Tatra 600 je prvním osobním vozem značky, který byl vyvinut po konci druhé světové války. Aerodynamickou karoserií jasně navazovala na předválečné proudnicové tatrovky - modely 77, 77A, 87 a 97. Nerodila se ovšem snadno.
Auto, původně označované jako typ (T) 107, mělo nahradit už poněkud zastaralou Tatru 57 B („Hadimršku).“ Ve srovnání s Tatrou 87, jejíž produkce pokračovala ještě několik let po válce, měla být novinka menší a levnější. Počítalo se proto se zástavbou čtyřválce místo osmiválce. Koncepce ovšem měla zůstat tatrovácká a vzduchem chlazený plochý motor měl místo za zadní nápravou.
První prototyp vznikl koncem roku 1946, další na začátku roku 1947. S novým vozem automobilce údajně pomáhal také legendární Hans Ledwinka, dřívější technický a generální ředitel kopřivnické Tatry, tvůrce klasické tatrovácké koncepce a otec aerodynamických modelů, který byl po válce zadržen pro údajnou kolaboraci s německými okupanty (v roce 1992 byl rehabilitován). Během návštěv ve věznici v Novém Jičíně vývoj s Ledwinkou konzultoval konstruktér Vladimír Popelář.
Sériová výroba Tatry 600 Tatraplan se v Kopřivnici rozběhla 4. června 1948, neměla ale dlouhého trvání a už v roce 1951 byla direktivně ukončena a převedena do Mladé Boleslavi, kde vznikaly vozy Škoda. Tedy vlastně k rivalovi.
Proč Tatraplan?
Tatra 600 vznikala jako typ 107, jménem tedy navazovala na předválečné vozy se šťastnou sedmičkou na konci. Když ale Kopřivničtí vůz odeslali na pražský autosalon roku 1947, bylo jim tam přiděleno jméno Tatraplan, které se nakonec objevilo i na štítku na předním blatníku sériových vozů. Vysvětlení se objevují dvě.
Podle jednoho si auto vysloužilo název Tatraplan srovnáním s ladným tvarem letadla - aeroplanem - podle druhého bylo důvodem, že vůz prostě vznikl v rámci vládního dvouletého plánu z prosince 1946.
Číslo 600 novinka nakonec dostala kvůli změně značení výrobků Tatra, jež zavedla číselnou řadu 600 pro osobní vozy.
Vládnoucí komunistická strana, která po znárodnění řídila celý průmysl, totiž pro Tatru měla jiný úkol. Kopřivnický výrobce se měl soustředit na těžké nákladní stroje. Tatraplan pak na škodovácké výrobní lince vydržel pouze do roku 1952.
Celkem vzniklo 6 335 Tatraplanů, z toho 4 235 v Kopřivnici. Podle jiných zdrojů to bylo 6 342 vozů T 600, z toho 4 242 v Kopřivnici.
Tatra 600 pro současnost
Zajímavý a vlastně vcelku smutný příběh Tatry 600 přispívá k tomu, že Tatraplan dnes patří mezi nejobdivovanější a nejznámější osobní vozidla kopřivnické automobilky. Mezi její fanoušky patří také Daniel Novák, student, který už ve 14 letech navrhuje auta a sklízí uznání za svoje schopnosti v automobilovém designu a 3D modelování.
Daniel na T 600 samozřejmě oceňuje především její ikonický design. A myslí si, že by jeho hlavní myšlenky mohly dost dobře fungovat i dnes nebo v blízké budoucnosti. Proto se pustil do práce a exkluzivně pro Garáž.cz vytvořil koncept moderního Tatraplanu.
Studie přitom zachovává principy originálu - vůz je uhlazený a aerodynamický a má spalovací motor vzadu. Tvar je samozřejmě výrazně modernější, auto dostalo větší kola, nápadité LED světlomety s výrazným světelným podpisem nebo zapuštěné kliky, řada detailů ale přímo navazuje na vzor.
Všimněte si například kulatých předních lamp, chromované linky na přední kapotě, provedení zadních oken, náznaku zadní ploutvičky nebo bočního zakrytování zadních kol. „Kryty jsou navrženy s mechanismem vyklápění. V případě potřeby, například kvůli výměně kol, se tedy dají snadno odklopit,“ říká Daniel Novák.
Svou vizi pojal jako koncept luxusního osobního automobilu. Moderní T 600 tedy posunul „výš“, než jakou roli měl originál. Tatraplan představoval vůz střední třídy.
V interiéru najdeme světlou kůži a spoustu pravého dřeva. „Chtěl jsem, aby kabina působila moderně, ale současně i tak, aby cestující měli po zavření dveří pocit, že se zastavil čas. Spolujezdec a dva pasažéři vzadu mají možnost měnit polohu svých sedadel. V komfortním nastavení mohou dokonce využít vysouvací opěrku na nohy. A nechybí masážní funkce,“ dodává Daniel.
Zdroj: www.garaz.cz
