Odstávka elektrické energie dne 21.08.2023 od 07:30 do 18:30 - ČEZ

Plánovaná odstávka zahrnuje tyto lokality:

Příbor (okres Nový Jičín) Frenštátská: č. p. 349, 425, 427, 429, 459, 464, 502, 563, 729, 740, 1610, 1628, 1683, 1696

Na hrázi: č. p. 422, 423, 452, 455, 553, 1613, 1650

kat. území Příbor (kód 735329): parcelní č. 2541, 2569, 2569/2, 2593

 

Odstávka elektrické energie 2023

Odstávka vody SMVAK OSTRAVA 21. srpna 2023

Na základě §9, odstavec 5, zákona č. 274/2001Sb. o vodovodech a kanalizacích v platném znění, si Vás dovolujeme informovat o plánované odstávce na vodovodní síti dne 21. 8. 2023 od 8:00 do 14:00 hodin.

 

Číslo plánované odstávky: 

11225

Obec: 

Příbor, Prchalov

Skut. zahájení: 

 

Plán. zahájení orientačně: 

21.08.2023 08:00

Plán. ukončení orientačně: 

21.08.2023 14:00

Dotčená oblast: 

část obce od kapličky směr horní konec

Způsob náhradního zásobování: 

Umožněno předzásobení

 

SMVAK OSTRAVA Příbor

Čtrnáctiletý designér navrhl moderní Tatraplan. A je to nádhera!

Přestože se Tatra 600 vyráběla pouhé čtyři roky, v historii českého automobilového průmyslu má důležité místo. My jsme se pokusili legendární Tatraplan oživit.

Tatra 600 je prvním osobním vozem značky, který byl vyvinut po konci druhé světové války. Aerodynamickou karoserií jasně navazovala na předválečné proudnicové tatrovky - modely 77, 77A, 87 a 97. Nerodila se ovšem snadno.

 

Auto, původně označované jako typ (T) 107, mělo nahradit už poněkud zastaralou Tatru 57 B („Hadimršku).“ Ve srovnání s Tatrou 87, jejíž produkce pokračovala ještě několik let po válce, měla být novinka menší a levnější. Počítalo se proto se zástavbou čtyřválce místo osmiválce. Koncepce ovšem měla zůstat tatrovácká a vzduchem chlazený plochý motor měl místo za zadní nápravou.

 

tatra-tatra-600 (1)

 

První prototyp vznikl koncem roku 1946, další na začátku roku 1947. S novým vozem automobilce údajně pomáhal také legendární Hans Ledwinka, dřívější technický a generální ředitel kopřivnické Tatry, tvůrce klasické tatrovácké koncepce a otec aerodynamických modelů, který byl po válce zadržen pro údajnou kolaboraci s německými okupanty (v roce 1992 byl rehabilitován). Během návštěv ve věznici v Novém Jičíně vývoj s Ledwinkou konzultoval konstruktér Vladimír Popelář.

Sériová výroba Tatry 600 Tatraplan se v Kopřivnici rozběhla 4. června 1948, neměla ale dlouhého trvání a už v roce 1951 byla direktivně ukončena a převedena do Mladé Boleslavi, kde vznikaly vozy Škoda. Tedy vlastně k rivalovi.

Proč Tatraplan?

Tatra 600 vznikala jako typ 107, jménem tedy navazovala na předválečné vozy se šťastnou sedmičkou na konci. Když ale Kopřivničtí vůz odeslali na pražský autosalon roku 1947, bylo jim tam přiděleno jméno Tatraplan, které se nakonec objevilo i na štítku na předním blatníku sériových vozů. Vysvětlení se objevují dvě.

Podle jednoho si auto vysloužilo název Tatraplan srovnáním s ladným tvarem letadla - aeroplanem - podle druhého bylo důvodem, že vůz prostě vznikl v rámci vládního dvouletého plánu z prosince 1946.

Číslo 600 novinka nakonec dostala kvůli změně značení výrobků Tatra, jež zavedla číselnou řadu 600 pro osobní vozy.

Vládnoucí komunistická strana, která po znárodnění řídila celý průmysl, totiž pro Tatru měla jiný úkol. Kopřivnický výrobce se měl soustředit na těžké nákladní stroje. Tatraplan pak na škodovácké výrobní lince vydržel pouze do roku 1952.

Celkem vzniklo 6 335 Tatraplanů, z toho 4 235 v Kopřivnici. Podle jiných zdrojů to bylo 6 342 vozů T 600, z toho 4 242 v Kopřivnici.

