Tatra v roli lamborghini? Slovenská kuriozita z 90. let

Svobodné myšlení utržené z dlouhá léta utahovaných řetězů bylo po sametové revoluci všudypřítomné. Lidé, kteří nebyli zvyklí sedět doma na zadku nebo pobírat nivelizovanou mzdu za předstírání zbytečné práce, hýřili podnikatelskými nápady a s naivním elánem se pouštěli i do projektů, které byly předem odsouzené k zániku. Tak to bylo i s českými a slovenskými pokusy o stavbu sportovního vozu.

Když se řekne československý supersport z 90. let, většině se vybaví legendární MTX Tatra V8 vyrobený ve třech exemplářích. Ti znalejší si vzpomenou i na Dioss Rebel Nova, bizarní vůz spojený se startem stejnojmenné televize, a možná se v paměti vynoří i česko-americký roadster Innotech Mystero.

Ale co takhle Abbaretti? Přiznám se, že jsem sám dlouho nevěděl, kam tohle italsky znějící jméno zařadit. Kupodivu patří do porevoluční Bratislavy.

Lambo od Dunaje

Typickým způsobem, jak v raných devadesátkách získat „prachy“ na rozjezd nějaké šílenosti, bylo spojení se s pochybnými podnikateli z Německa či Rakouska, kteří cítili šanci u nás něco „rozjet.“ Ivan Jonák by mohl vyprávět. Tedy vlastně už nemohl...

No nic. Němečtí podnikatelé Gerald Kraus a Günther Reino se každopádně někdy v roce 1991 seznámili s nadšencem a konstruktérem Františkem Spáčilem a v Bratislavě založili firmu s honosným jménem Auto Abbaretti spol. s r.o., která měla evokovat název některé z italských firem na automobilové sny.

Jejich plánem bylo s minimálními náklady vyrábět na Slovensku repliky slavných sportovních aut a následně je na Západě dobře zpeněžit. Kapitál dodali Němci, o techniku se staral ing. Spáčil.

Nápad to nebyl zase až tak špatný, protože stavba replik různých supersportů nebo jejich stavebnic zejména v 80. a 90. letech velice „frčela“.

K více či spíše méně zdařilým kreacím na téma Ferrari F40 či Testarossa se jako základ s oblibou využívaly řádově levnější středomotorové vozy Pontiac Fiero nebo Toyota MR2 druhé generace. Hoši od Dunaje byli ale ambicióznější a místo přestavby funkčního a osvědčeného auta se rozhodli, že si jej postaví z gruntu sami.

Předobrazem jediného realizovaného pokusu o superstroj nebylo nic jiného než ikonické „auto z plakátu“ Lamborghini Countach (čti Kuntáš, pozn. aut.).

S „Lambem“ ale tento garážový projekt neměl opravdu moc společného. Byla to jakási sbírka dostupných automobilových komponentů z východního bloku, zabalená do nepříliš povedené laminátové karoserie á la Marcello Gandini.

Made in „socblok“

Typicky klínovitou skolaminátovou karoserii připomínající proslulý italský předobraz vytvořili v bratislavském podniku Drutechna. Přímo v Abbaretti ji pak připevnili na prostorový rám svařený z jeklů.

Pro pohon byl obligátně zvolen nejsilnější dostupný motor ve východním bloku, to jest vzduchem chlazený osmiválec Tatra o objemu 3,5 litru používaný v limuzínách T-613. Jen pro srovnání – originální Lamborghini Countach poháněl pětilitrový dvanáctiválec o výkonu 355 koní, Tatra běžně generovala 180 koní.

Neméně originálně si tvůrci poradili s dalšími důležitými komponenty. Šlo se prostě tradiční cestou „co dům dal“. Přední náprava proto pochází z GAZ – Volhy 3102 ze začátku 80. let, řízení obstarala o něco mladší Škoda Favorit a třeba koncová světla zase prastará Škoda 100.

Pokud zvenku vypadá vůz vzdor svým podivným proporcím a rozměrům ještě trochu uvěřitelně (tedy až na legrační rourky výfuků), uvnitř odhaluje svoji pravou identitu v plné nahotě.

