Tatra: Rodinné stříbro, které se rádo ušpiní

V záběrech z ukrajinských bojišť se pravidelně objevují vojenské vozy povědomé konstrukce. Před deseti lety hrozil značce Tatra krach, s novými vlastníky ale povstala z mrtvých a v nové éře vyrobila už 10 000 vozů. Mimo jiné díky současnému dění ve světě, které automobilce pomáhá budovat renomé, jímž se málokterá česká firma může pyšnit.

„Je to model Phoenix, osmikolka, sklápěč. Převodovka je automatická a řadí velice rychle, jako v autě,“ seznamuje mě ředitel marketingu Kamil Košťál s nákladním autem pro převoz těžkého materiálu, do jehož vysoko položené kabiny jsem se vysoukal.

Vůz patří do flotily testovacích aut, která společnost Tatra Trucks půjčuje zákazníkům na vyzkoušení do jejich prostředí nebo je v nich vozí na proslulém testovacím polygonu v areálu kopřivnického závodu. Nic prý nezabírá na potenciálního kupce lépe.

A když přece jen váhá, přesvědčí jej návštěva loni otevřeného Muzea nákladních automobilů Tatra, kde se seznámí s historií automobilky, po Peugeotu druhé nejstarší na světě.

„Když ho dostaneme do rukou, je ztracen,“ říká s nadsázkou generální ředitel společnosti Pavel Lazar, sám velký milovník veteránů.

Tatra vyrábí vozy víc než 170 let, ovšem je pravda, že první desítky let to byly vozy tažené koňmi, neboť právě za tímto účelem firmu založil kopřivnický rodák Ignác Šustala. Zhotovení prvního automobilu NW Präsident v roce 1897 se nedožil, Tatra ale od té doby pokračuje v rozepsaném příběhu.

Nákladní automobily postupně převážily nad těmi osobními, jejichž produkce zanikla na konci 90. let minulého století.

Kamil Košťál už startuje. Testovací kolos se sklápěčkou se hbitě rozjede z parkoviště, a než se napojí na okružní silnici po obvodu polygonu, řidič se důkladně rozhlédne, zda se zprava neřítí jiný vůz. V areálu, jenž na 60 hektarech nabízí 22 kilometrů speciálních vozovek a pět čtverečních kilometrů odstavných ploch, je totiž stále živo.

„Každý výrobce nákladních aut je musí povinně zajet. U civilních provedení 90 kilometrů, u vojenských 140,“ podotýká.

Členitý areál vybudovaný před více než padesáti lety se skládá z terénní lesní části a pak silniční, jejíž součástí jsou dlážděné či kamenité povrchy, a dokonce vodní příkop.

Rakety na známých podvozcích

„Čím více náprav, tím snadněji projedeme. Každé kolo se vychyluje samostatně,“ vyzdvihuje Kamil Košťál přednosti osmi kol, a především unikátní tatrovácké konstrukce podvozku, která je jejím největším klenotem a hlavní konkurenční výhodou.

Ať už jsou kabiny či nástavby jakékoli, z vlastní výroby či dodané externími firmami, stojí na podobném základu. Příští rok to bude sto let, kdy jej uvedl v život legendární konstruktér Hans Ledwinka. Podvozek tvoří centrální nosná roura, k níž jsou všechna kola připevněna nezávisle.

Automobilka své produkty vyváží do více než padesáti zemí světa. Tím nejtvrdším nasazením ale v současnosti procházejí jen několik stovek kilometrů na východ.

„Nemám žádnou radost z konfliktu, to rozhodně ne, ale na druhou stranu cítím určitou satisfakci za práci, kterou tady děláme,“ odpovídá generální ředitel Pavel Lazar na otázku, s jakými pocity sleduje záběry vojenských tater ve službách ukrajinské armády.

Zatímco kabiny i nástavby armádních speciálů mohou být různé a mnohdy na nich logo Tatry chybí, typická konstrukce podvozku se nezapře.

