Tatra jako luxusní byt do terénu? Australský speciál se výprav do divočiny nebojí

Nákladní automobily značky Tatra jsou dobře známé svou odolností a schopnostmi v náročném terénu, díky čemuž jsou využívány nejen na práci, ale také pro expediční účely. Tento australský speciál ale svou luxusní kabinou sahá na paty i luxusním bytům.

Tomáš Tomeček, dakarský závodník Promet/Czechoslovak Group týmu a celoživotní propagátor značky Tatra, se po roce a dvou měsících vrací do Afriky. Pouštní dálkovou rally Africa Eco Race s ním absolvují čtyři kamiony Tatra a také osmnáctiletý syn Metoděj. Ale nikoliv v kabině závodního vozu. V ní bude Tomáš Tomeček už popáté sedět zcela sám.

Tomečkův tým tvoří čtyři Tatry 815. Vedle závodní a asistenční také dvě sběrné Tatry, upravené pouštní odtahovky, které pořadatelé využívají pro pomoc závodníkům v nouzi. V jednom z nich bude po boku Leopolda Paďoura sbírat zkušenosti mladý Tomeček. Za volant druhého "balai" se posadí Petr Foltýn a navigovat jej premiérově bude jeho syn Petr Foltýn junior. Tomu je 19 let a na cestu do Afriky si bere volno v práci. Metoděj Tomeček to má s uvolněním ze střední školy jednodušší, ale zato se bude ve volných chvílích muset věnovat přípravě na maturitu. "Mety se na dílně pohybuje od pěti, šesti let. Dávno už tam má svůj vercajk," přibližuje jeho otec. "Všechno o našem týmu sleduje v médiích a vlastně jsme jen čekali, až bude mít 18 let a bude moci vyrazit s námi." Oba synové Afrikou protřelých otců dostanou na starosti obsluhu navigačních přístrojů a ruce k dílu přiloží při nakládání a kurtování porouchaných nebo nabouraných závodních strojů účastníků Africa Eco Race.

Další zásadní změny v Tomečkově týmu nenastaly. Asistenční kamion stejně jako loni v říjnu mají na starosti Jaroslav Žerdík a Tomáš Bezděk. Všechny čtyři Tatry jsou klasická analogová auta. "Rádi bychom opět jeli v rámci možností chytře a skromně, pokorně a ekonomicky," říká Tomáš Tomeček. "Závodění pojímáme jako zkoušku stroje a jezdce, co vydrží a jak efektivně spolu co nejrychleji dojedou do cíle. Soutěž s cílem v Dakaru bereme jako maratonskou záležitost, kde rozhodují zkušenosti a rozum a samozřejmě i štěstí, ne jízda vabank. Ostatně, ani zakladatel afrického soutěžení, Thierry Sabine neplánoval týmy s 50 mechaniky," dodává mnohonásobný účastník a vítěz Rallye Paříž - Dakar, Dakar Rally a Africa Eco Race.

Pozorné oko při pohledu na oranžovou závodní Tatru 815 odhalí drobné změny. Vůz obdržel novou plachtu a má také čerstvě nalakované exponované díly jako jsou poklice, bočky a vnější rám. "Naše Tatra je vyrobena v roce 2005, je nadčasové koncepce i konstrukce. Myslím si, že současná technika po 15 letech už asi jezdit nebude," říká Tomáš Tomeček. Radost z jeho výkonů mají také v domovské Tatře. „Tomáš Tomeček patří mezi závodnické legendy spojené se značkou Tatra, proto je nám ctí, že můžeme být jeho partnery. Jeho sportovní úspěchy pomáhají šířit dobré jméno Tatry i holdingových společností Czechoslovak Group a Promet Group s ní spojených a doufáme, že uspěje i v nadcházejícím ročníku Africa Eco Race. Přejeme mu hodně síly a výdrže, a také štěstí, to vše bude určitě v kabině své dvanáctiválcové tatrovky na cestě k Růžovému jezeru potřebovat,“ řekl tiskový mluvčí Czechoslovak Group Andrej Čírtek.

