Kvůli vadnému betonu bourají stavbaři část budované dálnice D48. Pak ji postaví znovu

Na zhruba osmikilometrovém úseku budované dálnice D48 na Novojičínsku bourají stavbaři část už nově postavené dálnice. Laboratorní testy totiž prokázaly, že beton použitý na vozovku je špatný. Zdemolovat a pak opět postavit musí úsek dlouhý dva a půl kilometru.

Společnost JAVAMONT s. r. o. Dolní Lhota oznamuje, že z důvodu výstavby optické sítě společnosti T-Mobile, bude v době od 18.04.2023 do 30.05.2023 provádět výkopové práce a pokládku optických kabelů na těchto ulicích: Jičínská, Svatopluka Čecha, 28. října, Šmeralova, Tyršova a Jiráskova v rozsahu dle situačních výkresů. Práce budou probíhat za provozu, bez zásadního dopravního omezení. Prosíme občany o shovívavost, trpělivost a především opatrnost po dobu výstavby a použití jiných komunikačních tras. Po dokončení prací budou použité plochy uvedeny do původního stavu, včetně kompletních předlažeb chodníkových těles.

Tatra 813 je československý speciální těžký terénní nákladní automobil, vyráběný v letech 1967 až 1982. Základním představitelem této typové řady byla především vojenská verze 8×8 KOLOS, která byla schopná tahat přívěsy až do celkové hmotnosti 100 tun. Vyráběly se však i civilní verze 6×6, případně 4×4. Za patnáct let výroby bylo ve všech modifikacích postaveno dohromady 11 751 vozidel, z nichž většina byla exportována – zejména do SSSR, NDR, Rumunska a Indie.

První funkční vzorek podvozku T 813 postavili vývojoví pracovníci z konstrukční kanceláře pobočného závodu Bánovce nad Bebravou v roce 1960. Tento vzorek byl postaven v maximální možné míře z agregátů a dílů pro model Tatra 138, jehož výroba se v té době rozbíhala. Nešlo však o plnohodnotný automobil, ale pouze o nekarosovaný osmikolový podvozek se čtyřmi nechráněnými sedadly umístěnými na blatnících prvních dvou náprav. Bizarní vzhled této konstrukce podtrhovalo použití motocyklového plexisklového štítu před sedadlem řidiče. Funkční vzorek posloužil ke sbírání zkušeností s prvním čtyřnápravovým československým automobilem, ale další vývoj byl utlumen, protože závod Bánovce se soustředil na výrobu všech modifikací typu Tatra 111 a těžkého tahače Tatra 141. Přesto se na osmikolový podvozek nezapomnělo a probíhaly na něm alespoň občasné jízdní zkoušky.

Počátkem roku 1964 byl vývoj osmikolového vojenského tahače oficiálně obnoven, tentokrát se s konstrukcí začalo „na čistém stole“ a prototyp Tatry 813, představený v Bánovcích na aktivu hospodářských pracovníků Tatry v srpnu 1964, tak měl se sériovými výrobky T 138 společné jen základní konstrukční díly vidlicového dvanáctiválcového motoru T930 o objemu 17.640 cm³ a výkonu 250 k (u T 138 šlo o vidlicový osmiválec T928 o objemu 11 762 cm³ a výkonu 180 k). Na motor navazovala pětistupňová převodovka a dvě redukční, takže vozidlo disponovalo celkem 20 jízdními stupni pro pohyb vpřed a 4 stupni pro jízdu vzad. Díky své koncepci byl vůz schopen překonat příkop široký až 1,5 metru, zdolat kolmé překážky do výšky až 60 centimetrů a jezdit s bočním náklonem až 30°. Tyto parametry jsou dodnes světově unikátní a nepřekonala je ani žádná z modifikací následujícího typu T 815.

Kromě podvozku se vůz od dosavadní produkce Tatry odlišoval i použitím jednoduché montáže širokoprofilových pneumatik na všech nápravách (s funkcí centrálního dohušťování pneumatik), prostornou předsunutou trambusovou kabinou a celkově hranatými tvary vozidla.
Tatra 813 8×8 KOLOS (všeúčelový podvozek) má dvě řiditelné nápravy, odpružení vpředu i vzadu podélnými listovými pery. Vozidlo je uzpůsobeno pro montáž přídavných zařízení - sněhového pluhu a buldozerové radlice. Vždy při tažení přívěsů, při práci s buldozerovou radlicí nebo se sněhovým šípovým pluhem musí být vozidlo zatíženo nákladem o hmotnosti 7 500 kg. Vozy Tatra 813 8x8 se vyráběly v různých druzích provedení - tahače přívěsů, sklápěče, podvozek pro těžkotonážní autojeřáb AD 350, hasičské nástavby apod.

