Tatra: Rodinné stříbro, které se rádo ušpiní

V záběrech z ukrajinských bojišť se pravidelně objevují vojenské vozy povědomé konstrukce. Před deseti lety hrozil značce Tatra krach, s novými vlastníky ale povstala z mrtvých a v nové éře vyrobila už 10 000 vozů. Mimo jiné díky současnému dění ve světě, které automobilce pomáhá budovat renomé, jímž se málokterá česká firma může pyšnit.

„Je to model Phoenix, osmikolka, sklápěč. Převodovka je automatická a řadí velice rychle, jako v autě,“ seznamuje mě ředitel marketingu Kamil Košťál s nákladním autem pro převoz těžkého materiálu, do jehož vysoko položené kabiny jsem se vysoukal.

Vůz patří do flotily testovacích aut, která společnost Tatra Trucks půjčuje zákazníkům na vyzkoušení do jejich prostředí nebo je v nich vozí na proslulém testovacím polygonu v areálu kopřivnického závodu. Nic prý nezabírá na potenciálního kupce lépe.

A když přece jen váhá, přesvědčí jej návštěva loni otevřeného Muzea nákladních automobilů Tatra, kde se seznámí s historií automobilky, po Peugeotu druhé nejstarší na světě.

„Když ho dostaneme do rukou, je ztracen,“ říká s nadsázkou generální ředitel společnosti Pavel Lazar, sám velký milovník veteránů.

Tatra vyrábí vozy víc než 170 let, ovšem je pravda, že první desítky let to byly vozy tažené koňmi, neboť právě za tímto účelem firmu založil kopřivnický rodák Ignác Šustala. Zhotovení prvního automobilu NW Präsident v roce 1897 se nedožil, Tatra ale od té doby pokračuje v rozepsaném příběhu.

Nákladní automobily postupně převážily nad těmi osobními, jejichž produkce zanikla na konci 90. let minulého století.

Kamil Košťál už startuje. Testovací kolos se sklápěčkou se hbitě rozjede z parkoviště, a než se napojí na okružní silnici po obvodu polygonu, řidič se důkladně rozhlédne, zda se zprava neřítí jiný vůz. V areálu, jenž na 60 hektarech nabízí 22 kilometrů speciálních vozovek a pět čtverečních kilometrů odstavných ploch, je totiž stále živo.

„Každý výrobce nákladních aut je musí povinně zajet. U civilních provedení 90 kilometrů, u vojenských 140,“ podotýká.

Členitý areál vybudovaný před více než padesáti lety se skládá z terénní lesní části a pak silniční, jejíž součástí jsou dlážděné či kamenité povrchy, a dokonce vodní příkop.

Rakety na známých podvozcích

„Čím více náprav, tím snadněji projedeme. Každé kolo se vychyluje samostatně,“ vyzdvihuje Kamil Košťál přednosti osmi kol, a především unikátní tatrovácké konstrukce podvozku, která je jejím největším klenotem a hlavní konkurenční výhodou.

Ať už jsou kabiny či nástavby jakékoli, z vlastní výroby či dodané externími firmami, stojí na podobném základu. Příští rok to bude sto let, kdy jej uvedl v život legendární konstruktér Hans Ledwinka. Podvozek tvoří centrální nosná roura, k níž jsou všechna kola připevněna nezávisle.

Automobilka své produkty vyváží do více než padesáti zemí světa. Tím nejtvrdším nasazením ale v současnosti procházejí jen několik stovek kilometrů na východ.

„Nemám žádnou radost z konfliktu, to rozhodně ne, ale na druhou stranu cítím určitou satisfakci za práci, kterou tady děláme,“ odpovídá generální ředitel Pavel Lazar na otázku, s jakými pocity sleduje záběry vojenských tater ve službách ukrajinské armády.

Zatímco kabiny i nástavby armádních speciálů mohou být různé a mnohdy na nich logo Tatry chybí, typická konstrukce podvozku se nezapře.

