To neznáte Hadimršku: Legendární Tatra 57 A spolehlivostí oslovila i v Číně. Dodnes je populární

Jsem rád, že čtvrtou Tatrou, kterou jsem měl v životě možnost vyzkoušet, je i nějaký předválečný exemplář. Konkrétně jde o malý typ 57 alias Hadimrška, který má pohlednou a už i trochu aerodynamickou karoserii, byť to není zlatá éra proudnicových tvarů.

Moderní a populární Tatra 57, nástupce lidového modelu 12, se poprvé představila v roce 1931 na pražském autosalonu, výroba běžela od března následujícího roku. Licenčně se vyráběla i u rakouské společnosti Austro-Tatra, kde vzniklo celkem 300 aut. Hlavní podíl na jejím vzniku mají konstruktéři Erich Überlacker a Erich Ledwinka (syn známějšího Hanse Ledwinky). Tvarově ale auto na předchůdce navazovalo.

Prodejní úspěch sázel hlavně na přijatelnou cenu od 25 po 30 tisíc korun. Ta byla nižší než u ostatních československých aut, což bylo v období hospodářské krize velmi důležité. Konkurenci mohla být Praga Piccolo se slabším motorem. V roce 1933 tvořila výroba typu 57 celkem 90 % všech vyrobených Tater. Nejčastěji k zákazníkům mířil dvoudveřový sedan, ale nabízel se i polokabriolet, dodávka a kombík, existovala i možnost nechat si auto karosovat u Sodomky (i k dodanému holému šasi jste ale od Tatry dostali kapotu s blatníky).

První typ se vyráběl do roku 1935 a vzniklo 5 997 aut. To už se dávno vžila přezdívka Hadimrška podle slavné komedie s Vlastou Burianem a toto jméno začala oficiálně v propagačních materiálech používat i sama automobilka. S filmem přitom nemělo auto nic společného, akorát šlo na trh ve stejnou dobu jako známá komedie do kin.

Modernizovaná verze

Pražský autosalon byl v říjnu 1935 dějištěm premiéry Tatry 57 A, kterou vidíte na fotkách. Tedy původně ji Tatra označovala jen jako „Novou Tatru 57“, označení 57 A auto získalo až po další modernizaci a uvedení typu 57 B. V tomto případě jde o automobil z roku 1938. Její karoserie byla modernizována a více se podobala větší Tatře 75, pořád to jsou ale typická třicátá léta. Stále ale měla oplechovanou dřevěnou kostru. Novinkou byla tvrzená skla, čelní bylo jednodílné. Elektrická soustava je stále šestivoltová.

Dovnitř se dostanete přes opačně otevíratelné dveře a nášlapné prahy, jak bylo tehdy normální. Nastupování je ale díky tomu vlastně snazší. Jde o dvoudveřovou variantu, což pak trochu komplikuje nastupování dozadu. Sedadla tvoří ocelový trubkový rám, ale přesto jsou docela pohodlná. Na potah zvolila automobilka umělou kůži. A vzhledem k datu výroby má Tatra ještě pravostranné řízení. Přístup do zavazadlového prostoru je možný jen zevnitř sklopením zadních opěradel.

 

TATRA 57 HADIMRŠKA

Tradiční tatrovácká koncepce

V kompletně otevíratelné přední části je vzduchem chlazený čtyřválcový boxer OHV o objemu 1 155 cm3 s karburátorem Zenith 30T, který nabízí 20 koní (15 kW) v 3 500 otáčkách. Pohání samozřejmě zadní kola. K motoru je připojená čtyřstupňová převodovka se suchou spojkou a řazení jde docela ztuha. Maximální rychlost je 90 km/h. Jednalo se o poslední typ vzduchem chlazeného čtyřválce boxer, který Tatra vyráběla. A vyráběla jej i po konci produkce typu 57 jako pohon svých jeřábů na nákladních podvozcích 111 a 138. Tady se startuje levou nohou, která jej mačká, a pravá k tomu musí správně přidávat plyn.

Maximální rychlost je lehce přes 80 km/h. Tatra má navíc slušnou světlou výšku 210 milimetrů a šestnáctipalcová kola, takže lehčí terén většinou nebude překážkou. Je to fajn, protože s exemplářem od Veteránů na Truc jedeme fotit na nedalekou louku. Ze stejného důvodu je ale Hadimrška nesmírně komfortní. Díky přepracovanému chlazení s ventilátorem před motorem a kanálovým rozvodem kolem válců je Tatra schopná i jízdy krokem, aniž by se přehřívala.

Proč je vlastně tak pohodlná?

