Kopřivnická Tatra vyráběla i trolejbusy. V padesátých letech chystala do výroby nádhernou novinku T401, zůstalo jen u prototypu

Tatra T401 byl velice zajímavý prototyp trolejbusu, který měl nahradit model T400. Bohužel na svět přišel v nevhodnou dobu, a tak se sériové výroby nedočkal.

Trolejbusy jsou v českém prostředí spojeny hlavně se značkou Škoda, konkrétně se zavedeným plzeňským podnikem, který má do budoucna nést nové jméno. V minulosti se však elektrickým vedením poháněnými prostředky zabývala rovněž automobilka Tatra, jejíž trolejbus T400 sloužil v Praze nebo Bratislavě. Nahradit ho měl model T401, který však zůstal jen ve fázi prototypu.

Historie prototypu Tatra T401 se datuje do poloviny padesátých let, tedy doby, kdy se kopřivnický výrobce trolejbusy několik let čile zabýval. Mezi lety 1948 až 1955 firma postavila bezmála 200 kusů modelu T400. Šlo o třínápravový stroj s tatrováckou koncepcí a elektrovýzbrojí od ČKD Praha, který cestující vozil v Praze, Bratislavě, Ostravě nebo Litvínově. Konkrétně v Praze sloužil až do začátku sedmdesátých let.

S ČKD spolupracovala Tatra i na zamýšleném nástupci, modelu T401. Ten měl vsadit na zcela novou konstrukci, jejíž jednotlivé části měli dodávat odborníci pro danou konstrukční oblast. Tatra tak zkonstruovala technický základ, ČKD Praha dodalo elektrickou výzbroj, zatímco karoserii měla na starosti vysokomýtská karosárna Karosa (někdejší Sodomka), ta stroj navíc zkompletovala.

Práce na projektu trvaly tři roky, zhotovený prototyp tak na cesty poprvé vyrazil v roce 1958. Během jízdních zkoušek byl srovnáván s přímou konkurencí v podobě trolejbusu Škoda 9Tr. Výsledkem byl třínápravový trolejbus s délkou 11 970 mm.

 

TATRA T 401 testovací

Odvážné tvary

Karoserie byla ze stylistického pohledu pojata vcelku odvážně, s netradičně řešenými světlomety nebo vysokými čelními skly, což pomáhalo vzdušnosti a prosvětlení kabiny, stejně jako boční okna protažená do střechy. Protažení střechy pak připomínalo tehdejší tramvaje.

Přístup dovnitř zajišťovala trojice plnohodnotných, elektropneumaticky ovládaných dveří, které byly ve své době moderním prvkem urychlujícím nástup cestujících. Těch mohlo být až 79 - 26 sedících a 53 stojících. Moderně řešený byl i samotný vnitřek využívající příčně orientované sklolaminátové sedačky, později proslavené v tramvajích T3, které nahradily tehdy obvykle využívané dřevěné lavice.

Co se týče podvozku, poháněné byly dvě zadní nápravy. V kontextu Tatry byl nezvyklý, protože využíval tuhé nápravy se samostatným odpružením dvěma páry listových pružin doplněných pákovými tlumiči. Tzv. systém Duo-Flex se pro cílové použití hodil přece jen více než klasická tatrovácká koncepce s centrální nosnou rourou a výkyvnými polonápravami.

Pohon zajišťovaly elektromotory upravené z tramvají Tatra o kombinovaném výkonu 140 kW. Každý elektromotor poskytoval hodinový výkon 35 kW při napětí 300 V, přičemž dohromady umožnily trolejbusu vyvinout rychlost nejvýše 70 km/h.

 

TATRA T401 testování

Trolejbusům se tehdy nevěřilo

Nejen designově zajímavý trolejbus však přišel v nevhodnou dobu. Konec padesátých let byl ve znamení rozmachu autobusové dopravy. Autobusy i díky tehdy levné naftě se jevily jako vhodnější řešení. Ekologičnost provozu se v tehdejší době neřešila, navíc byly klasické busy i levnější na provoz – nevyžadovaly výstavbu trolejového vedení.

