Ukončení provozu pobočky Příbor

Máme nejširší pobočkovou síť v ČR, přesto však nemůžeme být všude. Snažíme se přizpůsobovat našim klientům a mít pobočky tam, kde je nejvíce využijí. Chod poboček proto pečlivě sledujeme a podle míry jejich využití je přemísťujeme či zvětšujeme jejich spádovou oblast, případně uzavíráme. V této souvislosti jsme po detailní analýze dospěli k rozhodnutí, že 23. února 2024 provoz pobočky Příbor ukončíme.

Klienty budeme o trvalé změně pochopitelně informovat. Čísla účtů, ani nastavení jejich dalších produktů se jim nijak nezmění. V Příboře chceme i nadále klientům zachovat náš bankomat, který umožňuje kromě výběru a vkladu hotovosti například zadání jednorázového i trvalého platebního příkazu, zaplacení složenky, dobití kreditu mobilního telefonu, změnu PIN kódu nebo zobrazení limitů karty.

Nabízíme také řadu jiných možností obsluhy účtu – internetové nebo mobilní bankovnictví George s nepřetržitým provozem. K dispozici je i bezplatná informační linka Finanční skupiny České spořitelny 800 207 207, která umožňuje i obsluhu účtu prostřednictvím služby Ověření hlasem. Poradenské služby poskytne klientům také kterákoli jiná naše pobočka. Naši bankéři jsou připraveni klienty z pobočky Příbor osobně nebo prostřednictvím online schůzky obsloužit v pobočce s pokladnou Nový Jičín na adrese Štefánikova 2115/13, která je běžně otevřená každý pracovní den.

 

Děkujeme za pochopení.

 

Česká spořitelna Příbor

Tatra investuje 700 milionů korun do výrobních technologií

Kopřivnická automobilka Tatra Trucks investuje 700 milionů korun do výrobních technologií. Investice jí mají pomoci zefektivnit výrobní procesy a zvýšit objem produkce. Část strojního vybavení již firma instalovala loni, další část investice se uskuteční letos.

Loni Tatra vyrobila a prodala 1451 vozidel, o rok dříve to bylo více než o 100 méně. Jejím cílem je do několika let produkovat až 2500 vozů za rok.

„Navýšení objemu výroby na avizovaných 2500 vozů ročně je podmíněno modernizací a automatizací výroby. Toho chceme docílit pomocí investic do špičkového strojního vybavení v celkové výši 700 milionů korun,“ uvedl technický ředitel Tatry Tomáš Prášil.

Automobilka podle něj plánuje posílení kapacity takzvaných úzkých míst výrobního procesu a automatizaci míst s velkými časovými ztrátami ve výrobě tak, aby se dostala na světovou úroveň obrábění.

„Obrábění nosných rour podpoří nové obráběcí centrum Fénix 2 včetně robotizované svařovací jednotky za 41 milion korun, dále plánujeme automatizovat a zefektivnit obrábění ozubení novými obráběcími stroji Gleason za téměř 90 milionů korun. Připravujeme také automatizaci obrábění motorů novým automatizovaným CNC zařízením za 73 miliony korun, kterým nahradíme linku z 60. let minulého století,“ uvedl Prášil.

 
Tatra
 

Generální ředitel Tatry Trucks Lukáš Andrýsek uvedl, že letos chce automobilka zvýšit počet vyrobených a prodaných vozů o stovky kusů, nárůst by tedy měl být mnohem výraznější než v minulých letech.

„Restrukturalizační kroky, které provádíme od poloviny minulého roku, a sledované parametry výroby i zakázek jsou velmi dobrými předpoklady pro to, abychom naše záměry dokázali naplnit. Jsme na začátku procesu, který nám má pomoci dosáhnout objemu výroby a prodejů na úrovni 2500 vozů za rok v horizontu zhruba dvou až tří let,“ uvedl Andrýsek.

Nižší desítky milionů korun chce letos firma investovat do zázemí pro zaměstnance ve výrobě a kancelářských prostor. „Letos máme v plánu začít s postupnou rekonstrukcí společných prostor a sociálních zařízení ve výrobě. Zejména tzv. svačinárny projdou kompletní proměnou, aby měli zaměstnanci moderní a odpovídající zázemí pro odpočinek a občerstvení,“ uvedl manažer investic a facility Tomáš Lazař.

Navazovat bude rekonstrukce sociálních zařízení včetně šaten a rekonstrukce a přestavba kancelářských prostor. Sídlo ředitelství automobilky dostane novou fasádu, upravovat se bude i jeho blízké okolí a například se zvýší kapacita parkovacích míst.

Tatra Trucks vyrábí sériové nákladní vozy i speciální automobily na míru. Produkuje vozy a podvozky pro civilní sektor i pro využití v armádě či v záchranných složkách. Má přes 1400 zaměstnanců, dalších víc než 700 lidí pracuje v dceřiné firmě Tatra Metalurgie. V roce 2022 automobilka dosáhla tržeb 7,12 miliardy korun. Tatra Trucks patří do skupiny Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada, dalším jejím akcionářem je skupina Promet Group rodiny Materových.

