Tatra 603 oslovila i Wericha, její obří spotřeba tehdy nikomu nevadila, benzin byl za hubičku

V našem seriálu Století českého automobilu půjdeme dekádu po dekádě a skrze články Tomáše Hyana odhalíme nejvýznamnější auta od 20. let až do současnosti. Nakonec v anketě právě vy rozhodnete, který český automobil byl v historii naší země tím vůbec nejvýznamnějším. Největším hitem padesátých let byla aerodynamická Tatra 603, vyráběná ovšem jen v malých počtech především pro státní instituce.

Článek

Naše Tatra 603 se vyráběla podobně jako Citroën DS 19 celá dvě desetiletí, rozdíl byl ale v tom, že zatímco francouzský sedan byl běžně ke koupi a produkce dosáhla 1,5 milionu kusů, tak „šestsettrojka“ původně sloužila jen vyvoleným, normálně se neprodávala a zaznamenala za dvacet let celkem 20 422 vyrobených vozů. Patří jí však významné místo v historii automobilového vývoje, byla pokračováním tradice aerodynamických vozů Tatra se vzduchem chlazeným osmiválcem v zádi, která vznikala od třicátých let. Její neobvyklé tvary působily jako zjevení jak na silnicích padesátých let, tak i v letech pozdějších, o čemž svědčí neutuchající zájem zahraničních sběratelů.

 

Automobily Tatra 603 se kromě tzv. socialistických zemí nikdy příliš nevyvážely, do zahraničí putovalo pouhých 985 vozů. Pamatuji se však, jak jsem v Praze kdysi zahlédl vůz s nizozemskou a také s tehdejší západoněmeckou poznávací značkou, byly to však absolutní výjimky po uvolnění politických poměrů v šedesátých letech. Teprve po roce 1989 se Tatra 603 stala objektem zájmu sběratelů z celého světa. Vzpomínám, jak jsem se svým kamarádem Jean-Jacquesem objednal taxi v Praze na Václavském náměstí, protože toužil po jízdě v „šestsettrojce“ a nakonec to skončilo tak, že jsme jednu nalezli na pražském Smíchově, tu si koupil a odvezl domů do Francie.

Nelehká cesta k novému vozu

Státní úředníci po roce 1948 rozhodovali, kdo bude co vyrábět, a tak byla výroba osobních vozů v kopřivnické Tatře utlumena. Po direktivním zániku Tatraplanu, jehož výroba krátce pokračovala u konkurence v Mladé Boleslavi, to byly především silné individuality, jež potají pokračovaly v tradici osobních automobilů Tatra. Tak se tajně zrodila Tatra 603, ovšem později byli konstruktéři vzati na milost, ostatně československé úřady se rády pochlubily novými reprezentačními vozy neobvyklé koncepce, jakými Tatra 603 bezesporu byla.

 

Kuriozitou je, že vzduchem chlazený osmiválcový motor Tatra 603 vznikl o pět let dříve než stejně označený automobil! Konstruktér Ing. Julius Mackerle navrhl koncem čtyřicátých let nový osmiválec typu 603 o objemu 2,0 až 2,5 litru, jenž se nejprve uplatnil v modifikované Tatře 87, závodních monopostech Tatra 607, lehkých terénních vozech Tatra 805 a také ve sportovních verzích Tatraplanu (T601, T602), nemluvě o několika prototypech terénních vozů ve stylu Jeepu s pohonem 4×4.

 

Podle vládního nařízení ČSR z počátku padesátých let nesměla Tatra vyvíjet osobní automobily, a tak se nová šestimístná limuzína rodila tajně od podzimu 1952 v pražské konstrukční kanceláři n.p. Tatra, zatímco z kopřivnické továrny vyjížděly kamiony s pohonem všech kol.

 

TATRA 603

Nechtěné dítě vyjíždí

Základní koncepce až šestimístného sedanu byla jasná, prostě vzduchem chlazený motor vzadu a aerodynamická samonosná karoserie proudnicového tvaru. Spoluautory designu typu 603 byli architekt František Kardaus a konstruktér Vladimír Popelář, kterým se podařilo dílo opravdu nevšední. Během dvaceti let produkce se základní tvar karoserie příliš neměnil, tři hlavní světlomety pod překrytem z organického skla později nahradily čtyři blízko u sebe (T2-603 od konce 1963), resp. dvě dvojice dále od sebe s širší přední maskou (T3-603 neboli T2-603 model 1968), zvýšilo se čelní sklo směrem do střechy, stejně jako se protáhly horní linky bočních lapačů vzduchu (od modelu 1967) a změnilo se víko motorového prostoru (od modelu 1968).

