Tatra: Rodinné stříbro, které se rádo ušpiní

V záběrech z ukrajinských bojišť se pravidelně objevují vojenské vozy povědomé konstrukce. Před deseti lety hrozil značce Tatra krach, s novými vlastníky ale povstala z mrtvých a v nové éře vyrobila už 10 000 vozů. Mimo jiné díky současnému dění ve světě, které automobilce pomáhá budovat renomé, jímž se málokterá česká firma může pyšnit.

„Je to model Phoenix, osmikolka, sklápěč. Převodovka je automatická a řadí velice rychle, jako v autě,“ seznamuje mě ředitel marketingu Kamil Košťál s nákladním autem pro převoz těžkého materiálu, do jehož vysoko položené kabiny jsem se vysoukal.

Vůz patří do flotily testovacích aut, která společnost Tatra Trucks půjčuje zákazníkům na vyzkoušení do jejich prostředí nebo je v nich vozí na proslulém testovacím polygonu v areálu kopřivnického závodu. Nic prý nezabírá na potenciálního kupce lépe.

A když přece jen váhá, přesvědčí jej návštěva loni otevřeného Muzea nákladních automobilů Tatra, kde se seznámí s historií automobilky, po Peugeotu druhé nejstarší na světě.

„Když ho dostaneme do rukou, je ztracen,“ říká s nadsázkou generální ředitel společnosti Pavel Lazar, sám velký milovník veteránů.

Tatra vyrábí vozy víc než 170 let, ovšem je pravda, že první desítky let to byly vozy tažené koňmi, neboť právě za tímto účelem firmu založil kopřivnický rodák Ignác Šustala. Zhotovení prvního automobilu NW Präsident v roce 1897 se nedožil, Tatra ale od té doby pokračuje v rozepsaném příběhu.

Nákladní automobily postupně převážily nad těmi osobními, jejichž produkce zanikla na konci 90. let minulého století.

Kamil Košťál už startuje. Testovací kolos se sklápěčkou se hbitě rozjede z parkoviště, a než se napojí na okružní silnici po obvodu polygonu, řidič se důkladně rozhlédne, zda se zprava neřítí jiný vůz. V areálu, jenž na 60 hektarech nabízí 22 kilometrů speciálních vozovek a pět čtverečních kilometrů odstavných ploch, je totiž stále živo.

„Každý výrobce nákladních aut je musí povinně zajet. U civilních provedení 90 kilometrů, u vojenských 140,“ podotýká.

Členitý areál vybudovaný před více než padesáti lety se skládá z terénní lesní části a pak silniční, jejíž součástí jsou dlážděné či kamenité povrchy, a dokonce vodní příkop.

Rakety na známých podvozcích

„Čím více náprav, tím snadněji projedeme. Každé kolo se vychyluje samostatně,“ vyzdvihuje Kamil Košťál přednosti osmi kol, a především unikátní tatrovácké konstrukce podvozku, která je jejím největším klenotem a hlavní konkurenční výhodou.

Ať už jsou kabiny či nástavby jakékoli, z vlastní výroby či dodané externími firmami, stojí na podobném základu. Příští rok to bude sto let, kdy jej uvedl v život legendární konstruktér Hans Ledwinka. Podvozek tvoří centrální nosná roura, k níž jsou všechna kola připevněna nezávisle.

Automobilka své produkty vyváží do více než padesáti zemí světa. Tím nejtvrdším nasazením ale v současnosti procházejí jen několik stovek kilometrů na východ.

„Nemám žádnou radost z konfliktu, to rozhodně ne, ale na druhou stranu cítím určitou satisfakci za práci, kterou tady děláme,“ odpovídá generální ředitel Pavel Lazar na otázku, s jakými pocity sleduje záběry vojenských tater ve službách ukrajinské armády.

Zatímco kabiny i nástavby armádních speciálů mohou být různé a mnohdy na nich logo Tatry chybí, typická konstrukce podvozku se nezapře.