„Považuju ho za naše rodinné stříbro. Poprvé byl použit na osobní Tatře 11 v roce 1923 a stále je to podvozek, který skýtá velké užitné vlastnosti i prostor pro další inovace,“ domnívá se šestapadesátiletý šéf automobilky, jejíž podíl vyrobených civilních a vojenských aut je přibližně stejný.

Loni činil dohromady 1268 vozů. Kromě toho působí v průmyslovém areálu samostatná společnost Tatra Defence Vehicle, která na zakázku vyrábí obrněná vozidla Pandur a Titus.

Spolupráce s ukrajinskou armádou je dlouhodobá. Pavla Lazara potěšilo, že při velké vojenské přehlídce, která se konala loni v Kyjevě k výročí 30 let nezávislosti země, jelo v popředí i několik českých vozů.

„V minulých letech jsme s naším ukrajinským partnerem připravili několik projektů na podvozky pro jejich speciální zbraňové systémy včetně těch, které nejspíš potopily křižník Moskva,“ přibližuje stopy, které Tatra zanechává na bojišti.

Výběrová řízení na vojenskou techniku se chystají měsíce i roky, takže je předčasné říct, jak se konflikt projeví v podnikání, ovšem poptávku po vojenských vozech to téměř jistě zvýší.

Pavel Lazar může prozradit, že co se týče zakázek pro českou armádu, jedná se o kontrakt na 209 valníkových vozidel, na nějž by mělo napřesrok navázat 80 hákových nakladačů pro převoz kontejnerů.

Poptává 500 zaměstnanců

Ještě před válkou na Ukrajině se Tatře podařilo ve spolupráci s nizozemskou firmou DAF uspět ve významné veřejné soutěži.

„V tomto roce začínáme plnit kontrakt na 876 logistických vozidel pro belgickou armádu. Předpokládám, že je dodáme během tří let. Letos jsme začali stavbou deseti prototypů, které v Belgii procházejí zkouškami. Společně s kontraktem pro německé civilní a vojenské hasiče to považuju za průlom, který nám otevře vrátka do armád zemí NATO,“ věří generální ředitel.

Do čela společnosti nastoupil v polovině roku 2019, kdy už měla za sebou šestiletou ozdravnou kúru, kterou jí dopřáli noví vlastníci.

Po dekádě úpadku, kdy si Tatru přehazovali zahraniční majitelé, ji v exekuční dražbě získaly české společnosti Czechoslovak Group Jaroslava Strnada a Promet Group Reného Matery.

Pavel Lazar dění sledoval zblízka, neboť před nástupem do Tatry řídil osm let společnost Tawesco, výrobce lisovacího nářadí, kovových výlisků a svařenců, která sídlí ve stejném areálu jako Tatra, bývala jednou z jejích divizí a v současnosti významným dodavatelem. Už od roku 2011 je navíc součástí Promet Group, tedy nynějšího spoluvlastníka Tatry.

Špatná finanční kondice automobilky hrozila jejím úplným krachem. Pavel Lazar se v pozici generálního ředitele Tawesca dokonce uchýlil k tomu, že tehdy už nevymahatelné pohledávky vůči Tatře řešil tím, že nakoupil asi dvacet jejích vozidel.

„Pohledávky jsem tím snížil asi o 60 milionů korun, umožnilo mi to Tatru asi na tři měsíce nadále podporovat, auta jsme navíc dokázali asi do dvou měsíců prodat,“ vzpomíná.

Společně s René Materou se pak shodli na tom, že má-li automobilka přežít, musí do ní Promet Group vstoupit. Zmrtvýchvstání, které nastalo, podle něj vůbec není silné slovo.

Dobré ekonomické výsledky posledních let i aktuální poptávka po vojenských vozech vedla k aktuální náborové kampani „Tatra hledá 500 zaměstnanců“.

