Tatry na kolejích. V Kopřivnici vyráběli i drezíny, a to včetně ozbrojených

V portfoliu výrobků značky Tatra se objevily i drezíny několika typů, od těch inspektorských přes vozíky pro zajištění údržbových prací na železniční trati až po vozidla speciální, kam patřila především drezína obrněná.
 

Drezína je obecně malé a lehké drážní vozidlo používané železničními společnostmi primárně pro služební účely. Pod nimi si můžeme představit dopravu osob nebo materiálu, případně obojího zároveň, a zajištění údržby železničních tratí. K pomocným úkolům si drezíny pořizovaly i průmyslové podniky s železničními vlečkami a/nebo kolejovým provozem ve svém areálu. Vedle „obyčejných“ drezín vznikaly i drezíny bojové, které sloužily například jako průzkumné prostředky obrněných vlaků.

První drezíny z Kopřivnice

První drezíny vznikly v kopřivnické továrně – tehdy se jmenovala Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft – na samém konci století páry. Jednalo se o stroje na pohon ruční či nožní, tak jak to tenkrát bylo u drezín obvyklé. Pravda, historie zná i parní drezíny, ale ty tvořily pouze zanedbatelnou podmnožinu ze všech drezín, protože parní pohon byl pro tyto malé a hlavně operativně nasazované vozíky vyloženě nevhodný (roztápění, spotřeba vody atd.).

Kopřivničtí s drezínami věděli, do čeho jdou. Železná dráha pro ně nebyla ničím novým, ničím neznámým. Již za časů zakladatele Ignáce Šustaly začali s výrobou železničních vagonů, to se psal rok 1881.

 
Drezína Tatra T15-52 z poválečné výroby

Drezíny Tatra

Ale zpět ke kopřivnickým drezínám. Jejich stěžejní typy vznikly v období první republiky, po vzniku značky Tatra. A protože už dávno běžela éra automobilů, k čemuž dopomohl rozvoj spalovacích motorů, tak i v pohonu drezín se už standardně uplatňovaly spalovací motory. U drezín Tatra očekávaně motory vzduchem chlazené, tedy až na jednu výjimku.

Dvěma hlavními typy kopřivnických drezín byly motorový vozík Tatra T14 a inspektorská drezína Tatra T15. U nich bychom vlastně měli hovořit o typových řadách, jak postupně přicházely ve vylepšených provedeních. Portfolio potom doplňují nákladní drezína Tatra T16, obrněná drezína Tatra T18 a prezidentská drezína Tatra T19.

Kopřivničtí s drezínami věděli, do čeho jdou. Železná dráha pro ně nebyla ničím novým, ničím neznámým. Již za časů zakladatele Ignáce Šustaly začali s výrobou železničních vagonů, to se psal rok 1881.

 
Drezína Tatra T19, v literatuře specifikovaná jako motorová drezína pro prezidenta ČSR. Na továrním snímku zachycena při demonstraci změny směru jízdy

Drezíny Tatra

Ale zpět ke kopřivnickým drezínám. Jejich stěžejní typy vznikly v období první republiky, po vzniku značky Tatra. A protože už dávno běžela éra automobilů, k čemuž dopomohl rozvoj spalovacích motorů, tak i v pohonu drezín se už standardně uplatňovaly spalovací motory. U drezín Tatra očekávaně motory vzduchem chlazené, tedy až na jednu výjimku.

Dvěma hlavními typy kopřivnických drezín byly motorový vozík Tatra T14 a inspektorská drezína Tatra T15. U nich bychom vlastně měli hovořit o typových řadách, jak postupně přicházely ve vylepšených provedeních. Portfolio potom doplňují nákladní drezína Tatra T16, obrněná drezína Tatra T18 a prezidentská drezína Tatra T19.

Řadu z nás zde také napadne, že typová čísla drezín Tatra byla přidělována v jedné řadě s automobily. Po revoluční Tatře T11 s nosnou rourou (a s výkyvnými polonápravami vzadu a s motorem chlazeným vzduchem), navazující a mírně vylepšené Tatře T12 a odvozené užitkové Tatře T13, dostal typové označení Tatra T14 uvedený motorový vozík. (Tatrovky se začaly číslovat od desítky, Tatra 10 byl přejmenovaný NW typ U, kde NW je zkratka z Nesselsdorfer Wagenbau.)