„Považuju ho za naše rodinné stříbro. Poprvé byl použit na osobní Tatře 11 v roce 1923 a stále je to podvozek, který skýtá velké užitné vlastnosti i prostor pro další inovace,“ domnívá se šestapadesátiletý šéf automobilky, jejíž podíl vyrobených civilních a vojenských aut je přibližně stejný.

Loni činil dohromady 1268 vozů. Kromě toho působí v průmyslovém areálu samostatná společnost Tatra Defence Vehicle, která na zakázku vyrábí obrněná vozidla Pandur a Titus.

Spolupráce s ukrajinskou armádou je dlouhodobá. Pavla Lazara potěšilo, že při velké vojenské přehlídce, která se konala loni v Kyjevě k výročí 30 let nezávislosti země, jelo v popředí i několik českých vozů.

„V minulých letech jsme s naším ukrajinským partnerem připravili několik projektů na podvozky pro jejich speciální zbraňové systémy včetně těch, které nejspíš potopily křižník Moskva,“ přibližuje stopy, které Tatra zanechává na bojišti.

Výběrová řízení na vojenskou techniku se chystají měsíce i roky, takže je předčasné říct, jak se konflikt projeví v podnikání, ovšem poptávku po vojenských vozech to téměř jistě zvýší.

Pavel Lazar může prozradit, že co se týče zakázek pro českou armádu, jedná se o kontrakt na 209 valníkových vozidel, na nějž by mělo napřesrok navázat 80 hákových nakladačů pro převoz kontejnerů.

Poptává 500 zaměstnanců

Ještě před válkou na Ukrajině se Tatře podařilo ve spolupráci s nizozemskou firmou DAF uspět ve významné veřejné soutěži.

„V tomto roce začínáme plnit kontrakt na 876 logistických vozidel pro belgickou armádu. Předpokládám, že je dodáme během tří let. Letos jsme začali stavbou deseti prototypů, které v Belgii procházejí zkouškami. Společně s kontraktem pro německé civilní a vojenské hasiče to považuju za průlom, který nám otevře vrátka do armád zemí NATO,“ věří generální ředitel.

Do čela společnosti nastoupil v polovině roku 2019, kdy už měla za sebou šestiletou ozdravnou kúru, kterou jí dopřáli noví vlastníci.

Po dekádě úpadku, kdy si Tatru přehazovali zahraniční majitelé, ji v exekuční dražbě získaly české společnosti Czechoslovak Group Jaroslava Strnada a Promet Group Reného Matery.

Pavel Lazar dění sledoval zblízka, neboť před nástupem do Tatry řídil osm let společnost Tawesco, výrobce lisovacího nářadí, kovových výlisků a svařenců, která sídlí ve stejném areálu jako Tatra, bývala jednou z jejích divizí a v současnosti významným dodavatelem. Už od roku 2011 je navíc součástí Promet Group, tedy nynějšího spoluvlastníka Tatry.

Špatná finanční kondice automobilky hrozila jejím úplným krachem. Pavel Lazar se v pozici generálního ředitele Tawesca dokonce uchýlil k tomu, že tehdy už nevymahatelné pohledávky vůči Tatře řešil tím, že nakoupil asi dvacet jejích vozidel.

„Pohledávky jsem tím snížil asi o 60 milionů korun, umožnilo mi to Tatru asi na tři měsíce nadále podporovat, auta jsme navíc dokázali asi do dvou měsíců prodat,“ vzpomíná.

Společně s René Materou se pak shodli na tom, že má-li automobilka přežít, musí do ní Promet Group vstoupit. Zmrtvýchvstání, které nastalo, podle něj vůbec není silné slovo.

Dobré ekonomické výsledky posledních let i aktuální poptávka po vojenských vozech vedla k aktuální náborové kampani „Tatra hledá 500 zaměstnanců“.