 

tatra-tatra-600 (2)

Tatra 600 pro současnost

Zajímavý a vlastně vcelku smutný příběh Tatry 600 přispívá k tomu, že Tatraplan dnes patří mezi nejobdivovanější a nejznámější osobní vozidla kopřivnické automobilky. Mezi její fanoušky patří také Daniel Novák, student, který už ve 14 letech navrhuje auta a sklízí uznání za svoje schopnosti v automobilovém designu a 3D modelování.

 

Daniel na T 600 samozřejmě oceňuje především její ikonický design. A myslí si, že by jeho hlavní myšlenky mohly dost dobře fungovat i dnes nebo v blízké budoucnosti. Proto se pustil do práce a exkluzivně pro Garáž.cz vytvořil koncept moderního Tatraplanu.

Studie přitom zachovává principy originálu - vůz je uhlazený a aerodynamický a má spalovací motor vzadu. Tvar je samozřejmě výrazně modernější, auto dostalo větší kola, nápadité LED světlomety s výrazným světelným podpisem nebo zapuštěné kliky, řada detailů ale přímo navazuje na vzor.

Všimněte si například kulatých předních lamp, chromované linky na přední kapotě, provedení zadních oken, náznaku zadní ploutvičky nebo bočního zakrytování zadních kol. „Kryty jsou navrženy s mechanismem vyklápění. V případě potřeby, například kvůli výměně kol, se tedy dají snadno odklopit,“ říká Daniel Novák.

 

tatra-tatra-600

 

Svou vizi pojal jako koncept luxusního osobního automobilu. Moderní T 600 tedy posunul „výš“, než jakou roli měl originál. Tatraplan představoval vůz střední třídy.

V interiéru najdeme světlou kůži a spoustu pravého dřeva. „Chtěl jsem, aby kabina působila moderně, ale současně i tak, aby cestující měli po zavření dveří pocit, že se zastavil čas. Spolujezdec a dva pasažéři vzadu mají možnost měnit polohu svých sedadel. V komfortním nastavení mohou dokonce využít vysouvací opěrku na nohy. A nechybí masážní funkce,“ dodává Daniel.

 

Zdroj: www.garaz.cz

V Beskydech začala likvidace černouhelného Dolu Frenštát

Trojanovice (Novojičínsko) - Státní podnik Diamo v Trojanovicích na Novojičínsku zahájil likvidaci černouhelného Dolu Frenštát. Z dolu, v němž se uhlí nikdy netěžilo, dnes havíři symbolicky vyvezli poslední okov, tedy nádobu určenou k přepravě materiálu i lidí. Zasypávání těžních jam začne v září, řekl novinářům ředitel odštěpného závodu Darkov podniku Diamo Josef Lazárek.

Diamo beskydský důl spolu s dalšími utlumovanými šachtami převzalo od těžební společnosti OKD před dvěma lety. Obec Trojanovice připravuje rozvojový projekt Cérka na nové využití areálu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že na rozdíl od jiných míst v kraji, kde má hornictví staletou tradici, se lidé v oblasti Frenštátu s potenciální těžbou nikdy neztotožnili. Okolní samosprávy a spolky léta bojovaly proti možnému zahájení těžby a usilovaly o likvidaci dolu.

 

Důl Frenštát pod Radhoštěm 1

 

"Myslím si, že to období nejistoty bylo příliš dlouhé, a jsem rád, že se rozhodlo tak, jak se rozhodlo. Myslím si, že z hlediska i kvality života a budoucího využití této lokality to bylo rozhodnutí správné," řekl Stanjura.

Hlavními důvody pro likvidaci Dolu Frenštát bylo jeho dlouhodobé nevyužívání k těžbě, s tím související vysoké náklady na jeho udržování a rovněž povinnost provozovatele provést při trvalém zastavení provozu v dole jeho likvidaci. "Důl se již čtvrt století nachází v konzervačním režimu, což ročně přináší náklady zhruba 40 milionů korun. Věnovat takovou částku za udržovací režim bez jasné perspektivy tak nepovažuji za efektivní," uvedl Stanjura.

Zásoby uhlí byly už před 20 lety odepsány, od roku 1995 je důl v konzervačním režimu. Přípravu likvidace zahájila už před převodem na Diamo společnost OKD. Likvidaci jam povolil báňský úřad v září 2021. Na zasypání dolu bude použito zhruba 200.000 tun hlušiny.

