Armádní kačena, co projela nemožné. Tatra 805 byla oblíbená, měla ale své mouchy

Kačena nebo kvíčala jsou jen některé z přezdívek, které si vysloužila Tatra 805. Malý terénní nákladní automobil vznikl jak jinak než na popud československé armády, velkou kariéru ale udělal i v civilním sektoru třeba u hasičů. Nesmrtelnost mu pak nadělili cestovatelé Hanzelka se Zikmundem, kteří, třebaže v ne vždy úplně spolehlivém autě, projeli Asii a Oceánii.

Je přelom 40. a 50. let, Československo už je plně v sovětské sféře vlivu a tak jako ostatní "bratrské země" chtě nechtě musí zbrojit kvůli studené válce. Armádní vozový park však je notně zastaralý a potřebuje hloubkovou modernizaci. Ostatně na to už jste na webu Aktuálně.cz mohli narazit v textu věnujícím se Praze V3S. Kromě těžkých nákladních aut ale je zapotřebí i lehkých osobních a malých terénních nákladních automobilů.

 

V roce 1951 tak na základě nové typizace vojenských automobilů dostali v Kopřivnici za úkol vyvinout nejen terénní osobní automobil pro vojenské použití, ale také z něj vycházející malý terénní nákladní automobil s nosností 1,5 tuny. Vznikla tak série prototypů Tatra 803, 804 a 805, které byly navzájem technicky příbuzné. Jenomže zatímco T804 vycházela z větší T803, což byly kapotované osobní terénní automobily, T805 byla nákladním modelem s trambusovou koncepcí.

Právě poslední jmenovaný model jako jediný přežil prototypovou fázi a byl armádou i politickými představiteli schválen k sériové výrobě. Neobešlo se to bez problémů, nicméně potřeba urychleně začít 1,5tunový terénní nákladní vůz vyrábět řešení některých nedostatků odsunula. I tak se řadu z nich při náročných zkouškách a testech počátkem 50. let povedlo odstranit.

Od počátku byla Tatra 805 chválená především za průchodnost těžkým terénem. Lví podíl na tom měla tatrovácká koncepce s centrální nosnou rourou a výkyvnými polonápravami. Na nosné rouře byl pomocný rám, na kterém pak seděla samotná karoserie. Od počátku bylo jasné, že Tatru 805 bude pohánět vzduchem chlazený benzinový osmiválec T603 A (stejný měly i prototypy T803 a T804). Jiný vhodný agregát pro takový typ auta v Kopřivnici v té době neměli.

Pro potřeby terénního nákladního auta byl ale motor o objemu 2,5 litru, který se později v pozměněné podobě objevil i v osobní limuzíně, patřičně upraven. Dostal třeba suchou klikovou skříň, dvojitý karburátor, nižší stupeň komprese nebo dva chladicí ventilátory. Právě jejich zvuk při jízdě vedl k tomu, že se tatrovce začalo přezdívat kvíčala, případně píšťala.

Výkon motoru byl 55 kilowattů, spojený pak byl se čtyřstupňovou manuální převodovkou. Ta byla umístěná v jednom celku s dvoustupňovou redukcí. Poháněná byla všechna kola, jakkoliv se přední náprava musela připojovat pákou. Nechyběly však uzávěrky diferenciálů, zvýšit světlou výšku pak pomáhaly redukce přímo v kolech. Právě světlost 400 milimetrů se ukázala být dalším prvkem, který přispíval k dobré průchodnosti terénem.

A jak Tatra 805 vlastně přišla ke své nejcharakterističtější přezdívce kačena? Bylo to podle kolébavého pohybu po silnici, k němuž s 2,7metrovým rozvorem náprav a vyšší světlou výškou přispívalo i odpružení torzními tyčemi. Jízda s T805 vyžadovala cvik a zkušenosti, jakkoliv pro zručného řidiče nepředvídatelná nebyla. Co se naopak brzy jako problematické ukázalo, to byly málo účinné jednookruhové bubnové brzdy.

Tatrovka také nakonec předimenzovala nosnost. Jak píše Milan Olšanský v publikaci Tatra nesmrtelná, T805 měla nosnost 1,5 tuny, se zkrutnými tyčemi o větším průměru dokonce 2,25 tuny. To bylo nicméně až příliš a vedlo to často k různým poruchám a rozhodně to nepřispělo k dobré pověsti T805.

Co bylo ale pro pověst auta ještě horší, to bylo několikanásobné stěhování výroby. Ačkoliv vývoj měli na starosti v Kopřivnici, sériová produkce odstartovala v roce 1953 v Mladé Boleslavi. Nová centrální strategie pro celý autoprůmysl totiž rozhodla, že Tatra může vyrábět jen těžké nákladní automobily, výrobu a další vývoj Tatraplanu a právě T805 tak musela nuceně předat do AZNP.

