Hranická propast odkryla další tajemství. Podle vědců může mít hloubku i 40 km

Hranická propast se už pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě a toto pondělí byl překonán dosavadní rekord. Lidé toužili znát hloubku dna propasti již od 16. století, ani teď ji však odborníci ještě neodhalili.

Hranická propast získala prvenství nejhlubší zatopené propasti či jeskyně již v roce 2016, kdy vědci spustili robota do hloubky 404 metrů. Překonala tak rekord italské propasti Pozzo del Merro, která se nachází v blízkosti Říma, s naměřenou hloubkou 392 metrů.

Toto pondělí v Hranicích padl dosavadní rekord o 46 metrů, když se vědci s robotem dostali do hloubky 450 metrů pod hladinou. Tím byly vyčerpány technické možnosti mapovací sondy umístěné na robotu.

„Sonar mohl technicky zvládnout hloubku pouze 450 metrů, na víc nebyl testovaný. My jsme počítali s tím, že se budeme pohybovat kolem hloubky 200 až 250 metrů a zadařilo se nám, tak jsme šli dolů až na technické možnosti toho robota,“ řekl Seznam Zprávám Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu.

Vědci si jsou ale jisti, že na dno propasti stále nedorazili. „Nám se třeba při tom rekordu stalo, že od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popisuje Guba.

Pokud jste tedy v naší anketě „Jak je hluboká změřená zatopená část Hranické propasti?“ hádali třetí možnost 450 m (přibližně jako je vysoký Empire State Building), měli jste pravdu. Hloubka je ale bezesporu ještě větší.

Michal Guba se přesné číslo neodvažuje odhadovat. „Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ říká speleolog.

„To jsou ale všechno jen teorie. Pokud se nám nepodaří do té hloubky sestoupit a ověřit to, vždycky to bude jenom teorie. Takže my teď víme, že máme 450 metrů a že nám neustále pokračuje dál obrovskými prostory,“ dodává Guba s tím, že s kolegy doufají v probádání hlubších částí jeskyně už příští rok.

Rekordmani mezi jeskyněmi

Data České speleologické společnosti ukazují, že tři z pěti nejhlubších zatopených jeskyň na světě se nacházejí v Evropě. Ke dvěma nejhlubším jeskyním v Česku a Itálii se přidává rovněž zatopená jeskyně Fontaine de Vaucluse, která s hloubkou 315 metrů obsadila 4. místo žebříčku nejhlubších jeskyň a propastí.

O příčku výš se najdeme jeskyni Zacaton v Mexiku s hloubkou 339 metrů. Významná je také jeskyně Boesmansgat v jižní Africe s hloubkou 282 metrů.

Podle odborníků jsou zatopené jeskyně hlubší než 200 metrů velmi výjimečné, proto těchto pět patří mezi světové unikáty.

Zkoumaná již čtyři století

První písemné zmínky o Hranické propasti pocházejí již z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. „Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl,“ uvádí Jordán ve svém textu o rané touze lidí poznat hloubku jezírka.

Propast se pyšní také druhým prvenstvím – v 17. století se stala nejstarším krasovým jevem u nás, který byl zanesen do topografické mapy. V roce 1627 ji totiž do své mapy Moravy zakreslil sám Jan Amos Komenský a nazval ji Propast.

Vodu propasti čeští badatelé prozkoumávají již 120 let. Jako první hloubku vody změřil Josef Václav Šindel, který v roce 1902 po spouštění závaží z loďky došel k závěru, že je jezírko 36 metrů hluboké. Od té doby se snažilo hloubku jeskyně odhalit velké množství badatelů i výzkumných sond.

První potápěč se do Hranické propasti ponořil v roce 1961 do hloubky šesti metrů. Nejhlubší ponor provedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Tento rok však vědci probádávali propast z jiného důvodu, než je pokoření rekordu. Snažili se vytvořit 3D model objevených či nových prostorů jeskyně.