Tatra váží 930 kilogramů (z toho 410 kilogramů připadá na podvozek) a spoléhá na tradiční koncepci páteřového rámu s centrální nosnou rourou a výkyvných polonáprav, kterou měl i předchůdce. Karoserie je na dvou příčných nosnících. Přední kola mají nové nezávisle zavěšení – dvojici nad sebou zavěšených příčných půleliptických listových per a kapalinové tlumiče. Na zadní nápravě je napříč jedno půleliptické listové pero. Proto se přes jakékoliv nerovnosti Tatra jen tak příjemně přehoupne.

Řízení je hřebenové a velmi komunikativní, přesto bude dnešním rozmlsaným řidičům připadat složité a náročné. Musíte se zkrátka soustředit, protože nechcete staré Tatrovce ublížit ani přepínáním, ani podtáčením. Pedálu plynu se prostě nesmíte bát. Za šestnáctipalcovými koly jsou bubnové brzdy. Nádrž na přepážce mezi motorem a kabinou pojme 35 litrů paliva. To se do karburátoru dostává samospádem a spotřeba se průměrně pohybuje kolem deseti litrů. Stav paliva v nádrži se měří dřevěnou měrkou, kterou do ní ponořujete. Ale co, podobný systém měl Trabant až do konce osmdesátých let.

Populární Hadimrška přečkala válku (mezi roky 1942 až 1946 byla ovšem výroba přerušena a vznikala vojenská verze 57 K) a vydržela ve výrobě do roku 1948. Do té doby stihli v Kopřivnici vyrobit 26 985 aut a šlo o jedno z nejrozšířenějších aut v Československu, které v běžném provozu běžně jezdilo až do sedmdesátých let. Z tohoto počtu pak 8 019 aut připadalo na typ 57 A, který byl v roce 1938 nahrazen typem 57 B s řízením vlevo a většinou dvěma páry dveří. Ten byla ale poslední lidovou Tatrou, pak už automobilka směla vyrábět jen limuzíny a nákladní auta. Dokonce i Čína si v roce 1937 objednala 40 otevřených vojenských aut pro svou armádu. K masovému rozšíření přispívala i velká spolehlivost a jednoduchá údržba. Proto jich je dost k mání, třeba tato se nedávno prodala za 380 tisíc korun. A nelze se divit, že se stále někomu líbí. Tento typ se dá považovat za jeden z nejdůležitějších pro celou automobilku.

 

Zdroj: www.garaz.cz

Valašská rally ValMez míří až do oblasti Dolních Vítkovic

KOWAX Valašská rally ValMez odstartuje pátou desítku svých startů na řadě známých úseků, ale rovněž s jednou zásadní novinkou, která posádky i fanoušky zavede až do samotného centra Moravskoslezského kraje, do Ostravy. Letošní ročník Valašky proběhne ve dnech 31. března – 2. dubna 2023. Soutěž bude zařazena do seriálů FIA European Rally Trophy, Mistrovství ČR v rally a v rally historických automobilů.

 

IMG_6162

 

KOWAX Valašská rally ValMez opět otevře domácí šampionát soudobých i historických automobilů, nechybí ani v kalendáři FIA European Rally Trophy (FIA ERT) a Central European Zone (CEZ). Naopak nepokračuje spolupráce se slovenskou federací, která se rozhodla preferovat méně nákladné jednodenní podniky. Do startu aktuálně zbývají méně než dva měsíce a ač organizační tým dotahuje vydání Zvláštního ustanovení, mnoho dalších zásadních dokumentů je aktuálně připraveno, proběhlo i schvalovaní tratí z pohledu bezpečnostních delegáta Autoklubu ČR Miroslava Smolíka a zástupce jezdců Petra Černohorského.

 

Centrem soutěže nadále zůstává město Valašské Meziříčí. Zde proběhne administrativní i technická přejímka (Autocentrum Lukáš), slavnostní start soutěže, na městském úřadu bude sídlit ředitelství rally. Shodné zůstává i umístění servisu v areálu valašskomeziříčské společnosti DEZA. Z tohoto prostoru budou posádky vyrážet na tratě rychlostních zkoušek ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Celkem harmonogram obsahuje 16 rychlostních zkoušek na osmi úsecích (152,62 km). Celková délka soutěže je necelých 474 km.

Páteční shakedown se uskuteční v blízkosti ValMezu, v podvečer proběhne slavnostní start rally na zrekonstruovaném náměstí. Vlastní závodění vypukne v sobotu sekcí na úsecích Poličná a Lešná, která bude nejdelší rychlostní zkouškou letošní Valašky. RZ Lešná zároveň bude jediným shodným testem s minulým ročníkem. Odpoledne převezmou štafetu rychlostky Vidče a Hukvaldy. V neděli se bude závodit na vložkách Velká Lhota, Juřinka a Choryně,“ odkrývá karty ředitel 41. KOWAX Valašské rally ValMez Jaromír Tomaštík.

