Tatry na kolejích. V Kopřivnici vyráběli i drezíny, a to včetně ozbrojených

V portfoliu výrobků značky Tatra se objevily i drezíny několika typů, od těch inspektorských přes vozíky pro zajištění údržbových prací na železniční trati až po vozidla speciální, kam patřila především drezína obrněná.
 

Drezína je obecně malé a lehké drážní vozidlo používané železničními společnostmi primárně pro služební účely. Pod nimi si můžeme představit dopravu osob nebo materiálu, případně obojího zároveň, a zajištění údržby železničních tratí. K pomocným úkolům si drezíny pořizovaly i průmyslové podniky s železničními vlečkami a/nebo kolejovým provozem ve svém areálu. Vedle „obyčejných“ drezín vznikaly i drezíny bojové, které sloužily například jako průzkumné prostředky obrněných vlaků.

První drezíny z Kopřivnice

První drezíny vznikly v kopřivnické továrně – tehdy se jmenovala Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft – na samém konci století páry. Jednalo se o stroje na pohon ruční či nožní, tak jak to tenkrát bylo u drezín obvyklé. Pravda, historie zná i parní drezíny, ale ty tvořily pouze zanedbatelnou podmnožinu ze všech drezín, protože parní pohon byl pro tyto malé a hlavně operativně nasazované vozíky vyloženě nevhodný (roztápění, spotřeba vody atd.).

Kopřivničtí s drezínami věděli, do čeho jdou. Železná dráha pro ně nebyla ničím novým, ničím neznámým. Již za časů zakladatele Ignáce Šustaly začali s výrobou železničních vagonů, to se psal rok 1881.

 
Drezína Tatra T15-52 z poválečné výroby

Drezíny Tatra

Ale zpět ke kopřivnickým drezínám. Jejich stěžejní typy vznikly v období první republiky, po vzniku značky Tatra. A protože už dávno běžela éra automobilů, k čemuž dopomohl rozvoj spalovacích motorů, tak i v pohonu drezín se už standardně uplatňovaly spalovací motory. U drezín Tatra očekávaně motory vzduchem chlazené, tedy až na jednu výjimku.

Dvěma hlavními typy kopřivnických drezín byly motorový vozík Tatra T14 a inspektorská drezína Tatra T15. U nich bychom vlastně měli hovořit o typových řadách, jak postupně přicházely ve vylepšených provedeních. Portfolio potom doplňují nákladní drezína Tatra T16, obrněná drezína Tatra T18 a prezidentská drezína Tatra T19.

Kopřivničtí s drezínami věděli, do čeho jdou. Železná dráha pro ně nebyla ničím novým, ničím neznámým. Již za časů zakladatele Ignáce Šustaly začali s výrobou železničních vagonů, to se psal rok 1881.

 
Drezína Tatra T19, v literatuře specifikovaná jako motorová drezína pro prezidenta ČSR. Na továrním snímku zachycena při demonstraci změny směru jízdy

Drezíny Tatra

Ale zpět ke kopřivnickým drezínám. Jejich stěžejní typy vznikly v období první republiky, po vzniku značky Tatra. A protože už dávno běžela éra automobilů, k čemuž dopomohl rozvoj spalovacích motorů, tak i v pohonu drezín se už standardně uplatňovaly spalovací motory. U drezín Tatra očekávaně motory vzduchem chlazené, tedy až na jednu výjimku.

Dvěma hlavními typy kopřivnických drezín byly motorový vozík Tatra T14 a inspektorská drezína Tatra T15. U nich bychom vlastně měli hovořit o typových řadách, jak postupně přicházely ve vylepšených provedeních. Portfolio potom doplňují nákladní drezína Tatra T16, obrněná drezína Tatra T18 a prezidentská drezína Tatra T19.