Bíločerná kožená sedadla z jakéhosi levnějšího dobového sporťáku by se ještě dala akceptovat, přístroje z Tatry 613 zasazené do rukodělně poskládaného náznaku palubní desky už jsou ale hodně syrové i na devadesáté roky.

Panoptikum dokreslují všudypřítomné kusy jakési aušusové textilie spojené s podivnými kusy plastu visícími do prostoru.

Znovuotevřené peklo

V Bratislavě nakonec slátali jednu jedinou jakžtakž funkční repliku Lamborghini Countach v černé barvě, čehož si všiml dokonce i svého času významný motoristický časopis Auto Tip.

Kromě italského supersportu prý v Bratislavě pracovali i na replikách starých Mercedesů Gullwing. Auto každopádně záhy po vyrobení přes své německé známé zakoupil majitel nočního podniku z Frankfurtu, který jej využíval jako výstřední (nepojízdný) poutač pro svůj klub.

Nadšené německo-slovenské podnikání zkrachovalo stejně rychle jako začalo a na vůz podstupující zrovna změnu barvy z černé na žlutou („Lamborghiniho odstín“) dostal tip lucemburský sběratel replik slavných aut. Právě v jeho garáži Abbaretti strávilo zhruba ve vyobrazeném stavu dalších dvacet let, než jej objevil a do Čech přivezl současný majitel Pavel Procházka.

Tento formulový závodník z Poděbrad se už před dvěma lety netajil ambicí vůz co nejdříve zprovoznit, úvodní nadšení ale poněkud opadlo a zpola rozdělané Abbaretti nadále zahálí v jeho dílně. Je sice prakticky hotová mechanická stránka věci včetně oprav karosérie, je však jasné, že s jinými díly to bude horší.

„Vůz byl na pohled vcelku zachovalý, řada specifických dílů ale chybí, případně jsou nepoužitelné. Budeme muset vytvořit úplně nový interiér. Museli jsme nechat vyrobit například hliníková kola v původním designu, řešili jsme i takové věci jak výfuky nebo přední blinkry,“ popisuje Procházka.

Ať už to s tímto devadesátkovým paskvilem dopadne jakkoliv, je jisté, že na veřejné komunikace se nejspíš nikdy nepodívá, protože si lze těžko představit, že by někdo něco takového homologoval do provozu. Podívaná by to ale byla rozhodně zajímavá.

Zdroj: www.info.cz

Výstraha před jevem s vysokou pravděpodobností výskytu: Extrémní srážky Platnost: od 27.7.2025 16:00 do 28.7.2025 18:00 ČHMÚ

Moravskoslezský kraj (Bílovec, Bohumín, Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice, Nový Jičín, Orlová, Ostrava)

Výstraha před jevem s vysokou pravděpodobností výskytu

Očekáváme extrémní srážky s úhrny i kolem 50 mm za 6 hodin, a to zejména během noci na pondělí (28. 7.), celkově do pondělního večera 70 až 90 mm, na návětří Beskyd výjimečně i kolem 110 mm.

Doporučení ke zmírnění následků jevu: Zvýšený odtok vody z krajiny, průtoky vody přes komunikace, zanesení komunikací unášeným materiálem. Snížená viditelnost a riziko aquaplaningu. Zhoršený odvod srážkové vody kanalizací. Riziko podmáčení a následných sesuvů, snížení stability stromů v podmáčené půdě. Při silném dešti je třeba snížit rychlost jízdy autem a jet velmi opatrně. Nevstupovat a nevjíždět do proudící vody a zatopených míst. Omezit pohyb v podmáčených oblastech, kde hrozí pády stromů nebo podemletí komunikací.

Tatra trpěla, posloužila ale i jako tanker. Sedm veteránů dojelo z Prahy do Japonska

Sedm veteránů, půl světa a jedna velká výzva. Výprava ROBOT Praha-Ósaka dorazila po 30 dnech jízdy a 14 200 kilometrech na světovou výstavu Expo 2025 v Japonsku. Cesta přes 11 států prověřila jak staré stroje, tak jejich posádky. Tak jako na začátku výpravě zamával prezident Pavel, na konci ji oficiálně na výstavě EXPO v Japonsku ukončil.

