Hranická propast se už pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě a toto pondělí byl překonán dosavadní rekord. Lidé toužili znát hloubku dna propasti již od 16. století, ani teď ji však odborníci ještě neodhalili.
Hranická propast získala prvenství nejhlubší zatopené propasti či jeskyně již v roce 2016, kdy vědci spustili robota do hloubky 404 metrů. Překonala tak rekord italské propasti Pozzo del Merro, která se nachází v blízkosti Říma, s naměřenou hloubkou 392 metrů.
Toto pondělí v Hranicích padl dosavadní rekord o 46 metrů, když se vědci s robotem dostali do hloubky 450 metrů pod hladinou. Tím byly vyčerpány technické možnosti mapovací sondy umístěné na robotu.
„Sonar mohl technicky zvládnout hloubku pouze 450 metrů, na víc nebyl testovaný. My jsme počítali s tím, že se budeme pohybovat kolem hloubky 200 až 250 metrů a zadařilo se nám, tak jsme šli dolů až na technické možnosti toho robota,“ řekl Seznam Zprávám Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu.
Vědci si jsou ale jisti, že na dno propasti stále nedorazili. „Nám se třeba při tom rekordu stalo, že od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popisuje Guba.
Pokud jste tedy v naší anketě „Jak je hluboká změřená zatopená část Hranické propasti?“ hádali třetí možnost 450 m (přibližně jako je vysoký Empire State Building), měli jste pravdu. Hloubka je ale bezesporu ještě větší.
Michal Guba se přesné číslo neodvažuje odhadovat. „Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ říká speleolog.
„To jsou ale všechno jen teorie. Pokud se nám nepodaří do té hloubky sestoupit a ověřit to, vždycky to bude jenom teorie. Takže my teď víme, že máme 450 metrů a že nám neustále pokračuje dál obrovskými prostory,“ dodává Guba s tím, že s kolegy doufají v probádání hlubších částí jeskyně už příští rok.
Data České speleologické společnosti ukazují, že tři z pěti nejhlubších zatopených jeskyň na světě se nacházejí v Evropě. Ke dvěma nejhlubším jeskyním v Česku a Itálii se přidává rovněž zatopená jeskyně Fontaine de Vaucluse, která s hloubkou 315 metrů obsadila 4. místo žebříčku nejhlubších jeskyň a propastí.
O příčku výš se najdeme jeskyni Zacaton v Mexiku s hloubkou 339 metrů. Významná je také jeskyně Boesmansgat v jižní Africe s hloubkou 282 metrů.
Podle odborníků jsou zatopené jeskyně hlubší než 200 metrů velmi výjimečné, proto těchto pět patří mezi světové unikáty.
První písemné zmínky o Hranické propasti pocházejí již z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. „Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl,“ uvádí Jordán ve svém textu o rané touze lidí poznat hloubku jezírka.
Propast se pyšní také druhým prvenstvím – v 17. století se stala nejstarším krasovým jevem u nás, který byl zanesen do topografické mapy. V roce 1627 ji totiž do své mapy Moravy zakreslil sám Jan Amos Komenský a nazval ji Propast.
Vodu propasti čeští badatelé prozkoumávají již 120 let. Jako první hloubku vody změřil Josef Václav Šindel, který v roce 1902 po spouštění závaží z loďky došel k závěru, že je jezírko 36 metrů hluboké. Od té doby se snažilo hloubku jeskyně odhalit velké množství badatelů i výzkumných sond.
První potápěč se do Hranické propasti ponořil v roce 1961 do hloubky šesti metrů. Nejhlubší ponor provedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Tento rok však vědci probádávali propast z jiného důvodu, než je pokoření rekordu. Snažili se vytvořit 3D model objevených či nových prostorů jeskyně.
„Do současné doby jsme prováděli mapování pomocí potápěčů, což bylo limitované hloubkou. Poslední řezy a mapy jsme proto měli z hloubky cca 170 metrů. Pokud jde o větší hloubky, tam jsme neměli vůbec nic. Tak jsme si říkali, že by bylo dobré to zmapovat,“ vysvětluje Michal Guba.
Díky 3D mapě mohou vědci najít vysvětlení pro různé anomálie. „Například teplé vývěry, studené vývěry, vývod. Kde by případně mohl být tunel a jak dlouhý. Doteď jsme jen věděli, že je někde teplý vývěr a mysleli jsme si, kam teče. Neměli jsme ale tu návaznost, jak například přesně vypadá to koryto,“ říká speleolog.
3D mapa pomůže i s rozhodováním, kdy v propasti provádět další výzkumy. „Na propasti je proměnlivá viditelnost. Jednou vidíte tak na pět až deset metrů, podruhé vidíte pouze na pět centimetrů. Je to kvůli chemickému složení vody,“ říká Guba. Jak doplňuje, viditelnost ve vodě je závislá například i na měsíci. Nová data zjištěná při rekordním ponoru vědcům pomůžou dopředu odhadovat, jaká bude kalnost vody, což bylo doteď nemožné.
Celá expedice, která se skládala z odborníků z Maďarska, Portugalska a Srbska, pokořila rekord šestého dne výzkumu. Robot spuštěný do zatopené části propasti měl původně mapovat pouze propast v hloubce okolo 200 metrů, vše však šlo hladce, a tak se vědci rozhodli s přístrojem sestoupit hlouběji.
„Robot má tři prostředky k pohybu a měření. Sonar, který jsme využívali my, je do špatných kalných vod. Pak má klasické kamery a telemetrické prostředky, něco jako lasery a další prostředky, díky kterým ‚domapovává‘ ty prostory,“ vysvětluje Guba.
