"Dědkolap" bez světové hodnoty? Tatra 613 je jeho první auto a nechá si ji na důchod

Tatra 613 byla autem, které si Michal Hekrdla koupil jako svůj první vůz ještě na vysokoškolských studiích. Tatra mu posloužila na zahraniční dovolené s manželkou, odvezl s ní materiál při rekonstrukci bytu. Současně se směje tomu, jak náročné, a to nejen finančně, je vlastnictví kopřivnických aut.
 
tatra 613
 

Michal Hekrdla je zvláštní úkaz. Jezdí Tatrou 613, kterou vlastní přes dvacet let a kupoval ji ještě během vysokoškolských studií jako svůj úplně první vůz. Po mnoho let to byl jediný jeho automobil, kterým se dopravoval prakticky každý den, v létě zimě, bez ohledu na počasí a pak ani rodinný stav. T613 se tak stala i jediným rodinným automobilem a nebál se v něm vyrazit s manželkou na dovolenou po celé Evropě nebo vozit materiál při rekonstrukci bytu.

 

tatra 613 1

 

Zároveň ale není ten typický nadšenec, který by svůj vůz a kopřivnickou značku obecně zaslepeně a neobjektivně miloval. Ve skutečnosti na ní s nadsázkou nenechává nit suchou. Zkrátka nemá zbytečné iluze.

První T613 si pořídil přesně před dvaceti lety, když mu bylo čtyřiadvacet. "Tehdy se toho lidi zbavovali, protože nechtěli utrácet ohromné peníze za servis a opravy," vzpomíná. "Tatra se mi ale líbila. Těžko se to popisuje, mám zkrátka slabost pro tradiční mechaniku, pro technicky zajímavé stroje. A když všechno zrovna funguje, jak má, tak je to zkrátka zážitek," rozpovídá se nad svou šestsettřináctkou.

 

tatra 613 2

 

"V nové škodovce to necítíte, tam sice všechno funguje skvěle, ale zkrátka z toho nemám takovou radost, přestože cesta tatrovkou je pocitově dvakrát delší než s novou Škodou," dodává Hekrdla.

Modrá 613 ale nebyla koupě století. "První auto je v podstatě bezcenné, jde sice o kus z roku 1977, nicméně z té doby v ní nezbylo nic. Karoserie se měnila v roce 1982 a pak v roce 1990, jiný je motor, nápravy i interiér.

"Měla střešní okno z Favorita, kterým teklo, vyměnil jsem ho za střešní okno Webasto. Jedna z mnoha absurdit komunistického plánovaného hospodářství spočívala v tom, že podnik si nemohl koupit novou šestsettřináctku, zato si ale mohl nechat na staré vyměnit karoserii. Tehdy byla v podstatě spotřební zboží, když prorezla, vyměnila se za jinou," popisuje. Z veteránského pohledu tak nejde o extrémně cenný kousek, přesto ho má majitel rád.

 

tatra 613 3

 

Po delší pauze přiznává, že ho k nákupu Tatry inspirovaly knihy Hanzelky a Zikmunda. "Když se s Tatrou dostali na kraj světa, přišlo mi tehdy logické si koupit právě Tatru," říká. Tatra ho tehdy stála dvacet tisíc korun a zpětně ví, že absolutně netušil, do čeho jde.

 

tatra 613 4

 

"Pořizovací cena tehdy nebyla vůbec velká, šlo v podstatě o jeden až dva mé tehdejší platy. Problém ale nastal, když se začaly projevovat poruchy a bylo potřeba měnit díly," říká Hekrdla.

Výfuk dle jeho vzpomínek vyšel před dvaceti lety na 7,5 tisíce, výměna přední nápravy dvacet tisíc. "Ti chytřejší, což jsem já nebyl, to tenkrát dělali tak, že koupili tu nejlepší Tatru, která se objevila na prodej, za 100 tisíc. Pět let s ní jezdili, aniž by museli utápět peníze za servis a pak ji pustili dál. Já jsem byl blbej, o autech jsem nevěděl skoro nic a koupil jsem to, na co jsem měl. Takže jsem záhy zjistil, že má shnilé obě nápravy," směje se.

 

tatra 613 5

 

Alespoň se vyhnul lákadlu pořídit si exotičtější varianty, třeba model Special či typy se vstřikováním, s elektricky stahovatelnými okny, posilovačem řízení či s klimatizací, což jsou prvky daleko složitější na údržbu.

