Tomáš Tomeček má za sebou mimořádně náročných a nabitých pět týdnů. Nejprve se závodní Tatrou úspěšně absolvoval Dakar Rally v Saúdské Arábii. V cíli byl klasifikován na 18. místě jako nejrychlejší Tatra v soutěži, i když po celý závod plnil povinnosti rychlé asistence. Z pražského letiště rovnou další Tatrou vyrazil do Marseille a pak lodí do Maroka. Při Africa Eco Race ale poprvé nezávodil. Místo toho se posadil za volant jedné z Tater upravených na pouštní odtahovky balai. V nové misi organizátora zachraňoval závodníky a ostatní pořadatele v nouzi. V sobotu 7. února 2026 s kolegy Foltýnem, Paďourem a třemi Tatrami 815 stanul u Růžového jezera, nedaleko Dakaru, hlavního města Senegalu. Čtyřicet let po tatrováckých průkopnících Karlu Lopraisovi, Zdeňkovi Kahánkovi a jejich posádkách.
Nákladní automobil Tatra 815 byl na trh uveden v roce 1983. O pouhé tři roky později dvojice Tater absolvovala a hned napoprvé úspěšně dokončila Rallye Paříž – Dakar. Celé Československo bylo pyšné na tuzemskou automobilku a její vozy, které do cíle pouštního maratonu dovezli Karel Loprais a Zdeněk Kahánek se svými posádkami. Jako doprovod jednoho soukromého týmu jela tehdy ještě třetí Tatra 815. Francouzskou posádku vedl Michel Hardy a vedle něj seděl Alain Piatek.
V roce 2026 uplynuly od velké dakarské premiéry rovné čtyři desítky let. Tatry zase dojely až do Dakaru, i když už bez přispění a zájmu kopřivnické automobilky. Tři vozy Tatra 815 vyrobené v letech 1986 – 1991 přivezl Růžovému jezeru Tomáš Tomeček s kolegy Petrem Foltýnem a Leopoldem Paďourem. Sám řídil vůz 4x4, který zakoupil právě od Piateka. Všechny tři Tatry pracovaly pro pořadatele Africa Eco Race. To je soutěž, která se od roku 2008 nadále jezdí po klasické trase z Evropy do Dakaru. Bez pomoci Tomečkových Tater by ji nebylo možné uspořádat. Tatry i po letech dokazují, že byly zkonstruovány k tomu, aby uměly stejně skvěle závodit i pracovat. Občané Česká republiky mohou být na vozy značky Tatra nadále hrdí, i když už slouží jen v soukromých rukou.
Pořadatelé Africa Eco Race letos malinko změnili obvyklý harmonogram. Volný den v západosaharské Dakhle se nekonal v neděli, ale v sobotu. Stejně tak se do cíle k Růžovému jezeru dojíždělo už v sobotu, tedy o den dříve. „Jsme za ten den navíc rádi,“ líčil v Dakaru před návratem do vlasti Tomáš Tomeček. „Jsme unavení, ale je to takhle lepší. Vyspali jsme se, najedli se a domů se vydáváme bez stresu z rychlého nakládání a spěchu na letadlo.“ Díky této změně bylo i více času pořídit cílové foto všech třech Tater u Růžového jezera.
Tomáš Tomeček má v rychlém sledu za sebou 31. a 32. dakarský start. Většinu jich absolvoval jako závodník. V roce 1995 debutoval vítězstvím coby navigátor Karla Lopraise. Od roku 1999 vždy seděl za volantem. Vybojoval pódiová umístění na Rallye Paříž – Dakar, závodil v Jižní Americe, v roce 2011 se vrátil do Afriky. Na Africa Eco Race pětkrát zvítězil. Pětkrát celý závod zvládl jako jednočlenná posádka Tatry. Na Dakar Rally v Saúdské Arábii pravidelně jezdí jako rychlá asistence pro tým South Racing. A nyní si na Africa Eco Race poprvé vyzkoušel roli pilota tzv. baléčka. „V módu organizátora to pro mě na Africa Eco Race byla premiéra, ale zkušenosti mám bohaté,“ upozorňuje Tomáš Tomeček. “S baléčkem jsem jel poprvé na Heroes Legend Rally v roce 2012. Pak dvakrát na Pharaons Rally, dvakrát na Morocco Desert Challenge, pracoval jsem na dalších pouštních soutěžích v Alžírku, Kazachstánu, Turkmenistánu a Tunisku. Jezdit s baléčkem těžká, velmi nebezpečná, a řekl bych, nerychlá práce s minimem času na odpočinek,“ hodnotí Tomeček. Piloti jeho Tater tuto službu pro Africa Eco Race zajišťují již 15 let. V posledním desetiletí převážně ve složení Petr Foltýn a Leopold Paďour.