 

Pohonná jednotka měla relativně malý objem 2,5 litru, sériový výkon podle normy DIN vzrostl z 95 koní (70 kW) na 105 koní (77 kW) při shodných otáčkách 4 800 za minutu. Převodovka byla čtyřstupňová, v šedesátých letech se sice zkoušela samočinná, ale k výrobě nedošlo. Všechna kola byla zavěšena nezávisle, ke zlepšení jízdních vlastností typicky přetáčivého vozu přispěly rozšíření rozchodu kol a pozdější montáž kotoučových brzd, řízení bylo od počátku hřebenové.

Nejrychlejší na našich silnicích

Karoserie pětimetrového vozu je neobyčejně prostorná, s velkým zavazadlovým prostorem vpředu a odkládacím pod zadním klenutým dvoudílným oknem (později napodobeným na Chevroletu Corvette Sting Ray 1963); zprvu byla přední průběžná lavice třímístná ve stylu amerických vozů, ostatně řadicí páka se také nacházela pod volantem. Jízda s Tatrou 603 byla zážitkem, naplnění zavazadlového prostoru zlepšilo přítlak přední nápravy, údaj rychloměru optimisticky překračoval udávané maximum 160 km/h. Spotřeba 12,5 l/100 km nebyla při ceně benzinu dvě koruny za litr velkým problémem.

Ze státních služeb se později Tatra dostala i do soukromého vlastnictví těch řidičů, kteří odkoupili vysloužilé služební vozy. Jen málokdo měl to štěstí, že si mohl opatřit vůz s udávanou prodejní cenou kolem 106 tisíc Kčs v Mototechně, která byla po zavedení tzv. volného trhu (mimo pořadník) v roce 1969 zvýšena na 195 000 Kč. Jedním z těch šťastných byl populární herec Jan Werich.

 

Tatry 603 uspěly také v automobilových soutěžích, na okruzích na Nürburgringu (Marathon de la Route) i v Brně, bohužel připravená účast tří vozů v Rallye Monte Carlo 1960 se nějak nezdařila (Kopřivničtí nesehnali všechna potřebná povolení!) a ve finále se motory T 603 uplatnily ve speciálech pro novou autokrosovou disciplínu (zejména Baghira Václava Krále). Jedním z vozů, který vsadil na stejnou koncepci jako Tatra 603, byl americký Chevrolet Corvair, jenž měl rovněž vzduchem chlazený motor uložený podélně v zádi, ale plochý šestiválec. Výrobními počty samozřejmě Tatru 603 překonal, nikoli však věhlasem.

 

Obdivovaná vzácnost

Po prvním prototypu z roku 1955 a devíti předsériových kusech roku následujícího se rozběhla sériová výroba v Kopřivnici od počátku 1957, kdy dosáhla roční produkce 354 vozů. Podle dostupných pramenů bylo do podzimu 1963 vyrobeno jen 5 992 vozů první generace s typickou trojicí hlavních světlometů pod společným překrytem vpředu, modernizovaných se čtyřmi hlavními světlomety (značeny 2-603) se pak v postupně vylepšovaných variantách zhotovilo dalších 14 430 až do roku 1975, kdy už převzala vládu modernější T 613, která prodloužila výrobu osobních vozů Tatra až ke konci druhého tisíciletí.

 

Zdroj: www.garaz.cz

ZMĚNY V DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI OD 11.12.2022

Do prosincové změny jízdních řádů se městu Příbor podařilo prosadit některé změny, které přispějí k její optimalizaci. Především jde o přechod linky 927 do Hranic na expresy směr Praha do "normálního módu" - bude tedy jezdit bez telefonického objednání a nastoupit i vystoupit bude možno kdekoli. Z důvodu její nízké vytíženosti však došlo k omezení počtu spojů a zkrácení některých spojů. 

Letos se konečně povedlo rozšířit záliv zastávky Příbor, Tatra, zde tedy došlo k provázání linek 640, 621 a 373, což mj. umožní Hájovu rychlé spojení s Novým Jičínem. Na této zastávce budou nově zastavovat i linky 971 a 975 do Ostravy, Zlína, Luhačovic a Uherského Hradiště. Některé spoje linky 641 do Ostravy byly opožděny, protože nás o to požádalo gymnázium.

 

Autobusové nádraží Příbor

 

K dalším pozitivním změnám patří navýšení počtu přímých vlaků Ostrava - Příbor jak ve všední dny, tak o víkendech. Linka 621 byla přes FM prodloužena do Ostravy.