Výprava ROBOT Expedice Praha-Ósaka má za sebou třicetidenní jízdu napříč Evropou a Asií. Sedm historických vozů, v čele s Tatrou 603, projelo jedenáct zemí, urazilo 14 200 kilometrů a stanulo na světové výstavě EXPO 2025 v japonské Ósace.

Za výpravou stojí Josef Zajíček, podnikatel, milovník veteránů a iniciátor celé akce. "Jsem nejvíc pyšný na to, že všechna auta dojela a nikdo se nezranil. Lékárničky jsme za celou dobu nemuseli ani jednou použít," řekl Hospodářským novinám úlevou v hlase.

Tisíce kilometrů, spánku minimum

Trasa vedla přes Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Turecko, Gruzii, Ázerbájdžán, Kazachstán, Čínu, Jižní Koreu a Japonsko. Ačkoliv byla původně plánovaná na 16 tisíc kilometrů, kvůli změnám a zkrácení přes některé uzavřené úseky se jelo "jen" 14 200 kilometrů.

Denní režim byl tvrdý - za volantem trávili osm až šestnáct hodin denně, často spali jen čtyři hodiny. Plánovaná kempování vzala rychle za své, výprava nakonec pravidelně hledala hotely a penziony, aby se zotavila na další úseky.

Josef Zajíček navíc celou trasu odřídil sám, bez střídání. "V Tatře 603 jsem nejdřív jezdil s pomalejší skupinou, ale ve vyšších nadmořských výškách potřebuje vzduchem chlazený motor vyšší tempo, jinak se přehřívá. Takže jsem musel zrychlit," vysvětluje pro HN.

Technika na hraně i pomoc ze vzduchu

Zajíčkova Tatra byla speciálně upravená - větší nádrž, nový podvozek, čtyřbodové pásy, vylepšená elektroinstalace. Přesto právě ona zažila nejvíc poruch, zejména kvůli extrémnímu horku a špatným cestám v Kazachstánu. "Museli jsme do karoserie vyříznout otvory pro lepší chlazení. Také odešlo dynamo, některé díly nám dokonce přivezli letecky kamarádi až do Istanbulu a Baku."

Součástí výpravy byl také servisní vůz s mechanikem Valdemarem Vašendou, který však kvůli korejským předpisům nemohl pokračovat. Posledních 600 kilometrů tedy zvládli bez auta, Vašenda naložil veterány těmi nejdůležitějšími díly a nářadím a pokračoval s karavanou až do cíle.

Byrokracie a tankování na jeden pas

Nečekané výzvy přišly i ze strany úředníků - zejména v Ázerbájdžánu, Číně, Jižní Koreji nebo Japonsku. Čínský přejezd by bez místní agentury vůbec nebyl možný a stál výpravu 800 tisíc korun. Palivo se v jedné z čínských oblastí nesmělo volně tankovat, takže celý konvoj čerpal na jeden čínský pas.

Zajíčkova T603 měla tak velkou nádrž (150 litrů), až se mu kolegové zpočátku smáli, že s nimi jede tanker. Ale nakonec se to vyplatilo. "Nám benzin nedošel ani jednou, některým autům jsme tak na cestě vážně museli odčerpat, nebo se využily zásobní kanystry," popisuje občasné starosti s nedostatkem čerpacích stanic po cestě.

Velkou podporu poskytlo české ministerstvo zahraničí i ambasády, které výpravě pomáhaly s překročením hranic. Například mezi Ázerbájdžánem a Kazachstánem posádky čekaly na razítka dvanáct hodin.

Nechyběly ani změny trasy - kvůli uzavřenému přechodu museli vynechat Uzbekistán, v Kazachstánu se kvůli špatné cestě jelo o 800 kilometrů delší objížďkou.

Vrchol v Ósace

Historické vozy byly vystaveny u hlavního vstupu na EXPO ve středu a čtvrtek 23. a 24. července, kdy se konal Národní den České republiky.

