Příznivci nákladních či expedičních Tater mají poslední měsíce žně. Na trhu se objevily zmenšeniny hned několika dnes legendárních automobilů. V poměrně krátkém sledu za sebou tak vyšly obě verze Tatry 805 Hanzelky a Zikmunda, T815 GTC z expedice Tatra kolem světa nebo T138 studentské expedice Lambaréné. Všechny v měřítku 1 : 43, což znamená přibližně mezi 10 a 20 cm podle modelu.
Kopřivnické "nesmrtelné" automobily se v obytných provedeních staví dodnes, nepřekvapí proto, že se svého modelu čerstvě dočkal i možná nejznámější speciál poslední doby: Jitka podnikatele Václava Kvapila. Jitka je přitom zkratkou pro Jedinečný Individuální Terénně-Karavanový Automobil.
Za modelem stojí česká firma Kaden z Nového Hrádku, která se na stavbu většinou 43násobných zmenšenin starších i novějších tatrovek, případně také škodovek, specializuje.
"Každý rok vybereme jedno speciální auto, které vyrobíme jako limitovanou sérii. Vždy vybíráme 'něco s příběhem'. Poslední čtyři roky jsme takto vyráběli modely závodních speciálů Tomáše Tomečka. Loni jsme sáhli na další kategorii zajímavých aut, a to expediční speciály," vysvětluje zrod zmenšené Jitky ředitel obchodu a vývoje Kadenu Lukáš Petrovický.
Podle něj se Kaden tak trochu vrací ke kořenům, protože jeho předchůdce Kovodružstvo Náchod (KDN) takto vyrábělo kovovou zmenšeninu T815 GTC z expedice Tatra kolem světa. Aktuální novinka je vyrobená z více než 150 dílů, třetina z nich je podle Petrovického unikátní jen pro tento model. Všechny komponenty vznikly v České republice přímo v Novém Hrádku.
"Dnešní moderní práce, kde se celý model musí vytvořit ve 3D, zabrala víc než měsíc konstrukčních prací a pak další čtyři měsíce reálné výroby 500 kusů," vysvětluje Lukáš Petrovický. Více než 500 modýlků tedy nevznikne, každý stojí 4900 korun. A nepůjde o poslední expediční speciál, jaký ale v Kadenu připravují letos, zatím prozradit nechtějí.
Skutečná Jitka, tedy speciál na základech Tatry 815 Terra s dvojkabinou původně z hasičského speciálu, patří již zmíněnému Václavu Kvapilovi. To je majitel a zakladatel liberecké strojírenské firmy Laser Centrum, ostatně její jméno je na zadní části reálného vozu i jeho zmenšeniny. Práce na autě zabraly zhruba čtyři roky a pomáhala s nimi řada renomovaných firem, třeba výrobce nástaveb KOV Velim.
S jejich pomocí přestavbu navrhl, následně si mnoho dílů Kvapil ve své firmě, zaměřující se na obrábění kovových dílů, vyrobil také sám. Podnikatel a také cestoval v tatrovce cestuje se svou rodinou, proto asi nepřekvapí, že jde o pětimístný speciál: tři lidé se pak vyspí uvnitř, dva ve stanu na střeše.
Jak vzpomínal majitel před dvěma lety v Hospodářských novinách, na expedice autem jezdil už dlouho před pořízením Jitky. Nejprve v Land Roveru Discovery, kvůli složitější technice ale následně zvolil prověřenější Toyotu Hilux, kterou přestavěl na obytnou specifikaci. V ní cestoval i spolu s manželkou a tehdy čerstvě narozenou dcerou.
Touha po něčem komfortnějším ale Kvapila nakonec přivedla právě k Tatře. "Nedělám nic napolovic. Toužil jsem po velkém autě, které se dostane prakticky kamkoli a z pohledu zázemí a bezpečnosti bude maximálně soběstačné. Stavěl jsem ho jako poslední auto, se kterým dožiju a budeme v něm cestovat i v důchodu, pokud zdraví dovolí. Navíc jsem si přál, aby bylo výhradně české výroby a mohl jsem se na jeho stavbě i aktivně podílet výrobou různých komponent. Je to moje strojařská úchylka, zkoušet hranice toho, jak věc vyrobit co nejdokonalejší," řekl tehdy HN.
Expediční Tatra vydrží skutečně hodně, je konstruovaná na použití od minus 40 do plus 50 stupňů Celsia. Má vlastní toaletu s drtičem a 180litrovou vyhřívanou nádrží na odpadní vodu, nádrž na pitnou vodu má 600 litrů (a nechybí ani filtry pro případ, že by bylo potřeba nějakou méně kvalitní vyčistit), na střeše si speciál vozí solární panely. Auto má i dva alternátory nabíjející za jízdy šest lithiových baterek.
Nechybí dvouplotýnkový vařič, vestavěná mikrovlnka nebo pračka. O spaní již byla řeč, pro pět osob je uzpůsobeno i sezení v autě. Všechno funguje na elektřinu, nebo naftu, nechybí dieselová centrála.
Zdroj: www.aktualne.cz