Ročník 2026 se ale vymykal. „Letos na Africa Eco Race startovalo přes 100 motorek a 50 aut, k tomu další desítky historiků a účastníků kategorie Raid. Závod mi připadal těžší než kdykoliv předtím a není divu, že byla i vysoká úmrtnost techniky,“ přibližuje Tomáš Tomeček. “Ještě víc zásahů než já měli v kluci v Balai 1 a 2. Jezdí se šestikolkami. Je znát, že čtyřkolce, se kterou jsem pracoval já, chybí jedna náprava, která by to auto vytahovala ven. Pět tun na jedné nápravě je moc. Kluci pracovali téměř nonstop. Jsem rád, že naše nasazení ocenili závodníci i pořadatelé,“ říká Tomeček.
K náročné trati se přidaly komplikace, které působilo počasí. „Tolik vody jsem ještě v Africe nikdy neviděl,“ komentoval zrušený úvod závodu zkušený Martin Benko. Nejprve hurikán Harry, pak přívaly sněhu v pohoří Atlas. A když už se závod dostal na Saharu, ukázalo se, že letos je ten písek nějaký jiný. „Letos byl písek hodně zrádný, špatně čitelný. Zejména v noci se moc nedalo jet. Písek se víc bořil než normálně,“ přitakává Tomeček. „Problémy měl Petr Foltýn, pod kterým se utrhla duna, když jel po jejím vrcholu ve stopách jiného kamionu. Musel přijet Polda Paďour a zajistit ho, aby se nepřevrátil.“ Foltýnovi se přitom ještě vyfouklo jedno kolo a vyproštění bylo mimořádně náročné a dlouhé. „Jinak se nám potíže výbaly. Na Balai 3 jsem opravoval jeden ventil dohušťování. Promazal jsem řízení, čistily se filtry, probíhala jen klasická údržba. Ve všech třech vozech jsme o volném dni doplňovali aditiva Metabond Truck a Megasel, která nám už druhým rokem pomáhají šetřit techniku a prodloužit jí životnost,“ doplňuje Tomeček.
Velké starosti se saharskými písky měli závodníci. Někteří často nebyli schopní etapu dokončit. Baléčka pracovala zatížená na maximum. Na plošině se obvykle vezlo několik motorek a jeden vůz, další na laně. Kabiny byly věčně plné lidí. I do té nejmenší se jich nacpalo pět, do větší osm.
Pozice pouštní odtahovky ale může přinést i milá setkání. Hned první, koho Tomáš Tomeček nakládal, byli Jonathan a Elodie, děti Reného Metge. Byl to právě Metge, kdo trasu podél západního pobřeží Atlantského oceánu pro původní Rallye Paříž – Dakar vymyslel. A v roce 2008 s Jeanem Louisem Schlesserem založil Africa Eco Race. „Děti Reného Metge přijely s historickým Range Roverem v barvách týmu VSD. Byla to replika vozu, s nímž jejich otec vyhrál Dakar v roce 1981. Měli problém s palivovým čerpadlem, tak jsme je naložili. Jonathanovi se to pak podařilo opravit, tak jeli asi 50 kilometrů po své ose, než se problém ozval znovu,“ vzpomíná Tomáš Tomeček, velký obdivovatel jejich otce. V dalších etapách už jim Range Rover fungoval. Na Tomečka ale nezapomněli. Za pomoc mu věnovali stužku s francouzským nápisem „Na cestě Reného Metge“ a po brífinku v Dakhle mu svěřili pohár, který jejich otec na Rallye Paříž – Dakar 1981 vyhrál. „V hloučku tleskajících pořadatelů jej Jonathan vložil do rukou pouze mě, aby mě s ním vyfotili. To byla veliká čest,“ dojatě vzpomíná Tomáš Tomeček.
Po návratu do Příbora se Desert Master doma příliš nezdrží. Závodní Tatra mezitím s ostatní technikou z Dakar Rally připlula do Barcelony. Tam ji na svou dílnu přeparkoval jeden z mechaniků South Racingu. Tomáš Tomeček si pro ni přiletí, po své ose ji převeze do Francie do přístavu, kde se sejde s Petrem Foltýnem a vyzvednou si tři baléčka z Afriky. Obě čtyřkolky společně naloží na šestikolky a po svých se vrátí do Kopřivnice. Teprve v tu chvíli bude opravdový konec dakarským dobrodružstvím v roce 2026.
„Za podporu na Dakar Rally a na Africa Eco Race bych chtěl moc poděkovat společnostem Promet Group, Tawesco, Komterm, Metabond, Mann Filter, Skarab, Oil.sk, Kaden, Kovap a mediálnímu partnerovi Motorsport Revue,“ uzavírá Tomáš Tomeček.
Kontakt pro média: Prokop Siwek, siwek@msrevue.cz a 739244661
Web: www.tomastomecek.cz
Video: www.youtube.com/motorsportrevue
.jpg){kind=link}