Podvozek Tatra v provedení 8×8 pro těžká taktická terénní vojenská vozidla dnes vychází z nové řady vozidel Force, která je určena k provozu v těch nejtěžších terénních a klimatických podmínkách. Plně pohonný podvozek 8×8 využívá nezávislé odpružení náprav a 3D rám tvořený spojením páteřové roury se svařovaným žebřinovým rámem, tatrovácké koncepce zdokonalované po více než 90 let. Páteřová roura chrání uvnitř umístěné hnací hřídele a diferenciály před prachem, vlhkostí a vnějším mechanickým poškozením (bezúdržbové řešení). Unikátní podvozek a řešení pomocí nezávislého odpružení dává vozidlu výjimečnou odolnost vůči nárazům a vibracím, chrání nástavby před zkroucením a tlaky a umožňuje rychlou jízdu členitým terénem nebo na rozbitých cestách.

Čtyř-dveřová trambusová pancéřovaná kabina sklopná s až pěti energii pohlcujícími sedadly splňuje požadavky balistické a protiminové odolnosti dle STANAG 4569. Tatra má nastavitelnou výšku a světlou výšku vozidla, jedná se o plně pohonné vozidlo, má uzávěrky diferenciálů a systém centrálního dohušťování pneumatik během jízdy.

Zdroj: Armáda ČR, Tatra Trucks

Nádraží Nový Jičín město je první zastávkou legionářského vlaku při jeho letošním putování po městech České republiky. Široké veřejnosti bude Legiovlak v Novém Jičíně přístupný zdarma od úterý 11. až do neděle 16. dubna. Ve všední dny od 8 do 18 hodin a o víkendu od 9 do 19 hodin.

Legiovlak se skládá ze 14 zrekonstruovaných vagonů, které představují vojenský ešalon. Těmito vlaky se desetitisíce čs. legionářů přepravily v letech 1918-1920 napříč Ruskem po Transsibiřské magistrále a průjezd si často musely vynutit bojem s bolševiky. Legiovlak se skládá z vozů polní pošty, těplušky, zdravotního, filmového, velitelského, štábního, obrněného, prodejního, krejčovského, kovářského (zrekonstruován na Slovensku), ubytovacího a dvou plošinových vozů. Ve všech vozech bude na návštěvníky čekat věrná rekonstrukce vybavení, legionáři v dobových stejnokrojích, ale také originální exponáty a několik stovek fotografií na panelech mapujících historii čs. legií.

Československé legie je označení používané pro jednotky dobrovolnického zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války (a ruské občanské války). Legie tvořili čeští a slovenští krajané žijící v zahraničí a bývalí vojáci rakousko-uherské armády, kteří se po zajetí armádami Dohody rozhodli dobrovolně vstoupit do řad legií a dezertovat k nepřátelským vojskům, se kterými pak bojovali proti vojskům Ústředních mocností, tedy i proti českým a moravským vojákům loajálním císaři (František Josef I.). Tím se dopustili dezerce a porušení vojenské přísahy panovníkovi,^[1] za kterou jim hrozilo nasazení v trestních oddílech (a tím téměř jistá smrt) až trest smrti.^{[2][pozn. 1]} Sami příslušníci legií své vypovězení poslušnosti Rakousku-Uhersku brali jako součást revoluční akce zahraničního odboje s cílem napomoci vzniku samostatného Československa jako nástupnického státu někdejšího Českého království. Jejich nesporné vojenské úspěchy skutečně sehrály při jednáních o vzniku Československa v roce 1918 i později během Pařížské mírové konference zásadní roli.

Příslušníci legií v Rusku se zúčastnili několika vítězných bitev války včetně bitvy u Zborova a bitvy u Bachmače proti ústředním mocnostem, byli také zapojeni do ruské občanské války vedené proti bolševikům, v jeden čas kontrolovali celou transsibiřskou železnici a většinu velkých měst Sibiře.

Název československé legie vznikl až po válce, za války se používalo souhrnné označení revoluční dobrovolná vojska (později zahraniční čs. vojska). Základ těchto vojsk začal vznikat již v roce 1914 z dobrovolníků, českých krajanů, kteří se hlásili do carské armády v Rusku a Cizinecké legie ve Francii. Čeští krajané v Rusku, z Varšavy, jejího okolí a z území Volyně vytvořili jednotku zvanou „Česká družina“ (nejednalo se pouze o Čechy a Slováky, ti však měli velkou převahu). Krajané ve Francii byli v rámci francouzské Cizinecké legie začleněni do samostatné roty, pro kterou se vžilo označení „rota Nazdar“. Počet českých a slovenských dobrovolníků se postupně navyšoval. Od roku 1917 se tvořily legie také v Itálii. Koncem války měly jednotky československých zahraničních vojsk celkem přes 140 000 příslušníků.

Zdroj: www.legiovlak.cz, www.wikipedia.org