Následující den čeká vozy cesta lodí zpět do Evropy. Zajíček celou akci považuje za završení své vášnivé cesty veteránským světem. "Navázali jsme na expedici Sakura z roku 1970 a zároveň ukázali, že stará auta mají duši - a pořád dokážou víc, než si kdo myslí."

Zdroj: www.aktualne.cz

Příbor – Skotnice: S čím počítat na silnici I/58H kvůli budoucí uzavírce?

Připravte se na dočasné omezení dopravy v Příboře a okolí! Od 29. července do 6. srpna 2025 dojde k částečné uzavírce silnice I/58H v úseku Příbor – Skotnice. Důvodem je nezbytná oprava povrchu komunikace, která zajistí bezpečnější a plynulejší jízdu.

Pokud by nám nepřálo počasí, náhradní termín pro práce je stanoven na 7. až 11. srpna 2025. Během této doby bude doprava v daném úseku řízena kyvadlově pomocí semaforů, což si vyžádá zvýšenou pozornost. Objízdná trasa povede po volné části silnice, takže průjezd bude sice omezen, ale stále možný.

Velmi si vážíme vaší trpělivosti a ohleduplnosti. Prosíme všechny řidiče, aby dbali zvýšené opatrnosti, pečlivě sledovali dopravní značení a řídili se pokyny pracovníků stavby. Vaše spolupráce je klíčová pro plynulý průběh oprav a minimalizaci zdržení. Děkujeme za pochopení.

Přílohy

Příbor – Skotnice: S čím počítat na silnici I/58H kvůli budoucí uzavírce? [pdf, 3822 kB]

Příbor – Skotnice: S čím počítat na silnici I/58H kvůli budoucí uzavírce?

Odstávka pitné vody 24.07.2025

Severomoravské vodovody a kanalizace informují, že dne 24.07.2025 od 08:00 do 14:00 hod. dojde k odstávce pitné vody na ulici Dukelská, ZŠ č.p. 1346. Bližší informace naleznete na webových stránkách města Příbora nebo na webových stránkách www.smvak.cz

TATRA sedan osmiválec, výkon přes 400 koní, z nuly na 100 za 5 vteřin

V roce 1996 u nás vznikl sedan s osmiválcem a výkonem přes 400 koní, který dal stovku za 5 sekund. Jeho příběh fascinuje dodnes.

V roce 1996 česká automobilka Tatra představila model, který se nakonec stal posledním osobním vozem tradiční značky. Nástupce 613 nesl označení Tatra 700. Ve stejném roce ale Tatrovka přišla také se sportovní verzí.

Ta dostala jméno Tatra 700 GT a především se chlubila na svou dobu prvotřídními dynamickými parametry. Ani to však nestačilo na nějaký výraznější úspěch, nakonec totiž vznikl jediný exemplář, kolem kterého se vznášejí také různé dohady, mýty a legendy - i proto je ostatně příběh Tatry 700 GT tak fascinující.

Na úvod je důležité upozornit, že Tatra 700 GT vlastně „sedmistovkou“ ani není. Vychází totiž ještě ze starší 613. Podle článku na webu Tatra700.cz vůz vznikl přestavbou jedné ze dvou speciálních Tater 613 GTH. Ty sice byly původně vyvíjeny pro okruhové závody, ale nakonec skončily jako zkušební „muly“ a objevily se také jako zaváděcí vozy na Hungaroringu, kde se jeden exemplář proslavil sražením pilota F1 při Velké ceně.

Přestavba ovšem byla důkladná. Vnější design byl upraven tak, aby GT co nejvíc připomínalo novou T 700. Interiér pak vychází z Tatry 613-4 Mi, liší se však několika detaily. Například místo palivoměru se nastěhoval budík s tlakem oleje, palivoměr se přesunul na středovou konzolu. Sedadla byla sportovní s výrazným bočním vedením.

