Tatra: Rodinné stříbro, které se rádo ušpiní

V záběrech z ukrajinských bojišť se pravidelně objevují vojenské vozy povědomé konstrukce. Před deseti lety hrozil značce Tatra krach, s novými vlastníky ale povstala z mrtvých a v nové éře vyrobila už 10 000 vozů. Mimo jiné díky současnému dění ve světě, které automobilce pomáhá budovat renomé, jímž se málokterá česká firma může pyšnit.

 

„Je to model Phoenix, osmikolka, sklápěč. Převodovka je automatická a řadí velice rychle, jako v autě,“ seznamuje mě ředitel marketingu Kamil Košťál s nákladním autem pro převoz těžkého materiálu, do jehož vysoko položené kabiny jsem se vysoukal.

Vůz patří do flotily testovacích aut, která společnost Tatra Trucks půjčuje zákazníkům na vyzkoušení do jejich prostředí nebo je v nich vozí na proslulém testovacím polygonu v areálu kopřivnického závodu. Nic prý nezabírá na potenciálního kupce lépe.

A když přece jen váhá, přesvědčí jej návštěva loni otevřeného Muzea nákladních automobilů Tatra, kde se seznámí s historií automobilky, po Peugeotu druhé nejstarší na světě.

„Když ho dostaneme do rukou, je ztracen,“ říká s nadsázkou generální ředitel společnosti Pavel Lazar, sám velký milovník veteránů.

 

Tatra vyrábí vozy víc než 170 let, ovšem je pravda, že první desítky let to byly vozy tažené koňmi, neboť právě za tímto účelem firmu založil kopřivnický rodák Ignác Šustala. Zhotovení prvního automobilu NW Präsident v roce 1897 se nedožil, Tatra ale od té doby pokračuje v rozepsaném příběhu.

Nákladní automobily postupně převážily nad těmi osobními, jejichž produkce zanikla na konci 90. let minulého století.

Kamil Košťál už startuje. Testovací kolos se sklápěčkou se hbitě rozjede z parkoviště, a než se napojí na okružní silnici po obvodu polygonu, řidič se důkladně rozhlédne, zda se zprava neřítí jiný vůz. V areálu, jenž na 60 hektarech nabízí 22 kilometrů speciálních vozovek a pět čtverečních kilometrů odstavných ploch, je totiž stále živo.

 

Tatra vás dostane dál

 

„Každý výrobce nákladních aut je musí povinně zajet. U civilních provedení 90 kilometrů, u vojenských 140,“ podotýká.

Členitý areál vybudovaný před více než padesáti lety se skládá z terénní lesní části a pak silniční, jejíž součástí jsou dlážděné či kamenité povrchy, a dokonce vodní příkop.

Rakety na známých podvozcích

„Čím více náprav, tím snadněji projedeme. Každé kolo se vychyluje samostatně,“ vyzdvihuje Kamil Košťál přednosti osmi kol, a především unikátní tatrovácké konstrukce podvozku, která je jejím největším klenotem a hlavní konkurenční výhodou.

Ať už jsou kabiny či nástavby jakékoli, z vlastní výroby či dodané externími firmami, stojí na podobném základu. Příští rok to bude sto let, kdy jej uvedl v život legendární konstruktér Hans Ledwinka. Podvozek tvoří centrální nosná roura, k níž jsou všechna kola připevněna nezávisle.

 

Automobilka své produkty vyváží do více než padesáti zemí světa. Tím nejtvrdším nasazením ale v současnosti procházejí jen několik stovek kilometrů na východ.

„Nemám žádnou radost z konfliktu, to rozhodně ne, ale na druhou stranu cítím určitou satisfakci za práci, kterou tady děláme,“ odpovídá generální ředitel Pavel Lazar na otázku, s jakými pocity sleduje záběry vojenských tater ve službách ukrajinské armády.

Zatímco kabiny i nástavby armádních speciálů mohou být různé a mnohdy na nich logo Tatry chybí, typická konstrukce podvozku se nezapře.