Jenomže jak jsme psali už u historie Tatry 600, tam zase úplně nestáli o to, dělat auta, která nevyvinuli a kvůli nimž museli upozadit vlastní projekty. Kvalita mladoboleslavských tatrovek tak byla všechno jen ne dobrá, píše se v nejedné knize. Do roku 1955 ale přesto v AZNP vyrobili skoro 6,5 tisíce T805, aby následně její výrobu předali do plzeňských závodů Vladimira Iljiče Lenina - dnes i dříve známých jako Škoda Plzeň.

 

tatra 805 Kopřivnice

 

Spolu s tím se ale produkce ve druhé polovině 50. let vrátila i do Kopřivnice, kde byla výrobní kvalita výrazně lepší než v jiných závodech. V Plzni i Kopřivnici se pak T805 vyráběla až do samotného konce v roce 1960, celkem mělo podle údajů v kopřivnickém Muzeu nákladních automobilů Tatra vzniknout 13 624 vozidel. Dodejme, že v průběhu let se do výroby zapojily i další strojírenské podniky na území Československa, třeba letňanská Avie, nástavby se dělaly i v Karose Vysoké Mýto nebo v tamtéž umístěné Továrně hasicích zařízení.

Právě rozmanitost verzí zajistila spolu s průchodností terénem autu vysokou popularitu. Základem byly valníky a skříňové verze se dvěma výškami nástavby. Ty se pak přestavovaly třeba na vojenské sanitky, velitelské vozy nebo radiovozy, objevovaly se i hasičské "skříně". Hasičských verzí ostatně bylo vícero. Specialitou pro armádu, která byla logicky hlavním odběratelem tatrovek, byly cisterny a modifikace pro výsadkáře, která měla jen plátěnou střechu a sklopné čelní sklo. Těch ale vzniklo jen asi dvacet, jedna je v již zmíněném kopřivnickém muzeu.

Že je kačena určená hlavně armádě, napovídal třeba otvor ve střeše na straně spolujezdce, kabina samotná pak posloužila i jako základ budky "vejtřasky" - pro urychlení vývojového procesu. Na podvozku T805 vznikly též obrněné transportéry, do produkce se ale nedostaly. Sériové vozy aspoň mohly tahat protitankové nebo protiletecké kanony.

Stavěly se ale i modifikace pro civilní využití. Kromě zmíněných hasičů tak existují zametací vozy, dodávky určené pro filmové ateliéry či civilní skříně i valníky. Spousta aut se v civilním sektoru objevila až po vyřazení z armádní flotily.

Zdaleka nejznámější je ale Tatra 805 v expediční verzi určené pro cestovatele Jiřího Hanzelku a Miroslava Zikmunda. Ti se dvěma vozy projeli mezi lety 1959 a 1964 Asii a Oceánii. Od většiny ostatních T805 se ty expediční odlišují třeba už jen dodávkovou karoserií s jinou čelní maskou. Auto mělo navíc interiér pomyslně rozdělený na tři části, připomíná Olšanský: klasickou kabinu, část spací se dvěma gauči, do níž se šlo dostat přes dveře z kabiny, a pracovnu, kterou šlo proměnit ve fotokomoru, se šatnou. Kromě toho si oba vozy - Zikmund měl částečně červeně a Hanzelka modře lakovanou karoserii - vezly i menší přívěsné vozíky s náhradními díly a nosností 750 kilo.

Oproti běžné T805 dostal cestovatelský speciál upravený motor T603 F naladěný na 74 kilowattů. Specifické byly dále navijáky, odvětrávací okénka a příprava na možnou dvoumontáž zadní nápravy, podvozek byl ale u obou tatrovek víceméně sériový. Navzdory mnoha poruchám, které oba vozy během pětiletého cestování potkaly třeba z důvodu přetížení, v nich nakonec cestovatelé absolvovali celou vytyčenou trasu. Dnes jsou expediční Tatry 805 k vidění v kopřivnickém muzeu nákladních automobilů.

 

Zdroj: www.aktualne.cz

Český den proti rakovině 2025

TERMÍN LETOŠNÍ SBÍRKY

středa 14. května 2025

Tematické zaměření: Prevence kolorektálního karcinomu

 

Český den proti rakovině je nejstarší sbírka v ČR, která se pravidelně koná již od roku 1996.


