Drtič není závod, ale celodenní vyjížďka s náročností maratonu, s hledáním trasy, horských chat a tajných kontrol podle mapy, kterou účastníci získají při prezentaci. 122kilometrová trasa s převýšením 3000–4000 metrů zavede bikery také na Slovensko, proto má akce příznačný podtitul Československý masakr. Trať je z velké části podobná jako vloni, pár změn však nastane: „Z CHKO Beskydy jsme se dozvěděli, že na hřebenech v okolí Kasáren se v jedné oblasti pohybuje medvědice s mládětem a v jiné části vlčí smečka. Na dalším místě je zase třeba chránit obojživelníky, a proto jsme trasu trochu změnili. Opět jsme se ji snažili poskládat tak, aby nebyla nudná a zůstala pro vás výzvou. Myslíme, že výsledek bude stát za to,“ uvedli organizátoři na svém webu.
Smyslem Drtiče je jet po nejdelší trase tak dlouho, dokud člověk může – a když už nemůže, lze si odpočinout u některé z horských chat či hospůdek, případně se vydat zkracovačkou do cíle. Při svém putování sbírají účastníci Drtiče razítka: „Po cestě je několik tajných kontrol, což jsou cedule s velkým K, u kterých jsou razítka či kleštičky k procvaknutí mapy. Vtip je v tom, že počet tajných kontrol nikdo nezná, dokonce ani všichni členové organizačního týmu,“ uvedl za organizátory Vladimír Lipový.
Kdo chce v cíli získat pamětní kovovou medaili, musí zvládnout minimálně dva výrazné kopce a před startem oznámený počet kontrol. Kdo chce stihnout tombolu, musí se vrátit do cíle za 12 hodin. Zapisování dojíždějících však probíhá zhruba do půlnoci. „Opravdu nejde o čas. Bikeři samozřejmě pořádně otestují kondici a zkusí překonat své limity, ale také si užijí jízdu krásnou přírodou s partou podobně smýšlejících lidí. Právě pohodová atmosféra Drtiče, je důvodem, proč je tak oblíbený a účastníci se každoročně vracejí,“ doplnil Vladimír Lipový.
![Změna termínu svozu směsného komunálního odpadu [Jiří Jurečka]](https://www.pribor.cz/base/files/images/356/64212-37895eb3-b3e1-47ab-94b9-817e58612997__w600.png)