Řadu z nás zde také napadne, že typová čísla drezín Tatra byla přidělována v jedné řadě s automobily. Po revoluční Tatře T11 s nosnou rourou (a s výkyvnými polonápravami vzadu a s motorem chlazeným vzduchem), navazující a mírně vylepšené Tatře T12 a odvozené užitkové Tatře T13, dostal typové označení Tatra T14 uvedený motorový vozík. (Tatrovky se začaly číslovat od desítky, Tatra 10 byl přejmenovaný NW typ U, kde NW je zkratka z Nesselsdorfer Wagenbau.)

V Kopřivnici vyráběli drezíny až do roku 1952, přičemž se tak dělo s přestávkami, jak postupně přicházely a byly plněny objednávky. Za tu dobu tam vzniklo více než osm stovek drezín, z čehož byla naprostá většina motorových vozíků typové řady T14.

 

Nákladní „novinová“ drezína Tatra T16

Pracovní drezíny T14, T14/30 a T14/52

Nejvýznamnějším výrobcem drezín na našem území byla až do poloviny dvacátých let příbramská továrna Josefa Wohanky, podnikatele, který se vypracoval od píky (pocházel z chudé učitelské rodiny a profesní kariéru začínal jako obchodní příručí).

Firmu Wohanka zde nezmiňujeme jen tak bezúčelně, v roce 1923 přišla s motorovým vozíkem typu G, jednoduchou „placatou“ drezínou s ložnou plochou. A právě tomuto vozíku jako by z oka vypadla drezína Tatra T14, představená následujícího roku a přihlášená do soutěže na novou drezínu pro ČSD, konkrétně na motorový vozík pro přepravu materiálu a pracovníků pro údržbu tratí. Vedl se kvůli tomu i soudní spor, ale strojírnu Wohanka to nezachránilo. Železniční výroba tam nakonec skončila v roce 1934, na čemž se podepsala i předchozí světová hospodářská krize.

Na druhou stranu, jak chcete postavit jednoduchou dvounápravovou drezínu, tam příliš možností není, aby se nepodobala jiné. Možnosti nesrovnatelně větší kopřivnické firmy byly samozřejmě také nesrovnatelně větší, už jenom tím, že vyráběla i vlastní spalovací motory. Drezína Tatra T14 dostala upravený motor z automobilu Tatra 11, tedy dvouválcový vzduchem chlazený boxer o zdvihovém objemu 1057 ccm a výkonu 12 koní. Převodovka poskytovala dva rychlostní stupně vpřed i vzad.

V podvozkovém rámu měla drezína integrováno zdvihací zařízení, které sloužilo ke změně její orientace pro opačný směr jízdy, když nebyla k dispozici například točna. Pomocí tohoto zařízení bylo možné drezínu snést i z kolejí, pokud bylo potřeba uvolnit cestu „dospělému“ vlaku. (Podobným zařízením samozřejmě disponovala i zmíněná drezína typu G od Wohanky.)

Později výrobce drezínu T14 po motorové stránce vylepšil, když do ní začal montovat upravený čtyřválec Tatra 30 o zdvihovém objemu 1678 ccm a výkonu 24 koní, typové označení drezíny se tím změnilo na T14/30. A ještě později přišel na řadu čtyřválec Tatra 52, opět oproti standardnímu automobilovému mírně upravený, o zdvihovém objemu 1910 ccm a výkonu 30 koní – a na světě byla drezína T14/52.

Teprve v roce 1947 se začala na T14/52 montovat uzavřená kabina osádky, sice nic světoborného, ale oproti zcela nechráněnému sezení na větru to byl výrazný progres. Různé kabinky a kabiny se na některých exemplářích původně „holého“ provedení drezín řady T14 objevovaly i vlastním přičiněním jejich uživatelů.

Drezín T14 a T14/30 mnoho nevzniklo, obou provedení dohromady 45 kusů. Ovšem celková produkce T14/52 se odhaduje na tři tisíce kusů. Z toho v Kopřivnici se jich vyrobilo od roku 1936 do roku 1952 celkem 586, většina z nich až po válce. Potom převzal jejich výrobu podnik Stavostroj Trnava a ukončil ji až v roce 1968.