„Považuju ho za naše rodinné stříbro. Poprvé byl použit na osobní Tatře 11 v roce 1923 a stále je to podvozek, který skýtá velké užitné vlastnosti i prostor pro další inovace,“ domnívá se šestapadesátiletý šéf automobilky, jejíž podíl vyrobených civilních a vojenských aut je přibližně stejný.

Loni činil dohromady 1268 vozů. Kromě toho působí v průmyslovém areálu samostatná společnost Tatra Defence Vehicle, která na zakázku vyrábí obrněná vozidla Pandur a Titus.

 

Spolupráce s ukrajinskou armádou je dlouhodobá. Pavla Lazara potěšilo, že při velké vojenské přehlídce, která se konala loni v Kyjevě k výročí 30 let nezávislosti země, jelo v popředí i několik českých vozů.

„V minulých letech jsme s naším ukrajinským partnerem připravili několik projektů na podvozky pro jejich speciální zbraňové systémy včetně těch, které nejspíš potopily křižník Moskva,“ přibližuje stopy, které Tatra zanechává na bojišti.

 

Výběrová řízení na vojenskou techniku se chystají měsíce i roky, takže je předčasné říct, jak se konflikt projeví v podnikání, ovšem poptávku po vojenských vozech to téměř jistě zvýší.

Pavel Lazar může prozradit, že co se týče zakázek pro českou armádu, jedná se o kontrakt na 209 valníkových vozidel, na nějž by mělo napřesrok navázat 80 hákových nakladačů pro převoz kontejnerů.

Poptává 500 zaměstnanců

Ještě před válkou na Ukrajině se Tatře podařilo ve spolupráci s nizozemskou firmou DAF uspět ve významné veřejné soutěži.

„V tomto roce začínáme plnit kontrakt na 876 logistických vozidel pro belgickou armádu. Předpokládám, že je dodáme během tří let. Letos jsme začali stavbou deseti prototypů, které v Belgii procházejí zkouškami. Společně s kontraktem pro německé civilní a vojenské hasiče to považuju za průlom, který nám otevře vrátka do armád zemí NATO,“ věří generální ředitel.

 

Do čela společnosti nastoupil v polovině roku 2019, kdy už měla za sebou šestiletou ozdravnou kúru, kterou jí dopřáli noví vlastníci.

Po dekádě úpadku, kdy si Tatru přehazovali zahraniční majitelé, ji v exekuční dražbě získaly české společnosti Czechoslovak Group Jaroslava Strnada a Promet Group Reného Matery.

Pavel Lazar dění sledoval zblízka, neboť před nástupem do Tatry řídil osm let společnost Tawesco, výrobce lisovacího nářadí, kovových výlisků a svařenců, která sídlí ve stejném areálu jako Tatra, bývala jednou z jejích divizí a v současnosti významným dodavatelem. Už od roku 2011 je navíc součástí Promet Group, tedy nynějšího spoluvlastníka Tatry.

 

Špatná finanční kondice automobilky hrozila jejím úplným krachem. Pavel Lazar se v pozici generálního ředitele Tawesca dokonce uchýlil k tomu, že tehdy už nevymahatelné pohledávky vůči Tatře řešil tím, že nakoupil asi dvacet jejích vozidel.

„Pohledávky jsem tím snížil asi o 60 milionů korun, umožnilo mi to Tatru asi na tři měsíce nadále podporovat, auta jsme navíc dokázali asi do dvou měsíců prodat,“ vzpomíná.

Společně s René Materou se pak shodli na tom, že má-li automobilka přežít, musí do ní Promet Group vstoupit. Zmrtvýchvstání, které nastalo, podle něj vůbec není silné slovo.

 

Dobré ekonomické výsledky posledních let i aktuální poptávka po vojenských vozech vedla k aktuální náborové kampani „Tatra hledá 500 zaměstnanců“.

Mezi nabízené benefity patří mimo jiné náborový příspěvek 40 000 Kč, který obdrží po dvou letech noví pracovníci na výrobních pozicích. Už nyní podnik dává práci zhruba 1300 lidem, dalších 600 pak zaměstnává dceřiná firma Tatra Metalurgie.