„Do současné doby jsme prováděli mapování pomocí potápěčů, což bylo limitované hloubkou. Poslední řezy a mapy jsme proto měli z hloubky cca 170 metrů. Pokud jde o větší hloubky, tam jsme neměli vůbec nic. Tak jsme si říkali, že by bylo dobré to zmapovat,“ vysvětluje Michal Guba.

Díky 3D mapě mohou vědci najít vysvětlení pro různé anomálie. „Například teplé vývěry, studené vývěry, vývod. Kde by případně mohl být tunel a jak dlouhý. Doteď jsme jen věděli, že je někde teplý vývěr a mysleli jsme si, kam teče. Neměli jsme ale tu návaznost, jak například přesně vypadá to koryto,“ říká speleolog.

3D mapa pomůže i s rozhodováním, kdy v propasti provádět další výzkumy. „Na propasti je proměnlivá viditelnost. Jednou vidíte tak na pět až deset metrů, podruhé vidíte pouze na pět centimetrů. Je to kvůli chemickému složení vody,“ říká Guba. Jak doplňuje, viditelnost ve vodě je závislá například i na měsíci. Nová data zjištěná při rekordním ponoru vědcům pomůžou dopředu odhadovat, jaká bude kalnost vody, což bylo doteď nemožné.

Robot za miliony

Celá expedice, která se skládala z odborníků z Maďarska, Portugalska a Srbska, pokořila rekord šestého dne výzkumu. Robot spuštěný do zatopené části propasti měl původně mapovat pouze propast v hloubce okolo 200 metrů, vše však šlo hladce, a tak se vědci rozhodli s přístrojem sestoupit hlouběji.

„Robot má tři prostředky k pohybu a měření. Sonar, který jsme využívali my, je do špatných kalných vod. Pak má klasické kamery a telemetrické prostředky, něco jako lasery a další prostředky, díky kterým ‚domapovává‘ ty prostory,“ vysvětluje Guba.

Robot společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd. stojí 700 tisíc eur, tedy více než 17 milionů korun. Právě sonar byl oproti robotovi, který v roce 2016 naměřil rekordní hloubku 404 metrů, velkou výhodou.

„Záleží na hustotě vody, viditelnosti a dalších parametrech. Na základě toho si tři operátoři vybírají, podle jakého prostředku budou postupovat. Teď propast zkoumali pomocí sonaru a kamer, takže robot mohl postupovat optimálně. Udělal si řez a pak postupoval středem jeskyně. Při pokoření minulého rekordu to bylo horší. Ten robot měl jen kamery a kvůli špatné viditelnosti mohl sestupovat pouze po stěně propasti.“

Hranická propast, rovněž nazývaná Kmotrova tůň, leží u Teplic nad Bečvou v Olomouckém kraji. Hloubka suché části tvoří 69,5 metru, celkově je tedy největší naměřená hloubka propasti 519,5 metru.

Zdroj: www.seznamzpravy.cz

Příbor slavnostně otevřel nový skatepark – moderní prostor pro sport i setkávání mladých

Ve čtvrtek 26. června proběhlo slavnostní otevření nového skateparku v Příboře, který vznikl jako odpověď na rostoucí zájem mladé generace o alternativní sportovní aktivity.

Pásku společně přestřihli starosta města Příbora Ing. arch. Jan Malík, zástupce zhotovitelské firmy FiveRamps Ing. Denis Martaus a Sebastian Seidl, zástupce místní skate komunity.

Slavnostního aktu se kromě představitelů města zúčastnili také členové zastupitelstva, radní, učitelé a desítky dětí z příborských základních škol, které tak byly mezi prvními, kdo měl možnost si nový areál vyzkoušet.

Nový skatepark se nachází v areálu volnočasové zóny a je výsledkem dlouhodobého úsilí města nabídnout mladým lidem kvalitní a bezpečné zázemí pro jejich sportovní aktivity. Moderní betonový park navržený s ohledem na potřeby začátečníků i pokročilých jezdců nabízí řadu překážek – od základních ramp a railů po bowlovou část pro technicky náročnější triky.

