Tatra: Rodinné stříbro, které se rádo ušpiní

V záběrech z ukrajinských bojišť se pravidelně objevují vojenské vozy povědomé konstrukce. Před deseti lety hrozil značce Tatra krach, s novými vlastníky ale povstala z mrtvých a v nové éře vyrobila už 10 000 vozů. Mimo jiné díky současnému dění ve světě, které automobilce pomáhá budovat renomé, jímž se málokterá česká firma může pyšnit.

„Je to model Phoenix, osmikolka, sklápěč. Převodovka je automatická a řadí velice rychle, jako v autě,“ seznamuje mě ředitel marketingu Kamil Košťál s nákladním autem pro převoz těžkého materiálu, do jehož vysoko položené kabiny jsem se vysoukal.

Vůz patří do flotily testovacích aut, která společnost Tatra Trucks půjčuje zákazníkům na vyzkoušení do jejich prostředí nebo je v nich vozí na proslulém testovacím polygonu v areálu kopřivnického závodu. Nic prý nezabírá na potenciálního kupce lépe.

A když přece jen váhá, přesvědčí jej návštěva loni otevřeného Muzea nákladních automobilů Tatra, kde se seznámí s historií automobilky, po Peugeotu druhé nejstarší na světě.

„Když ho dostaneme do rukou, je ztracen,“ říká s nadsázkou generální ředitel společnosti Pavel Lazar, sám velký milovník veteránů.

Tatra vyrábí vozy víc než 170 let, ovšem je pravda, že první desítky let to byly vozy tažené koňmi, neboť právě za tímto účelem firmu založil kopřivnický rodák Ignác Šustala. Zhotovení prvního automobilu NW Präsident v roce 1897 se nedožil, Tatra ale od té doby pokračuje v rozepsaném příběhu.

Nákladní automobily postupně převážily nad těmi osobními, jejichž produkce zanikla na konci 90. let minulého století.

Kamil Košťál už startuje. Testovací kolos se sklápěčkou se hbitě rozjede z parkoviště, a než se napojí na okružní silnici po obvodu polygonu, řidič se důkladně rozhlédne, zda se zprava neřítí jiný vůz. V areálu, jenž na 60 hektarech nabízí 22 kilometrů speciálních vozovek a pět čtverečních kilometrů odstavných ploch, je totiž stále živo.

„Každý výrobce nákladních aut je musí povinně zajet. U civilních provedení 90 kilometrů, u vojenských 140,“ podotýká.

Členitý areál vybudovaný před více než padesáti lety se skládá z terénní lesní části a pak silniční, jejíž součástí jsou dlážděné či kamenité povrchy, a dokonce vodní příkop.

Rakety na známých podvozcích

„Čím více náprav, tím snadněji projedeme. Každé kolo se vychyluje samostatně,“ vyzdvihuje Kamil Košťál přednosti osmi kol, a především unikátní tatrovácké konstrukce podvozku, která je jejím největším klenotem a hlavní konkurenční výhodou.

Ať už jsou kabiny či nástavby jakékoli, z vlastní výroby či dodané externími firmami, stojí na podobném základu. Příští rok to bude sto let, kdy jej uvedl v život legendární konstruktér Hans Ledwinka. Podvozek tvoří centrální nosná roura, k níž jsou všechna kola připevněna nezávisle.

Automobilka své produkty vyváží do více než padesáti zemí světa. Tím nejtvrdším nasazením ale v současnosti procházejí jen několik stovek kilometrů na východ.

„Nemám žádnou radost z konfliktu, to rozhodně ne, ale na druhou stranu cítím určitou satisfakci za práci, kterou tady děláme,“ odpovídá generální ředitel Pavel Lazar na otázku, s jakými pocity sleduje záběry vojenských tater ve službách ukrajinské armády.

Zatímco kabiny i nástavby armádních speciálů mohou být různé a mnohdy na nich logo Tatry chybí, typická konstrukce podvozku se nezapře.

„Považuju ho za naše rodinné stříbro. Poprvé byl použit na osobní Tatře 11 v roce 1923 a stále je to podvozek, který skýtá velké užitné vlastnosti i prostor pro další inovace,“ domnívá se šestapadesátiletý šéf automobilky, jejíž podíl vyrobených civilních a vojenských aut je přibližně stejný.