Tomáš Tomeček se Africa Eco Race účastní od roku 2011. Nebyl nadšený, když závod opustil svůj tradiční lednový termín, pak se kvůli pandemickým opatřením několikrát nekonal vůbec. Po loňském experimentu v říjnu se nyní africké dobrodružství vrací na svá původní místa v kalendáři. "Jsme rádi za návrat do ledna. Bereme to jako restart závodu, definitivní po covidu," raduje se Anthony Schlesser, zástupce organizátora Africa Eco Race. "Máme přihlášenou stovku závodníků na motocyklech včetně kategorie raid, okolo 50 SSV a automobilů a také šest kamionů včetně Tomáše Tomečka a týmu Aada van Velsena z Nizozemska. Jsem rád, že se v Maroku závod dostane do míst, kde se deset let nepohyboval. A na severovýchodě Mauritánie jsme závodili naposledy v roce 2016," uzavírá Anthony Schlesser, syn slavného závodníka, konstruktéra a zakladatele závodu Jean-Luise Schlessera.

Dálková rally Africa Eco Race vznikla v roce 2008 a následujícího roku v původních kulisách nahradila stěhující se Rallye Dakar. Nadále se tedy závodí v Maroku, na území Západní Sahary, v Mauritánii a Senegalu. Slavnostní start 15. ročníku se uskuteční večer v sobotu 30. prosince 2023 v Monaku. První etapa odstartuje 2. ledna 2024 z marockého přístavu Nador, závod skončí 14. ledna u Růžového jezera poblíž Dakaru. Trasa Africa Eco Race 2024 měří 6000 km, z čehož dvě třetiny tvoří měřené úseky.

 Stručné bio:
Ing. Tomáš Tomeček se narodil 26. června 1970 v Přerově, žije v Příboře. Je ženatý, jeho manželka Lada je módní návrhářka. Spolu mají čtyři děti. Vystudoval VUT v Brně, obor dopravní a manipulační technika, specializace podvozky. Poté nastoupil do kopřivnické Tatry. Pro své schopnosti jízdy v poušti si vysloužil titul Desert Master. Externě pracuje v Tatře jako testovací jezdec. Má za sebou 17 účastí na Rally Dakar, 11 na Africa Eco Race. V roce 2018 jako první v historii dokázal dokončit dálkovou dakarskou rally na třetí příčce coby jednočlenná posádka závodního kamionu, a vysloužil si další přezdívku: Captain Solo. Při Africa Eco Race 2019 totéž úspěšně zopakoval, závod dokončil na pátém místě. V následujícím roce byl znovu sólo třetí a před rokem první. V letech 2021-23 absolvoval Dakar Rally jako rychlá asistence. V prvním případě zvítězil ve své kategorii.

Největší úspěchy:
Rally Dakar: zlato (1995 – navigátor), 2x stříbro (1996 – navigátor, 2003 – pilot), bronz (1999 – pilot).
Africa Eco Race: 4x zlato (2011-12, 2014, 2022), 3x stříbro (2013, 2016, 2018) a 3x bronz (2015, 2017, 2020).
Vítězství v dalších dálkových závodech: 2x Rallye Orpi Maroc (2005-6) a Rallye Tunis (2008, 2012), Baja Deutschland (2004), Rallye Maroko Shamrock (2009).

Závodní vůz Tatra 815
Původní náklaďák Tatra 815, který si Tomeček hýčká již od roku 2005. Jedná se o mechanický, neelektronický soutěžní vůz, který pohání vzduchem chlazený dvanáctiválcový tatrovácký motor T3C-930. Má objem 19.000 cm3 a výkon 515 kW (700 koní). Základem podvozku je páteřový rám s centrální nosnou rourou a výkyvnými polonápravami, které jsou odpruženy vzduchovými vaky. Vůz je vybaven centrálním dohušťováním pneumatik s ovládáním z kabiny. Na každém kole pracuje dvojice tlumičů Reiger. Ty jediné neodpovídají původní koncepci a Tomeček jimi nahradil originální tlumiče až před sedmi lety.