ČSD označovaly tyto drezíny jako typy Vm14, Vm14/30 a Vm14/52, kde Vm znamená vozík motorový. Menší množství Vm14/52 používalo i železniční vojsko a další se uplatnily i u větších průmyslových podniků.

 

Tomuto provedení inspektorských drezín z řady T15 se přezdívalo Kyklop. Ne snad, kvůli obávanému inspektorovi, který v ní mohl přijet, ale kvůli jednomu světlometu

Inspektorské drezíny T15, T15/30 a T15/52

Ve stejném roce 1924, kdy ČSD vypsaly soutěž na novou pracovní drezínu, hledaly stejným způsobem i drezínu služební osobní pro potřeby inspekční a traťmistrovské. Tatra přišla s drezínou T15, se kterou soutěž vyhrála. I ona dostala upravený vzduchem chlazený boxer z Tatry T11, ale jmenovanému automobilu se navíc i po stránce karosářské podobala. Ovšem základ konstrukce byl samozřejmě zcela jiný. Drezína logicky neměla centrální nosnou rouru a výkyvné polonápravy, protože tyto prvky by na kolejích neměly žádné uplatnění, disponovala tedy klasickým rámem a pevnými nápravami.

I drezíny typové řady T15 se vyráběly v postupně modernizovaných provedeních T15/30 a nakonec T15/52. Největší změna na koreserii přišla během výroby T15/52, kdy se opustila „žehličkoidní“ kapota. Jako zajímavost můžeme uvést, že při pozdějších rekonstrukcích zubem času nahlodaných drezín dostaly tyto karoserie z tehdy vyráběných osobních automobilů, jako byla např. Škoda 1202 STW.

U ČSD se drezíny Tatra řady T15 označovaly jako typy Dm4 a Dm6, kde Dm znamená drezína motorová a číslice odkazuje na počet míst, tedy na provedení čtyřmístné nebo šestimístné.

 

Inspektorská drezína Tatra

 

Obrněná drezína Tatra T18 pro Polsko

 

Zdroj: www.idnes.cz

Sběrný dvůr a re-use centrum čeká v červnu dočasné uzavření

 

Město upozorňuje občany na omezení provozu sběrného dvora a re-use centra z provozních důvodů.

Ve středu 3. června 2026 budou uzavřeny sběrný dvůr i re-use centrum.

V pátek 12. června 2026 bude uzavřen pouze sběrný dvůr. Re-use centrum zůstává v tento den uzavřeno podle svého běžného provozního režimu.

Občané by měli s tímto omezením počítat při plánování návštěvy obou zařízení.

Děkujeme za pochopení.

 

Sběrný dvůr a re-use centrum čeká v červnu dočasné uzavření

SOKOLŠLAP 2026 – den plný pohybu, zábavy a hudby!

Přijďte si užít sobotu, kde si na své přijdou malí i velcí. Čeká Vás program od rána až do večera! RANNÍ VÝJEZD | 9:00–11:00 Tradiční nesoutěžní výjezd účastníků s novými tematickými trasami – vyberte si podle nálady! Pivní, Kafíčková, Pohodičková a další… celkem 8 tras v rozmezí 6 až 86 km. Registrace předem není nutná – prostě přijeďte a vyrazte! Od 11:00 – HERNÍ ZÓNA PRO DĚTI Skákací hrad a zábava pro naše nejmenší. ODPOLEDNÍ SOUTĚŽ DVOJIC „O BORCE SOKOLŠLAPU“ | od 14:00 Najděte cestu, splňte 9 z 10 úkolů a vraťte se jako první zpět! Čekají na vás hodnotné ceny – například Pivní lázně, tandemový let a řada dalších překvapení. Účastníci starší 60 let mohou soutěžit i na elektrokole. Soutěž končí v 18:00 Registrace nutná předem na www.sokolpribor.cz – počet týmů je omezen! Od 19:00 koncert Pavla Čadka Večerem vás pak bude provázet skupina Country Garáž Přijeďte si zasportovat, zasoutěžit, pobavit se a užít si skvělou atmosféru! Kdo přijede jen na chvíli, možná bude litovat, že nezůstal celý den.


