říká s nadsázkou generální ředitel společnosti Pavel Lazar, sám velký milovník veteránů.

Tatra vyrábí vozy víc než 170 let, ovšem je pravda, že první desítky let to byly vozy tažené koňmi, neboť právě za tímto účelem firmu založil kopřivnický rodák Ignác Šustala. Zhotovení prvního automobilu NW Präsident v roce 1897 se nedožil, Tatra ale od té doby pokračuje v rozepsaném příběhu.

Nákladní automobily postupně převážily nad těmi osobními, jejichž produkce zanikla na konci 90. let minulého století.

Kamil Košťál už startuje. Testovací kolos se sklápěčkou se hbitě rozjede z parkoviště, a než se napojí na okružní silnici po obvodu polygonu, řidič se důkladně rozhlédne, zda se zprava neřítí jiný vůz. V areálu, jenž na 60 hektarech nabízí 22 kilometrů speciálních vozovek a pět čtverečních kilometrů odstavných ploch, je totiž stále živo.

„Každý výrobce nákladních aut je musí povinně zajet. U civilních provedení 90 kilometrů, u vojenských 140,“ podotýká.

Členitý areál vybudovaný před více než padesáti lety se skládá z terénní lesní části a pak silniční, jejíž součástí jsou dlážděné či kamenité povrchy, a dokonce vodní příkop.

Rakety na známých podvozcích

„Čím více náprav, tím snadněji projedeme. Každé kolo se vychyluje samostatně,“ vyzdvihuje Kamil Košťál přednosti osmi kol, a především unikátní tatrovácké konstrukce podvozku, která je jejím největším klenotem a hlavní konkurenční výhodou.

Ať už jsou kabiny či nástavby jakékoli, z vlastní výroby či dodané externími firmami, stojí na podobném základu. Příští rok to bude sto let, kdy jej uvedl v život legendární konstruktér Hans Ledwinka. Podvozek tvoří centrální nosná roura, k níž jsou všechna kola připevněna nezávisle.

Automobilka své produkty vyváží do více než padesáti zemí světa. Tím nejtvrdším nasazením ale v současnosti procházejí jen několik stovek kilometrů na východ.

„Nemám žádnou radost z konfliktu, to rozhodně ne, ale na druhou stranu cítím určitou satisfakci za práci, kterou tady děláme,“ odpovídá generální ředitel Pavel Lazar na otázku, s jakými pocity sleduje záběry vojenských tater ve službách ukrajinské armády.

Zatímco kabiny i nástavby armádních speciálů mohou být různé a mnohdy na nich logo Tatry chybí, typická konstrukce podvozku se nezapře.

„Považuju ho za naše rodinné stříbro. Poprvé byl použit na osobní Tatře 11 v roce 1923 a stále je to podvozek, který skýtá velké užitné vlastnosti i prostor pro další inovace,“ domnívá se šestapadesátiletý šéf automobilky, jejíž podíl vyrobených civilních a vojenských aut je přibližně stejný.

Loni činil dohromady 1268 vozů. Kromě toho působí v průmyslovém areálu samostatná společnost Tatra Defence Vehicle, která na zakázku vyrábí obrněná vozidla Pandur a Titus.

Spolupráce s ukrajinskou armádou je dlouhodobá. Pavla Lazara potěšilo, že při velké vojenské přehlídce, která se konala loni v Kyjevě k výročí 30 let nezávislosti země, jelo v popředí i několik českých vozů.

„V minulých letech jsme s naším ukrajinským partnerem připravili několik projektů na podvozky pro jejich speciální zbraňové systémy včetně těch, které nejspíš potopily křižník Moskva,“ přibližuje stopy, které Tatra zanechává na bojišti.

Výběrová řízení na vojenskou techniku se chystají měsíce i roky, takže je předčasné říct, jak se konflikt projeví v podnikání, ovšem poptávku po vojenských vozech to téměř jistě zvýší.