"Po takové době za volantem starého vozu mě už nic nerozhází, naučil jsem se jezdit v nouzi s nefunkční spojkou, startérem, stěrači a podobně a vždycky se to pak nějak vyřeší," směje se. "Když člověk koupí jakékoliv staré auto a chce s ním opravdu jezdit, trvá to tak tři, čtyři roky, než ho opravdu rozjezdí. U Tater je navíc problém s náhradními díly. Druhovýroba navíc nedává smysl, trh je malý, kult Tater žije vlastně jen v Česku," dodává majitel dvou T613, kde shání náhradní díly.

Problém je podle něj sehnat například zadní i přední světla, plechařinu, těsnění, výfuky, svody, součástky motoru, písty. "Třeba karburátory, vypadají jako ze škodovky, ale je to úplně jiný karburátor. To samé alternátor. I bezpečnostní pásy vypadají jako ze Škody, jsou ale o půl metru delší. A tak je to se vším," vypočítává. Najít šikovného a poctivého mechanika, který Tatrám rozumí, je pak ještě těžší. Ti nejlepší mají práci nasmlouvanou na roky dopředu.

 

tatra 613 6

 

Aktuálně Michal Hekrdla jezdí smetanovou 613, kterou v zuboženém stavu a rozloženou na díly koupil od kamaráda před asi 14 lety a nechal ji dát dohromady. "Většinou jedno auto vytáhnu a jezdím s ním celý rok či dva, pak je prohodím. Nejlíp se jim daří, když jsou v tahu a rozjezdí se. Měl jsem i 603, ale tu jsem prodal, na normální ježdění byla příliš stará a pomalá," popisuje.

Úplně denně ale s autem, například do práce, nejezdí. Nechce stát v pražských kolonách, smrdět lidem pod nos a pak zoufale hledat parkovací místo, to raději dává přednost MHD. "Nebaví mě to a je to neekologické v jakémkoli autě, natož v Tatře. A taky přece jen, řízení je náročnější," říká.

Tatra je prý ukázkový "dědkolap". "Dívky na tohle auto opravdu nepřitáhnete. Pořád ke mně chodí na benzinkách nějaký děda a ptá se na spotřebu, přitom to je to poslední, co mě osobně trápí. Prý jestli to mám aspoň předělané na plyn, to pak už vůbec nevím, co mám odpovědět," popisuje.

Škodovky vyvolávají daleko větší nostalgii, protože je lidé doma měli. "Ale tohle nikdo neměl, jezdili v tom jen papaláši a běžní lidi si to pořídit nemohli. Z globálního hlediska to nemá absolutní hodnotu," dodává. Proto by si prý v dnešní době novou T613 ani nekoupil. "Prodávají se úplné vraky za půl milionu, lepší stroje za miliony. Za ty peníze si můžete pořídit staré Porsche, které má hodnotu větší a i svezení bude nesrovnatelně lepší," uvažuje.

 

tatra 613 7

 

Jedním dechem ale dodává, že má na Tatře rád historii. "A navíc jsem konzervativní, když si na něco zvyknu, nechci se toho vzdát. Tolik místa jako v Tatře mi navíc škodovka opravdu nenabídne. A ten zážitek z jízdy se dá taky těžko popsat," dodává majitel tatrovek s tím, že nejvíc si cení toho, v jak komorních podmínkách továrna osobní Tatry produkovala, že se nebála vyrábět velmi neortodoxní stroj s mnoha technickými podivnostmi a že se jí toto dílo dařilo udržet ve výrobě až do těžko uvěřitelného roku 1999.

Sám je prý zvědavý, jak dlouho ještě půjde provozovat T613 v běžném provozu. "V plánu mám vydržet do důchodu," říká nadšenec a dodává: "Blbnout s tatrovkama můžu ale samozřejmě díky pochopení mé úžasné manželky."

 

Zdroj: www.aktualne.cz

Nové turistické informační centrum Příbor

Město Příbor připravuje vznik nového turistického centra, které by mělo vzniknout na náměstí Sigmunda Freuda.