Loni činil dohromady 1268 vozů. Kromě toho působí v průmyslovém areálu samostatná společnost Tatra Defence Vehicle, která na zakázku vyrábí obrněná vozidla Pandur a Titus.

Spolupráce s ukrajinskou armádou je dlouhodobá. Pavla Lazara potěšilo, že při velké vojenské přehlídce, která se konala loni v Kyjevě k výročí 30 let nezávislosti země, jelo v popředí i několik českých vozů.

„V minulých letech jsme s naším ukrajinským partnerem připravili několik projektů na podvozky pro jejich speciální zbraňové systémy včetně těch, které nejspíš potopily křižník Moskva,“ přibližuje stopy, které Tatra zanechává na bojišti.

Výběrová řízení na vojenskou techniku se chystají měsíce i roky, takže je předčasné říct, jak se konflikt projeví v podnikání, ovšem poptávku po vojenských vozech to téměř jistě zvýší.

Pavel Lazar může prozradit, že co se týče zakázek pro českou armádu, jedná se o kontrakt na 209 valníkových vozidel, na nějž by mělo napřesrok navázat 80 hákových nakladačů pro převoz kontejnerů.

Poptává 500 zaměstnanců

Ještě před válkou na Ukrajině se Tatře podařilo ve spolupráci s nizozemskou firmou DAF uspět ve významné veřejné soutěži.

„V tomto roce začínáme plnit kontrakt na 876 logistických vozidel pro belgickou armádu. Předpokládám, že je dodáme během tří let. Letos jsme začali stavbou deseti prototypů, které v Belgii procházejí zkouškami. Společně s kontraktem pro německé civilní a vojenské hasiče to považuju za průlom, který nám otevře vrátka do armád zemí NATO,“ věří generální ředitel.

Do čela společnosti nastoupil v polovině roku 2019, kdy už měla za sebou šestiletou ozdravnou kúru, kterou jí dopřáli noví vlastníci.

Po dekádě úpadku, kdy si Tatru přehazovali zahraniční majitelé, ji v exekuční dražbě získaly české společnosti Czechoslovak Group Jaroslava Strnada a Promet Group Reného Matery.

Pavel Lazar dění sledoval zblízka, neboť před nástupem do Tatry řídil osm let společnost Tawesco, výrobce lisovacího nářadí, kovových výlisků a svařenců, která sídlí ve stejném areálu jako Tatra, bývala jednou z jejích divizí a v současnosti významným dodavatelem. Už od roku 2011 je navíc součástí Promet Group, tedy nynějšího spoluvlastníka Tatry.

Špatná finanční kondice automobilky hrozila jejím úplným krachem. Pavel Lazar se v pozici generálního ředitele Tawesca dokonce uchýlil k tomu, že tehdy už nevymahatelné pohledávky vůči Tatře řešil tím, že nakoupil asi dvacet jejích vozidel.

„Pohledávky jsem tím snížil asi o 60 milionů korun, umožnilo mi to Tatru asi na tři měsíce nadále podporovat, auta jsme navíc dokázali asi do dvou měsíců prodat,“ vzpomíná.

Společně s René Materou se pak shodli na tom, že má-li automobilka přežít, musí do ní Promet Group vstoupit. Zmrtvýchvstání, které nastalo, podle něj vůbec není silné slovo.

Dobré ekonomické výsledky posledních let i aktuální poptávka po vojenských vozech vedla k aktuální náborové kampani „Tatra hledá 500 zaměstnanců“.

Mezi nabízené benefity patří mimo jiné náborový příspěvek 40 000 Kč, který obdrží po dvou letech noví pracovníci na výrobních pozicích. Už nyní podnik dává práci zhruba 1300 lidem, dalších 600 pak zaměstnává dceřiná firma Tatra Metalurgie.

„Do Tatry nás lákali už na učilišti. Posílali nás sem na brigády, měli jsme možnost si přivydělat,“ svěřuje se třiadvacetiletý Jaroslav Šmigura, s nímž jsem se dal do řeči v montážní hale. Vyučil se karosářem, v automobilce pracuje dva roky.