Negativních změn moc není, rušení spojů se týká především Frenštátu či jiných měst. Pouze v Prchalově dojde vzhledem k nízké vytíženosti k zavedení zastávek "na znamení". Zdražily se papírové jízdenky, ODISka se nyní o to víc vyplatí! Zásadní změna rušící mnohé spoje nás čeká v březnu. 

Text a foto: Pavel Netušil

Vlaky mění řády. Zdraží a místy zrychlí

V neděli začíná platit nový jízdní řád na železnici. Cestující se dočkají i nových linek, zrychlení řady spojů až o desítky minut a České dráhy zdraží jízdné v průměru o 15 procent. Ostatní dopravci ceny plošně nezvyšují, na vybraných vytížených spojích ale jízdné růst může. Ještě v sobotu lze pořídit v předprodeji za současné ceny jízdenky s ČD až na dva další měsíce.

„Cestuji pravidelně mezi Prahou a Moravou, a tak jsem dopředu nakoupil jízdenky hned na tři cesty, u nichž znám termíny. Mám sice slevovou IN kartu, přesto takto ještě při starých cenách ušetřím určitě 200 korun,“ řekl Právu 45letý Roman, jenž v hlavním městě pracuje.

Cestující se dočkají i nových vlaků. České dráhy je začnou nasazovat například na Olomoucku, na Vysočině a v Jihomoravském kraji. „První jednotky RegioPanter v Olomouckém kraji budou uvedeny do provozu ještě před Vánoci,“ upřesnil Právu mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.

Dráhy slibují také rozšíření služeb, především vybavení další skoro tisícovky vlaků wi-fi, přidání bezbariérových vagonů a rozšíření možnosti přepravy kol či dobíjení invalidních vozíků.

Rovněž soukromý dopravce RegioJet vyjede na Ústecku postupně se sedmi novými nízkopodlažními soupravami Pesa. Současně spustí přímé vlakové spojení z Brna na vídeňské letiště.

 

Zkrátí se jízda nejen na jih

I ČD ve spolupráci se zahraničními partnery nabídnou nové spojení z Prahy do Vídně přes Tábor. K tomu vypraví spoje z Prahy do Curychu přes Drážďany a Basilej. Více vlaků pak zamíří do Žiliny a posílí přímé spojení Prahy s polským Krakovem. Na severu bude novou cílovou stanicí německé přístavní město Rostock.

Změn je v jízdním řádu nemálo, například první rychlé denní spojení ČD z Prahy do Olomouce a Ostravy nově zajistí souprava SuperCity Pendolino Košičan s odjezdem z pražského hlavního nádraží v 6:00 a s příjezdem do Ostravy-Svinova v 9:08, což je zhruba o půl hodiny dříve než dosud.

Od neděle také bude obnoveno přímé vlakové spojení východních Čech a jižní Moravy. S koncem výluky na Blanensku se vrátí na pravidelnou trasu rychlíky ČD Svitava. Odpadne tak přestup na náhradní autobusovou dopravu a cesta bude skoro o 40 minut rychlejší.

Výrazného zrychlení se okamžitě s platností nového jízdního řádu dočkají cestující ve směru na jih Čech. Díky modernizaci trati zvládnou spoje EC/IC cestu z Prahy do Českých Budějovic za hodinu a čtyřicet minut – zhruba o 20 minut rychleji než nyní – a z Prahy do Tábora za 59 minut.

Kratší dobu pojedou také rychlíky, které oproti vlakům EC/IC zastavují navíc v dalších sedmi stanicích. Cestu mezi Prahou a Českými Budějovicemi zvládnou za 2 hodiny a 5 minut, tedy o 16 minut rychleji než v dosluhujícím jízdním řádu.

Svižněji i na Moravu

Svižnější bude i spojení na Moravu. „Například mezi Prahou a Ostravou dojde ke zkrácení jízdní doby až o 13 minut.

Vítaná změna nastane pak od 1. července příštího roku, kdy bude ukončena výluka u Brandýsa nad Orlicí a vlaky směřující z Prahy do Brna budou opět trasovány přes Českou Třebovou. Cestovní čas se tak na této trase zkrátí o 26 minut na 2 hodiny a 33 minut,“ popsala Právu mluvčí RegioJetu Alexandra Janoušek Kostřicová.

