Voněly by tam sladké uši, místo toho páchnou výkaly. Ve Štramberku se přemnožily pouliční kočky

V centru městečka označovaného jako Moravský Betlém, kde výletníci ochutnávají štramberské uši, to nevábně páchne. Radnice se proto zapojila do takzvaného kastračního programu – toulavé kočky chce odchytávat a zdarma kastrovat.

 

Náměstím plným turistů se z několika pekáren a cukráren line vůně sladkých štramberských uší. Do nosu ale může udeřit i nepříjemný zápach kočičích výkalů. Kočky jsou pro výletní městečko stále větším problémem.

 

„Počet toulavých koček je už enormní a zvláště tady v centru města to nevypadá hezky, když tudy prochází denně stovky turistů a objevují se kočičí fekálie. To je problém hlavně v centru města,“ potvrzuje starostka Andrea Hlávková (SNK pro občany Štramberka).

Přemnožených koček si všímá i pan Pavel, důchodce, který má dům se zahrádkou. „Je tady hodně koček, jsou všude. Já mám psa a po tom si musíte uklízet. Kočka je navolno, je to divoký tvor, tak nenaděláte nic. Rozmnožily se až poslední dobou,“ říká pan Pavel.

 

Město se proto zapojilo do takzvaného kastračního programu. Lidé mohou na radnici hlásit toulavé kočky a úřad zajistí kastraci. „První podněty a žádosti teprve přijímáme, rozjet by se to mělo po prázdninách,“ ujišťuje starostka.

Problémy s toulavými kočkami řeší třeba i Karviná, která veterinářům proplácí kastrace. „Vykastrováno bylo 151 koček a 70 kocourů. Většina veterinářů má finanční částku na kastrace pro letošní rok vyčerpanou,“ potvrzuje mluvčí radnice Lukáš Hudeček.

Karviná letos za kastraci koček zaplatila 240 tisíc korun.

 

Zdroj: www.irozhlas.cz

Hranická propast odkryla další tajemství. Podle vědců může mít hloubku i 40 km

Hranická propast se už pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě a toto pondělí byl překonán dosavadní rekord. Lidé toužili znát hloubku dna propasti již od 16. století, ani teď ji však odborníci ještě neodhalili.

Hranická propast získala prvenství nejhlubší zatopené propasti či jeskyně již v roce 2016, kdy vědci spustili robota do hloubky 404 metrů. Překonala tak rekord italské propasti Pozzo del Merro, která se nachází v blízkosti Říma, s naměřenou hloubkou 392 metrů.

Toto pondělí v Hranicích padl dosavadní rekord o 46 metrů, když se vědci s robotem dostali do hloubky 450 metrů pod hladinou. Tím byly vyčerpány technické možnosti mapovací sondy umístěné na robotu.

„Sonar mohl technicky zvládnout hloubku pouze 450 metrů, na víc nebyl testovaný. My jsme počítali s tím, že se budeme pohybovat kolem hloubky 200 až 250 metrů a zadařilo se nám, tak jsme šli dolů až na technické možnosti toho robota,“ řekl Seznam Zprávám Michal Guba z české speleologické společnosti Hranického krasu.

 

Vědci si jsou ale jisti, že na dno propasti stále nedorazili. „Nám se třeba při tom rekordu stalo, že od hloubky 430 metrů jsme viděli dno. Říkali jsme si: ‚Aha, už jsme na dně.‘ Když jsme ale sestoupili níž, viděli jsme ve stěně další prostory, které nebyly kolmo dolů a postupovaly dál. Byly to prostory o velikosti 15 až 20 metrů, takže obrovský tunel,“ popisuje Guba.

Pokud jste tedy v naší anketě „Jak je hluboká změřená zatopená část Hranické propasti?“ hádali třetí možnost 450 m (přibližně jako je vysoký Empire State Building), měli jste pravdu. Hloubka je ale bezesporu ještě větší.

Michal Guba se přesné číslo neodvažuje odhadovat. „Jsou různé vědecké názory. Různí akademici a vědci uvádějí po dlouholetých bádáních a měření různých vrtů, že by propast mohla být hluboká mezi kilometrem, kilometrem a půl, možná třemi kilometry. Dokonce jedna teorie uvádí, že by tam mohlo být až 40 kilometrů,“ říká speleolog.