Mnohá československá města tak tehdy od trolejbusů ustupovala, další je ani nezavedla, což nakonec ovlivnilo i budoucnost Tatry T401. Zůstalo tak jen u jediného postaveného prototypu, odvozené typy to nedotáhly ani z rýsovacího prkna k realizaci.

Zamýšlel se vznik kloubového čtyřnápravového trolejbusu T402 s délkou 18 090 mm nebo naopak zkráceného stroje T403 s dvěma nápravami a délkou 10 140 mm. Prodloužený typ měl jako první trolejbus svého druhu obsluhovat velká sídliště, zatímco druhý byl určený hlavně pro menší města.

Tatra T401 tak znamenala konec i kopřivnických trolejbusů. V dalších letech totiž výrobu trolejbusů v Československu dostala v rámci centrálně plánované ekonomiky na starosti výhradně plzeňská Škoda, respektive její pobočný závod v Ostrově. Jediný postavený prototyp T401 se po letech dostal do sbírky Technického muzea v Brně, jejíž součástí je dodnes.

 

Zdroj: www.garaz.cz

Odstávka elektrické energie dne 20.05.2024

20. 5. 2024, 7:30-19:30
Hukvaldy (okres Frýdek-Místek)
Rychaltice
 
č. p. 100
Příbor (okres Nový Jičín)
Hájov
 
č. p. 2, 4-12, 15-24, 27, 28, 29, 30, 33-68, 70-138, 140, 141, 143-147, 149-155, 157, 158, 159, 167, 168
kat. území Hájov (kód 636771)
14/13, 31/7, 31/9, 50/68, 148/2, 154/5, 222/2, 222/5, 222/8, 222/9, 250, 262/12, 263/10, 263/13, 285/5, 313/1, 347/19, 404/3, 406/61, 415/20, 415/39, 578/6
Příbor
Hukvaldská
č. p. 1071, 1072
kat. území Příbor (kód 735329)
parcelní č.
2317/1, 2317/17, 2322/6
 
ČEZ Odstávka
Přílohy
pdfOdstávka elektrické energie dne 20.05.2024 [pdf, 326 kB]
Odstávka elektrické energie dne 20.05.2024

Odstávka vody SMVAK OSTRAVA 20. května 2024

Číslo Ulice Dotčená oblast Plánované zahájení Plánované ukončení Způsob náhradního zásobování Důvod odstávky
11466 HÁJOV část obce, dle přiloženého mapového podkladu 20.05.2024 07:30 20.05.2024 19:30 Umožněno předzásobení Jiná manipulace na vod.síti

 

planovaná odstávka Hájov voda

Přílohy
pdfPřehled plánovaných odstávek dodávky vody Hájov [pdf, 206 kB]
Přehled plánovaných odstávek dodávky vody Hájov

Výluka v provozu České dráhy - Pátek, 17. května 2024 - 07:15 - 15:00

Popis:

Po dobu výluky budou všechny vlaky nahrazeny v úseku Studénka – Kopřivnice - Štramberk
náhradní autobusovou dopravou.
Náhradní autobusová doprava je organizována dle výlukového jízdního řádu.

Přestup vlak/autobus náhradní dopravy a opačně je zajištěn ve stanici Kopřivnice. Ve stanici Štramberk nezajíždí autobusy ke staniční budově.

V úseku Kopřivnice – Veřovice jedou vlaky v odlišné časové poloze dle výlukového jízdního řádu.

Vlak Os 23124 je nahrazen autobusem i po ukončení výluky.