Lazárek řekl, že nyní se připravuje finální montáž technologie na zasypání jam. "Odzkoušíme to 11. září a 12. naplno sypeme. Vlastní sypání je proces velmi krátký, tři neděle a máme zasypáno. Po zásypu nezpevněným zásypem ale přijde další část, zhruba 70 metrů betonového špuntu, zátky, a na závěr poklop, který by měl zůstat uvnitř prostoru těžní věže," řekl Lazárek.

Po zasypání jam budou následovat demolice některých povrchových objektů a sanační a rekultivační práce. Náklady na likvidaci dolu dosáhnou asi 155 milionů korun, jejich výši ale můžou ovlivnit například ceny energií a materiálů. Důl má být zlikvidován do roku 2027.

Výstavba Dolu Frenštát začala v roce 1981. Uhlí se v něm ale nikdy netěžilo. Po většinu své existence byl důl v konzervačním režimu, což znamená, že tam bylo zajištěno trvalé větrání, čerpání přitékajících vod, dělaly se pravidelné prohlídky a údržba jam a obslužných provozů.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) řekl, že na místě dolu vznikne brownfield, který se bude dát využívat i s přispěním peněz z Operačního programu Spravedlivá transformace. "My už v září vypíšeme výzvu na infrastrukturu, kterou by tady měla být standardní zařízení, jako jsou vodovody, kanalizace, plynovod, prostě nastavení tohoto poměrně velkého, asi pětadvacetihektarového území, které potom bude moct být využito pro kombinaci bydlení, podnikání, inovačního potenciálu a vzdělávání," řekl Hladík.

Starosta Trojanovic Jiří Novotný (Naše Beskydy - SNK) řekl, že nyní začne projektování, nejprve půjde o experimentální terénní pracoviště Ostravské univerzity. "Potom tady máme soukromou základní a mateřskou školu, které věříme, že se dál bude rozvíjet i na střední školu. Budeme projektovat veřejné prostranství, rekonstrukci těžních věží, kde například z jedné chceme mít řemeslný pivovar a druhá bude spíše jako vyhlídka," řekl Novotný.

V areálu má vzniknout i komunitní centrum, obchody, služby. "To je základ, na kterém chceme stavět další budoucí rozvoj, protože nechceme z toho udělat jenom rezidenční oblast, anebo jenom průmyslový park. Chceme, aby tady byly všechny funkce," řekl starosta. Uvedl, že s Diamem už má obec vyjednaný převod pozemků. "Máme vlastně smlouvu o smlouvách budoucích a ta znamená, že víme, jak vyřešíme majetkoprávní vztahy," řekl Novotný.

Lazárek řekl, že uhlí se už v oblasti nikdy těžit nebude, ale intenzivně se zabývají legislativou pro stanovení dobývacího prostoru pro těžbu zemního plynu. "Na uhelné sloje je tady vázáno naprosto reálným vlastním odhadem deset miliard kubíků zemního plynu, což je určitě velmi zajímavý objem v energetické situaci, v jaké se nacházíme," řekl Lazárek.

Muselo by se podle něj obnovit či připravit několik vrtů, samotná těžební stanice pak zabírá místo většího obývacího pokoje. "Je to, myslím si, ložisko, které může regionu přinést značné prostředky. Podstatné je, že to opravdu nespouští žádnou významnou, výraznou, těžkou ekologickou zátěž," řekl Lazárek.

 

Důl Frenštát pod Radhoštěm 2

 

Zdroj: www.dulfrenstat.cz, www.ceskenoviny.cz

Dny NATO v Ostravě 2023 / NATO Days in Ostrava 2023

23. Dny NATO v Ostravě & 14. Dny Vzdušných sil AČR - největší bezpečnostní show v Evropě. Jedinečná mezinárodní přehlídka vojenských, bezpečnostních a záchranných jednotek.

 

Dny NATO 2023


---
23rd NATO Days in Ostrava & 14th Czech Air Force Days - the biggest security show in Europe. The unique international presentation of military, security and rescue units.

 

Dny NATO 2023a

Armáda převzala poslední tři Tatry 815-7, rozšíří vozový park ve třech krajích

Odveze palety, proviant, munici i zbraně, místo v něm najdou i vojáci. Armáda dnes převzala poslední tři automobily Tatra 815-7 z celkových 209. Nové terénní náklaďáky využijí útvary napříč Armádou ČR, největší balík 30 kusů získali příslušníci Praporu podpory nasaditelných sil Rakovník a 15. ženijního pluku Bechyně. Poslední tři tatrovky dnes ve Štěpánově slavnostně převzali zástupci Krajských vojenských velitelství Liberec, Plzeň a Ústí nad Labem.