„Považuju ho za naše rodinné stříbro. Poprvé byl použit na osobní Tatře 11 v roce 1923 a stále je to podvozek, který skýtá velké užitné vlastnosti i prostor pro další inovace,“ domnívá se šestapadesátiletý šéf automobilky, jejíž podíl vyrobených civilních a vojenských aut je přibližně stejný.

Loni činil dohromady 1268 vozů. Kromě toho působí v průmyslovém areálu samostatná společnost Tatra Defence Vehicle, která na zakázku vyrábí obrněná vozidla Pandur a Titus.

Spolupráce s ukrajinskou armádou je dlouhodobá. Pavla Lazara potěšilo, že při velké vojenské přehlídce, která se konala loni v Kyjevě k výročí 30 let nezávislosti země, jelo v popředí i několik českých vozů.

„V minulých letech jsme s naším ukrajinským partnerem připravili několik projektů na podvozky pro jejich speciální zbraňové systémy včetně těch, které nejspíš potopily křižník Moskva,“ přibližuje stopy, které Tatra zanechává na bojišti.

Výběrová řízení na vojenskou techniku se chystají měsíce i roky, takže je předčasné říct, jak se konflikt projeví v podnikání, ovšem poptávku po vojenských vozech to téměř jistě zvýší.

Pavel Lazar může prozradit, že co se týče zakázek pro českou armádu, jedná se o kontrakt na 209 valníkových vozidel, na nějž by mělo napřesrok navázat 80 hákových nakladačů pro převoz kontejnerů.

Poptává 500 zaměstnanců

Ještě před válkou na Ukrajině se Tatře podařilo ve spolupráci s nizozemskou firmou DAF uspět ve významné veřejné soutěži.

„V tomto roce začínáme plnit kontrakt na 876 logistických vozidel pro belgickou armádu. Předpokládám, že je dodáme během tří let. Letos jsme začali stavbou deseti prototypů, které v Belgii procházejí zkouškami. Společně s kontraktem pro německé civilní a vojenské hasiče to považuju za průlom, který nám otevře vrátka do armád zemí NATO,“ věří generální ředitel.

Do čela společnosti nastoupil v polovině roku 2019, kdy už měla za sebou šestiletou ozdravnou kúru, kterou jí dopřáli noví vlastníci.

Po dekádě úpadku, kdy si Tatru přehazovali zahraniční majitelé, ji v exekuční dražbě získaly české společnosti Czechoslovak Group Jaroslava Strnada a Promet Group Reného Matery.

Pavel Lazar dění sledoval zblízka, neboť před nástupem do Tatry řídil osm let společnost Tawesco, výrobce lisovacího nářadí, kovových výlisků a svařenců, která sídlí ve stejném areálu jako Tatra, bývala jednou z jejích divizí a v současnosti významným dodavatelem. Už od roku 2011 je navíc součástí Promet Group, tedy nynějšího spoluvlastníka Tatry.

Špatná finanční kondice automobilky hrozila jejím úplným krachem. Pavel Lazar se v pozici generálního ředitele Tawesca dokonce uchýlil k tomu, že tehdy už nevymahatelné pohledávky vůči Tatře řešil tím, že nakoupil asi dvacet jejích vozidel.

„Pohledávky jsem tím snížil asi o 60 milionů korun, umožnilo mi to Tatru asi na tři měsíce nadále podporovat, auta jsme navíc dokázali asi do dvou měsíců prodat,“ vzpomíná.

Společně s René Materou se pak shodli na tom, že má-li automobilka přežít, musí do ní Promet Group vstoupit. Zmrtvýchvstání, které nastalo, podle něj vůbec není silné slovo.

Dobré ekonomické výsledky posledních let i aktuální poptávka po vojenských vozech vedla k aktuální náborové kampani „Tatra hledá 500 zaměstnanců“.

Mezi nabízené benefity patří mimo jiné náborový příspěvek 40 000 Kč, který obdrží po dvou letech noví pracovníci na výrobních pozicích. Už nyní podnik dává práci zhruba 1300 lidem, dalších 600 pak zaměstnává dceřiná firma Tatra Metalurgie.

