McDonald´s a Lidl míří do Příbora

Fastfoodový řetězec McDonald´s a řetězec Lidl spadající pod německou společnost Schwarz-Gruppe míří do komerční zóny při ulici Jičínská v Příboře.

Záměr vyplývá z jednání města Příbor ve věci vybudování stezky pro chodce a cyklisty do komerční zóny. Komerční zóna se nachází MÚK D48 a silnice I/58.

Důvodová zpráva:

Odbor investic, rozvoje a správy majetku (OIRSM), po úvodním představení záměru možné spolupráce s budoucími uživateli obchodní zóny na Jičínské ulici v radě města (12/2021), vedl v průběhu roku 2022 jednání s vlastníky pozemků v ploše vymezené ul. Jičínskou a dálnicí D48. Předmětem jednání bylo projednání možnosti převodu pozemků, popř. jejich částí, vhodných k realizaci cyklostezky propojující ulici Jičínskou s pozemky v obchodní zóně.

 

Jednání byla vyvolána skutečnostmi:

1. Dlouhodobý záměr města vybudovat ve spolupráci se SmVaK Ostrava a. s. výletní místo s naučnou stezkou na pozemcích u starého vodojemu – viz příloha č. 1.
2. Realizace komerčního objektu společnosti Svarmetal s. r. o. v plochách 2/Z1 a Z 20A (označení dle ÚP Příbora – viz příloha č.10) a dlouhodobě dobrá spolupráce zástupce společnosti pana Martina Vlčka s městem (např. financování Změny č. 2 Územního plánu Příbora).
3. Příprava realizace obchodních prostor společností McDonald´s Corporoation v. o. s. a Lidl Česká republika v. o. s. v ploše určené Územním plánem města Příbora pro obchodní a výrobní služby – viz příloha č. 1.
4. Nabídka bezúplatného převodu pozemku parc. č. 3110/1 z vlastnictví ČR – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových do majetku města

Odbor IRSM vyhodnotil pozemky v zájmové lokalitě vhodné pro realizaci záměru a oslovil jejich soukromé vlastníky. Oslovení vlastníci v průběhu jednání vyslovili shodně souhlas své pozemky, popř. jejich části, městu odprodat za podmínky, že náklady spojené s převodem pozemků ponese město – vyhotovení příslušného geometrického plánu, úhrada správních poplatků za vklad práva do katastru nemovitostí apod.

 

 

ZDROJ: msstavby.cz

Zatímco na Západě měli bohatí zájemci v 80. letech k dispozici celou řadu luxusních modelů, v Československu měli leda tak smůlu. Pomalá výroba rozhodla o tom, že Tatrou 613 budou jezdit jen komunističtí vyvolení. I proto se z ní po revoluci stalo nechtěné dítě a také proto její spletitý příběh nenašel dobrého konce.

Každý dobře ví, nebo to alespoň tak nějak tuší, že osmdesátá léta měla v kategorii luxusních automobilů hodně co nabídnout. Nebyl to například jen Mercedes třídy S, Jaguar XJ nebo Maserati Quattroporte, ale také Bentley Mulsanne, první generace BMW řady 7 (E23), Alfa Romeo 6 nebo třeba Peugeot 604. Tuzemská produkce měla v té době jasnou jedničku v podobě Tatry 613. Jenže tento ikonický model z dob socialismu provázela smůla už od samého počátku. Přestože lidé z kopřivnické automobilky v čele s hlavním konstruktérem Milanem Galim odvedli skvělou práci a koncem let šedesátých byl díky nim připraven konkurenceschopný produkt, všemožné průtahy a nesmyslná rozhodnutí z vyšších míst odsoudily nástupce T 603 k zániku a s ním nakonec pohřbily také produkci osobních vozů této automobilky jako takovou.

Nechtěné dítě

Tatra 613 byla zamýšlena jako reprezentativní automobil. Byl to také první kopřivnický model, o jehož design se postaral externí dodavatel. Konkrétně italské studio Vignale (i když na designu chvíli paralelně pracovali také českoslovenští autoři), které stvořilo elegantní karoserii připomínající čtyřdveřové kupé. Dnes tolik moderní záležitost u nás jezdila už v dobách dávno minulých. První prototyp byl na světě v roce 1969, jenže výroba se naplno rozjela až v roce 1975.