Robot společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd. stojí 700 tisíc eur, tedy více než 17 milionů korun. Právě sonar byl oproti robotovi, který v roce 2016 naměřil rekordní hloubku 404 metrů, velkou výhodou.
„Záleží na hustotě vody, viditelnosti a dalších parametrech. Na základě toho si tři operátoři vybírají, podle jakého prostředku budou postupovat. Teď propast zkoumali pomocí sonaru a kamer, takže robot mohl postupovat optimálně. Udělal si řez a pak postupoval středem jeskyně. Při pokoření minulého rekordu to bylo horší. Ten robot měl jen kamery a kvůli špatné viditelnosti mohl sestupovat pouze po stěně propasti.“
Hranická propast, rovněž nazývaná Kmotrova tůň, leží u Teplic nad Bečvou v Olomouckém kraji. Hloubka suché části tvoří 69,5 metru, celkově je tedy největší naměřená hloubka propasti 519,5 metru.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Nové, aktuální vizualizace předprostoru muzea osobních automobilů Tatra v Kopřivnici. V současné době probíhá vypracování projektové dokumentace.
Autor: M2AU
Zdroj: www.msstavby.cz
|
Žádáme občany, kteří ještě nemají očipované nádoby, aby je ve dnech 18.9.-20.9.2023 nechali přistavené před domem. V tomto období proběhne POSLEDNÍ čipování. VŠECHNY nádoby MUSÍ být označeny číslem popisným a umístěné před domem na dostupném místě! Nádobu je možno schovat až po ujištění, že je opravdu ze ZADNÍ STRANY nalepený čip! Upozorňujeme občany, že pokud nebudou mít očipovanou nádobu, tato jim od 1.10.2023 nebude vysypána. Děkujeme. |
|---|
Délka prohlídek bude omezena na 50 minut a v tento den se nebudou půjčovat tablety ani odrážedla. Odpoledne od 13 do 17 hodin bude před muzeem připraven pro rodiny s dětmi zábavný a edukační program zaměřený na podporu propagace náhradní rodinné péče zajištěný ve spolupráci s organizacemi působícími v této oblasti. Nebude chybět stánek ke kampani Dejme dětem rodinu, kde fundovaní pracovníci poskytnou vyčerpávající informace k náhradní rodinné péči a odpoví na případné dotazy.
Primárním cílem akcí pořádaných pod společným názvem Dny rodin 2023 je přiblížit široké veřejnosti problematiku různých forem péče o potřebné děti či blízké rodinné osoby. Pořadateli jsou Centrum psychologické pomoci a Moravskoslezský kraj, záštitu převzal náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální oblast Jiří Navrátil. Pozvání směřuje obecně na celou veřejnost, především pak na rodiny s dětmi, neformální pečující a náhradní rodiče. Snahou organizátorů je šířit povědomí o náhradní rodinné péči a umožnit rodinám strávit příjemné odpoledne plné her a zábavy. V sobotu 23. září se uskuteční Den rodin také v Trojhalí Karolina, kde mimo jiné vystoupí Ewa Farna.
| Číslo | Ulice | Dotčená oblast | Plánované zahájení | Plánované ukončení | Způsob náhradního zásobování | Umístění náhradního zdroje pitné vody | Důvod odstávky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 11250 | Větřkovská | ulice Větřkovská č.p. 847, 853, 852, 849, 851, 850, ulice Na Nivách č.p. 1459, 1069 | 13.09.2023 08:00 | 13.09.2023 10:00 | Umožněno předzásobení | Jiná manipulace na vod.síti |
Ve své době šlo o zajímavé, ale bohužel nekonkurenceschopné stroje. Nyní jsou podle ceny zajímavou investicí.
Vrcholnou verzí a zároveň labutí písní modelu Tatra 613 (následovala ještě T700) se stala verze Electronic, která v roce 1993 přinesla do vozu vyráběného již od roku 1974 trojici počítačů, pracujících na společné CAN sběrnici. Měla dosud nevídané funkce – třeba hlasová hlášení pro poruchy a další situace, přístrojový štít se segmentovým zobrazením kontrolek či textový displej, na němž zobrazovala rychlost, otáčky a další provozní informace.
Vozy poháněla 3,5litrová V8 s výkonem 147 kW a točivým momentem 300 Nm, díky níž mohly jet až 230 km/h. Jejich karoserie vycházela z verze Mi-Long, tedy s rozvorem prodlouženým o 15 centimetrů a celkovou délkou 5150 mm.
Vzniklo pouhých sedmnáct kusů. Prvními uživateli byla ministerstva, různé státní podniky a instituce, nebo samotná Tatra. V zelené barvě existovaly čtyři kusy a jeden z nich je nyní na prodej u společnosti Classic Cars Bohemia. Má najeto 231.223 km a vyroben byl v roce 1993, jde tedy o vůz z první série – druhá s drobnými změnami následovala v roce 1994.
Cena činí 2.500.000 Kč, což není málo, ale navzdory solidnímu nájezdu vůz vypadá uvnitř velmi opečovávaně a zachovale. Má navíc vkusnou bezpruhovou registrační značku se zajímavou číselnou kombinací, což může budoucí majitel jen ocenit.
Zdroj: www.autorevue.cz
| Číslo | Ulice | Dotčená oblast | Plánované zahájení | Plánované ukončení | Způsob náhradního zásobování | Umístění náhradního zdroje pitné vody | Důvod odstávky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 11243 | Okružní | část ulice Okružní v místě vyvěšení | 05.09.2023 08:00 | 05.09.2023 14:00 | Umožněno předzásobení | Jiná manipulace na vod.síti |
tel.: +420 732 424 001