V Kopřivnici vyráběli drezíny až do roku 1952, přičemž se tak dělo s přestávkami, jak postupně přicházely a byly plněny objednávky. Za tu dobu tam vzniklo více než osm stovek drezín, z čehož byla naprostá většina motorových vozíků typové řady T14.

 

Nákladní „novinová“ drezína Tatra T16

Pracovní drezíny T14, T14/30 a T14/52

Nejvýznamnějším výrobcem drezín na našem území byla až do poloviny dvacátých let příbramská továrna Josefa Wohanky, podnikatele, který se vypracoval od píky (pocházel z chudé učitelské rodiny a profesní kariéru začínal jako obchodní příručí).

Firmu Wohanka zde nezmiňujeme jen tak bezúčelně, v roce 1923 přišla s motorovým vozíkem typu G, jednoduchou „placatou“ drezínou s ložnou plochou. A právě tomuto vozíku jako by z oka vypadla drezína Tatra T14, představená následujícího roku a přihlášená do soutěže na novou drezínu pro ČSD, konkrétně na motorový vozík pro přepravu materiálu a pracovníků pro údržbu tratí. Vedl se kvůli tomu i soudní spor, ale strojírnu Wohanka to nezachránilo. Železniční výroba tam nakonec skončila v roce 1934, na čemž se podepsala i předchozí světová hospodářská krize.

Na druhou stranu, jak chcete postavit jednoduchou dvounápravovou drezínu, tam příliš možností není, aby se nepodobala jiné. Možnosti nesrovnatelně větší kopřivnické firmy byly samozřejmě také nesrovnatelně větší, už jenom tím, že vyráběla i vlastní spalovací motory. Drezína Tatra T14 dostala upravený motor z automobilu Tatra 11, tedy dvouválcový vzduchem chlazený boxer o zdvihovém objemu 1057 ccm a výkonu 12 koní. Převodovka poskytovala dva rychlostní stupně vpřed i vzad.

V podvozkovém rámu měla drezína integrováno zdvihací zařízení, které sloužilo ke změně její orientace pro opačný směr jízdy, když nebyla k dispozici například točna. Pomocí tohoto zařízení bylo možné drezínu snést i z kolejí, pokud bylo potřeba uvolnit cestu „dospělému“ vlaku. (Podobným zařízením samozřejmě disponovala i zmíněná drezína typu G od Wohanky.)

Později výrobce drezínu T14 po motorové stránce vylepšil, když do ní začal montovat upravený čtyřválec Tatra 30 o zdvihovém objemu 1678 ccm a výkonu 24 koní, typové označení drezíny se tím změnilo na T14/30. A ještě později přišel na řadu čtyřválec Tatra 52, opět oproti standardnímu automobilovému mírně upravený, o zdvihovém objemu 1910 ccm a výkonu 30 koní – a na světě byla drezína T14/52.

Teprve v roce 1947 se začala na T14/52 montovat uzavřená kabina osádky, sice nic světoborného, ale oproti zcela nechráněnému sezení na větru to byl výrazný progres. Různé kabinky a kabiny se na některých exemplářích původně „holého“ provedení drezín řady T14 objevovaly i vlastním přičiněním jejich uživatelů.

Drezín T14 a T14/30 mnoho nevzniklo, obou provedení dohromady 45 kusů. Ovšem celková produkce T14/52 se odhaduje na tři tisíce kusů. Z toho v Kopřivnici se jich vyrobilo od roku 1936 do roku 1952 celkem 586, většina z nich až po válce. Potom převzal jejich výrobu podnik Stavostroj Trnava a ukončil ji až v roce 1968.

ČSD označovaly tyto drezíny jako typy Vm14, Vm14/30 a Vm14/52, kde Vm znamená vozík motorový. Menší množství Vm14/52 používalo i železniční vojsko a další se uplatnily i u větších průmyslových podniků.

 

Tomuto provedení inspektorských drezín z řady T15 se přezdívalo Kyklop. Ne snad, kvůli obávanému inspektorovi, který v ní mohl přijet, ale kvůli jednomu světlometu

Inspektorské drezíny T15, T15/30 a T15/52

Ve stejném roce 1924, kdy ČSD vypsaly soutěž na novou pracovní drezínu, hledaly stejným způsobem i drezínu služební osobní pro potřeby inspekční a traťmistrovské. Tatra přišla s drezínou T15, se kterou soutěž vyhrála. I ona dostala upravený vzduchem chlazený boxer z Tatry T11, ale jmenovanému automobilu se navíc i po stránce karosářské podobala. Ovšem základ konstrukce byl samozřejmě zcela jiný. Drezína logicky neměla centrální nosnou rouru a výkyvné polonápravy, protože tyto prvky by na kolejích neměly žádné uplatnění, disponovala tedy klasickým rámem a pevnými nápravami.