„To jsou ale všechno jen teorie. Pokud se nám nepodaří do té hloubky sestoupit a ověřit to, vždycky to bude jenom teorie. Takže my teď víme, že máme 450 metrů a že nám neustále pokračuje dál obrovskými prostory,“ dodává Guba s tím, že s kolegy doufají v probádání hlubších částí jeskyně už příští rok.

 

Hranická propast

Rekordmani mezi jeskyněmi

Data České speleologické společnosti ukazují, že tři z pěti nejhlubších zatopených jeskyň na světě se nacházejí v Evropě. Ke dvěma nejhlubším jeskyním v Česku a Itálii se přidává rovněž zatopená jeskyně Fontaine de Vaucluse, která s hloubkou 315 metrů obsadila 4. místo žebříčku nejhlubších jeskyň a propastí.

O příčku výš se najdeme jeskyni Zacaton v Mexiku s hloubkou 339 metrů. Významná je také jeskyně Boesmansgat v jižní Africe s hloubkou 282 metrů.

Podle odborníků jsou zatopené jeskyně hlubší než 200 metrů velmi výjimečné, proto těchto pět patří mezi světové unikáty.

Zkoumaná již čtyři století

První písemné zmínky o Hranické propasti pocházejí již z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. „Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hlubokost její vystihnout, v ní ploval, a pod vodu se pustil, zdali by dno najíti mohl, ale že to daremné bylo, ačkoliv plovati velmi dobře uměl,“ uvádí Jordán ve svém textu o rané touze lidí poznat hloubku jezírka.

Propast se pyšní také druhým prvenstvím – v 17. století se stala nejstarším krasovým jevem u nás, který byl zanesen do topografické mapy. V roce 1627 ji totiž do své mapy Moravy zakreslil sám Jan Amos Komenský a nazval ji Propast.

Vodu propasti čeští badatelé prozkoumávají již 120 let. Jako první hloubku vody změřil Josef Václav Šindel, který v roce 1902 po spouštění závaží z loďky došel k závěru, že je jezírko 36 metrů hluboké. Od té doby se snažilo hloubku jeskyně odhalit velké množství badatelů i výzkumných sond.

První potápěč se do Hranické propasti ponořil v roce 1961 do hloubky šesti metrů. Nejhlubší ponor provedl v roce 2015 Krzysztof Starnawski, který se potopil do hloubky 265 metrů. Tento rok však vědci probádávali propast z jiného důvodu, než je pokoření rekordu. Snažili se vytvořit 3D model objevených či nových prostorů jeskyně.

„Do současné doby jsme prováděli mapování pomocí potápěčů, což bylo limitované hloubkou. Poslední řezy a mapy jsme proto měli z hloubky cca 170 metrů. Pokud jde o větší hloubky, tam jsme neměli vůbec nic. Tak jsme si říkali, že by bylo dobré to zmapovat,“ vysvětluje Michal Guba.

Díky 3D mapě mohou vědci najít vysvětlení pro různé anomálie. „Například teplé vývěry, studené vývěry, vývod. Kde by případně mohl být tunel a jak dlouhý. Doteď jsme jen věděli, že je někde teplý vývěr a mysleli jsme si, kam teče. Neměli jsme ale tu návaznost, jak například přesně vypadá to koryto,“ říká speleolog.

3D mapa pomůže i s rozhodováním, kdy v propasti provádět další výzkumy. „Na propasti je proměnlivá viditelnost. Jednou vidíte tak na pět až deset metrů, podruhé vidíte pouze na pět centimetrů. Je to kvůli chemickému složení vody,“ říká Guba. Jak doplňuje, viditelnost ve vodě je závislá například i na měsíci. Nová data zjištěná při rekordním ponoru vědcům pomůžou dopředu odhadovat, jaká bude kalnost vody, což bylo doteď nemožné.

Robot za miliony

Celá expedice, která se skládala z odborníků z Maďarska, Portugalska a Srbska, pokořila rekord šestého dne výzkumu. Robot spuštěný do zatopené části propasti měl původně mapovat pouze propast v hloubce okolo 200 metrů, vše však šlo hladce, a tak se vědci rozhodli s přístrojem sestoupit hlouběji.

 

„Robot má tři prostředky k pohybu a měření. Sonar, který jsme využívali my, je do špatných kalných vod. Pak má klasické kamery a telemetrické prostředky, něco jako lasery a další prostředky, díky kterým ‚domapovává‘ ty prostory,“ vysvětluje Guba.