 

Tatra kariéra

 

„Do Tatry nás lákali už na učilišti. Posílali nás sem na brigády, měli jsme možnost si přivydělat,“ svěřuje se třiadvacetiletý Jaroslav Šmigura, s nímž jsem se dal do řeči v montážní hale. Vyučil se karosářem, v automobilce pracuje dva roky.

„Mám to blízko z domu, nemusím vstávat brzy a je to Tatra, má to jméno,“ pochvaluje si kopřivnický rodák, jehož strýc a bratranec tu rovněž pracovali.

Všechno pozapínáte a jede to

V Kopřivnici, která má 21 000 obyvatel, je docela běžné, že v Tatře pracují celé rodiny napříč generacemi. Patriotismus tu funguje a průměrná délka zaměstnaneckého poměru činí úctyhodných patnáct let.

„Vyučil jsem se automechanikem v roce 1972 přímo pro Tatru a nastoupil jsem na montáž podvozků,“ říká už zasloužilý zaměstnanec, osmašedesátiletý Jan Hykel.

„Dělal tu brácha, ségra ještě dokonce na šestsettrojkách (osobní Tatra 603),“ dokládá věrnost firmě.

Během let zažil různé éry, různé majitele, stoupající i klesající prodej, ale když má vybrat tu nejlepší dobu, dlouho nepřemýšlí: „Myslím, že nejlepší je to teď.“

 

Generální ředitel Pavel Lazar se podle svých slov s tatrou poprvé potkal při výletu se základní školou do Kopřivnice a návštěvě muzea. S její technikou se poté blíže seznámil při praxi v oboru mechanik-opravář silničních motorových vozidel.

„Musím ale říct, že jsem chtěl opravovat osobní, ne nákladní vozidla.“

Kroky, které noví vlastníci podnikli pro oživení automobilky, doplňuje Pavel Lazar svým vlastním heslem, že tatra musí být předmětem touhy.

„Akcionáři se mi nejdřív smáli, že je to možné tak u ferrari, ale ne u užitkových vozidel. Teď už si to podle mě nemyslí. Když náš vůz předvedeme komukoli, tak získá přesvědčení, že je v něčem výjimečný,“ domnívá se.

 

Pokud pomineme velké, především vojenské či hasičské zakázky, pak jsou doménou firmy „kusovky“, auta na míru pro specifické požadavky zákazníků.

Unikátním kouskem na přání byl například přes 25 metrů dlouhý, v historii firmy vůbec nejdelší vůz pro převoz závitových tyčí, jenž od loňska slouží v hutnické firmě Liberty Ostrava.

Podle marketingového ředitele Kamila Košťála se auta z Kopřivnice nejlépe osvědčí v dolech, lomech nebo třeba při těžbě dřeva. „Pokud zakládáte stavbu, dálnici, developerský projekt a nemáte tam cestu, je tatra v tu chvíli vynikající. Pokud už jste stavbu rozjeli a cestu uválcovali, tak už naše auto nepotřebujete,“ podotýká zástupce firmy, která dvě třetiny produkce vyváží za hranice.

 

„V některých zemích ji ještě moc neznají a musejí nejdřív pochopit, co dovede,“ říká jedenapadesátiletý Zbyněk Řeha, zástupce vedoucího diagnostiky. Nedávno se vrátil z bosenského Sarajeva, kde byl na předváděčce dvou náklaďáků pro lesníky.

„Asi hodinu a půl jsme šli pěšky do kopce a oni nám ukazovali, kde by se mělo druhý den jezdit. Říkal jsem si, že to nic není, jen sem tam bláto. Druhý den ale z kopce pustili vodu, všechno bylo mazlavé a oni si možná mysleli, že to nevyjedeme,“ líčí zkušený pracovník, jenž s tatrovkami procestoval svět.

„Když jsem viděl konkurenční auto, jak to vyjelo, řekl jsem si, že to zvládnu taky. Korbu jsem měl naloženou hlínou a ještě mě schválně zastavili v polovině kopce, jestli se na tom blátě rozjedu, nebo ne.“

A jak to dopadlo? „Tož pozapínal jsem všechno, co tatra má, a jelo to,“ s úsměvem popisuje zaměstnanec, jenž se nijak neliší od spousty jiných v tom, že pochází přímo z Kopřivnice a v Tatře pracuje už od vyučení. Tak jako jeho děda, otec, matka, syn i dcera.