„Skatepark je výsledkem společné práce města, odborníků a samotné skate komunity. Věřím, že se stane živým místem setkávání a pohybu, které bude sloužit dětem, mládeži i dospělým z Příbora i okolí,“ uvedl Jan Malík, starosta města.

Na akci nechyběla ani exhibiční ukázka skateboardingu a možnost pro děti si skatepark vyzkoušet pod dohledem zkušenějších jezdců.

Skatepark je tak od minulého týdne volně přístupný veřejnosti.

Dočasná změna otevírací doby na kompostárně

Dočasná změna otevírací doby na kompostárně je shodná s otevírací dobou Sběrného dvora Technických služeb města Příbora (dále SD).

Změna bude ukončena v pondělí 7.7.2025, kdy bude zprovozněno nové zázemí obsluhy.
Prozatím stále platí níže uvedená provozní doba a vjezd na kompostárnu přes areál SD Točna.

Děkujeme za pochopení.

Pondělí: 8.00 – 11.00, 12.00 – 17.00

Středa: 8.00 – 11.00, 12.00 - 17.00

Pátek: 8.00 – 11.00, 12.00 - 17.00

Sobota: 8.00 – 12.00

Objevte Divy Přírody na Pustevenské ZOOstezce

Pokud hledáte nenáročný, ale přesto poutavý výlet do srdce moravských Beskyd, pak je pro vás ideální Naučná dřevěná stezka Pustevenská zoo. Tento 1,5 kilometru dlouhý okruh, který začíná přímo v malebných Pustevnách, vás zavede do chráněné krajinné oblasti plné přírodních krás a překvapení. Je to skvělá příležitost, jak se propojit s českou přírodou a poznat něco nového, co není jen o horských výstupech.

Co na Stezce Uvidíte a Zažijete?

Stezka je navržena tak, aby zábavnou formou představila místní faunu – a to prostřednictvím nádherných dřevěných soch zvířat. Tyto unikátní sochy, vytvořené během uměleckého sympozia přímo na Pustevnách, jsou rozmístěny podél trasy a čekají na objevení. Potkáte zde majestátního medvěda, tajemného rysa, hbitého zajíce, žoviální žáby nebo třeba rozpustilá prasata. U každé sochy najdete informační tabuli, která vám odhalí fascinující fakta o daném zvířeti a jeho roli v místním ekosystému.

Pro ty nejmenší (a nejen pro ně!) jsou na tabulích připraveny interaktivní úkoly. Děti se mohou porovnat se zvířátky, což přidává k procházce hravý a vzdělávací prvek. I když stezka není značená, nemusíte se bát zabloudění – jednotlivé tabule a zvířata jsou vždy v dohledové vzdálenosti, takže se můžete soustředit na objevování.

Praktické Informace pro Návštěvníky

Celá procházka vám zabere přibližně 45 minut a je navržena tak, aby ji zvládly i děti už od dvou let. Trasa se vine loukami a lesem a i když místy stoupá do prudšího kopce, odmění vás krásnými výhledy a čerstvým vzduchem. Vzhledem k terénu však stezka není vhodná pro kočárky.

Nástup na stezku najdete pohodlně přímo v Pustevnách u lyžařského areálu, nedaleko nástupní stanice lanovky Ráztoka–Pustevny. Parkování je možné na zpoplatněném parkovišti, které je vzdálené zhruba 450 metrů od začátku stezky. Důležité je pamatovat, že v zimní sezóně je stezka z bezpečnostních důvodů uzavřena. Vstup na stezku je zdarma, což z ní činí skvělou a dostupnou aktivitu pro každého, kdo chce strávit čas v přírodě a poznat Beskydy trochu jinak.

Užijte si objevování této unikátní naučné stezky!

Zdroj foto: www.slevomat.cz

Výlukový jízdní řád Správy železnic, s. o.