Mezi nabízené benefity patří mimo jiné náborový příspěvek 40 000 Kč, který obdrží po dvou letech noví pracovníci na výrobních pozicích. Už nyní podnik dává práci zhruba 1300 lidem, dalších 600 pak zaměstnává dceřiná firma Tatra Metalurgie.

„Do Tatry nás lákali už na učilišti. Posílali nás sem na brigády, měli jsme možnost si přivydělat,“ svěřuje se třiadvacetiletý Jaroslav Šmigura, s nímž jsem se dal do řeči v montážní hale. Vyučil se karosářem, v automobilce pracuje dva roky.

„Mám to blízko z domu, nemusím vstávat brzy a je to Tatra, má to jméno,“ pochvaluje si kopřivnický rodák, jehož strýc a bratranec tu rovněž pracovali.

Všechno pozapínáte a jede to

V Kopřivnici, která má 21 000 obyvatel, je docela běžné, že v Tatře pracují celé rodiny napříč generacemi. Patriotismus tu funguje a průměrná délka zaměstnaneckého poměru činí úctyhodných patnáct let.

„Vyučil jsem se automechanikem v roce 1972 přímo pro Tatru a nastoupil jsem na montáž podvozků,“ říká už zasloužilý zaměstnanec, osmašedesátiletý Jan Hykel.

„Dělal tu brácha, ségra ještě dokonce na šestsettrojkách (osobní Tatra 603),“ dokládá věrnost firmě.

Během let zažil různé éry, různé majitele, stoupající i klesající prodej, ale když má vybrat tu nejlepší dobu, dlouho nepřemýšlí: „Myslím, že nejlepší je to teď.“

Generální ředitel Pavel Lazar se podle svých slov s tatrou poprvé potkal při výletu se základní školou do Kopřivnice a návštěvě muzea. S její technikou se poté blíže seznámil při praxi v oboru mechanik-opravář silničních motorových vozidel.

„Musím ale říct, že jsem chtěl opravovat osobní, ne nákladní vozidla.“

Kroky, které noví vlastníci podnikli pro oživení automobilky, doplňuje Pavel Lazar svým vlastním heslem, že tatra musí být předmětem touhy.

„Akcionáři se mi nejdřív smáli, že je to možné tak u ferrari, ale ne u užitkových vozidel. Teď už si to podle mě nemyslí. Když náš vůz předvedeme komukoli, tak získá přesvědčení, že je v něčem výjimečný,“ domnívá se.

Pokud pomineme velké, především vojenské či hasičské zakázky, pak jsou doménou firmy „kusovky“, auta na míru pro specifické požadavky zákazníků.

Unikátním kouskem na přání byl například přes 25 metrů dlouhý, v historii firmy vůbec nejdelší vůz pro převoz závitových tyčí, jenž od loňska slouží v hutnické firmě Liberty Ostrava.

Podle marketingového ředitele Kamila Košťála se auta z Kopřivnice nejlépe osvědčí v dolech, lomech nebo třeba při těžbě dřeva. „Pokud zakládáte stavbu, dálnici, developerský projekt a nemáte tam cestu, je tatra v tu chvíli vynikající. Pokud už jste stavbu rozjeli a cestu uválcovali, tak už naše auto nepotřebujete,“ podotýká zástupce firmy, která dvě třetiny produkce vyváží za hranice.

„V některých zemích ji ještě moc neznají a musejí nejdřív pochopit, co dovede,“ říká jedenapadesátiletý Zbyněk Řeha, zástupce vedoucího diagnostiky. Nedávno se vrátil z bosenského Sarajeva, kde byl na předváděčce dvou náklaďáků pro lesníky.

„Asi hodinu a půl jsme šli pěšky do kopce a oni nám ukazovali, kde by se mělo druhý den jezdit. Říkal jsem si, že to nic není, jen sem tam bláto. Druhý den ale z kopce pustili vodu, všechno bylo mazlavé a oni si možná mysleli, že to nevyjedeme,“ líčí zkušený pracovník, jenž s tatrovkami procestoval svět.