Mezi nabízené benefity patří mimo jiné náborový příspěvek 40 000 Kč, který obdrží po dvou letech noví pracovníci na výrobních pozicích. Už nyní podnik dává práci zhruba 1300 lidem, dalších 600 pak zaměstnává dceřiná firma Tatra Metalurgie.

„Do Tatry nás lákali už na učilišti. Posílali nás sem na brigády, měli jsme možnost si přivydělat,“ svěřuje se třiadvacetiletý Jaroslav Šmigura, s nímž jsem se dal do řeči v montážní hale. Vyučil se karosářem, v automobilce pracuje dva roky.

„Mám to blízko z domu, nemusím vstávat brzy a je to Tatra, má to jméno,“ pochvaluje si kopřivnický rodák, jehož strýc a bratranec tu rovněž pracovali.

Všechno pozapínáte a jede to

V Kopřivnici, která má 21 000 obyvatel, je docela běžné, že v Tatře pracují celé rodiny napříč generacemi. Patriotismus tu funguje a průměrná délka zaměstnaneckého poměru činí úctyhodných patnáct let.

„Vyučil jsem se automechanikem v roce 1972 přímo pro Tatru a nastoupil jsem na montáž podvozků,“ říká už zasloužilý zaměstnanec, osmašedesátiletý Jan Hykel.

„Dělal tu brácha, ségra ještě dokonce na šestsettrojkách (osobní Tatra 603),“ dokládá věrnost firmě.

Během let zažil různé éry, různé majitele, stoupající i klesající prodej, ale když má vybrat tu nejlepší dobu, dlouho nepřemýšlí: „Myslím, že nejlepší je to teď.“

Generální ředitel Pavel Lazar se podle svých slov s tatrou poprvé potkal při výletu se základní školou do Kopřivnice a návštěvě muzea. S její technikou se poté blíže seznámil při praxi v oboru mechanik-opravář silničních motorových vozidel.

„Musím ale říct, že jsem chtěl opravovat osobní, ne nákladní vozidla.“

Kroky, které noví vlastníci podnikli pro oživení automobilky, doplňuje Pavel Lazar svým vlastním heslem, že tatra musí být předmětem touhy.

„Akcionáři se mi nejdřív smáli, že je to možné tak u ferrari, ale ne u užitkových vozidel. Teď už si to podle mě nemyslí. Když náš vůz předvedeme komukoli, tak získá přesvědčení, že je v něčem výjimečný,“ domnívá se.

Pokud pomineme velké, především vojenské či hasičské zakázky, pak jsou doménou firmy „kusovky“, auta na míru pro specifické požadavky zákazníků.

Unikátním kouskem na přání byl například přes 25 metrů dlouhý, v historii firmy vůbec nejdelší vůz pro převoz závitových tyčí, jenž od loňska slouží v hutnické firmě Liberty Ostrava.

Podle marketingového ředitele Kamila Košťála se auta z Kopřivnice nejlépe osvědčí v dolech, lomech nebo třeba při těžbě dřeva. „Pokud zakládáte stavbu, dálnici, developerský projekt a nemáte tam cestu, je tatra v tu chvíli vynikající. Pokud už jste stavbu rozjeli a cestu uválcovali, tak už naše auto nepotřebujete,“ podotýká zástupce firmy, která dvě třetiny produkce vyváží za hranice.

„V některých zemích ji ještě moc neznají a musejí nejdřív pochopit, co dovede,“ říká jedenapadesátiletý Zbyněk Řeha, zástupce vedoucího diagnostiky. Nedávno se vrátil z bosenského Sarajeva, kde byl na předváděčce dvou náklaďáků pro lesníky.

„Asi hodinu a půl jsme šli pěšky do kopce a oni nám ukazovali, kde by se mělo druhý den jezdit. Říkal jsem si, že to nic není, jen sem tam bláto. Druhý den ale z kopce pustili vodu, všechno bylo mazlavé a oni si možná mysleli, že to nevyjedeme,“ líčí zkušený pracovník, jenž s tatrovkami procestoval svět.

