Volba prezidenta České republiky 2023

Novým prezidentem České republiky se stal PETR PAVEL

Záměr změny trasování silnice I/58 v úseku Frenštát pod Radhoštěm – Vlčovice probíhá posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Z přiložené dokumentace je patrné detailnější řešení stavby.

Trasa silnice I/58 byla posouzena ve dvou variantách. Podkladem pro návrh řešení byla předchozí studie z roku 2010, studie proveditelnosti z roku 2019 a koridor trasy, který je zanesen v územně plánovacích dokumentacích a připravovaných aktualizacích.

Prověřena byla územně průchodná a technicky realizovatelná trasa silnice I/58 Frenštát pod Radhoštěm – Vlčovice v parametrech dvoupruhové silnice s návrhovou rychlostí 90 km/hod. Bylo navrženo směrové i výškové vedení trasy dle dnes platných technických norem, prověřeno bylo umístění a technická realizovatelnost křižovatek. Za celkově vhodnější řešení v rámci zadaných okrajových podmínek považuje studie variantu A označenou jako doporučenou. Její výhody spočívají především ve velmi vhodných návrhových parametrech, splňujících požadavky silnice I. třídy jako nadřazené komunikace a plynulosti silničního provozu. Dopady na životní prostředí a zastavěná území jsou dle studie akceptovatelné.

Varianta A – doporučená

Přeložka silnice I/58 je navržena v maximální možné míře dle požadavků platných ČSN. Silnice se odpojí ze stávající silnice I/58 v úrovní hranice zástavby Lichnova a prochází okrajem záplavového území. Městská část Kopřivnice – Vlčovice je překlenuta estakádou, která umožňuje mimoúrovňové křížení se stávající silnicí I/58 a řekou Lubinou a jejím záplavovým územím. Trasa je napojena na silnici I/58 v úrovni průmyslového parku Kopřivnice. Tato komunikace byla vybudována v rámci stavby „Příbor – obchvat“. Součástí stavby je jeden významný mostní objekt – estakáda Vlčovice dl. 450 m a 4 mostní
objekty. Součástí stavby je úrovňová křižovatka v km cca 2.100 (se stávající I/58) a km cca 5.740.
Přeložka silnice I/58 je územně průchodná a v požadované kategorii technicky realizovatelná.

Varianta B – úsporná

Přeložka silnice I/58 je navržena v maximální možné míře dle požadavků platných ČSN. Silnice se odpojí ze stávající silnice I/58 v úrovní hranice zástavby Lichnova a prochází okrajem záplavového území a částečně je vedena přes stávající silnici I/58. Městská část Kopřivnice – Vlčovice je překlenuta estakádou, která umožňuje mimoúrovňové křížení se stávající silnicí I/58 a řekou Lubinou a jejím záplavovým územím. Trasa je na napojena silnici I/58 v úrovni průmyslového parku Kopřivnice. Tato komunikace byla vybudována v rámci stavby „Příbor – obchvat“. Součástí stavby je jeden významný mostní objekt – estakáda Vlčovice dl. 420 m a 2 mostní objekty obvyklého rozsahu. Součástí stavby je úrovňová křižovatka se silnicí III/4865, okružní křižovatka se silnicemi III/4864, stávající sil. I/58 a úrovňová křižovatka se silnicí II/486 (stávající I/58). Přeložka silnice I/58 je územně průchodná a v požadované kategorii technicky realizovatelná.

 

Zdroj: https://www.msstavby.cz/

Fastfoodový řetězec McDonald´s a řetězec Lidl spadající pod německou společnost Schwarz-Gruppe míří do komerční zóny při ulici Jičínská v Příboře.

Záměr vyplývá z jednání města Příbor ve věci vybudování stezky pro chodce a cyklisty do komerční zóny. Komerční zóna se nachází MÚK D48 a silnice I/58.

Důvodová zpráva:

Odbor investic, rozvoje a správy majetku (OIRSM), po úvodním představení záměru možné spolupráce s budoucími uživateli obchodní zóny na Jičínské ulici v radě města (12/2021), vedl v průběhu roku 2022 jednání s vlastníky pozemků v ploše vymezené ul. Jičínskou a dálnicí D48. Předmětem jednání bylo projednání možnosti převodu pozemků, popř. jejich částí, vhodných k realizaci cyklostezky propojující ulici Jičínskou s pozemky v obchodní zóně.

 

Jednání byla vyvolána skutečnostmi:

1. Dlouhodobý záměr města vybudovat ve spolupráci se SmVaK Ostrava a. s. výletní místo s naučnou stezkou na pozemcích u starého vodojemu – viz příloha č. 1.
2. Realizace komerčního objektu společnosti Svarmetal s. r. o. v plochách 2/Z1 a Z 20A (označení dle ÚP Příbora – viz příloha č.10) a dlouhodobě dobrá spolupráce zástupce společnosti pana Martina Vlčka s městem (např. financování Změny č. 2 Územního plánu Příbora).
3. Příprava realizace obchodních prostor společností McDonald´s Corporoation v. o. s. a Lidl Česká republika v. o. s. v ploše určené Územním plánem města Příbora pro obchodní a výrobní služby – viz příloha č. 1.
4. Nabídka bezúplatného převodu pozemku parc. č. 3110/1 z vlastnictví ČR – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových do majetku města

Odbor IRSM vyhodnotil pozemky v zájmové lokalitě vhodné pro realizaci záměru a oslovil jejich soukromé vlastníky. Oslovení vlastníci v průběhu jednání vyslovili shodně souhlas své pozemky, popř. jejich části, městu odprodat za podmínky, že náklady spojené s převodem pozemků ponese město – vyhotovení příslušného geometrického plánu, úhrada správních poplatků za vklad práva do katastru nemovitostí apod.

 

 

ZDROJ: msstavby.cz

Zatímco na Západě měli bohatí zájemci v 80. letech k dispozici celou řadu luxusních modelů, v Československu měli leda tak smůlu. Pomalá výroba rozhodla o tom, že Tatrou 613 budou jezdit jen komunističtí vyvolení. I proto se z ní po revoluci stalo nechtěné dítě a také proto její spletitý příběh nenašel dobrého konce.

Každý dobře ví, nebo to alespoň tak nějak tuší, že osmdesátá léta měla v kategorii luxusních automobilů hodně co nabídnout. Nebyl to například jen Mercedes třídy S, Jaguar XJ nebo Maserati Quattroporte, ale také Bentley Mulsanne, první generace BMW řady 7 (E23), Alfa Romeo 6 nebo třeba Peugeot 604. Tuzemská produkce měla v té době jasnou jedničku v podobě Tatry 613. Jenže tento ikonický model z dob socialismu provázela smůla už od samého počátku. Přestože lidé z kopřivnické automobilky v čele s hlavním konstruktérem Milanem Galim odvedli skvělou práci a koncem let šedesátých byl díky nim připraven konkurenceschopný produkt, všemožné průtahy a nesmyslná rozhodnutí z vyšších míst odsoudily nástupce T 603 k zániku a s ním nakonec pohřbily také produkci osobních vozů této automobilky jako takovou.

Nechtěné dítě

Tatra 613 byla zamýšlena jako reprezentativní automobil. Byl to také první kopřivnický model, o jehož design se postaral externí dodavatel. Konkrétně italské studio Vignale (i když na designu chvíli paralelně pracovali také českoslovenští autoři), které stvořilo elegantní karoserii připomínající čtyřdveřové kupé. Dnes tolik moderní záležitost u nás jezdila už v dobách dávno minulých. První prototyp byl na světě v roce 1969, jenže výroba se naplno rozjela až v roce 1975.