„Když jsem viděl konkurenční auto, jak to vyjelo, řekl jsem si, že to zvládnu taky. Korbu jsem měl naloženou hlínou a ještě mě schválně zastavili v polovině kopce, jestli se na tom blátě rozjedu, nebo ne.“

A jak to dopadlo? „Tož pozapínal jsem všechno, co tatra má, a jelo to,“ s úsměvem popisuje zaměstnanec, jenž se nijak neliší od spousty jiných v tom, že pochází přímo z Kopřivnice a v Tatře pracuje už od vyučení. Tak jako jeho děda, otec, matka, syn i dcera.

Zdroj: www.novinky.cz
Foto: Jiří Jurečka

✨🌈 Duhový dům pro děti – Montessori dětská skupina Příbor 🌈✨

🏡 Den otevřených dveří
📅 30. 7. 2026
🕘 9:00–17:00 hodin
📍 Jičínská 52, Příbor
👨‍👩‍👧‍👦 Přijďte společně s dětmi objevit, co Duhový dům nabízí. 💛 Na bezplatné návštěvě vás seznámí nejen s dětskou skupinou, 🧸 jejím denním rytmem ⏰, ale také s pečlivě připraveným Montessori prostředím. 🌿
☕ V příjemné a klidné atmosféře si popovídáte o vzájemných představách, získáte odpovědi na všechny své otázky 💬 a dozvíte se vše, co vás zajímá. 😊
https://www.duhovydum.cz/

Magické koruny Karla IV. ožívají v Bílovci: Unikátní výstava vás přenese do zlatého věku

Moravskoslezský kraj se stává dějištěm mimořádné kulturní události. Zámek v Bílovci hostí jedinečnou historickou výstavu s názvem Koruny Karla IV.. Návštěvníci mají neopakovatelnou příležitost spatřit na jednom místě mistrovské repliky korunovačních klenotů z pěti evropských zemí. Tato expozice, doplněná o fascinující archeologické nálezy a modely dobových staveb, představuje období vlády lucemburské dynastie v letech 1308–1437, kdy se české země staly středobodem evropského politického i kulturního dění.

Pět symbolů moci pod jednou střechou

Středobodem celé výstavy je kompletní zastoupení pěti korunovačních klenotů, které jsou úzce spjaty s osobou Karla IV. a jeho synem Zikmundem Lucemburským. Vidět tyto koruny pohromadě je naprostá vzácnost. V reálném světě by zájemce o jejich prohlídku musel procestovat pět různých států, a navíc by se k nim jako běžný návštěvník z přísných bezpečnostních důvodů vůbec nedostal.

Meziystavenými exponáty vévodí Svatováclavská koruna. Tuto nádhernou insignii nechal Karel IV. zhotovit v roce 1346 ke své korunovaci českým králem. Její nedozírně cenný originál odpočívá v přísně střežené Korunní komoře svatovítské katedrály v Praze.

Hned vedle ní se tyčí Koruna Svaté říše římské (často označovaná jednoduše jako říšská koruna). Právě tu měl Karel IV. na hlavě během své slavné císařské korunovace v Římě roku 1355. Tato koruna svým nezaměnitelným osmibokým tvarem a neobvykle bohatým osazením drahokamy a perlami symbolizuje absolutní vrchol světské moci ve středověké Evropě.

Návštěvníci si mohou prohlédnout také proslulou Železnou korunu lombardskou, jíž byl panovník korunován v Miláně na italského krále. Její název je odvozen od tenkého železného pásku zasazeného uvnitř – legenda totiž praví, že byl ukován z hřebů použitých při Kristově ukřižování. Tuto fascinující kolekci doplňuje koruna římská, jíž byl Karel IV. korunován v Cáchách, a Svatoštěpánská koruna uherských králů, trvale uložená v budapešťském parlamentu.