I drezíny typové řady T15 se vyráběly v postupně modernizovaných provedeních T15/30 a nakonec T15/52. Největší změna na koreserii přišla během výroby T15/52, kdy se opustila „žehličkoidní“ kapota. Jako zajímavost můžeme uvést, že při pozdějších rekonstrukcích zubem času nahlodaných drezín dostaly tyto karoserie z tehdy vyráběných osobních automobilů, jako byla např. Škoda 1202 STW.

U ČSD se drezíny Tatra řady T15 označovaly jako typy Dm4 a Dm6, kde Dm znamená drezína motorová a číslice odkazuje na počet míst, tedy na provedení čtyřmístné nebo šestimístné.

 

Inspektorská drezína Tatra

 

Obrněná drezína Tatra T18 pro Polsko

 

Zdroj: www.idnes.cz

Činnost Ředitelství silnic a dálnic zajišťuje téměř 2 400 zaměstnanců

Pravidelně vydáváme informační zprávy k jednotlivým stavbám, opravám nebo údržbě svěřených komunikací ve správě Ředitelství silnic a dálnic (též ŘSD). Známou organizaci charakterizuje denní vliv na plynulost provozu dálnic i silnic I. třídy, ovšem nutno občas připomenout pozadí fungování či základní údaje o statním podniku, který zanedlouho oslaví 58. narozeniny

 

Aktuálně platí tyto základní fakta o Ředitelství silnic a dálnic:

- Vznik dnešního ŘSD se datuje od 1. července 1967.

- Organizační strukturu tvoří generální ředitelství v Praze, 2 závody v Praze a Brně, 12 krajských správ a Správa dálnic.

- Veškeré činnosti zajišťuje 2 398 zaměstnanců.

- Meziročně roste rozpočet – letos opět rekordní ve výši cca 80 miliard Kč, z toho cca 2/3 na investiční přípravu + výstavbu a 1/3 na opravy a údržbu.

 

Činnost Ředitelství silnic a dálnic zajišťuje téměř 2 400 zaměstnanců

 

- Celková délka silnic I. třídy: 5 902 km.

- Celková délka dálnic: 1 502 km.

- Cílem do roku 2033 je provozovat 2 000 km páteřních dálnic. 

- Počet mostů na dálnicích: 2 172 v délce 164,5 km.

- Počet tunelů na dálnicích: 24 v délce 19,8 km.

- Údržbu dálnic zajišťuje 22 středisek, další 3 jsou ve výstavbě.

- Údržbu silnic I. třídy a vybraných úseků dálnic provádíme dodavatelsky externími firmami.  

 

Činnost Ředitelství silnic a dálnic zajišťuje téměř 2 400 zaměstnanců

 

Zdroj: www.rsd.cz

Český den proti rakovině 2025

TERMÍN LETOŠNÍ SBÍRKY

středa 14. května 2025

Tematické zaměření: Prevence kolorektálního karcinomu

 

Český den proti rakovině je nejstarší sbírka v ČR, která se pravidelně koná již od roku 1996.


1. Přinést veřejnosti informace o prevenci rakoviny prostřednictvím rozdávaných letáčků.
2. Za nabízené kvítky měsíčku lékařského získat prostředky na boj proti rakovině – na nádorovou prevenci, zlepšení kvality života onkologických pacientů, podporu onkologické výuky, výzkumu a vybavení onkologických center.


Prevence kolorektálního karcinomu


14. května 2025


světle zelená


libovolný, minimálně však 20 Kč

 

Kytička proti rakovině 2025

Obytná Tatra Phoenix, která nás dostala nejen temně černou barvou

České tatrovky jsou odolné náklaďáky, které se těší zájmu nejen doma, ale i v cizině. Důkazem budiž Tatra Phoenix jistého německého páru, jež se přijela podívat na kopřivnický polygon vybavená vlastním domečkem z Rakouska. A ne ledajakým.