„Mám to blízko z domu, nemusím vstávat brzy a je to Tatra, má to jméno,“ pochvaluje si kopřivnický rodák, jehož strýc a bratranec tu rovněž pracovali.

Všechno pozapínáte a jede to

V Kopřivnici, která má 21 000 obyvatel, je docela běžné, že v Tatře pracují celé rodiny napříč generacemi. Patriotismus tu funguje a průměrná délka zaměstnaneckého poměru činí úctyhodných patnáct let.

„Vyučil jsem se automechanikem v roce 1972 přímo pro Tatru a nastoupil jsem na montáž podvozků,“ říká už zasloužilý zaměstnanec, osmašedesátiletý Jan Hykel.

„Dělal tu brácha, ségra ještě dokonce na šestsettrojkách (osobní Tatra 603),“ dokládá věrnost firmě.

Během let zažil různé éry, různé majitele, stoupající i klesající prodej, ale když má vybrat tu nejlepší dobu, dlouho nepřemýšlí: „Myslím, že nejlepší je to teď.“

Generální ředitel Pavel Lazar se podle svých slov s tatrou poprvé potkal při výletu se základní školou do Kopřivnice a návštěvě muzea. S její technikou se poté blíže seznámil při praxi v oboru mechanik-opravář silničních motorových vozidel.

„Musím ale říct, že jsem chtěl opravovat osobní, ne nákladní vozidla.“

Kroky, které noví vlastníci podnikli pro oživení automobilky, doplňuje Pavel Lazar svým vlastním heslem, že tatra musí být předmětem touhy.

„Akcionáři se mi nejdřív smáli, že je to možné tak u ferrari, ale ne u užitkových vozidel. Teď už si to podle mě nemyslí. Když náš vůz předvedeme komukoli, tak získá přesvědčení, že je v něčem výjimečný,“ domnívá se.

Pokud pomineme velké, především vojenské či hasičské zakázky, pak jsou doménou firmy „kusovky“, auta na míru pro specifické požadavky zákazníků.

Unikátním kouskem na přání byl například přes 25 metrů dlouhý, v historii firmy vůbec nejdelší vůz pro převoz závitových tyčí, jenž od loňska slouží v hutnické firmě Liberty Ostrava.

Podle marketingového ředitele Kamila Košťála se auta z Kopřivnice nejlépe osvědčí v dolech, lomech nebo třeba při těžbě dřeva. „Pokud zakládáte stavbu, dálnici, developerský projekt a nemáte tam cestu, je tatra v tu chvíli vynikající. Pokud už jste stavbu rozjeli a cestu uválcovali, tak už naše auto nepotřebujete,“ podotýká zástupce firmy, která dvě třetiny produkce vyváží za hranice.

„V některých zemích ji ještě moc neznají a musejí nejdřív pochopit, co dovede,“ říká jedenapadesátiletý Zbyněk Řeha, zástupce vedoucího diagnostiky. Nedávno se vrátil z bosenského Sarajeva, kde byl na předváděčce dvou náklaďáků pro lesníky.

„Asi hodinu a půl jsme šli pěšky do kopce a oni nám ukazovali, kde by se mělo druhý den jezdit. Říkal jsem si, že to nic není, jen sem tam bláto. Druhý den ale z kopce pustili vodu, všechno bylo mazlavé a oni si možná mysleli, že to nevyjedeme,“ líčí zkušený pracovník, jenž s tatrovkami procestoval svět.

„Když jsem viděl konkurenční auto, jak to vyjelo, řekl jsem si, že to zvládnu taky. Korbu jsem měl naloženou hlínou a ještě mě schválně zastavili v polovině kopce, jestli se na tom blátě rozjedu, nebo ne.“

A jak to dopadlo? „Tož pozapínal jsem všechno, co tatra má, a jelo to,“ s úsměvem popisuje zaměstnanec, jenž se nijak neliší od spousty jiných v tom, že pochází přímo z Kopřivnice a v Tatře pracuje už od vyučení. Tak jako jeho děda, otec, matka, syn i dcera.