RegioJet zdražoval plošně o zhruba 15 procent už počátkem roku, hlavně v reakci na výrazné zdražení trakční elektřiny. „Mimo to průběžně pracujeme s cenami jednotlivých tras a spojů tak, abychom co nejlépe uspokojili poptávku cestujících, ale zároveň pokryli stále výrazně rostoucí náklady. Tyto změny tak nejsou plošné, ale jsou vždy cíleny pouze na vybrané linky či trasy,“ dodala mluvčí.

Další z dopravců, Leo Ex­press podle mluvčího Emila Sedlaříka nepřistoupil k plošnému zdražení, i když vyšší náklady pocítí hospodaření firmy. Cena jízdného se u Leo Expressu nadále odvíjí od včasnosti nákupu, termínu odjezdu a vytíženosti spoje.

S novým jízdním řádem také o 15 procent zdraží jízdenky jednotného tarifu OneTicket, které lze využívat na spoje více železničních dopravců. Zde o zdražení rozhodlo ministerstvo dopravy.

Nově bude vedle jízdenky na 7, 30, 90, 180 a 365 dní možné zakoupit i jednodenní lístek. Stojí 868 korun.

 

Zdroj:www.novinky.cz

Státní svátky v roce 2023: Kdy bude prodloužený víkend?

V České republice se slaví 13 státních svátků. V roce 2023 bude 10 z nich ve všední den. Chcete si užít co nejvíce volných dnů, aniž byste si museli brát dovolenou? Podívejte se, nakdy vycházejí prodloužené víkendy v roce 2023. Kromě Velikonoc připadá delší volno ještě na svátky v květnu, listopadu a během Vánoc.

Státní svátky v roce 2023

V následujícím seznamu najdete všech 13 státních svátků a přesné dny, kdy se slaví v roce 2023. Zároveň jsou tučně označené ty, které se pojí s víkendem, a tedy tvoří víkendy prodloužené.

  • 1. 1. 2023 (neděle) Nový rok/Den obnovy samostatného českého státu
  • 7. 4. 2023 (pátek) Velký pátek
  • 10. 4. 2023 (pondělí) Velikonoční pondělí
  • 1. 5. 2023 (pondělí) Svátek práce
  • 8. 5. 2023 (pondělí) Den vítězství
  • 5. 7. 2023 (středa) Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
  • 6. 7. 2023 (čtvrtek) Den upálení mistra Jana Husa
  • 28. 9. 2023 (čtvrtek) Den české státnosti
  • 28. 10. 2023 (sobota) Den vzniku samostatného československého státu
  • 17. 11. 2023 (pátek) Den boje za svobodu a demokracii
  • 24. 12. 2023 (neděle) Štědrý den
  • 25. 12. 2023 (pondělí) 1. svátek vánoční
  • 26. 12. 2023 (úterý) 2. svátek vánoční
 

Celkem 10 státních svátků připadá na všední dny, a tak oproti roku 2022 můžete očekávat dva dny volna navíc. O poznání lépe vycházejí i prodloužené víkendy – pět víkendů v roce si protáhnete o státní svátek. Na Velikonoce i Vánoce 2023 vyjdou dva sváteční dny. To pro většinu zaměstnanců znamená čtyři dny volna v kuse.

 

Prodloužené víkendy 2023

V roce 2023 se dočkáte pěti prodloužených víkendů. To je o dva více než v roce 2022.

Velikonoce se pojí s prodlouženým víkendem každý rok. Velký pátek a Velikonoční pondělí tradičně zajišťují 4 dny volna. V roce 2023 připadá velikonoční prodloužený víkend na 7. až 10. dubna.

Další prodloužený víkend na sebe nenechá dlouho čekat. Oba květnové státní svátky, tedy 1. května a 8. května, vyjdou v roce 2023 na pondělí. To jsou další dva prodloužené víkendy k dobru.

Během letních měsíců nespadají žádné státní svátky na dny okolo víkendu. Další příležitost k prodlouženému víkendu nastane na podzim. 17. listopadu – Den boje za svobodu a demokracii – si v roce 2023 připomeneme v pátek.

Poslední prodloužený víkend v roce 2023 bude na Vánoce. První i druhý svátek vánoční vychází na pondělí a úterý. Vánoční svátky si tak vychutnáte opravdu naplno díky čtyřem dnům volna.