Správa železnic, s. o., informuje, že od 27. 6. od 7:10 hod. nepřetržitě do 30. 6 proběhne výluka v úseku Štramberk - Veřovice na trati 271 Hranice na Moravě - Bohumín - Chałupki, Veřovice - Mošnov, Ostrava Airport - Studénka. Dopravce České dráhy, a.s. proto musí přistoupit k opatřením:

Po dobu výluky budou všechny vlaky nahrazeny náhradní autobusovou dopravou v úseku (Kopřivnice) – Štramberk – Veřovice.

Cestující do/ z Veřovic a Ženklavy využijí pro přestup mezi NAD a vlakem stanici Kopřivnice. Náhradní autobusová doprava je organizována dle výlukového jízdního řádu.

Výlukový jízdní řád obsahuje pouze vlaky dotčené výlukou.

První den výluky jsou vlaky nahrazeny ND od vlaku Os 23105 a Os 23106. Poslední den výluky jsou poslední vlaky nahrazeny ND Sp 3370 a Os 23179.

V různých úsecích na trati Ostrava – Mošnov, Ostrava Airport – Veřovice jedou vybrané vlaky v odlišných časových polohách proti pravidelnému JŘ. Ve výlukovém JŘ jsou tyto spoje vyznačeny modře.

Zastávky náhradní autobusové dopravy:

Kopřivnice – před staniční budovou

Štramberk – autobusová zastávka “Štramberk, rest. Palárna“

Ženklava – autobusová zastávka “Ženklava, kostel“

Veřovice – před staniční budovou

Přílohy

Výlukový jízdní řád Správy železnic, s. o. 27.-30. června 2025 [pdf, 869 kB]

Výlukový jízdní řád Správy železnic, s. o. 27.-30. června 2025

Město Příbor buduje nový cyklopoint v blízkosti rodného domu Sigmunda Freuda

16. června 2025 byly předáním staveniště zahájeny stavební práce v původním dvoře budovy č. p. 118 v Příboře.

Neutěšený vzhled prostoru mezi domy č. p. 118 a 415 v Příboře, který byl vzhledem ke své poloze většinou skryt pohledům veřejnosti, bude po předchozím schválení studie Radou města Příbora v roce 2022 výrazně změněn. Architekti studia KLAR z Kopřivnice, kteří projektovali i úpravu sousedního objektu č. p. 118, zpracovali návrh propojení ulic Freudovy a Nádražní a celý prostor otevřeli. Hlavní část původního dvora v blízkosti rodného domu Sigmunda Freuda se promění v nový cyklopoint umožňující aktivní odpočinek jak cyklistů, tak návštěvníků centra města.

Město Příbor buduje nový cyklopoint v blízkosti rodného domu Sigmunda Freuda

Obsahem stavební akce s názvem „Úprava okolí budovy č. p. 118“ je zejména úprava ploch na parc. č. 98, 112 a 114, k. ú. Příbor.

Součástí díla mj. bude:

1. propojení ulic Freudovy a Nádražní (schodiště, rampa),

2. zpevněné plochy,

3. zastřešení zázemí pro cyklisty (cyklopointu),

4. mobiliář a zázemí pro cyklisty (stojany na kola, elektronabíječka, posezení, pítko),

5. zeleň (vč. stromu),

6. oprava opěrné zdi podél ul. Nádražní,

7. vodovodní přípojka k pítku,

8. retenční nádrž,

9. dopravní napojení chodníkového tělesa.

Město Příbor buduje nový cyklopoint v blízkosti rodného domu Sigmunda Freuda

Zhotovitelem stavební akce je ostravská společnost TRE BAU s.r.o., která vysoutěžila zakázku za cenu 7 366 586 Kč vč. DPH. Smluvní termín plnění je 5 měsíců.

Část zakázky týkající se cyklopointu by mohla být kryta dotačním titulem „11. výzva MAS Lašsko, z. s. – IROP – Cestovní ruch II“, o který bylo zažádáno v lednu 2025. V MAS Lašsko byla žádost schválena a byla dále postoupena ke schválení do IROP.