„Do Tatry nás lákali už na učilišti. Posílali nás sem na brigády, měli jsme možnost si přivydělat,“ svěřuje se třiadvacetiletý Jaroslav Šmigura, s nímž jsem se dal do řeči v montážní hale. Vyučil se karosářem, v automobilce pracuje dva roky.

„Mám to blízko z domu, nemusím vstávat brzy a je to Tatra, má to jméno,“ pochvaluje si kopřivnický rodák, jehož strýc a bratranec tu rovněž pracovali.

Všechno pozapínáte a jede to

V Kopřivnici, která má 21 000 obyvatel, je docela běžné, že v Tatře pracují celé rodiny napříč generacemi. Patriotismus tu funguje a průměrná délka zaměstnaneckého poměru činí úctyhodných patnáct let.

„Vyučil jsem se automechanikem v roce 1972 přímo pro Tatru a nastoupil jsem na montáž podvozků,“ říká už zasloužilý zaměstnanec, osmašedesátiletý Jan Hykel.

„Dělal tu brácha, ségra ještě dokonce na šestsettrojkách (osobní Tatra 603),“ dokládá věrnost firmě.

Během let zažil různé éry, různé majitele, stoupající i klesající prodej, ale když má vybrat tu nejlepší dobu, dlouho nepřemýšlí: „Myslím, že nejlepší je to teď.“

Generální ředitel Pavel Lazar se podle svých slov s tatrou poprvé potkal při výletu se základní školou do Kopřivnice a návštěvě muzea. S její technikou se poté blíže seznámil při praxi v oboru mechanik-opravář silničních motorových vozidel.

„Musím ale říct, že jsem chtěl opravovat osobní, ne nákladní vozidla.“

Kroky, které noví vlastníci podnikli pro oživení automobilky, doplňuje Pavel Lazar svým vlastním heslem, že tatra musí být předmětem touhy.

„Akcionáři se mi nejdřív smáli, že je to možné tak u ferrari, ale ne u užitkových vozidel. Teď už si to podle mě nemyslí. Když náš vůz předvedeme komukoli, tak získá přesvědčení, že je v něčem výjimečný,“ domnívá se.

Pokud pomineme velké, především vojenské či hasičské zakázky, pak jsou doménou firmy „kusovky“, auta na míru pro specifické požadavky zákazníků.

Unikátním kouskem na přání byl například přes 25 metrů dlouhý, v historii firmy vůbec nejdelší vůz pro převoz závitových tyčí, jenž od loňska slouží v hutnické firmě Liberty Ostrava.

Podle marketingového ředitele Kamila Košťála se auta z Kopřivnice nejlépe osvědčí v dolech, lomech nebo třeba při těžbě dřeva. „Pokud zakládáte stavbu, dálnici, developerský projekt a nemáte tam cestu, je tatra v tu chvíli vynikající. Pokud už jste stavbu rozjeli a cestu uválcovali, tak už naše auto nepotřebujete,“ podotýká zástupce firmy, která dvě třetiny produkce vyváží za hranice.

„V některých zemích ji ještě moc neznají a musejí nejdřív pochopit, co dovede,“ říká jedenapadesátiletý Zbyněk Řeha, zástupce vedoucího diagnostiky. Nedávno se vrátil z bosenského Sarajeva, kde byl na předváděčce dvou náklaďáků pro lesníky.

„Asi hodinu a půl jsme šli pěšky do kopce a oni nám ukazovali, kde by se mělo druhý den jezdit. Říkal jsem si, že to nic není, jen sem tam bláto. Druhý den ale z kopce pustili vodu, všechno bylo mazlavé a oni si možná mysleli, že to nevyjedeme,“ líčí zkušený pracovník, jenž s tatrovkami procestoval svět.