SOKOLŠLAP 2026 – den plný pohybu, zábavy a hudby!

🚆 Výluka vlaků na trati směr Kopřivnice a Veřovice (2. a 3. června 2026)

 

Vážení cestující,

rádi bychom vás informovali o nadcházejícím omezení na železniční trati č. 271/321 (Ostrava střed – Studénka – Mošnov, Ostrava Airport – Příbor – Kopřivnice – Štramberk – Veřovice). Provozovatel dráhy Správa železnic, s.o. a dopravce České dráhy, a.s. ohlásili výluky, které se dotknou vlakových spojů projíždějících naším městem směrem na Veřovice.

Kdy budou výluky probíhat?

  • Úterý 2. června 2026: v čase od 7:30 do 15:30 hod.

  • Středa 3. června 2026: v čase od 7:50 do 17:00 hod.

Jak výluka proběhne a co to znamená pro cestující z Příbora? V uvedených časech bude přerušen provoz v úseku Štramberk – Veřovice. Všechny dotčené vlaky budou nahrazeny náhradní autobusovou dopravou (NAD), která bude organizována dle speciálních výlukových jízdních řádů. Pokud cestujete přes Příbor směrem na Veřovice a Ženklavu, využijete pro přestup mezi vlakem a náhradním autobusem stanici Kopřivnice.

 

Příbor výluka vlaků

 

 

Umístění zastávek náhradní autobusové dopravy:

  • Kopřivnice – před staniční budovou

  • Štramberk – autobusová zastávka „Štramberk, rest. Palárna“

  • Ženklava – autobusová zastávka „Ženklava, kostel“

  • Veřovice – před staniční budovou

Detailní časy odjezdů a příjezdů naleznete v přiložených výlukových jízdních řádech. Aktuální informace k vašemu spoji můžete ověřit také na webu www.cd.cz, přes aplikaci Můj vlak, nebo na zákaznické lince Českých drah: +420 221 111 122.

České dráhy i Správa železnic se omlouvají za vzniklé komplikace a děkují za pochopení.

 

Výluka vlaků na trati směr Kopřivnice a Veřovice (2. a 3. června 2026)

 

Výluka vlaků na trati směr Kopřivnice a Veřovice (2. a 3. června 2026)

Přílohy
pdfVýluka vlaků na trati směr Kopřivnice a Veřovice (2. a 3. června 2026) [pdf, 555 kB]
Výluka vlaků na trati směr Kopřivnice a Veřovice (2. a 3. června 2026)
pdfVýluka vlaků na trati směr Kopřivnice a Veřovice (2. a 3. června 2026)-2 [pdf, 546 kB]
Výluka vlaků na trati směr Kopřivnice a Veřovice (2. a 3. června 2026)-2

Město Příbor hledá nového kolegu či kolegyni na pozici investičního referenta / investiční referentky

 

 

Chcete se podílet na přípravě a realizaci investičních staveb města? Máte technické myšlení, organizační schopnosti a chuť pracovat na projektech, které mají skutečný dopad na rozvoj Příbora? Pak možná hledáme právě Vás.

Co práce obnáší?
🔹 přípravu a realizaci investičních akcí města
🔹 spolupráci s projektanty, úřady i dodavateli
🔹 administraci veřejných zakázek
🔹 technický dohled nad stavbami
🔹 spolupráci na dotačních projektech

Město nabízí:
✔️ pracovní poměr na dobu neurčitou
✔️ náborový příspěvek 60 000 Kč
✔️ pružnou pracovní dobu
✔️ 5 týdnů dovolené + 4 dny volna navíc
✔️ řadu zaměstnaneckých benefitů a podporu profesního rozvoje

📅 Termín pro podání přihlášek je do 8. června 2026 do 9:00 hodin.