Město Příbor buduje nový cyklopoint v blízkosti rodného domu Sigmunda Freuda

„V souvislosti se stavebními pracemi dojde k dočasnému snížení komfortu života v okolí stavby, ale to se obecně týká každé stavby realizované v hustě zastavěném území. Hlavním omezením bude uzavření ulice Nádražní v části podél sanované opěrné zdi, tj. mezi objektem č. p. 118 a bývalým mlýnem. Vzhledem k rozsahu a náročnosti prací žádáme tímto občany o porozumění, toleranci a vstřícnost, aby realizace díla mohla probíhat bez zbytečných komplikací,“ uvedl Ivo Kunčar z odboru investic, rozvoje a správy majetku.

Město Příbor buduje nový cyklopoint v blízkosti rodného domu Sigmunda Freuda

Sociální pracovníci Armády spásy pomáhají s online žádostmi o dávky

V uplynulých dnech došlo ke schválení změn v dávkovém systému – byla schválena nová superdávka, která sjednocuje aktuální čtyři dávky státní sociální podpory a hmotné nouze (přídavek na dítě, příspěvek na živobytí, příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení).

Nová dávka začne platit 1. října 2025 a doprovázena bude přechodem na digitalizaci v procesu podávání žádostí o dávky. O dávku se tedy bude žádat online přes aplikaci Ministerstva práce a sociálních věcí klientskou zónu Jenda. Změny začnou platit od 1. října 2025 pro nové žadatele o dávku. Pro ty, kteří již některou ze zmiňovaných čtyř dávek aktuálně pobírají, začnou změny platit nejpozději 1. dubna 2026.

Způsobů jak se přihlásit do klientské zóny Jenda je více, všechny však vyžadují určitou digitální zručnost a přístup k internetu, případně bankovní účet, počítač či chytrý telefon, email a telefonní číslo. Pro případné komplikace zůstane možnost navštívit úřad práce, vybrané pobočky pošt či občanské poradny.

Další možností je pak obrátit se na sociální pracovníky Armády spásy v Příboře, Kopřivnici či Štramberku, kteří jsou schopni poradit a poskytnout podporu při vyřizování dávek online. Se sociálními pracovníky se můžete sejít buď v rámci kontaktních dnů, v Příboře se jedná o každou sudou středu od 13:30 do 15:30 hodin v přízemí Městského úřadu, nebo se můžete domluvit na schůzce v domácnosti a požádat tak o dávku z pohodlí domova.

Sociální pracovníci Armády spásy jsou vybaveni tablety a chytrými telefony s přístupem k internetu, s podáváním žádostí o dávky mají zkušenosti a aplikaci Jenda dobře znají a umí s ní pracovat. Jsou také připraveni žadatele s postupem seznámit a do budoucna jej naučit o dávku žádat samostatně. Na sociální pracovníky Armády spásy se můžou obracet občané Příbora, Kopřivnice, Štramberku a přilehlých obcí, kteří si nejsou při podávání žádostí o dávky jistí, mají obavy z přechodu na online žádosti nebo nemají přístup k internetu a podmínky k tomu, aby se do klientské zóny Jenda sami přihlásili.

Armáda spásy poskytuje mimo jiné i Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a tato sociální služba je občanům Příbora dostupná od roku 2021. V rámci této služby poskytují sociální pracovníci pomocnou ruku při vyřizování dokumentů na úřadech, při hledání bydlení či zaměstnání, při řešení dluhů a exekucí, při zvládání výchovných potíží s dětmi, při péči o děti a domácnost, nebo při překonání překážek spojených se špatným zdravotním stavem dětí či rodičů. Sociální pracovníci navštěvují rodiny v jejich domácnostech nebo tam, kde se cítí bezpečně.

Spolupráce se sociální službou je bezplatná a zcela dobrovolná. Pro domluvu osobní schůzky i pro radu můžete kontaktovat paní Zuzanu Gattnarovou, DiS., tel. kontakt 773770471, email: zuzana.gattnarova@armadaspasy.cz.

Mgr. Tomáš Fritschka, vedoucí sociální služby, Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Kopřivnice, Příbor, Štramberk, Horní 1112, Kopřivnice 742 21, Armáda spásy v České republice, z.s.