„Když jsem viděl konkurenční auto, jak to vyjelo, řekl jsem si, že to zvládnu taky. Korbu jsem měl naloženou hlínou a ještě mě schválně zastavili v polovině kopce, jestli se na tom blátě rozjedu, nebo ne.“

A jak to dopadlo? „Tož pozapínal jsem všechno, co tatra má, a jelo to,“ s úsměvem popisuje zaměstnanec, jenž se nijak neliší od spousty jiných v tom, že pochází přímo z Kopřivnice a v Tatře pracuje už od vyučení. Tak jako jeho děda, otec, matka, syn i dcera.

Zdroj: www.novinky.cz
Foto: Jiří Jurečka

🏦 Bankomat České spořitelny se dočasně stěhuje. 🏧

Dočasné omezení provozu bankomatu České spořitelny: Kde vybrat hotovost během rekonstrukce?

Z důvodu plánované rekonstrukce vnitřních prostor dojde ve čtvrtek 22. ledna k dočasnému odstranění bankomatu České spořitelny. Předpokládaná doba omezení je stanovena na přibližně 4 měsíce.

Hledá se náhradní řešení Aktuálně probíhají jednání s Českou spořitelnou o možnosti umístění mobilního bankomatu v bezprostřední blízkosti, aby byl dopad na dostupnost služeb co nejmenší. O případném zprovoznění mobilní jednotky bude veřejnost včas informována.

Kde najdete nejbližší služby České spořitelny? Po dobu prací mohou klienti využívat nejbližší plnohodnotnou pobočku s bankomatem v Kopřivnici:

📍 Adresa: Záhumenní 1353/4b, 742 21 Kopřivnice
Služby: Bankomat a vkladomat (k dispozici v režimu 24/7), poradenské služby v otevírací době pobočky.

Návrat na původní místo Po dokončení stavebních úprav a modernizace prostor se bankomat vrátí na své původní místo. Rekonstrukce přinese uživatelům kultivovanější a modernější prostředí.

Děkujeme za pochopení a trpělivost po dobu této nezbytné odstávky.

Bankomaty v Příboře najdete ZDE

🎭 15. Maškarní rodinné odpoledne pro děti i dospělé

🎭 Občanské sdružení Klokočov, z. s. ve spolupráci s Městem Příbor Vás srdečně zve na maškarní rodinné odpoledne pro děti i dospělé.

Kdy: 28. února 2026 od 14 hodin

Kde: Kulturní dům Příbor

🎉 Čeká vás zábavné odpoledne plné her, tance, překvapení a smíchu, klaun HOPík a jeho pomocníci, oblíbené vypouštění balónků, tvarování balónků a ocenění tří nejlepších masek!

🏆 Velká soutěž o ceny – každý vyhrává!

🍔 Občerstvení zajištěno

📞 Rezervace míst:
Pro předpokládaný velký zájem prosíme o rezervaci nejpozději do 22. 2. 2026 na tel. čísle 725 707 515 nebo napište na kajatill@seznam.cz

🌐 Více informací a rezervační tabulku najdete na: www.klokocov.com

💖 Těšíme se na Vaši účast!

Přeplňované nádoby na textil

Textil je sbírán do bílých nádob a je svážen přímo společností TextilEco k dalšímu vytřídění a využití např. v charitách - využitelný textil, obuv, hračky, další složky použitelné na hadry k čištění či ve výrobě nebo k tepelnému zpracování.

Od 1. ledna 2025 mají ze zákona povinnost zajistit oddělené soustřeďování textilních odpadů všechny obce.

Společnost TextilEco, s níž spolupracujeme již mnoho let, se loni díky této úpravě zákona dostala do problémů. Náhle bylo třeba navýšit počet nádob, aby mohli vyhovět všem obcím. Nezbyly jim tak prostředky pro navýšení kapacit skladů, svozových aut a zaměstnanců. Problematická situace je v rámci celé ČR. Již byly vypsány dotace zpracovatelům textilu, které mají finančně podpořit tento sektor. Firma TextiEco je také mezi žadateli a věříme, že po získání finančních prostředků nakoupí další vozy, aby stíhali svážet bohužel stále narůstající množství textilu.