 

INvestice

💧 Odstávka pitné vody 10. června 2026 - SMVAK

 

Obyvatelé části ulice Ostravská v Příboře musí ve středu 10. června 2026 počítat s plánovanou odstávkou dodávky pitné vody. Důvodem jsou práce na vodovodní síti, konkrétně výměna uzávěru.

Kdy odstávka proběhne?

  • Zahájení odstávky: 10. 6. 2026 v 8:00
  • Ukončení odstávky: 10. 6. 2026 ve 14:00

Odstávka se dotkne části ulice Ostravská dle přiloženého mapového podkladu.

Náhradní zásobování vodou

Po dobu odstávky bude obyvatelům umožněno předzásobení pitnou vodou. Následně bude v oblasti zajištěn pojezd cisterny s pitnou vodou.

Doporučujeme občanům připravit si dostatečnou zásobu vody nejen na pití, ale také pro běžné domácí potřeby.

Důvod odstávky

Odstávka je nutná kvůli plánované výměně uzávěru na vodovodním řadu, která má přispět ke zvýšení spolehlivosti vodovodní sítě v lokalitě.

 

Odstávka pitné vody 10. června 2026 - SMVAK

Město upravuje nájemné v obecních bytech, cílem je zachování kvalitního bydlení i další rozvoj

 

 

Rada města Příbora schválila změnu výše nájemného v městských bytech. Úprava reaguje na dlouhodobý růst provozních a investičních nákladů, který se v posledních letech výrazně promítá do správy a údržby bytového fondu.

Město aktuálně spravuje více než pět set bytových jednotek různého charakteru – od běžných nájemních bytů přes sociální bydlení až po byty v domech s pečovatelskou službou. Zachování jejich technického stavu, modernizace a zajištění potřebných oprav představují každoročně významnou část výdajů městského rozpočtu.

„Dosavadní výše nájemného byla nastavena před několika lety a od té doby došlo k výraznému růstu cen energií, stavebních materiálů, řemeslných prací i dalších služeb souvisejících se správou nemovitostí. Náklady města se tak zvýšily v rozsahu, který již současné nájemné dlouhodobě nepokrývá,“ uvedl Michal Rek z odboru bytového a nebytového fondu.

 

Radnice města Příbor 2026

 

Nově schválené změny byly nastaveny s ohledem na sociální dostupnost městského bydlení. U městských bytů bude nájemné navýšeno o 20 procent. 

„Pro ilustraci bude nájemné zvýšeno v domově s pečovatelskou službou o cca 240-440 Kč/měsíc v závislosti na velikosti bytu, u revitalizovaných domů to bude měsíčně cca o 430 Kč u jednopokojových bytů, cca o 600 Kč u dvoupokojových bytů, o cca 780 Kč u třípokojových a největší zvýšení bude u některých bytů na náměstí, kde u největších bytů bude zvýšení o 1 050 Kč i více měsíčně,“ doplnil Michal Rek.

Před přijetím rozhodnutí město zároveň porovnalo výši nájemného s okolními městy i běžnými cenami v soukromém sektoru. Také po schválené úpravě zůstávají městské byty v Příboře cenově dostupnější než řada srovnatelných nájmů v regionu.

Očekávaný roční přínos změny činí přibližně 3,19 milionu korun. Finanční prostředky budou směřovat zejména do oprav a modernizace bytového fondu, ale také do dalších investic ve městě. 
Vedení města si uvědomuje, že zvýšení výdajů na bydlení není pro domácnosti jednoduché. Přijaté opatření však má zajistit, aby město mohlo i nadále poskytovat kvalitní a dostupné bydlení a současně pokračovat v rozvoji veřejných služeb a infrastruktury.

Město Příbor děkuje občanům za pochopení a vstřícný přístup.