Pavel Lazar může prozradit, že co se týče zakázek pro českou armádu, jedná se o kontrakt na 209 valníkových vozidel, na nějž by mělo napřesrok navázat 80 hákových nakladačů pro převoz kontejnerů.

Poptává 500 zaměstnanců

Ještě před válkou na Ukrajině se Tatře podařilo ve spolupráci s nizozemskou firmou DAF uspět ve významné veřejné soutěži.

„V tomto roce začínáme plnit kontrakt na 876 logistických vozidel pro belgickou armádu. Předpokládám, že je dodáme během tří let. Letos jsme začali stavbou deseti prototypů, které v Belgii procházejí zkouškami. Společně s kontraktem pro německé civilní a vojenské hasiče to považuju za průlom, který nám otevře vrátka do armád zemí NATO,“ věří generální ředitel.

Do čela společnosti nastoupil v polovině roku 2019, kdy už měla za sebou šestiletou ozdravnou kúru, kterou jí dopřáli noví vlastníci.

Po dekádě úpadku, kdy si Tatru přehazovali zahraniční majitelé, ji v exekuční dražbě získaly české společnosti Czechoslovak Group Jaroslava Strnada a Promet Group Reného Matery.

Pavel Lazar dění sledoval zblízka, neboť před nástupem do Tatry řídil osm let společnost Tawesco, výrobce lisovacího nářadí, kovových výlisků a svařenců, která sídlí ve stejném areálu jako Tatra, bývala jednou z jejích divizí a v současnosti významným dodavatelem. Už od roku 2011 je navíc součástí Promet Group, tedy nynějšího spoluvlastníka Tatry.

Špatná finanční kondice automobilky hrozila jejím úplným krachem. Pavel Lazar se v pozici generálního ředitele Tawesca dokonce uchýlil k tomu, že tehdy už nevymahatelné pohledávky vůči Tatře řešil tím, že nakoupil asi dvacet jejích vozidel.

„Pohledávky jsem tím snížil asi o 60 milionů korun, umožnilo mi to Tatru asi na tři měsíce nadále podporovat, auta jsme navíc dokázali asi do dvou měsíců prodat,“ vzpomíná.

Společně s René Materou se pak shodli na tom, že má-li automobilka přežít, musí do ní Promet Group vstoupit. Zmrtvýchvstání, které nastalo, podle něj vůbec není silné slovo.

Dobré ekonomické výsledky posledních let i aktuální poptávka po vojenských vozech vedla k aktuální náborové kampani „Tatra hledá 500 zaměstnanců“.

Mezi nabízené benefity patří mimo jiné náborový příspěvek 40 000 Kč, který obdrží po dvou letech noví pracovníci na výrobních pozicích. Už nyní podnik dává práci zhruba 1300 lidem, dalších 600 pak zaměstnává dceřiná firma Tatra Metalurgie.

„Do Tatry nás lákali už na učilišti. Posílali nás sem na brigády, měli jsme možnost si přivydělat,“ svěřuje se třiadvacetiletý Jaroslav Šmigura, s nímž jsem se dal do řeči v montážní hale. Vyučil se karosářem, v automobilce pracuje dva roky.

„Mám to blízko z domu, nemusím vstávat brzy a je to Tatra, má to jméno,“ pochvaluje si kopřivnický rodák, jehož strýc a bratranec tu rovněž pracovali.

Všechno pozapínáte a jede to

V Kopřivnici, která má 21 000 obyvatel, je docela běžné, že v Tatře pracují celé rodiny napříč generacemi. Patriotismus tu funguje a průměrná délka zaměstnaneckého poměru činí úctyhodných patnáct let.

„Vyučil jsem se automechanikem v roce 1972 přímo pro Tatru a nastoupil jsem na montáž podvozků,“ říká už zasloužilý zaměstnanec, osmašedesátiletý Jan Hykel.

„Dělal tu brácha, ségra ještě dokonce na šestsettrojkách (osobní Tatra 603),“ dokládá věrnost firmě.