Zdroj: www.novinky.cz
Foto: Jiří Jurečka

Mobilní odběr krve se v září vrátí do Příbora

Darovat krev a pomoci zachraňovat lidské životy budou moci obyvatelé Příbora i okolí přímo ve svém městě. Mobilní odběr krve se uskuteční v úterý 15. září 2026 od 8.00 do 11.00 hodin v Kulturním domě Příbor.

Odběr pořádá Nemocnice AGEL Nový Jičín ve spolupráci s AGEL Transfuzní službou. Zájemci mohou darovat krev a přispět tak k zajištění dostatečných zásob pro pacienty, kteří krev a její složky potřebují při léčbě, operacích, úrazech nebo dalších závažných zdravotních stavech.

„Darování krve je jednoduchý způsob, jak může každý z nás pomoci druhému člověku. Nikdy nevíme, kdy bude krev potřebovat někdo z našich blízkých – nebo my sami. Proto jsme rádi, že mobilní odběr přijíždí přímo do Příbora a lidé nemusí za dárcovstvím cestovat do nemocnice,“ uvedl Rostislav Michálek, tajemník Městského úřadu Příbor.

Akce je vhodnou příležitostí také pro prvodárce, kteří se k darování krve teprve odhodlávají. Právě pro ně může být mobilní odběr příjemným prvním krokem. Darování přitom zabere jen část dopoledne, ale jeho význam může být pro příjemce zásadní.

Registrace na odběr je nutná. Zájemci, kteří chtějí 15. září krev darovat, by si proto měli své místo předem rezervovat.

Darujte krev – možná právě váš dar pomůže zachránit život.

Mobilní odběr krve v Příboře
Kdy: úterý 15. září 2026
Čas: 8.00–11.00 hodin
Kde: Kulturní dům Příbor
Pořadatel: Nemocnice AGEL Nový Jičín a AGEL Transfuzní služba
Registrace: nutná

Město Příbor rozšiřuje elektronické služby. Aktualizaci žádosti o obecní byt lze nově vyřídit online

Město Příbor pokračuje v rozšiřování elektronických služeb pro veřejnost. Od srpna 2026 mohou občané nově využívat elektronický formulář pro aktualizaci žádosti o přidělení obecního bytu do nájmu, a to prostřednictvím Portálu občana.

Žádost o pronájem obecního bytu musí být ze strany žadatele každoročně potvrzena a aktualizována, aby její údaje odpovídaly skutečnému stavu. Žadatel je zároveň povinen oznámit každou změnu rozhodných skutečností, které mají vliv na posouzení jeho žádosti.

Aktualizaci je nutné provést nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku. Pokud žadatel svou žádost v této lhůtě neaktualizuje, bude jeho žádost z nezávazné evidence vyřazena.

„Nová služba umožňuje podat aktualizaci jednoduše a pohodlně online, bez nutnosti osobní návštěvy úřadu. Elektronický formulář je dostupný nepřetržitě a žadatele přehledně provede jednotlivými kroky podání,“ uvedl Michal Rek, vedoucí odboru bytového a nebytového fondu.

Zavedení elektronické aktualizace žádostí o obecní byty je dalším konkrétním krokem města Příbora v oblasti digitalizace veřejné správy. Cílem je nabídnout občanům dostupnější a pohodlnější způsob vyřizování jejich záležitostí, současně zjednodušit administrativu a zefektivnit práci úřadu.

„Elektronický formulář naleznou občané po přihlášení do Portálu občana v sekci Životní situace – Žádosti a povolení. Možnost podat aktualizaci žádosti o obecní byt v listinné podobě na příslušném odboru či podatelně městského úřadu zůstává i nadále zachována,“ doplnil Michal Rek.

Nová služba tak přináší žadatelům o obecní byty větší komfort a zároveň představuje další krok směrem k moderní, efektivní a občanům dostupné veřejné správě.