1. Přinést veřejnosti informace o prevenci rakoviny prostřednictvím rozdávaných letáčků.
2. Za nabízené kvítky měsíčku lékařského získat prostředky na boj proti rakovině – na nádorovou prevenci, zlepšení kvality života onkologických pacientů, podporu onkologické výuky, výzkumu a vybavení onkologických center.


Prevence kolorektálního karcinomu


14. května 2025


světle zelená


libovolný, minimálně však 20 Kč

 

Kytička proti rakovině 2025

Josefův dub v Sedlnicích: Místo, kde historie ožívá a příroda zve k odpočinku

 

V malebné krajině poblíž Příbora, v obci Sedlnice, se nachází pozoruhodné místo, které v sobě snoubí úctu k historii, lásku k přírodě a nabídku příjemného odpočinku pro všechny generace. Jeho srdcem je Josefův (Eichendorffův) dub, památný strom, který tiše svědčí o dávných časech a zároveň je obklopen moderními prvky, lákajícími k návštěvě.

 

Už při příchodu vás okouzlí klidná atmosféra místa. Dominantou je majestátní dub, jehož košatá koruna poskytuje stín a pocit pohody. Kousek od něj naleznete dvě pohodlná dřevěná lehátka, vybízející k zastavení a relaxaci s výhledem na okolní zelené louky. V blízkosti stojí i dřevěný kříž s Kristem, připomínající duchovní rozměr tohoto místa.

 

Pro milovníky literatury je zde připraveno milé překvapení – venkovní knihovnička. Ta nabízí možnost nejen si odpočinout s dobrou knihou v lůně přírody, ale také sdílet své oblíbené tituly s ostatními návštěvníky.

Místo je ideálním cílem pro rodinné výlety. Děti jistě ocení malé hřiště s jednoduchými, ale zábavnými prvky, kde se mohou vyřádit na čerstvém vzduchu. Celou lokalitou prochází krásná alej stromů, která zve k procházkám a objevování okolní přírody.

 

Josefův dub v Sedlnicích: Místo, kde historie ožívá a příroda zve k odpočinku

 

Pro cyklisty představuje Josefův dub příjemnou zastávku na jejich cestách. Nachází se v klidné oblasti s cyklistickými trasami, o čemž svědčí i dřevěné ukazatele s vyznačenými směry a vzdálenostmi k okolním obcím, jako je Sedlnice či Příbor.

 

Kulturní rozměr místa podtrhuje venkovní miniamfiteátr, který slibuje možnost konání menších společenských akcí či komorních představení v jedinečném přírodním prostředí.

 

Zvláštní pozornost si zaslouží memoriam věnované významným osobnostem dabingu. Kamenná deska s portréty Miroslava a Valérie, zakladatelů Cen Československého dabingu, je dojemnou připomínkou jejich přínosu české kultuře. Okolí památníku je citlivě upraveno s květinami a dekorativními prvky, dotvářející pietní atmosféru.

 

Při procházce areálem narazíte na další zajímavé a umělecké instalace, které dokazují, že toto místo žije a neustále se rozvíjí. Dřevěné sochy zajíců, originální dekorace z recyklovaných materiálů, jako je kolo s lucerničkami, či tajemná postava zahalená v plášti, dodávají místu osobitý a hravý charakter.

 

Josefův dub v Sedlnicích je tak mnohem víc než jen památný strom. Je to živoucí prostor, který nabízí spojení historie, kultury, přírody a odpočinku. Ať už jste vášniví cyklisté, rodiny s dětmi, milovníci knih nebo jen hledáte klidné místo k zastavení, toto kouzelné zákoutí v moravskoslezském kraji vás jistě okouzlí a nabije pozitivní energií. Nechte se zlákat k návštěvě a objevte krásu a pohodu tohoto výjimečného místa.

Odstávka elektrické energie 02.06.2025

ČEZ Distribuce oznamuje, že dne 02.06.2025 od 07:15 do 15:30 hod. dojde k odstávce elektrické energie v části obce Prchalov č. p. 19, 21-27, 45, 46, 52, 59, 66, 77, 78, 81, 82, 92, 94, 99, 103, kat. území Prchalov (kód 733067): parcelní č. 190/8, 190/19, 190/69, 198/2.

 

Odstávka elektrické energie 02.06.2025

Den dětí a rodiny 30. května 2025

Město Příbor zve rodiny s dětmi na tradiční akci - "DEN DĚTÍ A RODINY" v městském parku v Příboře.🤩 Těšit se můžete na spoustu zábavy, vystoupení a další překvapení. Moc se na Vás těšíme.🤩

 

Den dětí a rodiny

Činnost Ředitelství silnic a dálnic zajišťuje téměř 2 400 zaměstnanců

Pravidelně vydáváme informační zprávy k jednotlivým stavbám, opravám nebo údržbě svěřených komunikací ve správě Ředitelství silnic a dálnic (též ŘSD). Známou organizaci charakterizuje denní vliv na plynulost provozu dálnic i silnic I. třídy, ovšem nutno občas připomenout pozadí fungování či základní údaje o statním podniku, který zanedlouho oslaví 58. narozeniny

 

Aktuálně platí tyto základní fakta o Ředitelství silnic a dálnic:

- Vznik dnešního ŘSD se datuje od 1. července 1967.