Během let zažil různé éry, různé majitele, stoupající i klesající prodej, ale když má vybrat tu nejlepší dobu, dlouho nepřemýšlí: „Myslím, že nejlepší je to teď.“

Generální ředitel Pavel Lazar se podle svých slov s tatrou poprvé potkal při výletu se základní školou do Kopřivnice a návštěvě muzea. S její technikou se poté blíže seznámil při praxi v oboru mechanik-opravář silničních motorových vozidel.

„Musím ale říct, že jsem chtěl opravovat osobní, ne nákladní vozidla.“

Kroky, které noví vlastníci podnikli pro oživení automobilky, doplňuje Pavel Lazar svým vlastním heslem, že tatra musí být předmětem touhy.

„Akcionáři se mi nejdřív smáli, že je to možné tak u ferrari, ale ne u užitkových vozidel. Teď už si to podle mě nemyslí. Když náš vůz předvedeme komukoli, tak získá přesvědčení, že je v něčem výjimečný,“ domnívá se.

Pokud pomineme velké, především vojenské či hasičské zakázky, pak jsou doménou firmy „kusovky“, auta na míru pro specifické požadavky zákazníků.

Unikátním kouskem na přání byl například přes 25 metrů dlouhý, v historii firmy vůbec nejdelší vůz pro převoz závitových tyčí, jenž od loňska slouží v hutnické firmě Liberty Ostrava.

Podle marketingového ředitele Kamila Košťála se auta z Kopřivnice nejlépe osvědčí v dolech, lomech nebo třeba při těžbě dřeva. „Pokud zakládáte stavbu, dálnici, developerský projekt a nemáte tam cestu, je tatra v tu chvíli vynikající. Pokud už jste stavbu rozjeli a cestu uválcovali, tak už naše auto nepotřebujete,“ podotýká zástupce firmy, která dvě třetiny produkce vyváží za hranice.

„V některých zemích ji ještě moc neznají a musejí nejdřív pochopit, co dovede,“ říká jedenapadesátiletý Zbyněk Řeha, zástupce vedoucího diagnostiky. Nedávno se vrátil z bosenského Sarajeva, kde byl na předváděčce dvou náklaďáků pro lesníky.

„Asi hodinu a půl jsme šli pěšky do kopce a oni nám ukazovali, kde by se mělo druhý den jezdit. Říkal jsem si, že to nic není, jen sem tam bláto. Druhý den ale z kopce pustili vodu, všechno bylo mazlavé a oni si možná mysleli, že to nevyjedeme,“ líčí zkušený pracovník, jenž s tatrovkami procestoval svět.

„Když jsem viděl konkurenční auto, jak to vyjelo, řekl jsem si, že to zvládnu taky. Korbu jsem měl naloženou hlínou a ještě mě schválně zastavili v polovině kopce, jestli se na tom blátě rozjedu, nebo ne.“

A jak to dopadlo? „Tož pozapínal jsem všechno, co tatra má, a jelo to,“ s úsměvem popisuje zaměstnanec, jenž se nijak neliší od spousty jiných v tom, že pochází přímo z Kopřivnice a v Tatře pracuje už od vyučení. Tak jako jeho děda, otec, matka, syn i dcera.

Zdroj: www.novinky.cz
Foto: Jiří Jurečka

Piaristické zahrady procházejí obnovou. Odumřelé zimostrázy nahradí odolnější dřeviny

Piaristické zahrady patří k nejzelenějším a nejoblíbenějším místům v centru Příbora. Jsou vyhledávaným prostorem pro odpočinek, relaxaci i krátké zastavení uprostřed města.

V těchto dnech začíná odstraňování odumřelých zimostrázů (buxusů), které byly vysazeny při revitalizaci zahrad v roce 2015. Důvodem jejich postupného odumírání je především zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis), invazní druh motýla, jehož housenky se živí listy i mladými výhony zimostrázu.