 

Zastávky náhradní autobusové dopravy

 

Štramberk

na autobusové zastávce “Štramberk, rest.Palárna“

 
 

Kopřivnice

před staniční budovou

 
 

Kopřivnice zastávka

na autobusové zastávce "Kopřivnice, ČS.Armády"

 
 

Příbor

na autobusové zastávce "Příbor, žel.st.“

 
 

Skotnice

na autobusové zastávce “Skotnice, požární zbrojnice“

 
 

Sedlnice

na autobusové zastávce “Sedlnice, Jednota“

 
 

Studénka

před staniční budovou na autobusové zastávce “Studénka, žel.st.“, st. č.1

 

Výluka České dráhy

Přílohy
pdfVýlukový jízdní řád Veřovice Studénka [pdf, 451 kB]
Výlukový jízdní řád Veřovice Studénka

Logistické centrum a Cargo terminál MOŠNOV

Aktuální fotografie výstavby nového logistického areálů společnosti Enes na letišti v Mošnově.

 

mosnov 1

 

mosnov 2

 

mosnov 3

 

Zdroj: www.msstavby.cz

Tatra dodala moravskoslezským hasičům další vyprošťovací automobil, má prodloužený jeřáb a šikmé stabilizační opěry

Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje pořídil další vyprošťovací automobil na podvozku Tatra Force. Vůz na centrálních stanicích územních odborů postupně nahrazuje Tatru 815 8×8 VVN. Za 17 247 340 korun včetně DPH ho dodala firma Tatra Trucks, na realizaci se podílely společnosti KOBIT – THZ, ContSystem a Everlift .s.r.o.

 

Podvozek

Vyprošťovací automobil je postaven na třínápravovém podvozku Tatra 815–7T5R31 s možností připojení pohonu všech kol. Pérování je na všech nápravách řešeno vzduchovými vlnovci s teleskopickými tlumiči, z kabiny lze měnit světlou výšku vozu v rozsahu –90 až +120 mm.

 

TATRA hasičská 1

Hydraulický nakládací jeřáb

Na rozdíl od prvního automobilu dodaného do Frýdku-Místku je u tohoto vozu použit hydraulický jeřáb HIAB 2222 ATF-3, tedy verze se třemi hydraulickými výsuvy.

Nízko-zástavbový jeřáb s kapacitou zdvihu 190 kNm je konstruován tak, aby se ve složeném stavu vešel do výšky profilu kabiny. Výška složeného jeřábu v přepravní poloze je 1 410 mm.

Při vyložení na 3,4 m uzvedne jeřáb 5 700 kg, při maximálním vyložení na 8,4 m zdvihne břemeno o hmotnosti 2 200 kg. Rozsah otáčení je kontinuální (nekonečný).

 

Jeřáb je vybaven vodorovnými výsuvnými podpěrami a hydraulicky sklopnými podpěrami o rozpětí 5,8 m. Hmotnost jeřábu včetně sklopných podpěr je 3 200 kg.

Je ovládán rádiovým dálkovým ovladačem, kabelovým ovladačem či manuálně pákami na rozvaděči. Nechybí funkce VSL (systém zajišťující stabilitu vozidla na základě vyhodnocení vysunutí podpěr a zatížení jeřábu), ADC (automatická regulace výkonu jeřábu), OLP (ochrana proti přetížení) či automatické vypnutí SPACE a XS Drive při přednastavené době nečinnosti jeřábu.

 

TATRA hasičská 2

Navijáky

Pro vyprošťování je Tatra vybavena dvěma hydraulickými lanovými navijáky SEPMATIC (modely H100 a H240) s vývodem dozadu a s otočnou kladkou. Slabší z nich o tažné síle 100 kN je vybaven 40 metry lana o průměru 14 milimetrů, na silnějším je 60 metrů lana o průměru 24 milimetrů.

Hydraulické opěry v zadní části Tatry se na rozdíl od prvního vozidla vysunují šikmo dolů.

 

TATRA hasičská

Pluh

V přední části Tatry je uchycen pluh. Má výškově stavitelná pojezdová kola a je ovládán hydraulicky z kabiny řidiče – umožňuje i provoz v plovoucím režimu.

Pro provoz s pluhem je Tatra osazena přídavnými světly včetně směrovek, na střeše je dvojice přídavných dálkových světel.

 

Zdroj: www.pozary.cz

Rozhledna na Velkém Javorníku v Beskydech bude od 8. května do 30. června 2024 uzavřena

Velký Javorník

 

Velký Javorník chata a rozhledna 2019 3