Zlatnické mistrovství, které bere dech

Výjimečnost expozice v Bílovci nespočívá pouze v poutavém historickém kontextu, ale také v samotném řemeslném zpracování. Rozhodně se nejedná o obyčejné turistické kopie. Tyto mistrovské repliky jsou výsledkem desetileté mravenčí práce špičkových evropských zlatníků a šperkařů.

Hlavním tvůrcem je věhlasný český klenotník Jiří Urban z Turnova, který dokázal středověké originály napodobit s takovou precizností, že i mnozí odborníci mají problém rozeznat repliku od původního díla. Na projektu se podílela také přední česká šperkařka Eva Víšková-Mrákotová z Pardubic, z jejíhož ateliéru pocházejí dokonalé kopie historických kamejí. Práce se středověkými smalty a složité zlacení pak byly svěřeny úzkému týmu specialistů ze Slovenska.

Skrytý středověk v zámeckém podzemí

Bílovecký zámek nabízí víc než jen přehlídku zlata a drahokamů. Organizátoři skvěle propojili oslnivý svět královských dvorů s lokální historií regionu. Součástí výstavy jsou originální iluminované rukopisy, detailní modely slavných staveb, ale především fascinující archeologické nálezy pocházející přímo z podzemí bíloveckého zámku.

Mezi největší lákadla z místních objevů bezesporu patří unikátní zásnubní prsten datovaný na přelom 14. a 15. století. Návštěvníci navíc získají výjimečnou možnost vstoupit do středověkého podzemí a na vlastní kůži si vyzkoušet tíhu dobových zbraní či oděvů.

Praktické informace pro návštěvníky

Představitelé zámku a kurátoři zdůrazňují, že cílem projektu bylo zprostředkovat návštěvníkům možnost „doslova se dotknout středověku“. Pro zájemce o detailnější vhled jsou připraveny i speciální komentované prohlídky provázené autory výstavy.

Místo konání: Zámek Bílovec (Zámecká 2, Bílovec)
Termín: 19. června – 20. září 2026
Otevírací doba: Pondělí až neděle, od 10:00 do 17:00 hodin
Vstupné: Základní 150 Kč | Zvýhodněné (děti, senioři, studenti) 100 Kč | Rodinné vstupné 350 Kč

VSTUPENKY ZDE:
www.korunykarla4.cz

Výzva k podání přihlášky na pronájem obecního bytu č. 26 na ul. U Tatry č. p. 1487 v Příboře

Výzva k podání přihlášky na pronájem obecního bytu č. 26 na ul. U Tatry č. p. 1487 v Příboře

Město Příbor vyzývá zájemce k podání přihlášky na pronájem obecního bytu č. 26 na ul. U Tatry č. p. 1487 v Příboře za podmínky přistoupení k dluhu. Velikost bytu 1+1.

Příbor je mezi finalisty celostátní soutěže Soběstačná obec 2100. O vítězi ceny veřejnosti mohou rozhodnout občané

Město Příbor zaznamenalo významný úspěch. Projekt zaměřený na adaptaci na změnu klimatu a dlouhodobou péči o životní prostředí postoupil mezi finalisty celostátní soutěže Soběstačná obec 2100.

Nyní mohou o dalším úspěchu rozhodnout sami občané – svým hlasem mohou Příboru pomoci získat Cenu veřejnosti a finanční odměnu 100 000 korun na další rozvoj města.

Do letošního ročníku soutěže bylo přihlášeno 50 obcí z celé České republiky. Odborná porota vybrala pouze sedmnáct finalistů, mezi nimiž nechybí ani Příbor.

Příborský projekt odboru životního prostředí, dotací a veřejných zakázek ukazuje, že ochrana klimatu a životního prostředí není pouze o velkých investicích. Základem je spolupráce města, jeho organizací, škol, spolků, hasičů i samotných obyvatel. Právě společné aktivity pomáhají vytvářet město, které je připravené lépe čelit suchu, přívalovým dešťům i rostoucím teplotám.