 

alt_banner2

 

Fanoušci však nebudou ochuzeni ani o tradiční diváckou superspeciálku. Tentokrát to nebude hojně navštěvovaná zkouška v okolí sportovních areálů ve Valašském Meziříčí, ale dva průjezdy „ostravské bomby“. Ta zakončí program sobotní etapy, fanouškům nabídne dvě a půl kola závodění v industriálním areálu Dolní Vítkovice, v těsné blízkosti unikátní Bolt tower.

V Dolních Vítkovicích bylo vše domluveno už loni, ladily se pouze detaily. Ovšem nejistá situace v průběhu ledna a obavy z kvót návštěvníků sportovních akcí tehdy rozhodly za nás. Letos Valaška už nebude v atraktivním prostředí Ostravy chybět,“ doplňuje Tomaštík.

 

Organizační tým aktuálně čeká na schválení Zvláštních ustanovení soutěže, aby následně spustil i možnost přihlašovat se v rámci licenčního systému.

 

banner2

 

Informačním kanálem 41. KOWAX Valašské rally ValMez 2023 bude postupně aktualizovaná internetová stránka www.valasskarally.cz. Informace k soutěži lze získat rovněž na facebookovém profilu soutěže Valašská Rally ValMez, pro posádky bude k dispozici aplikace Sportity.

 

41. KOWAX Valašská rally ValMez 2023, tiskový servis

Tomáš Plachý

Město Příbor začne recyklovat kuchyňský odpad, bude z něj vyrábět bioplyn

Příbor na Novojičínsku spouští pilotní projekt zaměřený na třídění kuchyňského odpadu. Hnědé popelnice s růžovým poklopem budou vyváženy každý týden a odpad z nich poslouží k výrobě bioplynu v bioplynové stanici v Horní Suché.

Do popelnic na kuchyňský odpad pro výrobu bioplynu patří veškeré zbytky jídel jako omaštěné přílohy, omáčky či scezené polévky, syrové i tepelně zpracované maso, včetně drobných kostí, pečivo, sladkosti, kávová sedlina a čajové sáčky. Podle stránek města mohou lidé do těchto popelnic vyhazovat také potraviny po datu spotřeby, a to i v obalu, nebo klasické bio zbytky z kuchyně jako skořápky od vajec nebo třeba ořechů.

Vybrané domy v různých částech města obdrží speciální třídicí košíky a kompostovatelné sáčky, do nichž budou obyvatelé odpad třídit. „Po naplnění košíku pak stačí vyhodit kuchyňský odpad i se sáčkem do hnědé nádoby s růžovým poklopem na vybraných stanovištích, uvedla radnice podle serveru Ekolist.

 

Trinčky

 

V bioplynové stanici v Horní Suché se z odpadu stane surovina na výrobu energie, tepla a certifikovaného hnojiva. „Kuchyňský odpad tvoří podstatnou část směsného komunálního odpadu, ale málokdy se správně vytřídí. Proto končí v černé popelnici, odkud zbytečně putuje na skládku. Tomu nový přístup zamezí, říká Filip Poštulka ze společnosti JRK Česká republika. Cílem projektu je, aby odpad z domácností neskončil na skládce a byl dále využit.

Postup náhrady škody způsobené závadou na vozovce

Jak nahradit škodu způsobenou nerovností, výmolem, výtlukem a jinou závadou na vozovce

 

Ředitelství silnic a dálnic ČR od zimy do jara eviduje zvýšené množství výtluků a podobných vad svěřených komunikací. Každoroční nerovnosti způsobují okolní vlivy doprovázené škodlivými změnami teplot. Noční mrazy či sněžení přes den střídané sluncem a teplotními šoky přispívají k rozpadu povrchů vozovek, které operativně opravuje smluvená údržba.

Pracovníci ŘSD ČR i externí údržby téměř denně projíždí dálnice a silnice I. třídy a v rámci kontrolní činnosti dochází k pečlivé evidenci nerovností. Některé vady jsou na místě opraveny, větší plochy poruch čeká rozsáhlejší rekonstrukce. Navzdory neustálé přítomnosti pracovníků v terénu dochází k menším nehodám ve formě proražených pneumatik, zkřivených disků kol apod.