„Když jsem viděl konkurenční auto, jak to vyjelo, řekl jsem si, že to zvládnu taky. Korbu jsem měl naloženou hlínou a ještě mě schválně zastavili v polovině kopce, jestli se na tom blátě rozjedu, nebo ne.“

A jak to dopadlo? „Tož pozapínal jsem všechno, co tatra má, a jelo to,“ s úsměvem popisuje zaměstnanec, jenž se nijak neliší od spousty jiných v tom, že pochází přímo z Kopřivnice a v Tatře pracuje už od vyučení. Tak jako jeho děda, otec, matka, syn i dcera.

Zdroj: www.novinky.cz
Foto: Jiří Jurečka

Odstávka pitné vody 11. září 2026 - SMVAK

Datum	Plánované ukončení orientačně	Číslo	Obec	Předběžná lokalizace poruchy	Dotčená oblast	Způsob náhradního zásobování	Typ poruchy
10.09.2026	11.09.2026 14:00	125842	Příbor, Příbor	ul. Lidická v areálu vodojemu - porucha na řadu	části ulic: Lidická a Štefanikova dle přiloženého mapového podkladu	Umožněno předzásobení a následně přistavení cisterny	Ověřená

Keňa přímo z Ostravy: v zimě za Indickým oceánem, palmami i africkým safari

Zima, šedivé počasí a krátké dny? Letos může být všechno jinak. Z Ostravy se totiž nově poletí přímo do keňské Mombasy. Bez cesty do Prahy, Vídně nebo Katovic můžete během několika hodin vyměnit středoevropskou zimu za tropické pláže, teplý Indický oceán a jednu z nejkrásnějších částí Afriky.

A právě spojení pohodlného odletu z Ostravy s exotickou Keňou dělá z této novinky jednu z nejzajímavějších možností zimní dovolené.

Z Ostravy rovnou do Mombasy

Letiště Leoše Janáčka Ostrava rozšiřuje nabídku exotických destinací o přímé charterové lety do keňské Mombasy. Lety jsou plánovány každý pátek od 18. prosince 2026 do 29. ledna 2027 a cestující si mohou vybírat pobyty na 7 nebo 14 nocí. Lety pro cestovní kancelář Čedok má operovat společnost Smartwings.

Pro obyvatele Moravskoslezského kraje, severní a střední Moravy je na tom možná nejpříjemnější právě jednoduchost celé cesty. Žádné několikahodinové přesuny na vzdálenější letiště. Dovolená začíná prakticky doma – v Ostravě.

A na jejím konci čeká úplně jiný svět.

Keňa není jen safari. Její pláže vás možná překvapí

Když se řekne Keňa, většina lidí si jako první představí savanu, slony, žirafy nebo lvy.

Jenže keňské pobřeží nabízí také kilometry tropických pláží, palmy, bílý písek a teplé vody Indického oceánu.

V nabídce zájezdů z Ostravy se počítá například s oblíbenými oblastmi Diani Beach, Watamu nebo pobřežím severně od Mombasy, přičemž vybírat lze od dostupnějších hotelů až po prémiové resorty.

Diani Beach – tropická Afrika jako z katalogu

Dlouhá pláž, jemný písek, palmy a tyrkysový oceán. Právě Diani Beach patří mezi oblasti, které si lidé při představě exotické dovolené vybaví možná nejčastěji.

Je to místo pro ty, kteří chtějí hlavně odpočívat, koupat se a užívat si tropickou atmosféru.

A přitom jste stále v Africe.

Jeden den na pláži, druhý třeba mezi slony

Právě to je na Keni mimořádně zajímavé.

Nemusíte si vybírat mezi klasickou dovolenou u moře a poznávacím zájezdem. Obojí lze spojit během jediné cesty.

Část dovolené můžete strávit u Indického oceánu a část věnovat safari. Takovou možnost zmiňuje ve své nabídce také ostravské letiště.