Robot společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd. stojí 700 tisíc eur, tedy více než 17 milionů korun. Právě sonar byl oproti robotovi, který v roce 2016 naměřil rekordní hloubku 404 metrů, velkou výhodou.

„Záleží na hustotě vody, viditelnosti a dalších parametrech. Na základě toho si tři operátoři vybírají, podle jakého prostředku budou postupovat. Teď propast zkoumali pomocí sonaru a kamer, takže robot mohl postupovat optimálně. Udělal si řez a pak postupoval středem jeskyně. Při pokoření minulého rekordu to bylo horší. Ten robot měl jen kamery a kvůli špatné viditelnosti mohl sestupovat pouze po stěně propasti.“

Hranická propast, rovněž nazývaná Kmotrova tůň, leží u Teplic nad Bečvou v Olomouckém kraji. Hloubka suché části tvoří 69,5 metru, celkově je tedy největší naměřená hloubka propasti 519,5 metru.

 

Zdroj: www.seznamzpravy.cz

Komunální volby - 23. a 24. září 2022 - představení jednotlivých stran v Příboře

Kliknutím na jednotlivou ikonu skupiny se dostanete na volební program jednotlivé strany.

Komunální volby 2022-logo

 

čssd logo

 

KDU čsl

 

KS4M

 

ODS logo

 

logo_napis

 

příbor je náš domov

 

společně pro příbor

 

žijeme příbor

 

 

Tatra se hlásí do zahraniční služby! Nejen její podvozky využije belgická armáda

Pro belgickou armádu vyrábí nové logistické vozy kopřivnická Tatra Truck ve spolupráci s partnerskou firmou DAF Trucks. Takto vypadá výsledek.

 

Tatra Belgie

 

Jednadvacátého července slaví v Belgii Národní den jako připomenutí nezávislosti na Spojeném království Nizozemka. Státní svátek každoročně doprovázejí mohutné oslavy v Bruselském parku, jejichž součástí je tradiční vojenská přehlídka. Právě tam se vůbec poprvé veřejně prezentovala nová logistická vozidla vznikající ve spolupráci DAF Trucks a Tatra Trucks.

Zakázku na výrobu téměř 900 ks vozidel určených pro belgickou armádu získala firma DAF Trucks v loňském roce. Podvozky má na starosti právě Tatra. Část vozidel bude navíc osazena balistickou kabinou, kterou vyvinula firma Tatra Defence Vehicle. První dodávky podvozků, které budou nástavbami a částečně i kabinami dovybaveny v Belgii, se uskuteční letos a celá zakázka bude dokončena v roce 2025.

 

„Díky spolupráci s DAF Trucks, jejíž kabiny a motory využíváme pro naší řadu Tatra Phoenix, se nám podařilo proniknout na náročný belgický trh. Věříme, že tato velká zakázka bude pro Tatru skvělou referencí, otevírající dveře i do dalších armád s vysokými nároky na jízdní vlastnosti a bezpečnost posádky,“ uvedl přímo v Bruselu Kamil Košťál, marketingový ředitel Tatra Trucks.

Do roku 2025 se má vyrobit celkem 879 logistických nákladních vozidel na tatrováckém podvozku s centrální nosnou rourou a nezávislým zavěšením výkyvných polonáprav. Podle objednávky belgické armády bude 636 vozů vyrobeno v konfiguraci 4x4 a dalších 243 ks se dočká čtyřnápravového provedení 8x8.

 

Nepancéřované kabiny na větší část vozů dodává DAF Trucks, která je finálním dodavatelem této obří zakázky. Celkem 352 aut bude opatřeno pancéřovanými kabinami vyvinutými a vyrobenými v kopřivnickém podniku Tatra Defence Vehicle. Dnes se jedná o nejbezpečnější kabinu pro posádku v kategorii logistických vozidel. Součástí kontraktu jsou vozidla pro přepravu kontejnerů s hákovým nakladačem, valníky, valníkové provedení s hydraulickou rukou a jednostranné sklápěče.

„Kabiny s balistickou a minovou ochrannou třetí úrovně dle normy STANAG jsme pro tuto zakázku kompletně vyvinuli v naší společnosti. Produkt je důkazem, že naše firma není jen výrobce speciální techniky, ale máme též velmi silný vývoj a konstrukci,“ dodal Tomáš Mohapl, ředitel Tatra Defence Vehicle.