Město Příbor oslovilo 3 architektonická studia za účelem vytvoření návrhu. Z doručených 3 návrhů vybrala jednohlasně ustanovená komise na základě kritérií: design, umístění bankomatu, variabilita zařízení, interaktivní prvky a cena realizace návrh od společnosti Architecture Acts, který následně schválila Rada města Příbora usnesením č.16/28/RM/2024 ze dne 28. 5. 2024.

Architecture Acts

 

TIC

 

tic1

 

tic2

 

tic3

 

tic4

 

tic5

 

tic6

 

tic7

 

Zdroj: www.msstavby.cz

Odstávka vody SMVAK OSTRAVA 7. srpna 2024

 

Datum Plánované ukončení orientačně Číslo Obec Předběžná lokalizace poruchy Dotčená oblast Způsob náhradního zásobování Typ poruchy
02.08.2024 07.08.2024 14:00 116617 Příbor, Příbor Místecká č.p. 286 - porucha na hydrantu ulice Místecká, Švédská, Křivá, Tržní, Pod hradbami, Kašnice, dle mapového podkladu Umožněno předzásobení a následně přistavení cisterny Ověřená

 

Severomoravské vodárny a kanalizace Ostrava pobočka Příbor

 

SMVAK OSTRAVA

Přílohy
pdfOdstávka vody SMVAK OSTRAVA 7. srpna 2024 [pdf, 570 kB]
Odstávka vody SMVAK OSTRAVA 7. srpna 2024

Moravskoslezský kraj protíná přes 735 km silnic a k tomu 750 mostů ve správě Ředitelství silnic a dálnic

Statistika informačního systému silniční a dálniční sítě České republiky eviduje na území Moravskoslezského kraje celkem 3494,4 km silnic zařazených do všech kategorií. Z uvedeného počtu ŘSD spravuje 128 km dálnic a 607,8 km silnic I. třídy, což je dohromady 21,1 % (zbytek představují komunikace II. a III. tříd.). Největší podíl dálnic v kraji najdeme v okrese Nový Jičín (48,5 km), nejdelší síť silnic I. třídy vede okresem Bruntál (150,2 km).

 

V rámci použitého povrchu dálnic a silnic I. třídy jednoznačně převažuje asfalt před betonem. Přesné výhody nebo standardy použití nelze jmenovat, aplikace konkrétního povrchu se při stavbě či opravě posuzuje individuálně během formování projektové dokumentace.

 

Po celém Moravskoslezském kraji bylo postaveno zprovozněných 1 929 mostů, z toho 257 kusů je situováno na dálnice a 493 kusů na silnice I. třídy čili pod dohledem ŘSD. Nejvíce dálničních mostů patří do okresu Frýdek-Místek (89 kusů, délka 7,4 km) a mezi počty mostů silnic I. třídy znovu vítězí region Frýdku-Místku (149 kusů, délka 9,7 km).

 

Veřejně přístupná data prochází aktualizací pravidelně dvakrát ročně. Přehledný souhrn je k dispozici na oficiálních stránkách www.rsd.cz (Silnice a dálnice > Délky a další data komunikací).

 

Předem děkuji za šíření statistických informací, v případě potřeby namluvení výše uvedeného prosím o vyznačení požadovaných částí a vrácení e-mailem.

 

Zajímavé zprávy a novinky najdete také na našich krajských účtech sítě X (bývalý Twitter):

https://twitter.com/RSD_Olomoucky,

https://twitter.com/RSD_MSlezsky (kliknout nebo adresy zkopírovat do adresního řádku).

 

zdroj: www.rsd.cz

Přílohy
pdfPřehledy KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ [pdf, 818 kB]
Přehledy KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ

Sýpka Příbor

Na památkově chráněném objektu sýpky v Příboře byla provedena rekonstrukce další části střechy. Oproti původnímu stavu vznikly nové historizující střešní vikýře.

 

IMG_6565

 

IMG_6567

 

IMG_6569

 

Zdroj: www.msstavby.cz

Jmenuje se Tatra Grafit, říká se jí české Lamborghini a skoro nikdo ji nezná. Český supersport měl jet rychlostí až 341 km/h

Nejznámějším českým supersportem je nepochybně MTX Tatra V8. Jen krátce před ní vznikl Grafit s obdobnou technikou, a dokonce s vyšší maximální rychlostí. Tedy na papíře…

Český automobilový průmysl má bohatou historii s různorodými kapitolami, i kvůli desetiletím socialismu se však spíše orientoval na masová auta pro širokou veřejnost. Naopak na luxusní vozy nebo snad superauta takový prostor nebyl. Existují však výjimky, jako je třeba „Tatra“ Grafit.