Ráno se probudit v resortu u oceánu a o pár dní později sledovat africkou přírodu přímo tam, kam skutečně patří, je zážitek, který klasická evropská dovolená nabídnout nemůže.

Právě kombinace moře + safari může být hlavním důvodem, proč o Keni přemýšlet i v případě, že jste dosud Afriku jako dovolenkovou destinaci vůbec nezvažovali.

Proč je přímý odlet z Ostravy tak zajímavý?

U exotických dovolených bývá samotná cesta často tou méně příjemnou částí. Cesta autem několik hodin na letiště, parkování, případně nocleh a po návratu další cesta domů.

Odlet z Ostravy tento problém pro velkou část Moravy výrazně zjednodušuje.

Pro někoho z Ostravska, Frýdecko-Místecka, Novojičínska, Opavska nebo dalších částí Moravy může být rozdíl opravdu výrazný.

A právě u rodiny s dětmi nebo u čtrnáctidenní dovolené dokáže možnost začít cestu na regionálním letišti ušetřit nejen čas, ale také spoustu starostí.

Sedm, nebo čtrnáct nocí?

Nové spojení nabízí obě možnosti.

7 nocí může být ideální volbou pro toho, kdo chce během zimy na chvíli uniknout za sluncem, odpočinout si a nechce kvůli tomu vyčerpat velkou část dovolené.

14 nocí naopak dává mnohem více prostoru spojit pobyt u oceánu se safari nebo poznáváním Keni.

A právě u tak vzdálené destinace může delší pobyt dávat velký smysl.

Vánoce v Africe? Proč vlastně ne

První plánovaný odlet připadá na 18. prosince 2026.

To otevírá i docela neobvyklou možnost: vyměnit letos část české zimy za Vánoce nebo přelom roku v tropech.

Místo bundy a čepice plavky.

Místo zamrzlého rána Indický oceán.

A místo pohledu z okna na prosincovou oblohu palmy.

Samozřejmě to nebude dovolená pro každého. Ale právě proto může být nezapomenutelná.

Keňa může být jednou z nejzajímavějších zimních novinek z Ostravy

Přímé spojení Ostravy s Mombasou dává cestovatelům z Moravy možnost dostat se pohodlně k Indickému oceánu bez nutnosti začínat cestu na některém ze vzdálenějších letišť.

A Keňa má proti mnoha klasickým pobytovým destinacím jednu velkou výhodu:

nabízí několik úplně odlišných dovolených v jedné.

Můžete celé dny odpočívat na pláži.

Můžete objevovat Afriku.

Můžete vyrazit na safari.

A můžete si zvolit kombinaci všeho.

Pokud vás možnost zimní dovolené v Keni zaujala, vyplatí se podívat na aktuálně dostupné termíny, hotely a ceny. Ty se samozřejmě mohou podle konkrétního termínu a obsazenosti měnit.

Prakticky v kostce

Kam: Mombasa, Keňa
Odkud: Letiště Leoše Janáčka Ostrava
První plánovaný odlet: 18. prosince 2026
Poslední plánovaný odlet: 29. ledna 2027
Odlety: každý pátek
Délka pobytu: 7 nebo 14 nocí
Organizátor zájezdů: Čedok
Letecká společnost: Smartwings
Co Keňa nabízí: Indický oceán, tropické pláže, resorty, poznávání země a možnost safari.

Údaje o letech vycházejí z informací zveřejněných Letištěm Leoše Janáčka Ostrava. Konkrétní termíny, ceny, dostupnost hotelů a podmínky zájezdů se mohou měnit.

Pozvánka na ukázku Palačovské spojky těsně před jejím zprovozněním

Zveme všechny zájemce o dopravní infrastrukturu na prohlídku unikátní novostavby silnice I/35, která od října propojí Olomoucký, Moravskoslezský a Zlínský kraj, jak je možné vidět v informačním letáku:

Netradiční Palačovská spojka je téměř připravena pro řidiče, ještě před zprovozněním ji však rádi ukážeme veřejnosti.