 

Zdroj: www.novinky.cz
Foto: Jiří Jurečka

II. KOLO VOLEB DO SENÁTU PARLAMENTU ČR

Ve dnech 30.09.2022 a 01.10.2022 se koná II. kolo voleb do Senátu Parlamentu ČR. Požadavky na přenosnou volební urnu hlaste na Městský úřad Příbor paní Mgr. Blance Kovalákové, tel. č. 730 815 426.

 

Volby 2022

3.10. - 8.10.2022 Výluka na trati 325 - VEŘOVICE - STUDÉNKA KOPŘIVNICE - PŘÍBOR

ČESKÉ DRÁHY LOGO

Od 3. 10., 6:30 hod. nepřetržitě do 8. 10. 2022, 19:00 hod.
Vážení cestující, provozovatel dráhy Správa Železnic, s. o. informuje, že ve výše uvedeném termínu proběhne v úseku Kopřivnice - Příbor na trati 325 - Veřovice - Studénka výluka.

Dopravce České dráhy, a.s. proto musí přistoupit k následujícím opatřenim:
Po dobu vyluky budou všechny vlaky ve vyloučeném úseku nahrazeny nahradní autobusovou dopravou.
Náhradní doprava bude organizována výhradně dle vylukového jizdního řádu.
V úseku Kopřivnice zastávka - Kopřivnice (-Štramberk) jede souběžně vlak i autobus náhradní dopravy.
Přestup vlak / bus a opačně je zajištěn ve stanici Kopřivnice.
Pro stažení výlukového jizdního řádu prosím klikněte zde. Výluka.
Umistění zastávek nahradní autobusové dopravy
Štramberk - na autobusové zastavce “Štramberk, rest, Palárna” | Kopřivnice - pred staniční budovou | Kopřivnice zastávka - na autobusové zastávce “Koprivnice, Čs.armady” | Přibor - na autobusové zastávce “Příbor, žel.stanice”
U vlaků dotčenych výlukou může dojít k omezeni poskytovaných služeb, Bližší informace o omezení služeb najdete na webovych strankách www.cd.cz, v mobilní aplikaci Můj vlak nebo na Kontaktním centru (e-mail - info@cd.cz, tel. 221 111 122)

Přílohy
pdfVýlukový jízdní řád Platný od 3. 10., 630 hod. nepřetržitě do 8. 10. 2022, 1900 hod. [pdf, 444 kB]
Výlukový jízdní řád Platný od 3. 10., 630 hod. nepřetržitě do 8. 10. 2022, 1900 hod.

Tatra 815 slaví 40 let, zkoušky jízdních vlastností proběhly na Sibiři

V průběhu 24. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně (MSV), který se konal 15. – 22. září 1982, představila Tatra své nejnovější automobily Tatra 815.

 

V průběhu 24. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně (MSV), který se konal 15. – 22. září 1982, představila Tatra své nejnovější automobily Tatra 815. Byly vystaveny typy Tatra 815 S3 26208 6x6.2, Tatra 815 S1 26208 6x6.2, Tatra 815 PR1 26208 6x6.2, Tatra 815 P17 266x6.2 a Tatra 815 NTH 22224 6x6., připravené do výroby.

 

TATRA 815

 

O automobily byl velký zájem a v rámci strojírenského veletrhu byly konány i předváděcí jízdy v maloměřické pískovně. Ty zajišťovali tatrováčtí zkušební řidiči Jiří Doležal a Václav Linhart. Všechny automobily byly přihlášeny do soutěže MSV a nakonec zlatou medaili získala Tatra 815 S3. Rovněž zlatou medaili MSV získal i autojeřáb AD 28 ČKD Praha, závod Slaný na podvozku Tatra 815. Během veletrhu byla probírána také výroba Tatra 815 Agro určená pro zemědělce, která měla být zahájena v roce 1984 o provedení Tatra 815 Agro. Výroba tohoto provedení měla být zahájena roku 1984 v TAZ Trnava.