 

Obytná Tatra Phoenix, která nás dostala nejen temně černou barvou

 

Německý pár Matthias a Andrea si kvůli terénní průchodnosti vybrali černou Tatru Phoenix, kterou zakoupili u autorizovaného prodejce Tschann-Bayern, nicméně poté vůz čekala ještě zastávka u rakouské společnosti Zirbenbox, kde model dostal unikátní dřevěnou obytnou nástavbu.

 

Zajímavostí je také černá barva celého obytňáku. To je prý proto, že černá v kombinaci s určitými materiály (třeba vlna uchovávající vlhkost) může auto ochlazovat (odpařováním), a nikoli ohřívat, jak by se předpokládalo.

Rakušané používající k práci přírodní materiály dále uvádí, že řada komponentů nástavby byla vyrobena individuálně a celek uspořádán podle potřeb zákazníků, ale i jejich psa Chilliho.

 

Obytná Tatra Phoenix, která nás dostala nejen temně černou barvou

 

Vpředu tak najdete terasu, uvnitř lůžka přeskládatelná na jídelní kout, spouštěcí lůžko, vytápěnou podlahu, profesionální kávovar, kamna na dřevo, indukční varnou desku, troubu, koupelnu s výklopným umyvadlem, kompostovací toaletu nebo otevírací střechu.

 

Obytná Tatra Phoenix, která nás dostala nejen temně černou barvou

 

Pod ní je mimochodem postel, takže můžete ležet v posteli, být na střeše a užívat si okolní přírodu. To je zkrátka fenomenální. Kromě toho má vůz na střeše ještě expediční nosič, přídavné osvětlení a solární panely.

Nechybí ani centrální dofuk pneumatik, pohon všech kol, brodivost 800 mm, motor Paccar MX-11 o výkonu 450 koní a 16stupňová převodovka.

 

Obytná Tatra Phoenix, která nás dostala nejen temně černou barvou

 

Auto už poznalo kus Evropy, což dokládají vlajky navštívených zemí umístěné v zadní části kabiny. Včetně Česka jich je podle fotek celkem jedenáct. Ve videu na webu úpravce jsme se navíc dozvěděli, že se cestovatelé podívali i za polární kruh, kde bylo až minus 35 stupňů, a také, že navštívili řecký poloostrov Peloponés.

Obytné vozidlo Tatra Phoenix a jeho majitelé se v minulosti účastnili rovněž slavného off-roadového festivalu Abenteuer und Allrad v německém Bad Kissingenu. Vskutku pěkný kousek.

 

Zdroj: www.garaz.cz

Rekonstrukce mostu na ulici Frenštátské – dočasná uzavírka a změny v dopravě

 

Od pondělí 12. května 2025 od 6:00 hodin bude zahájena rekonstrukce mostu ev. č. 464-022 přes místní potok na ulici Frenštátské. Jedná se o most na silnici II/464 v místě křížení s levým přítokem říčky Lubiny.

Stavba bude probíhat za úplné uzavírky silnice II/464 v místě mostu, a to po dobu přibližně 120 dnů.

 

Rekonstrukce mostu na ulici Frenštátské – dočasná uzavírka a změny v dopravě

 

Objízdné trasy

Objížďky budou vedeny po silnicích:

•    III/48012 – ulice Štramberská a Čs. armády,

•    III/04823 – ulice Jičínská,

•    a dále po silnici I/58 (obchvat města) ve správě Ředitelství silnic a dálnic ČR.

•    Ve směru od Frenštátu povede objízdná trasa po ulici Štramberská.

•    Ve směru od Ostravy a Frýdku-Místku po ulici Jičínská.

 

Změny ve veřejné dopravě již v platnosti

Po uzavřené části silnice je vedeno celkem 12 autobusových linek. Po dobu uzavírky budou autobusy jezdit obousměrně po objízdné trase:

•    Silnice I/58,

•    ulice Štramberská (III/48012),

•    ulice Nerudova.

Zastávka „Příbor, železniční stanice“ bude dočasně přemístěna na ulici Nerudovu, kde bude označena a upravena:

•    Ve směru na Kopřivnici (Lubinu, Na Holotě) se bude nastupovat ze stávajícího chodníku.

•    Ve směru do Příbora (u škol) bude nástupní plocha dočasně zpevněna.

 

Zastávky „Kopřivnice, Lubina, Na Holotě“ a „Příbor, železniční stanice“ na původní trase budou po dobu uzavírky dočasně zrušeny.