Prodloužené víkendy 2023

Termín Dny v týdnu
Velikonoce 7. 4.–10. 4. pátek–pondělí
Svátek práce 29. 4.–1. 5. sobota–pondělí
Den vítězství 6. 5.–8. 5. sobota–pondělí
Den boje za svobodu a demokracii 17. 11.–19. 11. pátek–neděle
Vánoce 23. 12.–26. 12. sobota–úterý

 

Zdroj:www.e15.cz

Volba prezidenta ČR 2023

Po zářijových volbách do zastupitelstev obcí a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nás čekají další volby, tentokrát volby prezidenta republiky, které se budou konat ve dnech 13. a 14. ledna 2023. Nezíská-li jeden z kandidátů více než padesát procent hlasů, bude se konat II. kolo, a to ve dnech 27. a 28. ledna 2023, do kterého postupují dva nejlepší kandidáti z prvního kola. Všichni uchazeči, kteří se rozhodli kandidovat v prezidentských volbách, museli podat kandidátní listinu Ministerstvu vnitra nejpozději do 8. listopadu 2022. Adeptů se podle ministerstva přihlásilo 21. Po přezkoumání kandidátních listin Ministerstvo vnitra vydalo rozhodnutí o registraci, nebo o odmítnutí kandidátní listiny a dne 25. listopadu 2022 zveřejnilo jména.
Svého favorita mezi prezidentskými kandidáty si můžete zvolit v pátek 13. ledna 2023 od 14.00 hod. do 22.00 hod. a v sobotu 14. ledna 2023 od 8.00 hod. do 14.00 hod. Poté se volební místnosti uzavřou a započne se se sčítáním jednotlivých hlasů. Volit prezidenta může každý občan České republiky starší 18 let a občan, který 14. ledna 2023 dovrší 18 let, ve II. kole pak i občan, který dovrší 18 let k 28. lednu 2023 a nemá omezenou svobodu z důvodu ochrany zdraví lidu nebo omezenou svéprávnost k výkonu práva volit.

 

Volba Prezidenta


V případě, že se volič nebude zdržovat v místě svého trvalého bydliště, může si do 6. ledna 2023 požádat poštou nebo datovou schránkou o voličský průkaz nebo osobně nejpozději do 11. ledna 2023 do 16.00 hod. na městském úřadě v místě svého trvalého pobytu. Voličské průkazy budou vydávány od 29. prosince 2022. Pokud volič pobývá v době volby prezidenta v nemocnici, porodnici, sanatoriu, ústavu sociální péče nebo v obdobném ústavu a zařízení (dále jen „zdravotnické zařízení“), které se nachází v jiné obci nebo jiném volebním okrsku, než do kterého podle místa svého trvalého pobytu volič náleží, může v tomto zařízení hlasovat, a to na základě zápisu do zvláštního seznamu voličů (v případě dlouhodobějšího pobytu). Voliče by měla o možnosti zápisu informovat správa příslušného zdravotnického zařízení. Údaje o voličích, kteří potvrdí zájem hlasovat na základě svého zápisu do zvláštního seznamu voličů, předá správa příslušného zdravotnického zařízení obecnímu úřadu nejpozději 9. ledna 2023 do 14.00 hod. (pro případné druhé kolo volby nejpozději 23. ledna 2023 do 14.00 hodin).

V době hlasování se dostaví do příslušného zdravotnického zařízení členové okrskové volební komise s přenosnou volební schránkou. Poté, co volič prokáže totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem nebo cestovním dokladem, komise mu umožní hlasovat. Hlasovací lístky a úřední obálku obdrží volič od členů okrskové volební komise. Volič může ze závažných, zejména ze zdravotních důvodů, požádat městský úřad a v den voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena.

Své požadavky můžete hlásit na Městský úřad Příbor, odbor organizačního a správních činností, Janě Lipovské, DiS., tel. č. 556 455 446, 730 815 426, e-mail: lipovska@pribor-mesto.cz. Další informace týkající se volby prezidenta republiky získáte na webu města Příbora v sekci volby nebo na webových stránkách Ministerstva vnitra ČR: https://www.mvcr.cz/volby/clanek/volba-prezidenta-republiky-2023.aspx.

Harmonogram svozu větví

HARMONOGRAM SVOZU VĚTVÍ podzim 2022
DATUM STANOVIŠTĚ PRO KONTEJNERY
Listopad

 

11. 11. - 18. 11.
Větřkovská ulice - u separačních nádob
křižovatka ulic Sv. Čecha a Šmeralova
ulice 9. května - u transformátoru
Hájov - naproti pomníku

 

18. 11. - 25. 11.
Prchalov - u kaple
Štefánikova ulice - zahrádkářská osada
Myslbekova ulice - mezi kotelnou a RD 1022
Hájov - naproti pomníku