Majitel vozidla může požádat Ředitelství silnic a dálnic ČR o náhradu škody způsobené nerovností, výmolem, výtlukem a jinou závadou na vozovce. Nejjednodušším postupem je navštívit oficiální web www.rsd.cz a pod odkazem „Organizace ŘSD ČR“ zvolit možnost „Hlášení škodní události“. Zde přítomný formulář slouží k vyplnění potřebných informací. Součástí hlášení jsou údaje o majiteli vozidla, kontakt na řidiče, fotodokumentace místa, popis události, škoda atd. Výhodou k vyřízení je doložení protokolu od Policie ČR. Posledním krokem je odeslání veškerých materiálů na e-mailovou adresu posta@rsd.cz.

Další zajímavosti najdete také na krajském Twitteru ŘSD ČR: https://twitter.com/RSD_Olomoucky,

https://twitter.com/RSD_MSlezsky (kliknout nebo adresy zkopírovat do adresního řádku).

Děkuji Vám za šíření povědomí o způsobu řešení škodní události.

Mgr. Miroslav Mazal

tým komunikace

Ředitelství silnic a dálnic ČR

Wolkerova 951/24a

Olomouc, 779 00

mobil: 607 053 978

www.rsd.cz, miroslav.mazal@rsd.cz

 

 

Foto 1

 

Foto 2

 

Foto 3

Přílohy
pdfPostup náhrady škody způsobené závadou na vozovce [pdf, 112 kB]
Postup náhrady škody způsobené závadou na vozovce

Nejdelší Tatra na světě má přes 25 metrů, 7 náprav a spotřebu 150 litrů. Za volant smí jediný člověk

Žádnou takovou na světě nenajdete, protože je zkrátka jedinečná. Zakázkově vyrobená Tatra T 815-7 Force sloužící v hutích Liberty na Ostravsku je nejdelší na světě, má velice specifické poslání a v celém podniku pracuje jenom jeden člověk, který ji umí řídit. Jednoho dne jsme však přijeli i my, vůz řádně okoukli, projeli se a tady jsou naše dojmy.

 

Že už žádnou takovou v životě člověk nenajde, to si lidé kolikrát říkají o svých partnerkách, nicméně převedeno do dnešní motoristické doby lze toto prohlásit o nejdelší Tatrovce na světě, která jezdí v hutích Liberty v Ostravě. A protože jde o světový unikát, jenž nedávno prošel drobnou modernizací, dorazili jsme za ní i my.

 

Jmenovitě jde o společností Partner – Ipex na míru upravený model Tatra T 815-7 Force 14×8 s délkou 25,3 metru a se sedmi nápravami, přičemž zatáčecí jsou první dvě a poslední tři. Co se týče pohonu, tak stálá síla putuje na třetí a čtvrtou nápravu s možností připojení pohonu první a druhé, což se děje na površích s nízkou adhezí.

 

Dvoumístná kabina modelu je umístěná před přední nápravou a možná se budete divit, ale auto schválené jakožto vozidlo zvláštního určení má klasické registrační značky a smí jej teoreticky řídit kterýkoli způsobilý držitel řidičáku skupiny C.

 

Vozidlo sice jezdí vesměs jen po rovině a rychlostmi do nejvýše 60 km/h, nicméně i tak potřebuje dost síly, protože převáží speciální závitové tyče, které se používají pro dlouhodobé kotvení budov, dolů, svahů, tunelů, přístavů či skal.

Proč Tatra?

Proč právě Tatra a ne třeba MAN nebo Mercedes? Tatra se pyšní unikátní koncepcí – centrální nosnou rourou a výkyvnými polonápravami – což umožňuje poskládat podvozek přesně na požadovanou míru (jako Lego). V požadavcích zadavatele hrála roli také nízká výška kabiny, což je zase předností modelové řady Force. Úpravci se navíc podařilo kabinu přesunout před přední nápravu i motor, která tak neomezovala vrchní ložnou plochu nástavby. Tím pádem auto vyšlo jak délkově (25,3 m), tak výškově k podlaze nástavby (2,4 m).

 

Tyto tyče dosahují délky až 24,4 metru, vozí se z výrobní linky do skladu po balících vážících (každý) pět tun a poté jsou exportovány do celého světa. Společnost Liberty Ostrava je totiž jedna z mála firem, která je schopná takhle dlouhé tyče (navíc spojitelné maticemi) zhotovit, případně je upravit na míru zákazníkovi.

 

No a aby se převoz vyplatil, tak se na speciál naloží klidně 50tunový náklad, s nímž si musí poradit zejména vzduchem chlazený vznětový osmiválec Tatra 12,7 litru o výkonu 300 kW (407,8 k), spárovaný s šestirychlostním automatem Allison.