 

Zdroj: www.idnes.cz

Skatepark Příbor

Město Příbor plánuje přestavbu místního skateparku. Vypsalo veřejnou zakázku na dodavatele.

Předmětem plnění veřejné zakázky je rekonstrukce stávajícího skateparku. V rámci projektu bude realizován nový celobetonový skatepark v půdorysném tvaru obdélníku 13,0 x 44,7 Betonová plocha skateparku je 582 m2. Stavba je tvořena vyztuženou skořepinou betonovanou nástřikem na předem vytvarovaném podkladu. Vodorovné plochy budou dilatovány v celcích cca 6 x 6 m. Celý park je dále doplněn kovovými trubkovými překážkami tzv. raily.
Součástí projektu je úprava okolí nového skateparku spořívající v rekonstrukci zpevněných ploch, tj. odstranění stávajících asfaltových krytů a betonových panelů, realizace nových dlážděných ploch a osazení mobiliáře (lavičky, stojany na kola, odpadkové koše aj.).

 

skate park

 

Zdroj: msstavby.cz

Tatra Prezident vznikala nadvakrát. Nakonec dostala i díl z Chevroletu Corvette

Několik měsíců - od jara 1994 do konce léta - intenzivně pracoval designér Václav Král společně se svým synem Jiřím na projektu modernizované limuzíny Tatra 613. Vůz, který nakonec vznikl v jednom jediném exempláři, dostal jméno Prezident a do sériové výroby nezamířil. Přitom měl být počátkem nové koncepce rozvoje výroby osobních vozů kopřivnické automobilky.

Zachraňovací týden pro Tatru. „Tak tehdy Václav nazval období, kdy se poprvé začal zabývat myšlenkou designové přeměny vozu Tatra 613,“ vzpomínala při setkání s redaktorem Deníku Věra Králová - manželka zesnulého slavného českého designéra Václava Krále.

„Na začátku roku 1990 totiž byla tato limuzína symbolem toho nejhoršího, co komunistické vedení v naší zemi způsobilo,“ popisovala Věra Králová. „Lidé na křižovatkách do karosérií těchto aut kopali, plivali na ně a spílali osobám, které se v nich vozily,“ doplnila. Proto se podle ní přímo na Václava Krále obrátilo nové vedení Ministerstva průmyslu a požádalo ho o navržení nového designu vozu z kopřivnické Tatry. Tam si tenkrát pozvali i představitele kopřivnické automobilky, kteří si nevěděli rady, co si počít se zhruba stovkou do zásoby vyrobených „šestsettřináctek“.

Jak později napsal ve vzpomínkách sám Václav Král, původně se toho moc nehrnul, protože o dva roky dříve společně s tehdejším šéfkonstruktérem pražského pracoviště Tatry Jiřím Drvotou vypracovali projekt zbrusu nového vozu s označením Tatra 625. „Nakonec jsem ale souhlasil s tím, že na další jednání druhý den přinesu skicu vizuálně změněné Tatry 613,“ shrnul.

Tatra prezident

 

Skicu i další unikátní dobové dokumenty si můžete prohlédnout v komentované fotogalerii.„Změnil jsem tři zásadní věci - jednak jsem do ‚tváře‘ auta integroval generický prvek z dvacátých let, navrhl jsem také změnu světlometů a rovněž zvýšenou vodorovnou záď,“ konstatoval.

„Zajímavé je, že tato vůbec první kresba vznikla s využitím tehdejšího propagačního materiálu podniku zahraničního obchodu Motokov,“ upozorňuje Věra Králová. Poté se ale nic nestalo. V Kopřivnici o změny moc nestáli, navíc se tam často střídali ředitelé a každý z nich měl jinou představu o budoucnosti vyráběných modelů.

Tatra se totiž v důsledku tehdejšího rozhodnutí na začátku 90. let dostala do kupónové privatizace, přestože velký zájem o ni jevil německý Mercedes-Benz.

K projektu, a tentokrát již se synem, se začal Václav Král vracet v závěru roku 1993, kdy se ledy v Tatře poněkud pohnuly a do vedení závodu Příbor se dostal Zdeněk Michálek.

„Táta to měl tenkrát promyšlené,“ uvádí syn Jiří Král. Pamatuje se na to dobře, protože tenkrát velmi těsně spolupracovali nejen na tomto, ale i na dalších projektech. Po Prezidentovi (i když se uvažovalo o řadě jiných jmen, včetně třeba Fojt či Premier) měly následovat další modely s původně tatrováckou a později i zahraniční technikou.

„Na to by měl právě Prezident vydělat,“ doplňuje.

Motor i další technika zůstaly

Tatra Prezident po technické stránce vycházela z prodloužené varianty původní Tatry 613. Poháněl ji vzadu uložený vzduchem chlazený osmiválec se zdvihovým objemem válců 3,5 litru. Výkon dosahoval 200 koňských sil a maximální rychlost zhruba 230 kilometrů v hodině.