Napadení se projevuje pavučinkami uvnitř keřů, zelenými housenkami s černými pruhy, drobným trusem a následným hnědnutím rostlin. Pokud není napadení včas odhaleno a ošetřeno, mohou být keře během několika týdnů zcela zničeny.

Se stejným problémem se v současnosti potýkají města, obce i soukromé zahrady po celé České republice. Mnoho vlastníků proto od pěstování zimostrázů postupně ustupuje a nahrazuje je odolnějšími druhy.

Ani Příbor není výjimkou. Odstraněné zimostrázy budou postupně nahrazeny dřínem obecným (Cornus mas) a svídou krvavou 'Kelseyi' (Cornus sericea 'Kelseyi'). Tyto dřeviny nejsou zavíječem napadány, lépe odolávají současným klimatickým podmínkám a zároveň přinesou do Piaristických zahrad novou estetickou hodnotu – atraktivní kvetení, zajímavé plody i proměnlivý vzhled během jednotlivých ročních období.

Prosíme návštěvníky o pochopení během probíhajících prací. Věříme, že díky postupné obnově si piaristické zahrady zachovají svůj jedinečný charakter a zůstanou příjemným místem pro odpočinek i v dalších letech.

Výskyt newcastleské choroby

Vážení občané, obracíme se na Vás v souvislosti s potvrzením nebezpečné nákazy – newcastleské choroby v chovu ptáků chovaných v zajetí na území obce Lichnov a části obce Kopřivnice - Lubina v okrese Nový Jičín, neboť území Vaší obce se nachází v blízkosti některého z těchto ohnisek.

v blízkosti některého z těchto ohnisek.

Na základě úhynu slepic v drobnochovech bylo provedeno laboratorní vyšetření, kdy byla laboratorně potvrzena nákaza – newcastleská choroba. KVS SVS pro MS kraj provedla ve dnech 30.07. a 04.08.2026 likvidaci ohnisek a utratila všechny živé ptáky v ohniscích.

Doporučení Státní veterinární správy:

Chovatelům drůbeže a jiných ptáků chovaných v zajetí se doporučuje důsledné dodržování opatření biologické bezpečnosti ve svých chovech, spočívající zejména v ochraně chovaných ptáků před kontaktem s volně žijícími ptáky, kteří jsou nejčastějším zdrojem nákazy pro chované ptáky.

V následujících 30 dnech se doporučuje vypouštět chované ptáky pouze do ohraničených venkovních prostor/výběhů a zabránit kontaktu s volně žijícími ptáky.

Krmivo a napájecí vodu určenou pro chované ptáky umístit do budov, popř. pod přístřešky, aby nedošlo k jejich kontaminaci trusem volně žijícího ptactva.

V případě, že chovatelé zjistí zvýšené úhyny chovaných ptáků, změny ve zdravotním stavu nebo změny v produkci vajec chovaných ptáků, je třeba, aby tyto skutečnosti neprodleně oznámili KVS SVS pro MS kraj – tel: 596781911, 720 995 203.

Dále bychom Vás chtěli informovat, abyste v případě nálezu zvýšených úhynů u volně žijících ptáků ve Vaší obci nebo v její blízkosti rovněž neprodleně informovali KVS SVS pro MS kraj – tel: 596781911, 720 995 203 a jednali pouze podle jejího pokynu.

Na člověka se tato nemoc nepřenáší.

V příloze naleznete informační leták k newcastleské chorobě.

Kruhový objezd u Hukvaldské se ve čtvrtek otevře. Další omezení ale pokračují

Od čtvrtka 6. srpna 2026 bude znovu otevřeno napojení Hukvaldské ulice na kruhový objezd u Exitu 33 dálnice D48. Řidiči tak budou moci opět projet z kruhového objezdu na Hukvaldskou ulici i v opačném směru. Oprava vnitřního prstence kruhového objezdu byla dokončena dříve, než se původně předpokládalo.