Odstávka pitné vody 21. srpna 2026 - SMVAK

Datum	Plánované ukončení orientačně	Číslo	Obec	Předběžná lokalizace poruchy	Dotčená oblast	Způsob náhradního zásobování	Typ poruchy
19.08.2026	21.08.2026 13:00	125546	Příbor, Příbor	Příbor, ul. Lomená 1292 - porucha na uzávěru přípojky	část ul. Lomená - dle mapové přílohy	Umožněno předzásobení	Ověřená

Dopravní omezení na Prchalově během Prchalovských dožínek 29.08.2026

V sobotu 29. srpna 2026 se na Prchalově uskuteční akce Prchalovské dožínky 2026. V souvislosti s jejím konáním bude na místní komunikaci parc. č. 222/1 v katastrálním území Prchalov dočasně upraven provoz.

Z důvodu zajištění bezpečnosti návštěvníků, účastníků průvodu i ostatních účastníků silničního provozu bude z obou směrů umístěno přechodné dopravní značení „Chodci“ a „Nejvyšší povolená rychlost 30 km/h“.

Podle potřeby a pokynů pořadatelů může být provoz na komunikaci dočasně zastaven, zejména při najíždění na hlavní komunikaci a při otáčení techniky. Řidiče proto žádáme o zvýšenou opatrnost, respektování dopravního značení a pokynů pořadatelů.

Dopravní omezení se týká 29. srpna 2026 a souvisí výhradně s konáním Prchalovských dožínek.

Dopravní omezení na Prchalově během Prchalovských dožínek 29.08.2026

Informace pro cestující: Některé autobusové spoje dopravce Z-Group bus nejsou vypravovány

Koordinátor ODIS informoval město Příbor o aktuálních provozních komplikacích v regionální autobusové dopravě.

Dopravce Z-Group bus a.s., provozovna Kopřivnice, se v současné době potýká s provozními problémy, které mají za následek nevypravení některých autobusových spojů. Situace je evidována od začátku týdne a její rozsah se může každý den měnit podle aktuálních provozních podmínek.

Koordinátor ODIS společně s dopravcem průběžně sleduje vývoj situace a přijímá opatření ke zmírnění dopadů na cestující.

Doporučujeme cestujícím, aby si před cestou ověřili aktuální stav spojů. Přehled nevypravených autobusových spojů a další aktuální informace jsou průběžně zveřejňovány na webových stránkách společnosti KODIS.

Děkujeme za pochopení a omlouváme se za případné komplikace při cestování.

Piaristické zahrady procházejí obnovou. Odumřelé zimostrázy nahradí odolnější dřeviny

Piaristické zahrady patří k nejzelenějším a nejoblíbenějším místům v centru Příbora. Jsou vyhledávaným prostorem pro odpočinek, relaxaci i krátké zastavení uprostřed města.

V těchto dnech začíná odstraňování odumřelých zimostrázů (buxusů), které byly vysazeny při revitalizaci zahrad v roce 2015. Důvodem jejich postupného odumírání je především zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis), invazní druh motýla, jehož housenky se živí listy i mladými výhony zimostrázu.

Napadení se projevuje pavučinkami uvnitř keřů, zelenými housenkami s černými pruhy, drobným trusem a následným hnědnutím rostlin. Pokud není napadení včas odhaleno a ošetřeno, mohou být keře během několika týdnů zcela zničeny.

Se stejným problémem se v současnosti potýkají města, obce i soukromé zahrady po celé České republice. Mnoho vlastníků proto od pěstování zimostrázů postupně ustupuje a nahrazuje je odolnějšími druhy.

Ani Příbor není výjimkou. Odstraněné zimostrázy budou postupně nahrazeny dřínem obecným (Cornus mas) a svídou krvavou 'Kelseyi' (Cornus sericea 'Kelseyi'). Tyto dřeviny nejsou zavíječem napadány, lépe odolávají současným klimatickým podmínkám a zároveň přinesou do Piaristických zahrad novou estetickou hodnotu – atraktivní kvetení, zajímavé plody i proměnlivý vzhled během jednotlivých ročních období.

Prosíme návštěvníky o pochopení během probíhajících prací. Věříme, že díky postupné obnově si piaristické zahrady zachovají svůj jedinečný charakter a zůstanou příjemným místem pro odpočinek i v dalších letech.