Tři kamiony Tatra, jeden z nich revoluční s čumákem řízený Martinem Šoltysem, nasadí Buggyra ZM Racing do Dakaru 2024. Kromě nich česká závodní stáj vyšle na start legendární rallye i osobní vůz nejvyšší kategorie Ultimate, který bude krotit Aliyyah Kolocová. Třídu bugin Buggyra vypouští. Plány a posádky tým představil v pondělí v Roudnici nad Labem, den před odjezdem techniky do Saúdské Arábie.

„Nový vůz Tatra evo 3 je kapotové auto na podvozku Tatra. Chceme se posunout dál,“ uvedl ředitel komunikace Jan Kalivoda. „Loni jsme si vyzkoušeli komponenty na paskvilu, jak jsme říkali zreinkarnované 815. Víme, že auto je postavené na dobrých dílech. Už jen Dakar prověří jeho funkčnost a hlavně trvanlivost.“

Zrod evolučního modelu provázely trable. Buggyra čekala na předpis Mezinárodní automobilové federace (FIA) ohledně světového šampionátu v dálkových soutěžích, kterého se chtěla zúčastnit. Nakonec mistrovství není pro kamiony vypsané.

„Stavbu vozu jsme tedy trochu zbytečně oddalovali. Že jsme ho stihli postavit, považujeme trošku za malý zázrak. Příprava trvala rok, ale před dvěma měsíci na autu nebylo ještě nic. Od té doby se jelo na třísměnný provoz, v jednu chvíli tady bylo třicet lidí, kteří na tom vyšívali,“ prozradil Kalivoda v Buggyra Technology Centru. „Auto už jsme stihli projet v lomu a je neskutečná odezva, jak funguje.“

Místo trambusové kabiny, tedy s plochým předkem, poprvé vsadila Buggyra na auto s čumákem. „Což je obrovská změna co se týče rozložení váhy, nastavení tlumičů, podvozku. Pro posádku je to komfortnější,“ míní Kalivoda.

Motor je osvědčený, který Buggyra používá na Dakaru už roky. Ještě přidala na výkonu. Tým pro vývoj kamionu využil umělou inteligenci i software pro virtuální realitu. Šoltys s novým vozem jezdil pouze dva dny, což ho ovšem před Dakarem nestresuje.

„Možná je to neskutečné, ale na testech jsme neměli žádný problém. Řešili jsme jen detaily, že nám přestalo svítit jedno světlo. Vše funguje perfektně, takže nemám obavy,“ prohlásil Šoltys, s nímž do kabiny usednou Tomáš Šikola a Petr Schweiner.

Kvůli porodním bolestem při stavbě Tatry evo 3 nevyhlásila Buggyra útok na nejvyšší příčky. „Bylo by bláhové bez testování říkat, že chceme udělat výsledek. Jedeme nasbírat co nejvíc zkušeností a dat a dojet do cíle, i když ne se jen svézt,“ konstatoval Kalivoda.

Šoltys s ním souzní: „Já si jedu rallye užít a chci se ve zdraví vrátit. Už jsem nějaký úraz měl, takže vím, jak to bolí. Budeme rádi za každé dobré etapové umístění. Je to tříletý projekt, takže doufám, že auto vypilujeme tak, aby bylo perfektní.“

Další dvě Tatry, loňské modely 815, budou šoférovat Jaroslav Valtr starší a Daniel Stiblík. „Jarda má vyšší ambice, ale stojíme nohama na zemi. Třetí auto nám bude krýt záda. Když se objeví trable, bude se hodit,“ osvětlil Kalivoda.

Oproti minulému ročníku Buggyra do Dakaru nenasadí žádnou buginu. „Jejich vývoj pokračuje, ale ne směrem na Dakar, nýbrž pro dálkové soutěže na Blízkém východě. Konkurence na Dakaru je obrovská, dostat se k elitě by stálo hodně úsilí. Vedení týmu rozhodlo, že výzvou bude kategorie T1 neboli Ultimate, v níž pojede Aliyyah. Navíc jsme zjistili, že není dobré rozjíždět několik projektů souběžně,“ podotkl šéf komunikace. „Budeme se věnovat jen dvěma.“

Dakar 2024 se v Saúdské Arábii uskuteční od 5. do 19. ledna.