Otevření kruhového objezdu však neznamená konec všech dopravních omezení. Rekonstrukce Místecké a Jičínské ulice nadále pokračuje.

Po Místecké pouze směrem do centra

Místecká ulice zůstává v opravovaném úseku jednosměrná. Projet je možné od kruhového objezdu u Exitu 33 směrem do centra Příbora, a to až za železniční přejezd ke křižovatce ulic Místecká, Juráňova a Smetanova.

Jednoduše řečeno:

Od kruhového objezdu do centra – ANO.
Z centra ke kruhovému objezdu – NE.

Řidiči jedoucí z centra směrem ke kruhovému objezdu, na Hukvaldy nebo k Exitu 33 musí nadále využít vyznačenou objízdnou trasu. Ta vede přes ulice Ostravskou, Lidickou, Komenského a Frenštátskou, dále po silnici I/58 přes Lubinu a přes Hájovský Dvůr.

Prakticky to znamená, že z Hukvaldské se přes kruhový objezd a Místeckou do centra dostanete, ale při cestě z centra na Hukvaldy nelze po Místecké ke kruhovému objezdu projet.

Jičínská zůstává úplně uzavřena

Beze změny pokračuje také úplná uzavírka Jičínské ulice, a to v úseku od kruhového objezdu u Svarmetalu po křižovatku s Lidickou ulicí. Do opravovaného úseku mohou vjíždět pouze vozidla stavby.

Objízdná trasa vede obousměrně přes ulice Komenského, Frenštátskou, Čs. armády a Štramberskou a dále po silnici I/58.

Proč jsou na mapě dvě etapy?

Situační výkres zobrazuje dvě etapy opravy Místecké ulice. Během jednotlivých etap se stavební práce přesunou z jedné poloviny vozovky na druhou. Jednosměrný průjezd od kruhového objezdu směrem do centra však zůstane zachován.

Podle zveřejněného harmonogramu mají práce na Místecké a Jičínské ulici pokračovat do 11. října 2026. Řidiči by proto měli i nadále sledovat dočasné dopravní značení.

Důležité dopravní omezení na Hájově

Od pondělí 17. srpna do 30. listopadu 2026 budou v místní části Hájov probíhat stavební práce v rámci akce „Novostavba chodníků a kanalizace v k. ú. Hájov, Příbor“. Z tohoto důvodu dojde k částečné uzavírce silnice III/04806 a části místní komunikace u domu č. p. 55.
Doprava bude zachována, provoz však bude po celou dobu stavby řízen semafory.
Objízdná trasa není stanovena.

Upozornění na dočasnou změnu provozu piaristického kláštera

Vážení návštěvníci, z důvodu čerpání dovolené bude piaristický klášter v Příboře v termínu od 3. do 14. srpna 2026, kromě sobot, uzavřen.

Provozní doba v tomto období:
Pondělí–pátek: zavřeno
Sobota: 9:00–17:00 hodin (otevřeno)
Neděle: zavřeno

CETRAT - Muzeum tradičních technologií ani Městská knihovna Příbor nejsou tímto omezením dotčeny a fungují ve svém běžném režimu.

✨🌈 Duhový dům pro děti – Montessori dětská skupina Příbor 🌈✨

🏡 Den otevřených dveří
📅 30. 7. 2026
🕘 9:00–17:00 hodin
📍 Jičínská 52, Příbor
👨‍👩‍👧‍👦 Přijďte společně s dětmi objevit, co Duhový dům nabízí. 💛 Na bezplatné návštěvě vás seznámí nejen s dětskou skupinou, 🧸 jejím denním rytmem ⏰, ale také s pečlivě připraveným Montessori prostředím. 🌿
☕ V příjemné a klidné atmosféře si popovídáte o vzájemných představách, získáte odpovědi na všechny své otázky 💬 a dozvíte se vše, co vás zajímá. 😊
https://www.duhovydum.cz/