- Organizační strukturu tvoří generální ředitelství v Praze, 2 závody v Praze a Brně, 12 krajských správ a Správa dálnic.

- Veškeré činnosti zajišťuje 2 398 zaměstnanců.

- Meziročně roste rozpočet – letos opět rekordní ve výši cca 80 miliard Kč, z toho cca 2/3 na investiční přípravu + výstavbu a 1/3 na opravy a údržbu.

 

Činnost Ředitelství silnic a dálnic zajišťuje téměř 2 400 zaměstnanců

 

- Celková délka silnic I. třídy: 5 902 km.

- Celková délka dálnic: 1 502 km.

- Cílem do roku 2033 je provozovat 2 000 km páteřních dálnic. 

- Počet mostů na dálnicích: 2 172 v délce 164,5 km.

- Počet tunelů na dálnicích: 24 v délce 19,8 km.

- Údržbu dálnic zajišťuje 22 středisek, další 3 jsou ve výstavbě.

- Údržbu silnic I. třídy a vybraných úseků dálnic provádíme dodavatelsky externími firmami.  

 

Činnost Ředitelství silnic a dálnic zajišťuje téměř 2 400 zaměstnanců

 

Zdroj: www.rsd.cz

Obytná Tatra Phoenix, která nás dostala nejen temně černou barvou

České tatrovky jsou odolné náklaďáky, které se těší zájmu nejen doma, ale i v cizině. Důkazem budiž Tatra Phoenix jistého německého páru, jež se přijela podívat na kopřivnický polygon vybavená vlastním domečkem z Rakouska. A ne ledajakým.

 

Obytná Tatra Phoenix, která nás dostala nejen temně černou barvou

 

Německý pár Matthias a Andrea si kvůli terénní průchodnosti vybrali černou Tatru Phoenix, kterou zakoupili u autorizovaného prodejce Tschann-Bayern, nicméně poté vůz čekala ještě zastávka u rakouské společnosti Zirbenbox, kde model dostal unikátní dřevěnou obytnou nástavbu.

 

Zajímavostí je také černá barva celého obytňáku. To je prý proto, že černá v kombinaci s určitými materiály (třeba vlna uchovávající vlhkost) může auto ochlazovat (odpařováním), a nikoli ohřívat, jak by se předpokládalo.

Rakušané používající k práci přírodní materiály dále uvádí, že řada komponentů nástavby byla vyrobena individuálně a celek uspořádán podle potřeb zákazníků, ale i jejich psa Chilliho.

 

Obytná Tatra Phoenix, která nás dostala nejen temně černou barvou

 

Vpředu tak najdete terasu, uvnitř lůžka přeskládatelná na jídelní kout, spouštěcí lůžko, vytápěnou podlahu, profesionální kávovar, kamna na dřevo, indukční varnou desku, troubu, koupelnu s výklopným umyvadlem, kompostovací toaletu nebo otevírací střechu.

 

Obytná Tatra Phoenix, která nás dostala nejen temně černou barvou

 

Pod ní je mimochodem postel, takže můžete ležet v posteli, být na střeše a užívat si okolní přírodu. To je zkrátka fenomenální. Kromě toho má vůz na střeše ještě expediční nosič, přídavné osvětlení a solární panely.

Nechybí ani centrální dofuk pneumatik, pohon všech kol, brodivost 800 mm, motor Paccar MX-11 o výkonu 450 koní a 16stupňová převodovka.

 

Obytná Tatra Phoenix, která nás dostala nejen temně černou barvou

 

Auto už poznalo kus Evropy, což dokládají vlajky navštívených zemí umístěné v zadní části kabiny. Včetně Česka jich je podle fotek celkem jedenáct. Ve videu na webu úpravce jsme se navíc dozvěděli, že se cestovatelé podívali i za polární kruh, kde bylo až minus 35 stupňů, a také, že navštívili řecký poloostrov Peloponés.

Obytné vozidlo Tatra Phoenix a jeho majitelé se v minulosti účastnili rovněž slavného off-roadového festivalu Abenteuer und Allrad v německém Bad Kissingenu. Vskutku pěkný kousek.

 

Zdroj: www.garaz.cz