Rovněž zlepšili uzamykání nádob (dříve to bylo jen na petlici, nyní velký zámek), ale najdou se bohužel tací, kterým není žádná zábrana dost silná.

Odpadu stále přibývá, proto bývají nádoby přeplněny, i když jich máme na stanovištích již 22. Za každou nádobu se platí, proto nebudeme počet navyšovat. Společnost TextilEco má ve smlouvě uvedeno, že obec (tedy město Příbor) nebude pověřovat úklidem okolí kontejnerů třetí osobu. Proto by Technické služby města Příbora neměly uklízet kolem bílých nádob. Tento textil by končil na skládce a zvyšoval množství SKO. Při svozu firmou TextiEco se počítá do vytříděného odpadu.

Doufáme, že situace kolem přeplněných bílých nádob je dočasná, že firma navýší četnost svozů a nebude docházet k poškozování nádob. Spolupráce je potřeba všestranná, dá se předcházet vzniku zbytečných odpadů rozumným nakupováním jen skutečně potřebného textilu, vyhazováním jen již nevyužitelného. Přinese to úspory všem a nebudou nevzhledné hromady kolem nádob.

Odstávka elektrické energie 9. února 2026

ČEZ Distribuce oznamuje, že dne 09.02.2026 od 7:15 do 15:15 hod. dojde k odstávce elektrické energie v části obce Prchalov č. p. 8, 9, 10, 34, 35, 44, 50, 53, 58, 60, 61, 62, 98, 102, 119, kat. území Prchalov (kód 733067): parcelní č. 31/5.

Podnikatelé v Příboře mohou žádat o dotace na označení svých provozoven

Do dotačního programu nazvaného „Podpora reklamního označení provozoven“ se od ledna tohoto roku mohou přihlásit fyzické i právnické osoby, které mají zájem vybavit svou provozovnu novou a sofistikovanou reklamou. Ta se týká označení provozoven či obchodních domů v Městské památkové rezervaci Příbor nebo v jejím ochranném pásmu. Jedná se například o vývěsní štíty, firemní nápisy nebo esteticky ztvárněné polepy formou řezané grafiky. Cílem programu je omezit reklamní smog, tedy nadměrnou a neestetickou reklamu zahlcující veřejný prostor. Dotace podporuje kvalitu a úroveň celkového grafického zpracování exteriéru provozovny. Zájemci o dotační podporu mohou žádat průběžně, nejpozději však do října příslušného roku. Maximální objem dotace byl stanoven na 15 000 Kč na jednu provozovnu. Nejméně jde o 3 000 Kč. Na projektu se však žadatel musí podílet nejméně 30 % uznatelných nákladů. Podrobnosti a potřebné formuláře najdou zájemci na webu města – sekce Dotační programy v MPR, dále na úřední desce nebo osobně na Městském úřadě Příbor, odboru investic, rozvoje a správy majetku.

✈️ Ostrava v oblacích! Letiště Leoše Janáčka pokořilo historický milník a chystá novinky, které si nenecháte ujít 🌍

Mošnovské letiště už dávno není jen „tím menším vzadu“. Rok 2025 se do historie Letiště Leoše Janáčka Ostrava zapsal zlatým písmem. Poprvé od zahájení svého provozu totiž překonalo magickou hranici, na kterou region dlouho čekal. Branami letiště prošlo neuvěřitelných 506 201 cestujících. Co stojí za tímto úspěchem a proč byste při plánování příští dovolené měli mít Ostravu v hledáčku i vy? Pojďme se na to podívat zblízka. 🧐

Rekord, který mluví za vše

Meziroční nárůst o tři procenta se může zdát na první pohled jako mírný posun, ale v kontextu letectví a regionální dopravy jde o jasný signál: Ostrava roste a lidé ji milují. Cestování „zpoza humna“ má totiž obrovskou výhodu – vyhnete se stresu na velkých terminálech, dlouhým frontám a drahému parkování v metropolích. 🚗💨

Nejvíce vás to loni táhlo za sluncem. Mezi top destinace se tradičně zařadily stálice jako Egypt (Marsa Alam, Hurghada), Turecko (Antalya) a Bulharsko (Burgas). Stále silnou pozici si drží také Londýn, který funguje jako klíčová spojnice pro byznys i turisty.