Velkou roli v projektu hrají příborské školy, které se dlouhodobě věnují environmentálnímu vzdělávání. Děti se učí pečovat o přírodu, správně hospodařit s odpady, poznávat význam zeleně i šetrně nakládat s vodou. Díky tomu si již od útlého věku vytvářejí vztah k místu, kde žijí, i odpovědnost vůči životnímu prostředí.

Nezastupitelnou úlohu mají rovněž Technické služby města Příbora. Každodenně pečují o městskou zeleň, vysazují nové stromy, udržují veřejná prostranství a realizují opatření, která pomáhají městu lépe zadržovat vodu a zmírňovat přehřívání zastavěných ploch. Jejich práce významně přispívá ke zvyšování kvality života obyvatel.

Nyní je na řadě veřejnost. Každý hlas může Příboru pomoci získat Cenu veřejnosti, jejíž součástí je finanční odměna 100 000 Kč na další projekty podporující udržitelný rozvoj.

Hlasování probíhá do 31. srpna 2026 na webových stránkách soutěže Soběstačná obec 2100.

„Věříme, že pokud se lidé přímo podílejí na tvorbě a péči o krajinu, vytvářejí si k ní mnohem silnější vztah a více si uvědomují význam ochrany životního prostředí. Zapojení dětí ze základních škol považujeme za mimořádně důležité,“ uvedla Blanka Kovaláková, vedoucí odboru životního prostředí, dotací a veřejných zakázek.

Komunální volby 2026 Příbor

Na podzim nás čeká důležité rozhodování o tom, kdo povede naše město v dalších čtyřech letech.
Letošní volby do obecních zastupitelstev přinášejí pro voliče i kandidáty několik novinek. Připravili jsme pro vás kompletní přehled termínů a pravidel, abyste měli všechny podstatné informace přehledně na jednom místě.

Pevný říjnový termín

Historicky poprvé se komunální volby řídí novelou Ústavy (č. 87/2024 Sb.), která sjednotila a zafixovala termín konání hlasování na první celý říjnový týden.
K volebním urnám se tak vydáme ve dnech:

Pátek 9. října 2026 (od 14:00 do 22:00)
Sobota 10. října 2026 (od 8:00 do 14:00)

Kde budeme v Příboře volit?

Tradičně budou pro voliče připraveny volební místnosti v našich obvyklých okrscích. Hlasování bude probíhat zejména v těchto lokalitách:

Základní škola Příbor, Jičínská
ZŠ npor. Loma, Školní
Obecní dům, místní část Hájov
Obecní dům, místní část Prchalov

(Přesné rozdělení ulic pod jednotlivé okrsky bude s předstihem zveřejněno na úřední desce a doručeno
do schránek spolu s hlasovacími lístky).

Vše, co potřebujete vědět před cestou k urnám v Příboře

Co musí vědět voliči a jak správně hlasovat?
Systém komunálních voleb patří k těm vůbec nejsložitějším. Zde je opáčko těch nejdůležitějších pravidel:

Kdo a kde může volit: Právo volit má každý občan ČR (případně občan EU s registrovaným pobytem v obci), kterému bude nejpozději druhý den voleb 18 let a má v Příboře trvalý pobyt. Na rozdíl od jiných voleb nelze hlasovat na voličský průkaz mimo místo svého trvalého bydliště.

Způsob hlasování (tzv. křížkování): Zastupitelstvo města Příbora má 21 členů. Na velkém hlasovacím lístku, který obdržíte do schránky nejpozději 3 dny před volbami, máte k dispozici přesně 21 křížků.
Můžete zakřížkovat celou jednu stranu (dáte hlas prvním 21 kandidátům této strany).
Můžete dát křížky jednotlivým kandidátům napříč různými listinami (maximálně však 21 křížků).
Můžete obě možnosti kombinovat (zakřížkujete stranu a k tomu vybrané kandidáty z jiných stran – hlasy se pak doplní kandidátům zakřížkované strany do počtu 21).