Ulice Nerudova, která je nyní zaslepena a nepřístupná z ulice Frenštátské, bude během stavby dočasně průjezdná pro autobusy. Betonové zábrany na vjezdu budou odstraněny.

 

Děkujeme za pochopení a trpělivost během probíhajících stavebních prací. 

Příborský běh 2025: V ulicích Příbora závodilo 508 běžců všech generací

 

V sobotu se v Příboře uskutečnil další ročník Příborského běhu, který přilákal stovky sportovních nadšenců všech věkových kategorií. Letošní účast byla rekordní – na start se postavilo 508 závodníků.

Závodní den netradičně začal kategoriemi dospělých, poté pokračoval závody dětí. Nejmenších běžců do čtyř let se zúčastnilo 194, závod absolvovali bez hodnocení výsledků. Děti ve věku 5 až 15 let reprezentovalo dalších 157 účastníků.

Dospělí soutěžili ve sportovní a hobby kategorii, ve kterých se zúčastnilo celkem 101 závodníků. Oblibu si získaly i štafety – do nich se zapojilo 14 týmů, tedy 56 běžců. V hodnocených kategoriích byli oceněni vždy tři nejlepší muži a tři nejlepší ženy, stejně tak i děti od 5 let výše.

Celým programem provázel zkušený moderátor Marian Žárský. Den zpestřil bohatý doprovodný program – parkourové vystoupení, rozcvička pro děti, lezecká stěna, malování na obličej i různé dětské atrakce. Připraveno bylo také občerstvení, káva, upomínkové předměty a samozřejmě zajištěn zdravotnický dozor.

Zvláštní poděkování patří příborským Junákům, kteří nejenže zajišťovali občerstvovací stanici, ale také pečlivě vyznačili a technicky připravili celou závodní trasu.

Stejně tak Technické služby města Příbora a Městská policie Příbor sehrály klíčovou roli při zajištění bezpečnosti a organizace v prostoru trati – ať už šlo o dopravu, zábrany, či celkovou logistickou podporu.

Každý závodník, který dorazil do cíle, si kromě dobrého pocitu odnesl i velkou perníkovou účastnickou medaili.

Velké poděkování patří všem partnerům a sponzorům, kteří svými příspěvky a podporou pomohli uskutečnit tuto oblíbenou sportovní událost. Bez jejich zapojení by se akce v takovém rozsahu nemohla konat.

Děkujeme všem běžcům, divákům, dobrovolníkům i organizátorům za výbornou atmosféru a těšíme se na další ročník!

 

 

Město Příbor oslaví narozeniny Sigmunda Freuda netradičně – s pohovkami, hudbou a setkáním sousedů

Město Příbor srdečně zve všechny obyvatele i návštěvníky na netradiční sousedské setkání, které se uskuteční v sobotu 10. května od 15 do 22 hodin na náměstí Sigmunda Freuda. Uskuteční se zde zcela nová akce, kterou do našeho města přináší spolek Piána na ulici z.s.  

 

Město Příbor oslaví narozeniny Sigmunda Freuda netradičně – s pohovkami, hudbou a setkáním sousedů

 

Akce je oslavou narozenin nejslavnějšího příborského rodáka Sigmunda Freuda – a jak lépe si připomenout zakladatele psychoanalýzy než pohovkami? Těch bude na náměstí rozmístěno hned několik desítek. Náměstí bude po celou dobu akce uzavřeno pro automobilovou dopravu, aby se z něj mohl stát otevřený prostor pro odpočinek, setkávání, sdílení i nečekané kulturní zážitky.

Návštěvníci se mohou těšit na pestrý program: zazní gypsy jazz v podání Bratří Galiů, klasická hudba přizpůsobená pohodlí posluchačů na pohovkách, vídeňské valčíky z historického gramofonu, flašinetář, stará kola i improvizace herců z divadelního spolku Přídlo. Atmosféra bude uvolněná, domácí a přívětivá – stačí si přinést například vlastní bábovku nebo kávu v termosce.

Spolek Piána na ulici z.s. je známý oživováním veřejného prostoru napříč českými a moravskými městy – například pořádáním Dlouhého stolu na Karlově mostě nebo umísťováním pouličních pián a Poesiomatů. Akce v Příboře je jejich prvním happeningem mimo domovské město a všichni organizátoři věří, že se

Příští rok nás čeká Freudovo 170. výročí – možná i 170 pohovek!