 

tatra vojenska 1

 

Smlouvu (č. 22121000587) na 209 těžkých nákladních terénních automobilů Tatra 815-7 6×6 ve valníkovém provedení v celkové hodnotě více než 1,9 mld. Kč bez DPH podepsal za resort obrany náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka 24. srpna 2022. Vloni společnost Tatra Trucks a.s. dodala 200 kusů, letos zbývajících devět.

„Jelikož spolupracujeme s firmou Tatra už několik let, a navíc firma splnila některé zadané technické a legislativní parametry, nebyl jediný důvod tyto české stroje s vynikající pověstí po celém světě nezařadit do našeho vozového parku,“ zhodnotil dosavadní spolupráci ředitel odboru vyzbrojování vzdušných sil a logistiky sekce vyzbrojování a akvizic Jan Kolafa. „Očekáváme, že naši spolupráci s Tatra Trucks a.s. budeme nadále rozvíjet a dnešní předávání nebude poslední,“ doplnil.

Současná varianta s přídomkem Force byla do vozového parku české armády zařazena už v roce 2017 jako náhrada starších modelů. V armádě jich jsou v současnosti téměř tři stovky. „Moderní verze Tatra 815-7 se stala velmi rychle oblíbenou. A není se čemu divit, protože se jedná o standardně vybavené vozidlo s dobrými jízdními vlastnostmi,“ hodnotí zástupce ředitele Agentury logistiky plukovník gšt. Vít Watroba.

 

tatra vojenska 2

Tatrovácký podvozek, sázka na jistotu

„Naše koncepce se zrodila ve 20. letech minulého století a dosud nebyla překonána. Principem je použití centrální nosné roury a náprav s nezávisle zavěšenými výkyvnými polonápravami sešroubovanými v jeden celek. V průběhu let byla tato koncepce dovedena k dnešnímu originálnímu řešení, což vozidlům Tatra dává výjimečné schopnosti při průjezdu i tím nejnáročnějším terénem, které nutně potřebuje naše armáda,“ zdůraznil ředitel obranných projektů Tomáš Mynarčík.

Vozidlo je určeno pro osádku 1+3, nechybí filtrační zařízení, držáky na odmořovací, dozimetrické a chemické přístroje. Posádka má také k dispozici klimatizačně topnou jednotku a nezávislé topení.

Pokud se zaměříme na vzhled vozidla, neunikne nám typická olivová barva se zajímavými vlastnostmi. Matný nátěr odolá klimatickým vlivům, bojovým otravným látkám, dekontaminačním prostředkům a korozi.

Tatra 815-7 6×6 zvládá komfortní jízdu po silnici, ale i delší operace v členitém terénu nebo zatopených oblastech. Zvládne teploty od -32 °C do +49 °C s relativní vlhkostí vzduchu do 98 %.

Celý kolos doslova táhne vzduchem chlazený, přeplňovaný, vznětový osmiválec 12,7 litru, který disponuje výkonem 300 kW při 1800 otáčkách za minutu.

Celkový dojem z vozidla popisuje řidič z Krajského vojenského velitelství Plzeň, který chválí především dynamické vlastnosti vozidla. „Je znát, že jedete v nové Tatře. Díky unikátnímu podvozku cítíte lepší brodivost, máme tu systém ABS, pokročilejší brzdy i menší poloměr otáčení, díky čemuž můžou za volat usednout i méně zkušení řidiči.“

 

tatra vojenska

 

TTD Technicko-taktická data
Typ T-815-7 FORCE 6×6 valník
Motor vidlicový vznětový osmiválec
Objem 12 667 ccm
Přeplňování turbodmychadlo
Max. výkon 300 kW (407,8 k), 2100 Nm
Převodovka čtrnáctirychlostní
Max. rychlost 110 km/h (omezovač nastaven na 85 km/h)
Jízdní dosah až 850 km
Kombinovaná spotřeba 49 l/100 km
Délka 9540 mm
Šířka 2550 mm
Výška 3410 mm
Světlá výška 420 mm
Brodivost 1500 mm
Užitečná hmotnost 15 600 kg
Celková hmotnost 29 000 kg

 

Zdroj: www.armadninoviny.cz