K dispozici je také redukce, která je přiřazená permanentně, proto má auto maximálku jen šedesát za hodinu, spotřebu 150 litrů nafty na sto kilometrů a 400litrovou palivovou nádrž. Brzdy jsou tradičně bubnové, řízení vybavené posilovačem.

 

Kabina platí za klasickou tatrováckou s ikonickým centrálním budíkem. Pro komfortnější práci má šofér k dispozici tepelné čerpadlo a na zimu klasický bufík (nezávislé topení). Přepínače a ovladače nejsou kdovíjak moderní, některé z nich vás vrátí do 70. let, nicméně na to courání po areálu…

Zmínili jsme rovněž nedávnou modernizaci. Ta spočívala v tom, že nahoře přibyly nadstavbové bezpečností prvky, aby mohli nakládající pracovníci stát přímo na autě, což dříve kvůli předpisům nešlo.

 

Taky si říkáte, proč se takové auto v pořizovací ceně cirka 500 000 EUR (cca 12 milionů korun) vlastně kupovalo? Jednoduše muselo. V areálu hutí Liberty jsou na železniční dráze ostré zatáčky, kde by měly speciální a těžko dostupné vagony (tzv. Rbns) s délkou 25 metrů problém s obslužností. Navíc shánějte si spolehlivého dopravce, v jehož vozovém parku budou speciály pro transport skoro 25metrových tyčí.

 

Nejdelší TATRA

Maturita pro zkušené

Po usednutí za volant se sice ocitnete v klasické tatrovácké kabině, jenže ani pohled do zpětných zrcátek vás neujistí, že tam někde vzadu auto končí. Prostě nevidíte na konec. Z toho důvodu zde má šofér ještě permanentně aktivovanou koncovou kameru.

 

V rámci řízení celkem obstojně zvládáme i výjezd ze zastávky autobusem, nicméně u nejdelší Tatry je vše jinak. Pouhé odpoutání se od kraje obrubníku zabere několik desítek metrů a jemné otáčení volantem. Jestliže bychom krajnici opustili tzv. na kamioňáka či autobusáka, tak zadním převisem stejně zbouráme vše, co se nachází po pravé straně.

Teprve až tehdy nám došlo, jak je 25 metrů šílená délka. Nefungují tady pravidla jako pro jízdu s autobusem či nákladním vozem, proto jsme do zatáček najížděli dle pokynů našeho koordinátora Jirky Soldána, který je zároveň jediným člověkem v podniku, jenž tento kolos řídí.

 

Ptáte se, co když je dotyčný nemocný, má úraz nebo dovolenou? Ano, tak auto prostě nejezdí. Ačkoli prý pro tento speciál není v hutích úplně každodenní vytížení.

Když se nám podařilo projet komunikace v areálu a obří myší dírou proklouznout na velký otevřený plac, začali jsme zkoušet, jak auto vlastně plně zatáčí a jak velké má přední/zadní převisy. Pakliže jste touto Tatrou nepolíbení, nebude vám na manipulaci stačit ani celý fotbalový stadion, což nám ukázal náš test spočívající v přejezdu vlakových kolejí na cvičné ploše.

 

V prvním kole bez rad koordinátora jsme si najeli na imaginární přejezd a dopadli tak, že jsme museli na konci plochy couvat a zadkem pochopitelně blokovali nepoužívané kolejiště. Na druhý pokus už s radami našeho mentora jsme vykouzlili krásný oblouček zakončený úspěšným zdoláním železnice bez případných katastrof a výluk, jakých v reálu mají České dráhy běžně plný ranec.

 

Tatra T 815-7 Force 14×8 sloužící v Liberty je maturitou i pro zkušené řidiče náklaďáků či kamionů. Platí zde jiná pravidla a jiné těžiště, jelikož musíte v zatáčkách kalkulovat i s tím, že nahoře máte usazených až 50 tun materiálu. Do toho je auto dlouhé jako 14 dní práce, výhled dozadu mimo kamery takřka žádný a mumraj kolem vás občas poměrně divoký. Tedy nic pro začátečníky…

 

Zdroj:www.garaz.cz

PROVOZOVATEL MĚSTSKÉHO KOUPALIŠTĚ V PŘÍBOŘE

Město Příbor hledá provozovatele městského příborského koupaliště. Areál koupaliště je oblíbený v širokém okolí svou cenovou dostupností, zázemím a zasazením do krásné přírody. Zájemci mohou podat své nabídky do 6. března 2023 do 11:00 na podatelně Městského úřadu v Příboře.

Bližší informace naleznete na elektronické úřední desce Městského úřadu Příbor, na stánkách města a na sociálních sítích města.