Po skončení MSV odjel oceněný sklápěč Tatra 815 S3 do zkušebny TUV v Německé spolkové republice, kde se podrobil doplňkovým testům pro ověření rychlosti a hluku. Na základě zkoušek byl rozšířen již vydaný homologační protokol.

Zahájení výroby nákladního automobilu Tatra 815 předcházely zkoušky jízdních vlastností na kopřivnickém polygonu a na Sibiři, kde byla vozidla vystavena těm nejtvrdším možným podmínkám. Podvozek vychází z již tradiční koncepce s centrální nosnou rourou a výhodou zůstává i možnost zaměnitelnosti značného množství dílů. Tím se zjednodušila montáž a následná údržba, což se projevilo i do výsledné spolehlivosti automobilu.

Zelenou dostala Tatra 815 po realizaci tzv. rozvojového záměru, který byl realizován v předešlých letech. Ten podporoval specializaci automobilky na výrobu těžkých nákladních automobilů zejména pro země RVHP. Koncepčně nahradila do té doby vyráběnou Tatra 148 a v armádě užívanou Tatra 813. Unifikací dílů bylo dosaženo možnosti vyrábět pouze jednu řadu automobilu v mnoha provedeních. Výroba dosahovala před rokem 1989 přes 15 000 automobilů.

 

Zdroj: www.agroportal24h.cz

PROGRAMY PRO POSKYTNUTÍ DOTACÍ PRO ROK 2023

Městský úřad Příbor, Úsek právní a kontrolní, informuje, že Rada města Příbora schválila dne 06.09.2022 Programy pro poskytnutí dotací pro rok 2023.

Pro rok 2023 vyhlásila rada města programy pro oblast: Provoz a činnost, Granty a Sociální služby. Termín pro podání žádosti o programovou dotaci pro rok 2023 je od 01.11.2022 (úterý) do 30.11.2022 (středa) včetně. Informace k podání žádosti o programovou dotaci pro rok 2023 jsou k dispozici na webové stránce www.pribor.eu, záložka „Dotace (do roku 2021 veřejná finanční podpora“). V případě jakýchkoli dotazů či pomoci se neváhejte obrátit na Bc. Evu Srněnskou, tel.: 556 455 410 nebo 731 486 419, e-mail: srnenska@pribor-mesto.cz.

FINANČNÍ ÚŘAD MARNĚ VYZÝVÁ SOUČASNÉ I BÝVALÉ POPLATNÍKY DANĚ SILNIČNÍ, ABY SE ZAJÍMALI O SVÉ PŘEPLATKY NA TÉTO DANI A PODNIKLI KROKY K JEJICH VRÁCENÍ

Finanční správa opakovaně upozorňuje poplatníky daně silniční, že zálohy na daň silniční byly novelou zákona o dani silniční od 1. 1. 2022 zrušeny.

Bohužel, ne všichni poplatníci tuto změnu zaregistrovali. Na Finančním úřadě pro Moravskoslezský kraj proto i v důsledku záloh zaplacených v roce 2022 nebývale rostou přeplatky na dani silniční. Přeplatky částečně vznikly také  v letech předchozích.  Finanční úřad nemůže přeplatky vracet na základě vlastní iniciativy, musí obdržet řádně podanou žádost o vrácení přeplatku. Pokud si poplatník o přeplatek sám nepožádá, stává se přeplatek po 6 letech od konce roku, ve kterém vznikl, příjmem státu a poplatníkovi nárok na jeho vrácení zaniká.

Pravděpodobné složení zastupitelů v Příboře

1.ŽIJEME! Příbor

mandátů
21,87 %12 415 hlasů
Ing. arch. Jan Malík
42 let, starosta, Příbor
Pol. příslušnost BEZPP
Navrhující strana NK
938 hlasů (7,55 %)
zvolen/a

Mgr. Silvie Piškytlová
59 let, učitelka na gymnáziu, Příbor
Pol. příslušnost BEZPP
Navrhující strana NK
762 hlasů (6,13 %)
zvolen/a

Mgr. Miroslava Motlíčková Ratajová
42 let, grafička, Příbor
Pol. příslušnost BEZPP
Navrhující strana NK
709 hlasů (5,71 %)
zvolen/a