Důležité termíny pro kandidáty

Pro politické subjekty a nezávislé kandidáty platí pevně daný harmonogram, který vychází ze zákona:

4. srpna 2026 (do 16:00): Poslední možnost pro podání kandidátních listin registračnímu úřadu.

22. srpna 2026: Úřad s konečnou platností rozhodne o registraci (nebo odmítnutí) kandidátních listin.

7. října 2026 (do 14:00): Nejzazší lhůta, kdy se kandidát ještě může vzdát své kandidatury, nebo být odvolán zmocněncem.

Zapojte se do komunitního plánování sociálních služeb města Příbora a pomozte nám zlepšit podporu obyvatel města

Město Příbor zve své obyvatele i odbornou veřejnost k účasti na tematických fokusních skupinách, které jsou součástí procesu komunitního plánování sociálních služeb. Cílem setkání je lépe poznat potřeby obyvatel, získat podněty pro rozvoj sociálních služeb i navazujících aktivit a společně hledat řešení, která budou odpovídat skutečným potřebám lidí žijících v Příboře.

„Vaše zkušenosti, názory a návrhy jsou pro nás důležité. Ať už přijdete jako člověk s osobní zkušeností, rodinný příslušník, pečující osoba nebo člověk pracující v dané oblasti, váš pohled může přispět k lepšímu plánování služeb ve městě,“ říká Karolína Najzarová, vedoucí odboru sociálních věcí Městského úřadu Příbor.

Výstupy z fokusních skupin budou sloužit jako podklad pro definování priorit Komunitního plánu sociálních služeb města Příbora. Město chce slyšet, co v Příboře funguje dobře, co lidem chybí a kde je prostor pro zlepšení.

Termíny fokusních skupin
1. Senioři a osoby pečující
Termín: 05.08.2026 od 9 hodin, salónek v přízemí Kulturního domu Příbor, ul. Lidická 560.
Setkání je určeno seniorům, osobám pečujícím o své blízké i všem, kteří pracují se seniory nebo pečujícími osobami.

2. Rodiny a děti
Termín: 05.08.2026 od 13 hodin, salónek v přízemí Kulturního domu Příbor, ul. Lidická 560.
Setkání je určeno rodičům, prarodičům, pěstounům, dalším pečujícím osobám i všem, kteří pracují s dětmi, mládeží nebo rodinami.

3. Osoby se zdravotním postižením
Termín: 06.08.2026 od 13 hodin, salónek v přízemí Kulturního domu Příbor, ul. Lidická 560.
Setkání je určeno lidem se zdravotním postižením bez ohledu na druh postižení, jejich příbuzným a blízkým, rodinám pečujícím o dítě či dospělého se zdravotním postižením i všem, kteří působí v této oblasti.

4. Osoby ohrožené sociálním vyloučením
Termín: 31.08.2026 od 9 hodin, salónek v přízemí Kulturního domu Příbor, ul. Lidická 560.

Setkání je určeno lidem, kteří se ocitli nebo mohou ocitnout v nepříznivé sociální situaci (např. z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti, dluhů, ztráty bydlení nebo jiné sociální zátěže), jejich blízkým i odborníkům, kteří s těmito osobami pracují.

„Máte-li zájem se fokusní skupiny zúčastnit, potvrďte prosím svou účast nejpozději do 03.08.2026 na e- mailové adrese najzarova@pribor-mesto.cz nebo telefonicky na číslech 556 455 470 nebo 739 553 587,“ doplnila Karolína Najzarová.

Vaše zkušenosti a podněty nám pomohou plánovat sociální služby tak, aby co nejlépe odpovídaly potřebám obyvatel města Příbora.