Můj postřeh: Obliba Egypta a Turecka ukazuje na jasný trend – čeští turisté čím dál více vyhledávají destinace s garancí teplého počasí a kvalitních all-inclusive služeb, kam se z Ostravy dostanou pohodlně za pár hodin. ☀️🏖️

Rok 2025: Španělsko na dosah ruky

Loňský rok nebyl jen o číslech, ale hlavně o nových možnostech. Letiště vsadilo na španělskou kartu a vyhrálo. Nové linky do Girony (s Ryanair) a charterové lety do Barcelony (se Smartwings) se staly okamžitým hitem. 🇪🇸

Velkým vítězstvím pro cestující je zejména celoroční provoz linek do Girony a Málagy. To mění pravidla hry – už nemusíte čekat na léto, abyste si užili španělské tapas nebo procházky po pláži. „Zimní dovolená u moře se stává dostupnější i pro obyvatele našeho kraje, což je obrovský posun v cestovním komfortu,“ doplňuje k úspěchu generální ředitel letiště Martin Šturala. 🍹

Letiště, kde se cítíte jako VIP

Růst počtu pasažérů si vyžádal i investice do zázemí. Letiště Ostrava se loni proměnilo k lepšímu:

Business salonek: Pokud rádi cestujete stylově, potěší vás navýšená kapacita a moderní design. Ideální místo pro klidnou kávu před odletem. ☕
Moderní bistro: Veřejná část odletové haly dostala nový šmrnc, takže i čekání na blízké je teď příjemnější.
Více parkovacích míst: Noční můra každého řidiče? Nemít kde zaparkovat. V Mošnově na to reagovali včas a parkoviště rozšířili. 🅿️✅

Cargo: Ostrava jako logistická křižovatka

I když cestující vidí hlavně letadla s logy dovolenkových destinací, v noci letiště nespí. I přes mírný pokles v nákladní dopravě (19 463 tun) zůstává Ostrava klíčovým hráčem v logistice. Pravidelné linky DHL a UPS propojují region s Lipskem a Kolínem nad Rýnem. Nové spojení s belgickým Lutychem (Liege) navíc otevírá další dveře pro obchod se západní Evropou. Ostrava zkrátka není jen o lidech, ale i o zboží, které pohání naši ekonomiku. 📦✈️

Výhled na rok 2026: Kam poletíme letos?

Pokud si myslíte, že letiště dosáhlo svého vrcholu, mýlíte se. Radek Podstawka, náměstek hejtmana, potvrdil, že tempo se spíše zrychluje. Co nás čeká v nejbližší době?

Albánská Vlora: Absolutní novinka! Albánie je aktuálně „vycházející hvězdou“ turismu díky krásným plážím a příznivým cenám. 🇦🇱
Turecký Izmir a španělská Almeria: Další skvělé možnosti pro letní relaxaci.
Nový dopravce Air001: Příchod nového hráče na trh znamená jediné – větší konkurenci a pravděpodobně i více letů do oblíbených míst. 🛫

Od února se navíc rozšiřuje nabídka letů do Egypta, takže pokud už máte dost české zimy, stačí si sbalit plavky. 🩱

Závěrem: Proč létat z Ostravy?

Letiště Leoše Janáčka dokazuje, že regionální letiště má svou nezastupitelnou roli. Půl milionu cestujících je potvrzením, že jdete správným směrem. Mošnov už není jen odletovou halou, ale moderní branou do světa, která šetří čas i nervy. ✨

Tak co, už víte, kam poletíte příště? Ostrava vám k tomu dává víc příležitostí než kdy dřív! 🌍🙌

Autor: jj