Práce na prototypu probíhaly velmi rychle. Protože přímo v prostorách Tatry se na to nenašlo místo, požádali Václav a Jiří Královi o spolupráci specialisty ze společnosti Ecorra. Vypomáhali také někteří klempíři z Tatry. Protože bylo potřeba šetřit, posloužily za základ pro výrobu nových zadních přední blatníky z Tatry 613. Jen se ten pravý přední otočil a zaujal místo vlevo vzadu a ten levý přední zase šel dozadu doprava.

„Mimochodem, ta zvýšená příď nebyla vůbec samoúčelným designovým prvkem. Díky tomu se zlepšilo proudění vzduchu v motorovém prostoru a agregát by se nepřehříval,“ upozorňuje Jiří Král.

Dalším dokladem šetření bylo využití dílů z již vyráběných sériových vozů. „Například hlavní světlomety pocházely z Volva 850, kliky z Opelu Omega a mlhovky dokonce z amerického supersportu Chevrolet Corvette. Jiné takto úzké k mání nebyly,“ dodává Jiří Král. Ten také tehdy například osobně pilníkem v dílně upravoval tvar ovladačů v interiéru. Ty byly pro změnu ze Škody Favorit a jejich původní vzhled se do interiéru nové Tatry nehodil.

Nepochybně pozoruhodnou myšlenkou Václava Krále bylo propojení zadních světlometů plastovým pásem. Tento prvek je v současné době velmi módní u nejrůznějších typů současných automobilů, včetně třeba elektromobilů a SUV. „Měli jsme jednoduchý nápad - prostě využít části plastových krytů zadních světel pro běžné Tatry 613 vyráběné v Palu Nový Jičín a jen je nechat vylisovat z plastu jiné barvy,“ osvětluje Jiří Král.

Auto bylo připravené k představení na konci léta roku 1994 a svoji výstavní premiéru mělo zažít na podzimních autosalonech v Praze a Paříži. K tomu ale již nedošlo. Ještě předtím se s novou Tatrou Prezident stihl přímo v areálu závodu Tatry v Příboru projet tehdejší prezident Václav Havel. Při té příležitosti vznikly i fotografie Prezidenta s prezidentem.

V září nastoupivšímu novému vedení se ale „hranatá“ Tatra Prezident nelíbila a objednali si u britského designéra Geoffa Wardleho jiný vůz. A tak se v roce 1996 zrodila vůbec poslední osobní Tatra. Na zádi vozila číslo 700.

 

Zdroj: www.tipcars.cz

OTVÍRACÍ DOBA RESTAURACÍ, OBCHODŮ A PROVOZOVEN V PŘÍBOŘE A OKOLÍ PŘES VÁNOČNÍ SVÁTKY

410562718_7139368759419065_8092556933397755104_n

 

406737930_338606015583901_6294771309414887603_n

 

410014114_812642997331983_1756079190523789767_n

 

411459345_854275716498793_2140589317064217716_n

 

412594172_122124838292087855_3238296768259637120_n

 

Uhelné sklady

Po Islandu se prohání extrémní autobus Tatra s gigantickými koly a prosklenou luxusní kabinou. U nás by ani nesměl na silnice

Cestování po krajinách Islandu vyžaduje zvláště v zimě to nejlepší motorizované náčiní, proto není divu, že se po tamním ledovci Langjökull prohání extrémní Tatrabus Phoenix zážitkové cestovky Sleipnir. Model má krom obřích kol 47 luxusních míst k sezení a prosklenou nástavbu pro nezapomenutelné výhledy.

Auta značky Tatra mohou být takřka vším, třeba pojízdnou pevností, speciálem míchajícím explozivní směs nebo přes 25 metrů dlouhým jezevčíkem. Věděli jste ovšem, že na Islandu ve službách zážitkové cestovní kanceláře Sleipnir pracuje Tatra Phoenix 8 × 8 s autobusovou nástavbou?

 

TATRA ISLAND 1

 

Jde o 12metrové monstrum pojmenované Sleipnir 2 s pohonem všem osmi kol, které obouvá pneumatiky o průměru 1,65 metru. Výška speciálu činí 3,8 metru, zatímco šířka je 3,25 metru, proto by v evropských podmínkách šlo o nadměr, nicméně kdo by na Islandu přebíral nějaké evropské předpisy… Na druhou stranu model plní EURO 6 a spotřebuje 40 litrů nafty na sto.

Uvnitř najdete 47 komfortních kožených sedadel s vlastními ovládacími panely (+2 místa vpředu), široké prosklení pro úchvatné výhledy, bezdrátové připojení Wi-Fi pro okamžité sdílené zážitků, diodové osvětlení a odpočinkovou místnost.

 

TATRA ISLAND 2

 

Kromě krás ledovce Langjökull můžete s Tatrabusem obdivovat třeba ledové jeskyně, termální prameny nebo vodopády, a to celoročně. Jednotlivé tour s tatrovkou ani nejsou drahé, neb základní čtyřhodinový výlet vyjde na 3 745 Kč, zatímco 12hodinový stojí v přepočtu 5 700 Kč.

Sleipnir 2 tak znovu dokazuje, že zájem o českou Tatru je i ve světě, a to díky jejím unikátním vlastnostem a modularitě.

 

TATRA ISLAND 3

 

Zdroj: www.garaz.cz