 

Zdroj: www.auto.cz

Komunální volby - 23. a 24. září 2022. Jaký je systém voleb a jak se rozdělují mandáty?

Po čtyřech letech se budou na podzim 2022 znovu konat volby do obecních zastupitelstev. Ze všech voleb, které v České republice probíhají jsou ty komunální z pohledu systému těmi nejsložitějšími.

 

Komunální volby do zastupitelstev 2022

Termín

Termín voleb do obecních zastupitelstev určuje prezident republiky, a to vždy 90 dní před jejich konáním. Konají se každé čtyři roky, poslední komunální volby se konaly 5. a 6. října v roce 2018, v letošním roce proběhnou v pátek 23. a v sobotu 24. září 2022.

 

Kdo může kandidovat a kdo volit

Právo být volen v komunálních volbách má každý státní občan České republiky, který dosáhl 18 let nejpozději druhý den voleb a v den voleb je v dané obci přihlášen k trvalému pobytu. Právo volit má každý svéprávný občan, kterému je 18 let a má trvalý pobyt na území obce. Na rozdíl od parlamentních voleb ale není možné volit na voličský průkaz mimo místo svého trvalého pobytu.

 

Systém voleb

Systém voleb do obecních zastupitelstev patří vůbec k těm nejsložitějším systémům voleb u nás. Místo kroužků hrají v komunálních volbách hlavní roli křížky. Volič si může vybrat mezi křížkováním celé volební strany nebo dát hlas pomocí křížků jednotlivým kandidátům. Obě možnosti lze také kombinovat.

Volič má tolik hlasů, kolik je členů zastupitelstva. Pokud označí více kandidátů, je jeho hlasování neplatné.

Pokud volič přidělí křížek volební straně a zároveň kandidátům stejné strany, hlas je platný pouze pro volební stranu, pro vybrané kandidáty se křížky nepočítají. Volič ale může zakřížkovat jednu volební stranu a další křížky udělit kandidátům jiných stran. V tomto případě se odečítá počet hlasů daný jiným kandidátům než zvolené straně od konce kandidátky. Například, pokud má strana 25 kandidátů a volič tuto stranu zakřížkuje, ale zakřížkuje zároveň šest kandidátů z jiné strany, získá hlas jen prvních 19 kandidátů ze strany, která od voliče získala křížek.

Rozdělení mandátů

Nejprve se sečtou hlasy, které dostala strana jako celek s těmi, které dostali jednotliví kandidáti. Následně se vyřadí strany a uskupení, které nezískaly alespoň 5 % z přidělených hlasů.

Nastane-li situace, že stanovenou procentuální hranici nepřekročí minimálně dvě volební strany, hranice se snižuje do té doby, dokud se tak nestane. Procentuální hranice se snižuje také v případě, že není obsazena v zastupitelstvu minimálně polovina mandátů. K procentuální hranici se nepřihlíží pouze v případě, že v dané obci je podána pouze jedna kandidátní listina.

K rozdělení mandátů mezi volební strany, které překonaly stanovenou hranici se využívá poměrný volební systém v podobě D’Hondtova dělitele.

Na závěr je nutné ještě určit, kdo z kandidátů získá mandát v zastupitelstvu. To určují preferenční hlasy, které se počítají tak, že se celkový počet hlasů, které daná strana získala vydělí počtem jejích kandidátů. Má-li některý kandidát nejméně o 10 procent více hlasů, než je takto stanovený průměr hlasů strany, poskočí v kandidátní listině na první místo. Pokud je kandidátů s takovým ziskem hlasů více, rozhodují počty hlasů, při jejich rovnosti rozhoduje původní pořadí na kandidátce.

Minimální počet členů zastupitelstva obce musí být 5, maximální počet členů zastupitelstva obce může být až 55 (zastupitelstvo Prahy může mít až 70 členů).

 

Zdroj: www.seznamzpravy.cz

Plánovaná odstávka vody - SMVAK 28. července 2022

SmVak informuje občany města o poruše na vodovodní síti a odstávce vody dne 28.7.2022 od 8:00 do 15:00 na ul. ulice Místecká, Úzká, Švédská, Křivá, Pod hradbami, Tržní, Juráňová. Umožněno předzásobení.

 

smvak nový jičín