Zdroj: www.idnes.cz

Všichni znají Tatru 603, také Tatra 613 rozhodně není neznámým pojmem. Už daleko méně je v povědomí široké veřejnosti typ 623, který svého času kopřivnická automobilka rovněž nabízela. Ve skutečnosti se ale nejedná o nástupce manažerského sedanu 613, nýbrž o speciální verzi tohoto vozu.

Interiér Tatry 623 rozhodně neoplýval luxusem, právě naopak. Byl plně podřízen tomu, aby se za pomocí tohoto vozu a jeho speciálního vybavení mohly zachraňovat lidské životy. A to nejen závodníků během různých sportovních podniků, ale také naprosto běžných obyvatel Československa.

Tatru 623 si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.Od roku 1983 totiž bývaly k vidění na dálnici D1, kde byly připraveny poskytnout rychlou pomoc při páteční i nedělní dopravní špičce.

Vozy byly stavěny pro specializovaný tým Narex Praha, jehož vůdčí osobností byl Cyril Svoboda. V Tatře Kopřivnice na základě jeho požadavků připravili dokumentaci, díky níž speciály získaly schválení do provozu s označením Tatra 623.

Je přitom zajímavé, že tyto vozidla nevznikaly ve výrobním závodě Tatry v Přiboru z nových karosérií, ale jednalo se o úpravy ojetých exemplářů. Převážně pocházely z vozového parku ministerstva vnitra, z něhož musely být po ujetí předem stanoveného počtu kilometrů vyřazeny.

Přestavby měly na starosti podniky Narex, Kovoslužba Tatra, případně některá servisní centra značky Tatra.

Narex postupně získal celou flotilu těchto vozů, další využívaly různé hasičské útvary. I pro jejich účely se totiž hodila speciální výbava tohoto vozu. Zahrnovala například hydraulické nůžky, speciální roztahovací soupravu, sadu přenosných hasicích přístrojů, dávkovací hasicí dělo s desetimetrovou hadicí, radiostanici a výstražné majáky.

Pravděpodobně nejslavnější érou Narex týmu se stalo jeho působení v roli oficiálních záchranářů během Velké ceny Maďarska vozů formule 1. Ta se jela v tomto tehdy ještě socialistickém státě poprvé v létě roku 1986. A v žádné zemi tehdejšího socialistického tábora nebyl pro účely rychlého záchranářského vozidla vhodnější typ vozu než osmiválcová Tatra 613.

Byť výkon jejího agregátu 166 koní (a ani maximální rychlost sériového provedení 190 kilometrů) nebyl rozhodně úplně dostačující. Také proto Tatry sice byly přítomné na okruhu pro případné zásahy, ale v zaváděcím kole jezdily před burácejícími monoposty F1 modely Porsche.

Ještě pomalejší byla logicky Tatra 624, což nebylo nic jiného, než další Tatra 613 se zvýšenou střechou. To proto, aby mohla být využívána jako vůz rychlé lékařské pomoci.

Z toho důvodu se také záhy konstruktéři v Tatře začali zabývat vývojem vozu, který by zvládal alespoň rychlost 250 kilometrů v hodině. Dospěli k tomu díky odlehčení karosérie hliníkovými panely, náhradou skel v oknech plasty a úpravami motoru. Ten měl poté větší objem válců a výkon stoupl na tři sta koňských sil. Tato verze dostala označení 623 R, přičemž písmeno na konci bylo prostou zkratkou slova rychlá.

Další evolucí záchranářského vozidla Narex týmu měla být (a to se téměř neví), Tatra MTX V8 designéra Václava Krále. Ta už by klidně mohla ono Porsche v zahřívacím kole vystřídat. Počítalo se pro ni s oním upraveným silným motorem z Tatry 623 R.

Jenže, vývoj probíhal na samém konci osmdesátých let a nakonec vyšuměl tak trošku do ztracena.

V devadesátých letech pak Tatry 623 získaly jiné barvy (ty, které mají na titulním snímku vozu z Muzea Tatra v Kopřivnici) a byly včleněny do organizace ABA. Následně byly nahrazeny jinými typy vozů.

Zdroj: www.tipcars.com