Den otevřené silnice I/35 proběhne v sobotu 12. 9. 2026 od 10 do 16 hodin přímo na stavbě. Kromě bohatého programu, občerstvení a soutěží pro všechny věkové kategorie se návštěvníci mohou těšit například na fotokoutek nebo ukázku silniční a stavební techniky (viz přiložený plakát).

Těšíme se na vás!

Mgr. Miroslav Mazal

Výluka v úseku Studénka - Veřovice na trati 271 v termínu 7.-10.9.2026

Provozovatel dráhy Správa železnic, s. o., informuje, že v termínu 7.9. - proběhne výluka v úseku Studénka - Veřovice na trati 271 Hranice na Moravě - Bohumín - Chałupki, Veřovice - Mošnov, Ostrava Airport - Studénka. Dopravce České dráhy, a.s. proto musí přistoupit k následujícím opatřením:

Po dobu výluky jsou všechny vlaky nahrazeny náhradní autobusovou dopravou v úseku Studénka - Štramberk / Veřovice a opačně. Náhradní autobusová doprava je organizována dle výlukového jízdního řádu. Vlaky zde neuvedené jedou dle pravidelného jízdního řádu.

Dotčené vlaky jedou v určitým úseku v odlišných časových polohách proti pravidelnému JŘ. Ve výlukovém JŘ jsou tyto časy vyznačeny modře.

Zastávky náhradní autobusové dopravy:

Studénka – autobusová zastávka „Studénka, žel.st.“ (stanoviště č.1)
Sedlnice – autobusová zastávka „Sedlnice, Jednota“
Mošnov, Ostrava Airport – autobusová zastávka „Mošnov, Airport nádraží“ (označník přiléhající k budově)
Skotnice – autobusová zastávka „Skotnice, požární zbrojnice“
Příbor – autobusová zastávka „Příbor, žel.st.“
Kopřivnice zastávka – autobusová zastávka „Kopřivnice, Čs. armády“
Kopřivnice – před staniční budovou
Štramberk – autobusová zastávka “Štramberk, rest. Palárna“
Ženklava – autobusová zastávka “Ženklava, kostel“
Veřovice – před staniční budovou

Upozornění na omezení provozu sběrného dvora a re-use centra

Upozorňujeme občany na dočasné omezení provozu sběrného dvora. V pátek 18. září 2026 bude sběrný dvůr otevřen pouze do 11.00 hodin. V sobotu 19. září 2026 budou sběrný dvůr i Re-use centrum z provozních důvodů uzavřeny.

Upozornění na omezení provozu sběrného dvora a re-use centra

Změny autobusové dopravy v Příboře od 7. září

Od pondělí 7. září do neděle 11. října 2026 budou kvůli pokračujícím uzavírkám v Příboře jezdit některé autobusové linky po objízdných trasách.

Změny se týkají především linek 355 a 621.

Co je důležité vědět?

Dobrou zprávou je, že zastávka Příbor, Tatra bude opět obsluhována na svém běžném místě v Místecké ulici.

Naopak u některých spojů nebudou dočasně obsluhovány zastávky Příbor, u kostela a Příbor, u pošty.

Jako náhradní zastávku mohou cestující využít Příbor, u Volného.

Linka 355

Autobusy linky 355 mezi Frýdkem-Místkem, Příborem a Mošnovem pojedou přes Příbor po upravené trase.

Ve směru na Mošnov nebude autobus zastavovat na zastávce Příbor, u kostela.
Ve směru na Frýdek-Místek nebude obsluhována zastávka Příbor, u pošty.

V obou případech lze využít zastávku Příbor, u Volného.

Linka 621

Také linka 621 pojede kvůli uzavírkám po objízdné trase.

U spojů jedoucích přes Libhošť nebude podle směru jízdy obsluhována zastávka u kostela nebo u pošty. Náhradou je opět zastávka Příbor, u Volného.

Změna se týká také některých zrychlených spojů této linky.