Zajímavé však je, jak tvůrci přistoupili ke komfortním prvkům výbavy - jednoduše je odstranili. Kvůli snaze o co nejnižší hmotnost se nedostalo na klimatizaci, ostřikování světel či nezávislé topení. I díky tomu se ale podařilo pohotovostní hmotnost údajně udržet okolo 1,5 tuny. K parametrům se však ještě dostaneme…

Mezi další zvláštnosti verze GT patřil sportovní podvozek a především upravený motor, který si vzal do parády hlavní motorář Tatry Karel Bordovský. Šlo pochopitelně stále o vzduchem chlazený vidlicový osmiválec umístěný vzadu, jeho objem byl ovšem zvýšen na 4 479 kubických centimetrů.

Pohonná jednotka navíc dostala dvě zapalovací svíčky na válec a upravené chlazení, chlazení motorového oleje bylo řešeno náporově. Vůz měl pětistupňovou manuální převodovku a pohon zadních kol.

A teď pozor. Výkon údajně dosahoval 305 kW, tedy asi 415 koní, při 7 200 otáčkách za minutu, nejvyšší točivý moment činil 490 Nm při 5 500 otáčkách! To jsou na české auto z poloviny 90. let mimořádné parametry.

Není divu, že tatrovka jezdila rychle. Web Tatra700.cz připomíná článek z Automobil revue v čísle 11/1996, v němž se v materiálu o GT objevuje maximální rychlost 316 km/h, zrychlení z nuly na sto za 5 sekund a akcelerace z klidu na 200 km/h za 18 sekund. Nejde však údajně o oficiální - tedy měřené - údaje. V propagačních materiálech Tatry se objevuje jen hodnota zrychlení z klidu na stovku za 5 sekund.

Pět vteřin a výkon přesahující 400 koní obsahuje také televizní reportáž z roku 1996, která sportovní sedan představuje.

Jde mimochodem o hodně zajímavý „snímek“. Od tehdejšího ředitele Tatry Příbor Jiřího Olšáka se například dozvíme, že vůz má speciálně upravený podvozek a motor určený pro soutěže a rychlostní závody. Olšák také v rozhovoru s reportérkou prozradil, že Tatra 700 GT vznikla v krátkém čase, že není vhodná pro sériovou produkci, že jde o vozidlo stavěné čistě jen na zakázku, ale že se současně objevili zákazníci, kteří by o ni mohli mít zájem. Proto vyjádřil přesvědčení, že Tatra pár kusů určitě prodá.

Interesantní je reakce na dotaz k ceně. „Cenu jsme zatím nestanovili, bude ale samozřejmě zajímavá. Hlavně pro nás,“ odpověděl Olšák. A dodal, že jediný existující exemplář už má majitele, pana Juříčka z Kopřivnice.

I ten se pak postavil před mikrofon. V rozhovoru si pochvaloval, jak je s vozem spokojen, vyzdvihuje jeho jízdní vlastnosti a že se sportovní tatrovka dá jednoznačně srovnat s auty značky Porsche. Jen je cenově výrazně zajímavější.

Obrovský přínos dobové reportáže pak spočívá v tom, že se nám díky ní dochoval záznam zvuku raritního českého sedanu. A ten stojí za to, tahle tatrovka zněla prostě úžasně!

Pojďme se ale ještě vrátit k informacím z webu Tatra700.cz, v nichž najdeme jiného prvního majitele. Tatra 700 GT údajně vznikla na zakázku pro pana Malotu z příborské Tatry, který ji ale brzy prodal jistému panu Dohnalovi. A pan Dohnal s unikátním vozem havaroval.

Po této nehodě byl sedan přestavěn na kupé, o úpravu se postaral pan Dvořáček z Brna. Musely být prodlouženy přední dveře, posunut B-sloupek a zavařeny zbytky zadních dveří.

Současně byl z auta odstraněn motor, který byl prodán a následně zabudován do speciálu Tatra Grafit. Kupé 700 GT se dočkalo motoru ze standardního sedanu 700, tedy s objemem 3,4 litru a výkonem 197 koní. Auto pak také měnilo majitele a dostalo opět jiný motor. Ale o tom třeba někdy jindy…

Zdroj: www.garaz.cz