MgA. Pavel Debef Ph.D.
38 let, hudebník, učitel, Příbor
Pol. příslušnost BEZPP
Navrhující strana NK
705 hlasů (5,67 %)
zvolen/a

Ing. Arnošt Vaněk
66 let, důchodce, Příbor
Pol. příslušnost BEZPP
Navrhující strana NK
641 hlasů (5,16 %)
zvolen/a
 

2.SNK „Příbor je náš domov“

 
mandáty
18,26 %10 364 hlasů
Mgr. Jiří Tuza
33 let, učitel, OSVČ, Příbor
Pol. příslušnost BEZPP
Navrhující strana NK
696 hlasů (6,71 %)
zvolen/a

Radek Jurečka
53 let, manager, Hájov
Pol. příslušnost BEZPP
Navrhující strana NK
654 hlasů (6,31 %)
zvolen/a

Ing. Milan Střelka
64 let, jednatel, Příbor
Pol. příslušnost BEZPP
Navrhující strana NK
583 hlasů (5,62 %)
zvolen/a

Mgr. Patrik Nedoma
29 let, kartograf, grafik, Příbor
Pol. příslušnost BEZPP
Navrhující strana NK
554 hlasů (5,34 %)
zvolen/a
 

3.KDU-ČSL

mandáty
15,50 %8 802 hlasů
Ing. Jan Monsport
52 let, OSVČ, Příbor
Pol. příslušnost KDU-ČSL
Navrhující strana KDU-ČSL
699 hlasů (7,94 %)
zvolen/a

Ing. Dana Forišková Ph.D.
66 let, vysokoškolský pedagog, zastupitelka, Příbor
Pol. příslušnost KDU-ČSL
Navrhující strana KDU-ČSL
658 hlasů (7,47 %)
zvolen/a

Martin Monsport DiS.
47 let, vedoucí reklamačního oddělení, zastupitel, Příbor
Pol. příslušnost KDU-ČSL
Navrhující strana KDU-ČSL
621 hlasů (7,05 %)
zvolen/a

Ivana Žárská
68 let, učitelka MŠ, radní města, Příbor
Pol. příslušnost KDU-ČSL
Navrhující strana KDU-ČSL
608 hlasů (6,90 %)
zvolen/a

 

4.Společně pro Příbor

mandáty
11,17 %6 340 hlasů
Mgr. Pavel Netušil
51 let, místostarosta, středoškolský učitel, Příbor
Pol. příslušnost TOP 09
Navrhující strana NK
577 hlasů (9,10 %)
zvolen/a

Ing. Milan Gabzdyl
43 let, energetický auditor, Příbor
Pol. příslušnost BEZPP
Navrhující strana NK
472 hlasů (7,44 %)
zvolen/a

 

5.Občanská demokratická strana

mandáty
10,00 %5 675 hlasů
MUDr. Aleš Polách
54 let, dětský lékař, Příbor
Pol. příslušnost BEZPP
Navrhující strana ODS
589 hlasů (10,37 %)
zvolen/a

MUDr. Jan Krkoška
41 let, praktický lékař pro dospělé, Příbor
Pol. příslušnost ODS
Navrhující strana ODS
453 hlasů (7,98 %)
zvolen/a

 

6.Česká str.sociálně demokrat.

 
mandáty
9,66 %5 487 hlasů
Ing. Bohuslav Majer
67 let, důchodce, Příbor
Pol. příslušnost ČSSD
Navrhující strana ČSSD
513 hlasů (9,34 %)
zvolen/a

MUDr. Mořic Jurečka
57 let, lékař specialista, Příbor
Pol. příslušnost BEZPP
Navrhující strana ČSSD
491 hlasů (8,94 %)
zvolen/a

 

7.Komunistická str.Čech a Moravy

 
mandáty
9,28 %5 276 hlasů
Ing. Zdeněk Pařízek
60 let, domovník, Příbor
Pol. příslušnost KSČM
Navrhující strana KSČM
330 hlasů (6,25 %)
zvolen/a

Martin Babarík
44 let, IT specialista, Příbor
Pol. příslušnost BEZPP
Navrhující strana KSČM
305 hlasů (5,78 %)
zvolen/a