 

TATRA GRAPHIT 1

Sen realitou

Grafit patří mezi ty projekty, které musely vzniknout vlastníma rukama, když k dispozici nebyla adekvátní nabídka od zavedených výrobců. Stojí za ním jistý Ivan Labaška ze Světlé u Semil, který si na konci sedmdesátých let usmyslel, že si splní klukovský sen a postaví vlastní supersport. A jak si usmyslel, tak učinil.

Práce na voze později nazývaném Grafit byly zahájeny na začátku osmdesátých let. Nejprve vznikly nákresy, aby krátce nato započala i samotná stavba. Labaška jakožto vystudovaný opravář stavěl auto vlastními silami, někdy metodou pokus-omyl, i proto dokončení zabralo pět let.

 

TATRA GRAPHIT 2

 

Základem vozu se stal trubkový rám doplněný o komponenty ze zakoupené Tatry 603 z roku 1976. Ta dodala nejen pohonné ústrojí v podobě 3,5litrového osmiválce o výkonu 121 kW kombinovaného se čtyřrychlostní manuální převodovkou, ale také zavěšení.

Třeba tlumiče nicméně dodal český specialista na závodní podvozky HP Sporting. Karosářské panely byly zprvu laminátové, později je ale po lehčích haváriích nahradily karbonové díly.

 

TATRA GRAPHIT 3

 

Dlouhé schvalování

Design automobilu evokuje soudobé Lamborghini Countach, hlavně svými hranatými tvary nebo výklopnými světlomety. Naopak záď je vcelku svébytná, s kulatými koncovými světly. Rozměry mimochodem činí 4 400 × 2 030 × 1 100 mm, což autu dodává typicky supersportovní nízkou siluetu. Rozvor náprav má hodnotu 2 500 mm.

Právě zadní partie přitom byly nuceně upraveny. Kvůli vlastní konstrukci měl autor problém s úředním schválením vozu do provozu. Žádost úřadů si vynutila právě upravit záď, aby připomínala sériové Tatry. Výsledek každopádně tatrovky připomí

ná jen s přimhouřením obou očí - a ještě z dálky.

I proto se Grafit, kterému se někdy přezdívalo Tatra Grafit, kvůli technickému základu, dostal na silnice až v roce 1991. Právě tento rok má i Grafit v technickém průkazu jako rok vzniku. Homologace zkrátka trvala, přestože auto bylo dokončeno již o pár let dříve.

 

TATRA GRAPHIT 4

Postupná evoluce

Tím však práce na něm neskončily. Po dokončení se Grafit zúčastnil několika závodů, při nichž utrpěl pár šrámů, které znamenaly další úpravy auta. Výklopná světla tak v průběhu let byla nahrazena konvenčními, skrytými za aerodynamickými kryty. Obutí širších kol si pak vyžádalo rozšíření blatníků. A měnil se i lak, původní bordó nahradil jasně červený. O využití karbonu pak byla už řeč.

V průběhu let se Grafit dočkal také vylepšeného srdce. Původní motor nahradil větší vidlicový osmiválec o objemu 4,4 litru, původem z Tatry 700, nově kombinovaný s pětirychlostní skříní. Naladěn byl údajně na 294 kW a 450 Nm, byť v sedmistovce dosahoval dokonce 305 kW a 490 Nm.

Manuál byl pak zpřevodován tak, že na nejvyšší rychlost auto může teoreticky jet až rychlostí 341 km/h. Sám autor však mluví o maximální rychlosti 325 km/h, což by z Grafitu dělalo nejrychlejší silniční auto české produkce své doby – až v roce 2020 jela silně upravená Škoda Octavia na poušti v Bonneville rychlostí 365 km/h. Neexistují však důkazy, že by Grafit někdy skutečně tak rychle jel.

Bez ohledu na skutečné jízdní schopnosti každopádně jde o velice zajímavý automobil, který je údajně nadále v majetku svého tvůrce. Čas od času se objeví na nějaké automobilové akci, a tak když budete mít štěstí, potkat ho můžete i vy.

 

TATRA GRAPHIT

 

Zdroj: www.garaz.cz